Server www.pribramsko.eu byl založen 13. května 2008
Příbram svolává ve dnech 27. a 28. března dvoudenní konferenci o Brdech
2015-02-27 10:40:14 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Jak jsme již avizovali, město Příbram pořádá ve dnech 27. a 28. března 2015 (pátek, sobota, velký jednací sál Úřadu práce) pracovní konferenci s názvem „Budoucnost Brd v CHKO“. Jejím smyslem je mimo jiné poskytnout obcím, jichž se vyhlašovaná CHKO Brdy bude týkat, maximum konkrétních informací o tom, jak ovlivní život obyvatel v těchto obcích a městech a jak naopak mohou obce ovlivnit a zasahovat do fungování CHKO a také jaké státní příspěvky a dotace mohou případně čerpat či jaká omezení mohou naopak od existence CHKO očekávat.
Tajuplný hrad Valdek.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Termín konference je stanoven tak, aby obce ještě na základě získaných poznatků měly možnost prostřednictvím samotné konference nebo příslušných krajů zasáhnout do podmínek v CHKO (mezirezortní připomínkové řízení o vyhlášení CHKO se právě rozběhne).
Na konferenci byli pozváni ministři pro životní prostředí, obrany a místní rozvoj, hejtmani ze Středočeského a Plzeňského kraje, ředitel AOPK ČR a pracovníci a odborníci z jejich úřadů, zástupci hospodařících organizací (VLS, s.p. a LČR, s.p.), zástupci HZS a také badatelé a vědečtí pracovníci z univerzit. Samozřejmě jsou zváni také zástupci a představitelé všech obcí ve Středočeském a Plzeňském kraji, které sousedí s budoucí CHKO nebo na jejichž katastrech bude vyhlášena a také zástupci příslušných správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
Začněme některými statistickými údaji
Obsahem a rozsahem je chystaná konference skutečně dosud nevídaná. Jelikož bude patrně zajištěn i on-line přenos z hlavního přednáškového sálu (Úřad práce, velký jednací sál), budou moci i externí diváci základní průběh konference sledovat.
Pokud ještě nejsme velkými znalci Brd, podívejme se, pro začátek, na několik statistických údajů o Brdech a Chráněné krajinné oblasti Brdy (CHKO).
CHKO v ČR podle vzniku
1) CHKO Český ráj, 1. března 1955, 181,52 km2
2) CHKO Moravský kras, 4. července 1956, 92 km2
3) CHKO Šumava, 27. prosince 1963, 996,24 km2
4) CHKO Jizerské hory, 8. prosince 1967, 350 km2
5) CHKO Jeseníky, 19. června 1969, 740 km2
6) CHKO Orlické hory, 28. prosince 1969, 200 km2
7) CHKO Žďárské vrchy, 25. května 1970, 715 km2
8) CHKO Český kras, 12. dubna 1972, 132
9) CHKO Labské pískovce, 27. června 1972, 245 km2
10) CHKO Beskydy, 5. března 1973, 1 160 km2
11) CHKO Slavkovský les, 3. května 1974, 640 km2
12) CHKO České středohoří, 19. března 1976, 1 070 km2
13) CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, 19. března 1976, 410 km2
14) CHKO Lužické hory, 19. března 1976, 350 km2
15) CHKO Pálava, 19. března 1976, 70 km2
16) CHKO Křivoklátsko, 24. listopadu 1978, 630 km2
17) CHKO Třeboňsko, 15. listopadu 1979, 700 km2
18) CHKO Bílé Karpaty, 3. listopadu 1980, 715 km2
19) CHKO Blaník, 29. prosince 1981, 40 km2
20) CHKO Blanský les, 8. prosince 1989, 212,35 km2
21) CHKO Litovelské Pomoraví, 29. října 1990, 96 km2
22) CHKO Broumovsko, 27. března 1991, 410 km2
23) CHKO Poodří, 27. března 1991, 81,5 km2
24) CHKO Železné hory, 27. března 1991, 380 km2
25) CHKO Český les, 1. srpna 2005, 470 km2
26) CHKO Brdy, 1.1. 2016, 345 km2 (z toho vojenský újezd 260 km2, tedy rozšíření CHKO o 85 km2)
CHKO v ČR podle rozlohy
1) CHKO Beskydy, 1 160 km2
2) HKO České středohoří, 1 070 km2
3) CHKO Šumava, 996,24 km2
4) CHKO Jeseníky, 740 km2
5) CHKO Žďárské vrchy, 715 km2
6) CHKO Bílé Karpaty, 715 km2
7) CHKO Třeboňsko, 700 km2
8) CHKO Slavkovský les, 640 km2
9) CHKO Křivoklátsko, 630 km2
10) CHKO Český les, 470 km2
11) CHKO Kokořínsko - Máchův kraj , 410 km2
12) CHKO Broumovsko, 410 km2
13) CHKO Železné hory, 380 km2
14) CHKO Jizerské hory, 350 km2
15) CHKO Lužické hory, 350 km2
16) CHKO Brdy, 345 km2
17) CHKO Labské pískovce, 245 km2
18) CHKO Blanský les, 212,35 km2
19) CHKO Orlické hory, 200 km2
20) CHKO Český ráj, 181,52 km2
21) CHKO Český kras, 132 km2
22) CHKO Litovelské Pomoraví, 96 km2
23) CHKO Moravský kras, 92 km2
24) CHKO Poodří, 81,5 km2
25) CHKO Pálava, 70 km2
26) CHKO Blaník, 40 km2
Brdské osmistovky
1) Tok - 865 m, nejvyšší vrchol Středočeského kraje
2) Praha - 862 m, zde 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ (zároveň vojenské a civilní letecké zařízení), jejíž vrchol je tedy fakticky nejvyšším místem Brd
3) Malý Tok - 844 m
4) Bohutínský vrch - 843 m
5) Hradiště - 840 m
6) Brdce - 839 m
7) Koruna - 837 m
8) Třemšín - 827 m
9) Jordán - 826 m
10) Peterák 813 m
11) Nad Maráskem - 801 m
Všechny tyto vrcholy jsou v tzv. středních (centrálních) Brdech, vyjma vrchu Třemšín a Nad Maráskem, které leží v jižních Brdech.
Brdské rybníky a nádrže
(ty největší, některé údaje k nim jsem nedohledal (Velký Valdecký rybník, nádrž Velcí))
1) Hořejší Padrťský rybník, 115 ha, nadmořská výška 640 m, první zmínka z roku 1565
2) Dolejší Padrťský rybník, 65 ha, nadmořská výška 635 m, první zmínka z roku 1565
3) Pilská nádrž, 21 ha, nadmořská výška je 673 m, budována v letech 1849 – 1853
4) Lázská nádrž, 15,5 ha, budována v letech 1818 - 22, nadmořská výška 643 m
5) Obecnická nádrž, Octárna, 12 ha, budována 1962 - 64,
6) Velký Valdecký rybník, nadmořská výška 525 m
7) Nádrž Velcí, nadmořská výška 550 m
Toliko pár základních údajů. V informacích o Brdech a CHKO Brdy budeme pokračovat příště.
Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Ad rp: Milý Romane, ty starosty jste se pokoušeli poučovat vy, z SOS Brdy. A skoro se vám podařilo jim namluvit, že bezzubý přírodní park je lepší než CHKO. Ten, kdo takhle vědomě manipuluje lidmi ve snaze je jen pro vlastní sobecké cíle přimět udělat možná i osudovou chybu, není podle mně odborník, i kdyby byl sebevětší expert na brdský místopis. A ani tu nebudu psát, čím spíš takový člověk je...
Pro rp. Děkuji Vám za připomínku, týkající se vrchu Třemšín. Byla to z mé strany jen nepozornost, nikoli neznalost. Nevím, koho jste těmi samozvanými odborníky myslel. Pokud tato narážka patřila mimo jiné také mě, já se určitě za brdského odborníka nepovažuji. Ale snažím se být alespoň poučeným laikem a chybějící informace si průběžně doplňuji, jak studiem, tak i v terénu. Rozhodně nikoho nehodlám "poučovat". Pokud má někdo zájem, má k dispozici stovky stran materiálů, které si může prostudovat. Řadu odborných materiálů z AOPK jsme na našem serveru před časem zveřejnili. Pokud se chce např. podbrdský starosta poučit od odborníků, kteří už mají s CHKO zkušenosti a problematice ve svém oboru skutečně rozumí, je na konferenci zván. Co však rozhodně považuji z Vaší strany za nevhodné, je Váš negativistický až pomlouvačný přístup, který zřejmě obracíte i proti chystané konferenci. Pokud máte relevantní informace, prosím, napište je, diskutujte. Vaše kazisvětství a nactiutrhačství nikomu prospěšné není.
Vždyť se, rp, všichni (odborníci i laici, představitelé samospráv, odborných institucí, krajů i ministerstev atd...) teprve SEJDOU. Jak můžete odsuzovat něco, co ještě ani nebylo? Vy coby expert přes Brdy byste se měl zúčastnit povinně .-) !
Nezlobte se na mne, ale všechno to na mne působí jako naprostý amatérismus. Místními jmény (viz diskuse níže) počínaje a Třemšínem ve středních Brdech (v článku výše) konče. Tito samosezvaní odborníci poučovali o něčem starosty? Myslím, že z takového setkání nemohlo vzejít nic užitečného.
Pane Petrasi, názvy Padrťských rybníků jsem opravil, moje chyba. Co se týče čtvrté nejvyšší osmistovky, Bohutínského vrchu (alias Na Páté...), zastávám názor, že tento vrchol nemůže být (zůstat) bezejmenný (označený pouze kótou), přičemž názvu rázu pomístního (zvyklostního) bych dával přednost před názvem rázu pouze technického. Ale i o tom zřejmě bude konference a tak si počkáme na výstup. Tím výstupem by měl být sborník, nikoli pro lůzu (jak zřejmě v legraci říká PrdZBrd - lůza jsou lidé hloupí a stádní), nýbrž pro četné zájemce o problematiku Brd. A jsem rád, že do této diskuse, kterou považuji za konstruktivní, přispívají lidé, kteří Brdy evidentně velmi dobře znají.
Koukám, otevírá se nám zde prostor pro zajímavou diskusi:-) "Paterák" je samozřejmě správně. "Na Páté" vychází dle mého skromného názoru z číslování lesních oddílů, pokud se však pletu, rád se nechám poučit. Nevím bohužel, pane fabiáne z jaké mapy konkrétně čerpáte, název Bohutín se v této lokalitě objevuje v souvislosti s označením revíru (Bohutínský), přičemž tento bývá vyveden větším písmem. Jinak konferenci vítám a protože nechci zbytečně dávat najevo svůj pesimismus (pracuji na sobě, pane Hodrmente;-), počkám si na nějaký výstup a jeho případnou prezentaci lůze...
Ad "fabián": Je fakt, že historie, včetně místních názvů, mne zajímá jen natolik, zda je takovým názvem označena určitá lokalita a tím spíš dokonce kopec (jeho vrchol, chcete-li). Na páté, čtvrté, třetí atd. je na katastrálkách skutečně - a někdo mi vysvětloval, že jsou tak označovány lesní úseky, resp. jejich hranice. Přiznám se, že nad tím opravdu nebádám - proč je to či ono tak či jinak nazýváno. Prostě to respektuji. Považuji to prostě za orientační pomůcku - a nic víc. Je mi proto celkem jedno, proč se objevil název Bohutín v tom lese, zato jsem přivítal, když jsem byl informován, že řadou místních lidí je ten kopec jako Bohutínský vrch označován. Na rozdíl od "Na páté", které se víc vztahuje k celé větší lokalitě v blízkosti toho kopce, ale především ke křížení cesty s lesním průsekem. Vy klidně respektujte, že ten kopec je údajně bezejmenný, já zas respektuji, že řadou lidí je označován jako Bohutínský vrch. Nesnažím se ale tvrdit, že je to nějaké "historické" jméno. Ono je to v Brdech s tou historií vůbec takové zvláštní. Většinou je historie spojována s nějakou lidskou činností a trvalejší existencí. Té v těch Brdech nikdy moc nebylo. I vznik "historických" místních jmen v Brdech je z tohoto pohledu tak trochu přitažený za vlasy, jak ostatně asi sám víte - viz třeba Jindřichova skála a celá řada dalších lokalit. Byla by to docela zajímavá debata, ale tady bychom asi obecenstvo trochu nudili:D Pokud jde o ten kovový pilíř na Praze (betonu jsem si tam nevšiml, ale v zemi asi bude), vycházel jsem z informací z ČHMÚ o tom, že se s automatickou meteostanicí na Praze počítá (myslím, že by to bylo opravdu vhodné). Měl jsem za to, že to, co označujete za hlásný varovný systém srážek, by mohla být právě součást oné stanice. Jestli tvrdíte, že nikoli, dobrá. Hádat se s Vámi opravdu nebudu. Máte-li přesnější informace, je to jen dobře a jsem za ně rád. Trochu mi ale přijde pochybný jistý purismus některých znalců Brd, mezi něž se jistě počítáte, kteří jen proto, že neznají jméno nějaké lokality, případně ji považují (třeba i správně) za bezejmennou, budou trvat na tom, že jméno mít nesmí. Přijde mi to poněkud úsměvné. Skoro bych řekl, že s tím, jak se bude zvyšovat návštěvnost toho pohoří, zcela samovolně vzniknou časem nová jména pro spoustu zatím bezejmenných míst,potoků atd. nebo jména přiléhavější a třeba i přesnější, než ta doposud užívaná. Třeba míst, resp. křižovatek "U Vojáka" je ve Středních Brdech hned několik, a je to asi logické (vzhledem k jejich - teď už vlastně skoro minulosti), ale velmi nepraktické. Lidé mají raději vhodnější jména, která víc vypovídají o určité lokalitě, než třeba jen čísla lesních úseků apod. A časem asi nikdo (včetně Vás) nejspíš nezabrání tomu, aby taková jména se v Brdech taky objevila. Ostatně i na těch katastrálkách a různých speciálkách, vč. vojenských, se vyskytuje spousta chyb, jak je Vám určitě také dobře známo. Viz třeba označení jednotlivých vrchů v oblasti Jineckých Hřebenů a Koníčku, nebo zmatek na třemšínském hřebeni atd. Časem se snad i tyhle mouchy vychytají:-D A ještě k tomu prznění: Přiznávám, že mně - na rozdíl asi od Vás, mnohem víc vadí prznění přírody v Brdech, kterého jsme už skoro 20 let svědky (když odhlédnu od dob ještě mnohem dávnějších), než "prznění" místních a pomístních jmen, z nichž mnohá také nezapřou svůj velmi umělý původ. Přijímání nových jmen, která jsou kolikrát vhodnější, než ta tzv."původní" mi nečiní žádné ujímání. Debata o těchto věcech je docela zajímavá a vcelku mne baví, pokud ovšem nesklouzneme do absurdit. Třeba k tomu, když jsem se před pár lety dostal do sporu s jistým pánem právě ve věci oné kóty 843, kterou (nejen já) nazývám Bohutínský vrch. Jde o samostatný kopec, dokonce de facto čtvrtý nejvyšší v Brdech, ale onen pán pouze s odkazem na to, že v mapách zpravidla není pojmenován, prostě tvrdil, že neexistuje. Tohle už opravdu považuji za podivuhodné přemety v uvažování některých lidí. A tak jen na závěr: Pokud jde o dodržování historických názvů - určitě uznávám, že je to nutnost tam, kde to má opodstatnění a jde skutečně o název historický a nikoli pouze název technický (když to zjednoduším). Tak by mně určitě nenapadlo nazývat Valdek, Tok, Třemošnou, Skelnou Huť nebo Bor nějak jinak. Ale nemám s tím problém u řady lokalit U Vojáka, U Břízy, Na Páté, Na Třetí, Trojhran atd.
Pane Čámský, dovolte, abych Vás poopravil a ještě bych doplnil Petrase. Označení Na Páté není lesnický výraz, je to označení z původních katastrálek, které používají odborníci, kteří Brdy znají. Stejně tak se v této oblasti objevil název Bohutín, což nemá s lidovým názvem bohutínský vrch nic společného. Tento kopec nikdy nedostal jméno a budeme to respektovat. Označení Carvánka v této oblasti také neexistuje, správně je to označení Konec Carvánky a má to úplně jiný význam. Ten betonový pilíř za plotem areálu Praha nebude automatická meteostanice, ale obyčejné zařízení na měření spadu srážek opatřené varovným systémem pro okolní obce (sms). Možná se časem ty katastrálky objeví, aby Brdy nebyly przněny novináři a různými odborníky do takové míry, že se blbosti stanou zažitými termíny. Dodržování historických názvů není formalismus, to je nutnost a jejich komolení je neúcta k brdské historii.
Ad Petr: Pokud na to chcete přidat, bude město jen rádo. Děláme to pro lidi, pro jejich příští práci tady. Aby nemuseli kdovíkam dojíždět. A pokud to dobře dopadne, možná, že to město nebude stát nic anebo jen málo. V každém případě je to vratná investice. Ad petras: Vidíte - také jsem byl vždycky přesvědčen, že je to Paterák a ne Peterák - na vrcholu je ostatně cedulka s tím prvním jménem. Ale několikrát mne (zatím spíš neúspěšně) někteří přesvědčovali, že správně je to PEterák. Já mu ale taky říkám zarputile PAterák. Faktem ale je, že mapy nyní spíš užívají ten název s "E". Ano Bohutínský vrch je to, co myslíte. Je to zlidovělé označení kopce, který je dokonce na některých (např. starších vodohodpodářských ) mapách také docela kuriozně označen jako Carvánka. Máte pravdu - i označení "Na páté", rozšířené mezi lesáky, existuje. Tady autor použil tohoto jména, které je mezi lidmi skoro stejně zavedené, jako třeba křižovatka "V prdeli" pod Jordánem. Nesmysl je to jak pro koho - hlavně asi pro formalisty, kteří, když něco nevidí někde napsáno, tak to pro ně neexistuje. Ten vrch je ale natolik výrazný, že jej lze sotva považovat za pouhý předvrchol Toku a své, byť asi jen lidové a neoficiální jméno, si zaslouží. Na Praze je samozřejmě těch zařízení víc, jak pro vojáky, tak pro letecký provoz a IZS, ale nejznámnější je jeho funkce meteorologická - podobný, jak jistě víte, je u nás už jen jeden - na Drahanské vrchovině. Jen škoda, že se za kolik let ještě ČHMÚ nedokopal k tomu, aby na tom kopci umístil konečně aspoň tu automatickou meteostanici, na kterou tam má dávno připravené místo. Snad se to nyní konečně taky změní. Je jistě pěkné, že jste dokonale informován a snad je jen škoda, že se o své podrobné informace nepodělíte s ostatními. Ony ty Brdy se totiž stávají veřejnými, jakkoli se Vám to možná nelíbí, ale s tím už asi nic neuděláte. Ad Příznivec CHKO: Bohužel, také mne mrzí, že nelze tu konferenci zcela otevřít veřejnosti - ne, že bychom nechtěli, ale ten sál není nafukovací, má jen 258 míst a ta akce je určena hlavně pro představitele obcí kolem CHKO, aby se lépe orientovali v tom, co je čeká. Pokud budou nějaká volná místa, rádi je veřejnosti postoupíme. Bude aspoň zajištěn on-line přenos ze všech podstatných částí té konference.
A kolik peněz bude uspořádání této konference stát město Příbram?
Škoda, že je to jen pro zvané, taky bych se rád zúčastnil.
Technická ohledně názvů - správně Hořejší a Dolejší padrťský rybník, Paterák (v některých mapách je mylně uváděno Peterák), Bohutínský vrch je zřejmě osmistovka mezi Borem a Tokem, ale je to nesmysl, je to kóta bez názvu, historicky je tento kopec označován jako Na Páté. Vrchol Praha, resp. věž, je především vojenské zařízení jako důležitý naváděcí a spojovací uzel, letecký civilní naváděcí systém a samozřejmě i meteoradar pro potřeby Českého hydrometerologického ústavu.
