Proti výstavbě se vyhranily Strašice, které jsou součástí svazku. Vedení obce tvrdí, že na své náklady nechá zpracovat dokument konkurenční, který bude šetrnější k přírodě.
„My jsme navrhovali šetrnější opatření, například menší nádrže a navrácení stavu, který byl v Brdech za první republiky. V té době celé území mělo takovou přirozenou vstřebatelnost vody, že nedocházelo k žádným povodním na tehdejším Padrťském potoce, který se dnes jmenuje Klabava,“ sdělil starosta obce Jiří Hahner.
Pro Malou Ameriku jsou naopak Rokycany, Mirošov i Hrádek u Rokycan, tedy ty obce, které po každých povodních řeší největší škody.
„U nás se za hodinu zvedne při povodních hladina o 60 centimetrů, to by Malá Amerika eliminovala. Jejím vybudováním by se ušetřila spousta peněz na protipovodňová opatření v jednotlivých obcích,“ uvedl starosta Hrádku Jaroslav Perlík.
Toho postup Strašic udivuje, protože svazek společně s hejtmanstvím nechal zpracovat protipovodňovou studii, která přišla na 400 tisíc korun. Z ní vyplynulo, že nejlepší ochranou by byla právě Malá Amerika.
Podle Hahnera ale ve Strašicích zvedl návrh Malé Ameriky vlnu emocí. „Lidé mají z nádrže obrovský strach. Zvlášť, když to nemá být vodní dílo, ale suchý poldr a my víme, že sypaná hráz postupem času podléhá erozím,“ popsal Hahner.
Ten také kritizoval, že studie proveditelnosti Malé Ameriky nebyla projednána s obcemi, které tak byly postaveny před hotovou věc.
Hráz poldru změní krajinu, říká šéf Muzea Středních Brd
Perlík uvedl, že sice studii proveditelnosti zatím neviděl, ale že se jedná pouze o studii, takže se o ní dá ještě diskutovat. „Diskuse se ale měla vést ve svazku obcí a ne vyvolat samostatnou akci Strašic,“ myslí si Perlík.
Proti vybudování Malé Ameriky je i šéf Muzea Středních Brd ve Strašicích Martin Lang, kterému se nelíbí, že nedaleko památkově chráněného zámečku Tři Trubky bude ze země trčet dvacet metrů vysoká hráz suchého poldru.
„Tím se výrazně změní krajinný ráz, což odporuje zákonu o ochraně přírody a krajiny,“ podotkl Lang.
Nelíbí se mu ani to, že vezme za své jedno z nejkrásnějších míst Brd. „Tím je hluboké zaříznuté údolí Klabavy nad Strašicemi, které můžeme přirovnat třeba k údolí řeky Vydry na Šumavě,“ uvedl Martin Lang.
Šéf odboru životního prostředí krajského úřadu v Plzni Martin Plíhal sdělil, že už od 70. let minulého století je v této lokalitě vodní nádrž naplánována.
„Původně se počítalo až s 30 miliony kubických metrů retenčního prostoru. Nádrž měla fungovat jako zásobárna vody i jako ochrana proti povodním. To se s ohledem na ochranu přírody přehodnotilo a nově by měla zadržovat jen 2,2 milionu kubických metrů vody, navíc jen v případě povodní. Vybudovaná nádrž by měla být napouštěna jen od pětileté vody výš,“ popsal Plíhal.
