Shutter

Na to, že se jedná o miliontouprvní variaci na duchařinu s děvčetem s "bílou tváří" jde o vynikající záležitost, která má atmosféru, dobré nápady a k tomu šikovně recykluje i ty jinde již využité. Lekačky jsou kde čekáte a přesto se leknete, atmosféra je slušná, bizarní pointa také ujde. Celkově se jedná o sympatický thajský snímek, který kazí jen to, že přeci jen podobných snímků je spousta a že zde není úplně naplno využita hudba. (16.08.2005)

Osobně na duchařské horrory moc nekoukám, nebo je moc nemusím. Ale tohle je v rámci duchařského horrorového subžánru dle mého naprostá špička. Snad od dětství se mi nestalo, abych se u filmu lekal a abych se u něj chvílemi bál. Přitom mechanismus spouštění těchto "reflexů" je jednoduchý ... hodně dělá dobré ozvučení domácího kina nebo dobrá sluchátka, stejně jako náhlé, nečekané a odpudivé výjevy. Na ničem jiném to nestojí. Ale tento film má tyto scény dovedeny do dokonalosti. Nstojí však pouze na nich, ale také na obstojném příběhu, který z tradiční "nehody na silnici" udělá docela zajímavý a postupně se odkrývající příběh. Skutečně výtečná záležitost, pro příznivce žánru rozhodně povinnost! (04.08.2009)

Průměrná asijská duchařina s dlouhovlasým bubákem, co nemá klidu po smrti. Tedy ne že by byl po smrti bubák, nýbrž tělo, co kdysi duch, a nyní bubák, obýval. Film staví na lekačkách, při kterých se tříská do puklic, aby divák nadskočil co nejvýše. Jenže s každou další scénou se napětí vytrácí a lekačky přestávají fungovat. Přesto pár scén potěší, zjm. ty, kde se napětí vytváří - úprk v autě, hledání bubáka pomocí polaroidu v bytě, pátrání mezi mrtvolkami naloženými v lihu. Ovšem umyvadlová scéna byla k pousmání. K tomu si ještě překladatel titulků popletl kudlanky se sarančaty, což je trestuhodné... Zlatá stará gotika. (13.04.2018)

fenomén ázijských duchárskych hororov, s ktorými sa po kruhu roztrhlo vrece, je, obávam sa, vecou čoraz viac naberajúcou rysy podobného fenoménu, ktorý k nám dorazil začiatkom 90. rokov - juhoamerické telenovely. Na rozdiel od "latino" krajov, ktoré inklinujú k romantike, intrigám a úchvatným interiérom zazobanej triedy, ázijské krajiny sa orientujú na strašenie ľudí pomocou nevzhľadných (zväčša ženských) duchov objavujúcich sa za rozličných okolností (no vždy krásne a prekvapivo vysvetelných a dosebazapadajúcich) na rozličných médiách (kazety, videá . . .) alebo sa vzťahujú na nejaký dom alebo tak podobne . . . lenže schéma, štruktúra a vizuálno režijné spracovanie je stále rovnaké, akurát sa vymyslí nová situácia na ktorú sa natiahnu tie známe otrepané a osvedčené finty, nejakí anonymní scenáristi naťukajú príbeh podľa makety, aby to pekne zapadalo a hlavní hrdinovia sa vydávajú za poznaním pravdy ohľadom strašidla, ktoré im nedá spať. Podobne je tomu tak aj v tomto príbehu, ktorý však na rozdiel od kruhu mal aj riadne priblblé dialógy hrané nevhodne vedenými hercami a dosť neprehliadnuteľné medzery ako v príbehu tak aj v jeho sujetovej stránke. No skrátka nikým nechcený balast zaplavujúci filmový trh v čoraz neúnosnejších vlnách (22.02.2006)

To se tak v Asii závodilo, kdo přinese zákeřnější lekačku, čí bílý ksicht uloví více infarktů a které černé vlasy se vynoří z tmavého kouta hrůzostrašněji. Dostihy v děsu ale jaksi zapomínaly na fakt, že opakovaným prezentováním téhož na různé způsoby už zkušenějšího diváka nijak nezaskočí. Kruhy, Nenávisti, Temné vody, Oči a řádka dalších vytřeštěných záhrobních bubáků zkrátka zprofanovala látku natolik, že by v jakémkoliv dalším filmu šokoval snad už jen bíle natřený Jet Li, hrající na pikolu a hopsající kankán. No a vida. Shutter je milý už svou přímočarostí. Ústřední dvojice sejme autem holku, od nehody ujede a záhy nachází nehezké věci nejen na fotkách. Nezbývá jim než pátrat, jakouže bačkoru to rozšmelcovali, když se jim nestydí objevovat v nesympatických chvílích na nesympatických místech a navíc i po smrti zdrhat od bouraček. Na nekomplikovanou linku naváže nezbytná linka s hořkou láskou a ještě nezbytnějšími zvraty v závěru, ale nebojte se, v příběhu na nic překvapujícího nenarazíte. Ten je pro tenhle film jen pěšinkou, byť hezky upravenou a spolehlivou. Shutter více sází na lekačky a napětí, aniž by se snažil o nějaké narušení zaběhlých chodů. Rejžové zrecyklovali co se dá, nicméně zrecyklovali to na výbornou a především dávkují tuto ingredienci s takovým přehledem, že by si Shimizu se svými padesáti Nenávistmi rval vlasy závistí (nebo nenávistí?). Když zhruba půl hodiny před koncem začne Natre vysloveně bombardovat svou neživou existencí Tuna a pořád ne a ne slézt z obrazovky, začíná film působit až parodicky - naprosto funkčně parodicky. Pokud si nedokážete představit, že vám po zádech běhá mráz maratón a vy se k tomu všemu skvěle bavíte, tady najdete odpověď... ale jak tak koukám na ostatní komentáře, asi jsem s tímto názorem jediný. Shutter 8/10, nejzábavnější asijská duchařina. A ten konec... jak by řekl zdatně ocoolený teenager, ten konec je prostě mega pecka. (04.02.2009)