Vesnické zózemí středověké Nové Plzně PAVEL VAŘEKA _ PETR RoŽ NlsE'RsxÝ _ LUKÁŠ HOLATA _ ZDEŇKA ScHE'JsarovÁ Abstrakt: Pří spěvek se zaměřuje na vesnické osí dlení v nejbliž š í mzázemí Plzně l pozdní m středověku (ú zemí okresu Plzeň-město)' Podóvá rekonstrukci sí delní sí tě, majetkové drž by, sleduje topografii, charakter sí del a podobu kulturní krajiny v zázemí města. Samostatná pozornost je věnována procesu pustnutí sí del v Brů běhu 15. ýoletí a výzkumu zaniklých ysí na sledoyané m ú zemí . Klí č olláslova: osí dtení _ vesnické zázemí středověké ho města _ yesnice _ pozdní středověk' Rural Hinterlanil of Novó Plzeň in the Middle Ages Abstract: This contribution discusses a rural settlement in close proximity to Plzeň (now the Plzeň'město distť ict cadastral zone) in the late Middle Ages. It presents a reconstruction of the settlement network and property holdings, its topography, the character of its buildings and of the surroundinglandscape.,Attent,ion is also,paid to th,e process of the dec| ine of these settlements in the course of the 15th century and to research into deserted villages on the teť ritory. Key words: Settlement - rural hinterland of medieval towns - village - late Middle Ages 1' Úvod Plzeň se řadí k největš í m č eskýmkrálovským městů m pozdní ho středověku a č asné ho novověku a1ejí ýznampodtrhuje poloha na k1í č ovédálkové komunikacÍ . Plzeň se zároveň stala jední m z prvnichprů mysloých center v č eských zemí ch a rychlý industriální rozvoj r těž ba zač a| y záhy měnit pů vodní venkovský rázkrajtny kolem města.liž ' od 19. století se staly předmětem badatelské ho zájmu historické památly v okolí PIzně, z nichŽ řada byla znič ena V dů sledku překotné ho rů stu městské aglomerace a prů mysloých provozů . Dneš ní ýzkum miuŽ e navázatna rozvinuté regionální bádání , které se kromě historické topografie okolí PIzně věnovalo zejmé na opevněným sí dlů ma zaniklým vsí m na sledované m izemí . Pozornost archeologické ho bádání jí ž před ví ce neŽ sto leý poutaly raně středověké památky. Dí ky aktivitám pracovní ků Západoč eské homuzea a v poslední době také dalš í chinstitucí se postupně rozš iřuje poč et lokalit' jejrchž odkr1w byl qwolán nejrů znějš í mistavební mi aktivitami a prohlubuje tak poznání středověké ho osí dlení . Kromě prostoru historických předměstí se předstihov é a záchtanné ýzkumy zaměřily na raně středověké lokality v okolí města a v několika pří padech se podařilo zach1tit také vrcholně a pozdně středověké situace v intravilánech předměstských vsí . Před několika iety se ýzkumy dotkly rovněŽ zaniklých vesnických sí del na ú zemí města. Historické bádání se věnovalo studiu plzeňslých předměstí a vsí v drŽ bě města, ale také sí delní mu kontextu městské lokace. K poznání podoby historických vsí na ú zemí PIzněýznamně přispěly stavebně historické ýzkumy, které odhalily pozdně gotická jádra usedlostí , z ní chž mnohé již ustoupily moderní ýstavbě (ví z ní ž e). V souvislosti s ýzkumem středověké ho a novověké ho osí dlení realizované ho katedrou archeologieZápadoč eské univerzity se v rámci semináře archeologie středověku a novověku zaměřujeme od roku 2007 také na okolí západoč eské metropole. V první etapě bylavěnována pozornost ú zemí okresu Plzeň-město (v rozsahu do roku 2007, poté byl okres rozš í řen), představují cí mu nejbliŽ š ízázemí středověké ho města (do vzdálenosti 5-6 km)' a ýďedky iohoto ýzkumu jsou prezentovány v předkládané m pří spěvku. V druhé etapě bude ú zemí rozš í řeno do vzdálenosti 10 km od historické ho jádra. Výzkum se zaměřuje na studium topografie osí dlení v zázemí města, rozbor majetkové drž by, sí delní struktury a její ho vztahu k pozdně středověké mu městu. Samostatnou pozornost věnujeme procesu pustnutí vesnických sí delv 15. stoietí . Výzkumem testujeme předpokladýrazné hopostiž ení zázemí města v dů sledku váleč ných událostí zachycenych psanými prameny a snaŽ í me se postihnout 289 É I N JI Í .* 012 obr. l. Území okresu Plzeň-město. Relié f. Mapa L. Holata. Abb. 1. Gebiet des Bezirks Pilsen-Stadt. Reliefkarte L. Holata. dalš ípří č inyredukce sí de1ní sí tě v tomto období . Zároveň představuje okolí velké ho královské ho města srovnávací ú zemí pro studium středověké ho osí dlení v sousední ch oblastech (Rokycansko, již níPlzeňsko), které postrádají centrální lokalitu nadregionální ho ýznamu' Dosavadní poznatky archeologické ho bádání , historické prameny a některé parametry pří rodní ho prostředí bvly zpracovány prostřednictví m re1ač ni databáze a prostorová data zobrazenay geografických informač ní ch systé mech. | ako podklad poslouŽ ily digitalizované mapy 1 : 10 000' V prostředí GIS rekonstruujeme sí delní sí ť vesledované m období , zkoumáme prostorové vztahy jednotlých lokalit a sledujeme proměny sí delní struktury (zejmé na zanikání sí del na sklonku středověku). Teré nní ýzkum se zaměřil na zaniklou ves Borek na severní m okraji okresu' kde by1 kromě nedestruktivní ho ýzkumu realizován také dí Ič í odkr1w zaměřený na poznání podoby vesnické usedlosti v zázemí města. 2. Pří rodní podmí nky Území pů vodní hookresu Plzeň-město (do roku 2007) zahrnovalo celkem 23 katastrální ch ú zemí o rozloze 138 km'z (Územně identí fikač ní registr Č R). Nadmořské ýš ky se pohybují od 290 m (poslední kontakt Berounly s hranicí okresu) do 447,5 m (bezejmennývrchol v jihoýchodní m cí puokresu). Území se rozkládákolem soutoků č tyřýznamnýchzápadoč eských řek - Uslaly, Útrlar,1',, Radbuzy aMž e_, které následně tvoří Berounku (na ú zé míměsta se nadále nazýyá MŽ e)' Střední a západní č ást okresu formuje Touš kovská kotlina a společ ně s malým ýběŽ kem Nýřanské kotliny na jih ozápadě ji charakterizují š iroce rozevřená ú dolí s ýraznými nivami a ří č ní miterasami (Demek a kol. 1987). V prostoru souč asné P1zně by1y vŠ akpů vodní terasy zarovnány a q'tvořil se plochý teré n. Poznání pů vodní ho relié fu, jeho proměn a vztahu k osí dlení vš ak vzhledem k absenci takto orientované ho soustavné ho 290 ýzkumu v Plzni postrádáme. Ze tří sÍ ran tuto sní Ž enouoblast obklopuje ýš epoloŽ ená krajina' Na severní m aŽ ýchodní m okraji se rozprostí rá č lenitá oblast Hornobří zské pahorkatiny s relié fem rozsáhlých rozvodní ch hřbetů , KoŽ lanské ploš iny a Klabavské pahorkatiny, které jsou charakterizovány erozně, respektive strukturně denudač ní mrelié fem. | iž ní č ást pak zaují má plochá Š těnovickávrchovina se strukturně denudač ní mrelié fem s ýraznými suky a hřbety (Demek a kol. 1987). Geologické podloŽ í zejmé na podé I MŽ e, Radbuzy a jejich soutoku, stejně jako mezi Úhlavou a Úslavou, představují kvarté rní sedimenty (hlí ny, spraš e, pí sky, š těrky)' větš inu severozápadní poloviny ú zemí tvoří permokarbonské horniny (pí skovce, slepence, jí lovce), na opač né jihorýchodní straně převiádají proterozoické horniny assyntsky zvrásněné (břidlice, ýlity, svory aŽ pararu| y). V jihozápadní a severoqichodní č ásti se omezeně setkáváme ješ tě s vulkanickými horninami zč ásti metamorfovanými (amfibolity, diabasy, melas'ry, porfyry), které jsou v západní č ásti doplněny tercié rní mi horninami (pí sky, jí ly; Cepek a kol. 1961; Fusán-Kodym-Matějka 1993). Větš inu pů dní ho pokr1wu, vzhledem k dneš ní murozsahu města PIzně ve střední č ásti ú zemí , pokr1wají lidskou č inností ýrazně ovlivněné č i uměle qtvořené antropozemě. okraje okresu z větš í č ásti tvoří nepří liš zeměděIsky hodnotné typy pů d. V jihozápadní až severoýchodní č ásti převládají kambizemě, v jtŽ ní a jihor,ychodní č ásti luvizemě a na ýchodní m okraji nachází me pseudogleje, velice omezeně se v severozápadni a jihozápadní č ásti podé I menš í chtoků r,ysk1tují gleje. ZeměděIsky hodnotnějš í fluvizemě lemují větš í vodní toky a nepří liš rozsáhlé plochy ú rodných hnědozemí pokr1vají ttzemí na západě mezt Mž ía Vejprniikým potokem a na jihu mezi Radbuzou a Úhlavou, í rodnost těchto oblastí vč etně ú zemí města ke které přilé hají (Tomáš ek 1995; 2000). Vyš š ú PIzně odráž ejí i bonitní stupně tereziánské ho katastru, kterýjim přItazuje hodnoty 2_4' zbylé oblasti jsou oceněny hodnotami 5_7 (Tereziánský katastr III). Klimaticky zkoumané ú zemí spadá do mí rně teplé oblasti. Větš ina ú zemí patří do oblasti MTl1, jen nevelká č ást na severoýchodě náIež í do sráž kově nepatrně lydatnějš í oblasti MT10; obě jsoucharakterí zovány40až S} ietní midny, 110 aŽ I30mrazoýmidny'prů měr' nou teplotou v lednu _2 až -3'C, prů měrnou teplotou v č ervenci 17 až 18 'C (Quitt 1971). Rekonstrukč ní geobotanická mapa klade podé l větš í chvodní ch toků luhy a olš iny' ke kterým přilé hají ž ejmé nanaseveru od Mž ea u soutoku Radbuzy s Úhlavou subxerofilní háje a nejví ce jsou zastoujádra dneš ní Plzně, acidofilní č ásti vč etně peny, zejmé na v jihozápadní až severovýchodní doubrarry', v ji ž ní až ýchodníč ásti ú zemí převládají dubohabrové doubraly (Mikyš ka 1968; 1969; Neuháuslová a kol. i998; Neuháuslová_Moravec 1997). 3. Středověké osí dlení pí edzalož ení mPlzně Dosud zlač ně torzovité archeologické doklady raně a vrcholně středověké ho osí dlení z ú zemí dneš ní Plzně svědč í o nelyrovnaných ýzkumných aktivitách v minulosti, ale odráž ejí zřejmě také velkou mí ru zásahů do pů vodní hore1ié fu v souvislosti se stavební m a prů mysloým rozvojem aglomerace ve druhé polovině 19. ave 20' století . Mů Ž emetaké předpokládat, Ž e mnoŽ ství archeologických situací překryly nivní sedimenty řek v plzeňské kotlině. Nejstarš í raně středověké sí delní aktivity jsou kladeny jIž do 7. a 8. století l a postupně se rozš iřují doklady sí dliš ťod středohradiš tní ho období až do 13. století . Kromě náIezů z prostoru pozdějš í ho středověké ho města2 zjiš ť ujeme stopy dalš í chpředlokač ní ch sí delní ch areálů v jeho nejbliž š í mokoIí . Jedná se o prostor severně od městské ho jádraza řekou MŽ í 3 a da| š í sidliš tědokládají láIezy v Č ernicí ch(Beneš _Břich áč ek 1977), Doubravce u kostela sv. | iří (Metlič ka 2005, 160)' v Kří micí ch (Vencl 1968; Zelenka 2006, 80), Liticí ch (Sokol 2o0I,2zg),Malesicí ch (Metlič ka 2005, 160) a Radč icí ch (Metlič ka 2005' 160). l Výzkum v blí zkosti Karlovarské ul. (Metlič ka 2005a, 160), snad té ž nálezy v Sadech 5. května (Metlič ka 2005a,160-161). , VeVeles1aví nověul.(Nováč ek1996,75_76),vareálufrantiš kánské hokláš tera(Nováč ek1996'78)amož ná i v Sadech 5. května (Metlič ka 2005a, 160-161; Nováč ek 3 P1zeň, Kar1ovarská ul' _ Kaufland (Met1ič ka 2005' 158)' 1996'75_76). 291 Raně středověké hradiš tě, které bylo předmětem zájmu badatelů již od 19. století (např. Š najdr1893, 489_493), se nachází u Bukovce v poloze Holý vrch. Dvojdilná dispozice situovaná na ostroŽ ně nad levýlrn břehem Berounky dosahuje plochyví ce než 4haa je datováno do konce 8._9. století (Baš ta_Baš tová 1988, 12; Beneš 1979; Č tverák-Lutovský_SlabinaSmejtek 2003,48). Nově byla objevena dalš íýš inná opevněná poloha iazená do rané ho středověku. | edná se o malé jednodí lné ostroŽ né hradiš tě v lese V } amách v blí zkosti Radč ic, které chránil š í joýpří kop s valem a č ást obvodové fortifikace (Metlič ka 2O05a, 232). Plochá řadová pohřebiš tě registrujeme na pěti katastrální ch uzemí ch dneš níPlzně: v Doubravce u kostela sv. Jiří , na Slovanech na ú patí vrchu Homolka a v blí zkosti by1valých obcí Litice, Křimice a Radč ice (celkem ve č tyřech polohách). Na zák]adě náIezi z hrobové ýbary (esovité záuš nice, skleněné korálky, keramické nádoby) je mož nopohřebiš tě zaiadí t do mladohradiš tní hoobdobí s přesahem do konce středohradiš tní ho období (Litice, Radč ice; Schejbaiová 2011' 34_35). Mož né raně středověké mohylyvDýš ině a Nové Hospodě nebyly potvrzeny (Doubová 1990,29_3I Sokol 2001' 229). Raně středověké osí dlení zarjalo oblasti podé l řek do nadmořské ýš k7oblykle nepřekrač ují cí330 m s nejú rodnějš í mipů dami. V dominantní ch polohách s dalekým r,yhledem nebo na terasách č i zýš eninách nad řekami byla situována plochá kostrová pohřebiš tě. Ve dvou pří padech zaujaly ostroŽ nyhradiš tě, ovš em stav jejich poznání neumoŽ ňuje přesnějš í stanovení jejich funkcí a ú lohy v sí delní struktuře středohradiš tní ho období . V 10. století vzniká ve vzdálenosti 9 km od dneš ní hoj ádraPlzné piemyslovské hradiš tě ve Staré m Plzenci s centráIní funkcí a vazbou na dálkovou komunikaci evropské ho ýznamu, které se nachází mimo sledované izemi (obr. 2).a Nejstarš í psaná zpráva z uzemi okresu Plzeň'město se vztahuje k Liticí m, kde je k roku 1216 připomí nán oldřich (,,Vlricus de Lvotiz"; CDB II' 1'I3 č . L25). Stejně jako v pří padě Pů ty z Křimic, jmenované ho k letů m I25I a 1252 (,,Potto de Crimic, Poto de Crimiz"; RBM I, 586 č . 1263; RBM II, 1166 č .2658), jsou oba š lechtici považ ováni za pří sluš ní kyDrslaviců (Sedláč ek 1905,244). Ves Malesice se objevuje v predikátu Zdeslava' který směniI vsi v okolí s kladrubským kláš terem, coŽ potvrdi1 panovní k v roc e 1239 (,,Zdeslao de Malesich"; CDB III12,289_295 č .219).le moŽ né , ž eZdes| av byl pří sluš ní kemdalš í homocné ho rodu s erbem labutě, pozdějš í chŠ vamberků(RoŽ mberský 1995, 4). Kladrubské mu kláš teru n é l'eŽ ela v té to době zřejmě také ves Skvrňany jmenovaná v papeŽ ské m potvrzení k]áš terní ho majetku v roce 1239 (,,In Pilsen: . ' ' Suquerene"; RBM I' 455 č .979). Kláš ter sv. | iří na Praž ské mhradě drŽ e1 Doudlevce při Radbuze, jmenované ve spuriu 13. století hlásí cí mu se do doby okolo roku1227 (,,InprovinciaPilznensi: ... Dvdlebcih"; CDB II' 422č .378). Majetkové pronikání chotěš ovské ho kláš tera do blí zkosti Plzně po polovině 13. století dokládá zí skání dvou pozemků od panovní ka v Doudlevcí ch (,,in Dudlebech similiter duos mansos"; RBM II, 202 č .520) a jednoho v Malicí ch v roce 1266 (,,in Malich unum mansum"; CDBv lI,703_705 č .475). Vedle vsí zmiňovaných ve 13. století v pí semných pramenech a raně středověkých sí dliš ť se sí delní kontinuitou do vrcholné ho středověku dokládají archeologické nálezy ze 13. století osí diení v Doubravce,' Malicí ch a Záhoří .6 Nálezy keramiky umoŽ ňují zařadit do 1 3. století také poč átky zaniklých vsí Borek (RoŽ mberský_Vařeka_Yeselá2007 ,190), Roudná (Dudková 2008), ,'Zábělď'' a snad té ž zaní Hých Bukš ic (Rož mberský L985,I29). a Ke Staré mu Plzenci nověji Nováč ek 2006; Š iroký_Kodera_Nováč ek_Š ormová2003. 5 Kromě nálezů u koste1a sv' | iří u řeky, kde osí dlení zřejmě pokrač ovalo aŽ do 13. století (souhrnně Hajš man 2007b),pocházinálezzahloubené ho objektu zjádra mladš í obce Doubravky (u1. U Panské ho dvora č . p' 1; Baš tová_Metlič ka 1995' 247 _248). 6 Závěr osí dlení v prostoru mezi u1icemi Karlovarskou, Lochotí nskou a oýie Bení š kové 'kde se předpokládá zaniklá ves Maiice zmiňovaná k roku 1266 (viz ýš e)' spadá do 12. a 13. století (Metlí č ka2005a' 160). Severně od kostela Vš eč hsvatých' prostoÍ u předpokládané zaniklé vsi ZáhoŤi (viz ní ž e)'byly zachyceny č tyři zahloubené objekty ze 13. sto1etí (Frýda I978,63)' 7 Starš í sí dliš těze13.století senachází přihraněterasynadBerounkou(Zábě1á1)am1adš í zanikláves,její ž poč átky mů Ž emepod1e ná1ezů keramiky také klást již do 13. století ' je poloŽ ena ýš e, neda1eko prameniš tě bezejmenné vodoteč e (Zábě1á 2; Metlič ka_Uherský 2007). 292 N J-lř- Le ge n d a 0 1 2 Nadmořská výš ka [_l zso - szo m l* * l :zo - sso m eso - sao * řX { E* X sao -,ro * ffi O nto -+ az 1 2 t 4 6 8km obr. 2' Plzeň-město. Raně středověké osí dlení .1 - plochá pohřebiš tě;2 - hradiš tě; 3 - sí dliš tě. Mapa L' Holata a Z. Schejbalová. Abb. 2. Pilsen-Stadt' Frú hmittelalterliche Besiedelung. l - flache Gráberfelder;2 - Burgwall; 3 - Siedlungen. KaÍ te L' Holata und Z. Schejbalová. Před za\oŽ ení m Nové Plzně existovaiy na pojednávané m ú zemí tři kostely. Románský kostel sv. ]iří nad soutokem MŽ e a Úslar,y (Merhautová7971,193_194), kostelVš ech svatých na ýš iněseverně od města (nejstarš í fáze je zÍ ejmě románská; Macháč ek 1992' 13) a kostel sv. ť etra a Pavla v Liticí ch (románské architektonické č 1ánky druhotně pouŽ ity ve zdivu; Anderle 2006). Do 13. století jsou kromě hradu bergfritové ho t1pu dvojdí Iné dispozice v Liticí ch (Durdí k 2o0O,339_341; Novobilský-RoŽ mberský 2002) řazena také dvě menš í opevněná sí dla. Zatí mco o podobě Kunč ina hrádku severně od města, který zcelazali$"l' neví me nic (Rož mberslý 1996)' Pecihrádekpo1oŽ enýna ostroŽ ně nad soutokem MŽ e a ú Iary představuje tvrziš těs uměIým pahorkem a pří kopem (Anderle 1992)' ' Předpokládáme, Ž e sí deiní sí ť vyvořená již vrané mstředověku s jednotliýmivesnickýrni sí dlyvázánýmina ú dolí řekbylavprů běhu 13. století stabilizována. osí dlení sevté to době dále .o'ú í ři1o dó zemědělsky mé ně ýhodných poloh, kde archeologie dokumentuje nejstarš í fáze pozdějí zanlkýh vsí (Borek, Roudná). v ZáběIé pravděpodobnědoš lo k posunu osí dlení ze itarš í É osí ďiš í ěnad Berounkou do r'yš š ípolohy u prameniš tě vodoteč e.s Ve třech pří padeů zjiš ť ujeme na sledované m ú zemí sí delní areály se starou tradicí , které kromě vesnické ho osí d(Kostelec, 1óní tí ořila sakráIní stavba a nedaleko situované opevněné sí dlo ve ýrazné poloze zemědělský uchovalo 13. století si ve kotliny plzeňské osí dlení Litice, Malice -Záhoií ).Zatí mco 8 _ Srov. Metlič ka_Uherský 2007,136. Podobný posun mů Ž eme1i1.poteticky-předpokládat u Kostelce (okr. starš í sí d1iš tě kde Plzeň-jih)' polesí Chýlava v l,oka1it dvojice (viz nabí zí ní ž e)a analogii Doubravky z m1adš í /siřední (?) doby hrádiš tní - 13. ;toletí nahradila ýš epoloŽ ená ves, která zanikla v 15. věku (Š vejnoha2009; Vařeka 2009). 293 N r _l Nadmořská výš ka l* * -l zso - azo * 1-* l azo - gso * řX sso _ sso * llXX sao - + ro * &&&& + to - l+ z * 012 obr 3. Plzeň-město. 8km osiďení ve 13. stol€ tí do založ eni Nové Plzně. 1 - vsi zmiňované v psaných pramenech; 2 - archeolo- gické dokladyvesnické hoosí dlení ;3-kostely;4'hradyahrádlcy;5-městskálokacepodhradiš těnveStaré Plzni.Mapa L.HolataaPVařeka. Abb. 3. Pilsen-Stadt. Besi€ delung im t3. Jhdt. bis zur Grú ndung von Neu Pilsen. 1 - in den schriftlichen Quellen erwáhnte Dórfer;2-archáologischeBelegeeinerDorÍ besiedelung;3-Kirchen;4-Burgenj5_StadtlokationunterhalbdesBurgwďls in Alt Pilsen, Karte L. Holata und P. Vařeka. venkovský charakter, v levobřež ní č ásti staroplzeňské sí delní aglomerace se před rokem 1266 formuje Vrcholně středověké město, jehož lokace je spojována s Přemyslem otakarem ]I., ovš em jeho existence se uzavřela ješ tě před koncem 13. století (obr. 3).'q 4. Vesnické zázemi Nové Plzně v předhusitské m období K založ ení Nové PIzně, ke které mu postrádáme pří mou pramennou evidenci, doš lo yrozmezí Iet 1288_1300 (nejpravděpodobnějivletechI29L_1295; srov. ListářI; Strnad 1894; Vojtí š ek1953; nově Nováč ek-Š iroký2OO4).Pozemky, které bylypanovní kem posk1tnutypro nové město, byly poslé ze přeměřeny, o č emž se dozví dáme z listiny z 28. prosince I3I9, jí ž král | an Lucemburský daroval ryš ehradské muproboš tu | anovi (Volkovi) vš echny pozemky při městě Plzni, které byly zí skány noým přeměření m, aby s nimi mohl nakládat podle své vů le (RBM III, 230-23I č ' 550). Roku 1321 pak proboš t Volek daroval 70 lánů u Plzně lyš ehradské kapitule (RBM III' 284 č . 679). Privilegiem z roku 1 320 pak stvrdil král Jan Lucemburský městu Nové Plzni (nejmenovaná) práVa, které mělo od Václava II. Praví se v něm, Ž e k městu pří sluš í168 1ánů , kterými bylo lysazeno, a ješ tě 10 lánů , které byly zí skány při nové m měření . Z těchto 1 78 lánů (lán po 42 jitrech), má město roč ně do královské komory platil z 1ánu po 28 groš í ch, tedy vš ehoroč ní hop1atu 89 hřiven stří bra (po 56 groš í ch), a to 9 K městské 1okaci ve Staré Plzni Kaiser 2004. 294 a její mu archeo1ogické mu poznání srov Š iro\í2007; Š iroký_Nováč ek- N Lege nda _i I n 1l I í :_ .1 2 *3 +4 Ls $o a,) 7 l:: B & 9 I 11 ? 12 t?t 13 u 14 a 15 Nadmořská výš ka ]f lot Ir 0 2 4 6 -:zo m . :so ':ao * -rro 'aar m f) ffi ffi 1 zso i.* ll_l :zo - sso aso nto ' E 8km _ 4. Plzeň-město. osí dlení ve 14. a na poč átku 15. století . 1 - Nová Plzeň(založ enazÍ ejměI29I_| 295);2 --předměsti; 3 kláš ter ve_něstě; 4 - š pitril-s kaplí na předněsti; 5.- hrady-a hrád\;ó - kosteý 7 - vemická áominikánský a františ kánslc.ý j sí dla;8 - tvrz!;9 - dvory; l0 rychta;11 - mlýny;12_- sad;13 _vinice; 14 - chmelnice; 15 rybní ky;16 -lom;17 -lesy. Mapa L. Holata a P. Vařeka. Abb. 4. pilsen-Stadt. Besiedelunq im 14. und zu Beginn des 15. )hdts. 1 - Neu Pilsen (offenbar 1291-1295 gegriindet); obn 2-voÍ stadt;3-DominikaneruňdFranzikanerklosté rinderstadt;4-SpitalmitKapelleinderVorstadt;5-Burgen;6Kirchen;7 -borfsitzej 8 - Festen;9 - Hófe; 10 - Meierhof; 11 - Mů hlen; 12 - obstgarten; 15 - Fischteiche; 16 - Steinbruch; 17 - wilder. Karte L. Holata und P. Vařeka. 13 - Weinberg; 14 - Hopfengarten; vŽ dy na sv. Martina (Listář I, 8_9). Přeměření m by tedybylo zí skáno celkem 80lánů , znichŽ jen deset bylo připojeno k Plzni. Psané prameny) pří b1wají cí archeologická zjiš tění i ojedinělá torza zástavby posk} tují informace o plzeňských předměstí ch v pozdní m středověku. Předměstská zástavba se rozýí jelapři vš ech stranách města, nejýrazněji na \.1.chodě (Rybáře mezi městským pří kopem a mLýnskou strouhou, Š pitálsképředměstí se š pitálem sv. Maří Magdalé ny na ostrově předměstí při Radbuze), na severu rymezené m Mlýnskou strouhou a Radbuzou, PraŽ ské (Š asképředm ěstí za MŽ i), západě (Skvrňanské předměstí ) a jihu (Litické předměstí ; srov. anderle 2000; Bělohláv ek 1997 ; Karel_Krč má t 2OO 6, 209; Nováč ek_Š iroký2004, 3 l _33). Kromě š esti vsí zmiňovaných jí ž ve13. století io Se ve 14. a první polovině 15' století objevují zpráw o dalš í ch21 vsí ch situovaných na ú zemí okresu Plzeň-město.lr Zí skáváme t0Doudlevce, Křimice, Litice, Malesice, ]vÍ a1ice, Skvrňarry; viz výš e. lrBolevec' 1382 (LE II, 198); Bor, 1 352 (Listář I, 82); Borek, 1454 (Listář I,772);BoŽ kov,1338 (Listář I' '45_46); Bukovei' 1379 (Ein Bernaregister, 1,4); Bukš ice, 1327 (RBM III' 527); Č ernice, 1402 (Soudní akta, 171); Č ervený Doubravka, (RBM IV 395_396); 1341 Do1ní Vlkýš , 1908,269); (Sň1áč ek 1905,240; (Hrádek), 1408 Hrádek 1338 (Listář I,45_a6);Dubnice, 1377 (RT I, 451); Hradiš tě, 1395 (Listář I, 195_197); Koterov, l369 (Listář I' 110_i13); Lhota, 1320 (RBM III,268); Lobzy (Ein Bernaregister,2,7): Lochotí n, 1406 (Listář I'238_24I); Radč ice, 1319 (Koč ka 1932, 28); Radobycice, 1418 (Bě1ohlávek 1965a, 39); Roudná, I32I (RBM IV 830); Týnec' 1377(Bělohlávek1985,364;ListáiI.l28_I29);Qezd,1396(ListářI,110 113);ZáhoÍ i,I38l(ListářI'136). 295 I hv Legenda = .-1 l:.- WZ :'J L:r.l:l ' Is 7)a Bor-Laš ilov I -.-- I\ ,n,". Lhola Obr5.Plzeň-město'MajetkovádrŽ banapoč átkul5.století .l-město;měš ť ané ;2-š lechta;3_cí rkev;4_neznámé vlastnictví j 5 - př€ sun majetku; 6 - ví ce majitelů . Mapa L. Holata a P. Vařeka. Abb.5.Pilsen-stadt.BesitztiimerzuBeginndes15.| hdts.1-stadt,Biiť ger;2-Adel;3-Kirche;4-unbekannteBesitztiimerj 5 - Besitzverlagerung;6 - mehrere Besitzen Karte L. Holata und P, Vařeka. tak zřejmě ú plný obraz o nejbliŽ š í mzázemí Plzně v předhusitské m období . Z toho osm vsí zaniklo v 15. století (některá zřejmě jí ž dří ve), ostatní sí dla existují kontinuálně aŽ do souč asnosti nebo se proměnila v plzeňská předměstí . Svědectví psaných pramenů ukazuje znač nou rozdrobenost drž by kolem Plzně ve 74.a na poč átku 15. věku (obr. 5). Č asto se setkáváme s ví ce majiteli jediné vesn1ce a zaznamenáváme také poč etné přesuny majetku' Několik vsí drŽ e1a v pozdní m středověku niŽ š íš lechta (západně a východně od města) a kromě svobodnych popluž ní chdvorů zmiňují prameny také menš í opevněná sí dla.12 Páni z Lttí c vlastnili stejnojmennou ves s hradem a farní m kostelem již ně od PIzně a vedle toho snad zí skali ves Bor (Laš itov)' ovš em po polovině 14. století tento majetek prodávají (viz ní Ž e).Cí rkevní drž bureprezentuje zboŽ í č tyř k]áš terů a jedné kapituiy' Pronikání velkých západoč eských kláš terů do nejbliŽ š í hookolí města na západní straně na ú kor pů vodně š lechtických majetků dokumentují prameny v prů běhu 14. století . Radč ice u Mž ezí skali plaš tí cisterciáci'3 a sousední DoIní Vlkýš a Malesice kladrubš tí benediktýni.1a Chotěš ovské premonstrátky rozš í řilysvojí drŽ bu Bukš ice (zřejmě s tvrzí ; Ein Bernaregister, 5), Dubnice s tvrzí (RT I' 45 1)' Malesice do roku 1365 (Sed1áč ek 1905,248), Roudná s tvrzí (Sed1áč ek 1905,241), Újezd (Ein Bernaregister, 7). Majetky drobné š 1echty předpokládáme také v Křimicí ch (Listář I' 156_159) a v č ásti Bož kova (Listář I' 2' 5). 13Radč ice od roku 1319 (Koč ka 1932,28). 1a V 60. 1etech zí skává kladrubs1ýkláš ter ves Dolní Vlkýš s hradem Komberkem a sousední Malesice s hradem Kyjovem, které připojil k proboš tví ve městě Touš kově (Sedláč ek 1905, 162'248). 12 296 í zemí (Bor-Laš itov, Lí tice)''6 Břevnovské mu kláš teru na jihozápadě (Lhota)15 záhy o dalŠ ú náLeŽ elKostelec na soutoku MŽ e a Úslalry na severoýchodě, ovš em v předhusitské m období se zře1mějednalo Pouze o farní kostel s farou.17 V severní č ásti sledované ho ú zemí zí skala praŽ ská kapitula sv. Apolináře ves Bolevec (snad té Ž Borek), která drž elataké č ást Koterova na lýchodě.ls Výč et doplní me zmí nkou o platech z venkovských majetků měš ť anů i o pozemkové m majetku' které zí skal prostřednictví m zbož ných odkazů plzeňský kláš ter dominikánů Lg a předměstský š pitál sv. Maří Magdaleny.'zo Právě majetky měš ť anů a města PIznělrykazují vedle cí rkevní hozbož í vedruhé poiovině 14. a na poč átku 15' století největš í dynamiku. } iŽ v prů běhu 14. století se objer''ují poč etné zprálry o menš í chi Větš í chzbož í chjednotlýchměš ť anůve vsí ch v okolí PIzně' i o drž běcelých sí del.'l Pozemkoý majetek města zaznamenává až ýpts z plzeí "ctay ské berní knihy z roku 1418, který uvádí vsi i s poč tem osedlých (Bělohlávek 1965,39). Na sledované Á uzemí se z uváděných osmi vsí náchází sedm (BoŽ kov' Bukovec, Č ernice, Doubravka, Doudlevce, Koterov, Lobzy, Radobyč ice, Skvrňany, Týnec), přič emž některé zÍ ejmě nenálež eiy Plzni celé .22 Kromě poč tu osedlých z městských vsí (viz ýš e) zí skáváme informace o velikosti vesnic také z urbáře chotěš ovské ho k]áš tera (DRC, 39_40). U lokalit, které zřejmě náIež eIy Plzni celé , se poč et osedlých pohybuje od 12 (Doudlevce), přes 16 (Radobyč ice) aŽ po27 (Cernice; Bělohlí vek 1965,39). Č hotěš ovskýkláš ter evidovaI na sých statcí ch kromě osedlých také poč et,,zemí ". P1uŽ ina Lhotybyia č leněna na20 zemí ,na kterých hospodařilo 24 osedlých,23 _Boru (Laš itolu) s 21 osedlý.rni náleŽ elo l4zemí 2a auLí tí cjezaznamenáno 41,5 země bez poč tu osedlých (DRC, 41). Roku 1369 r,ysazuje plzeňský měš ť anVevřinec z Kralovic zákupní m právem ves Koterov, které nálež elo 12 lánů (Listář I, 110- 113). V pěti vsí ch jsou zmiňovány mlýny, atovBož kově (AČ XXXVII,949_950),Dolní mVlkýš i(mlýn naMŽ i;Sedláč ek 1905' 162), v Ma| esicí ch (Sedláč ek 1905,248), Koterově2s ave Lhotě.26 Rychta je uváděnavMalesicí ch (Sedláč ek 1905, 248). Farní kosteiy jsou dolož eny pouze v Kostelci,2? Lití cí ch(RDP 86; Anderle 2006, 42) a v Malesicí ch (RDP 86). Kostel Vš ech svaých v Záhorsku, zpoč átku farní pro Novou Plzeň, se po zbudování chrámu sv. Bartoloměje na plzeňské m náměstí stal r5Koupí od Drslaviců (RBM III' 268). Kroňě Lhoty' zí skané v roce 1320, kupuje chotěš ovsh'Í kláš ter v 60. letech 14. sto1etí Bor (Laš itov) a Litice (Novobi1ský_Rož mberský 2002, 22; DRC, 27 ). (DRC, 153' 188). ''Ýes Kostelec asijiž zanikia; vbřevnovské m ttrbářiz roku 1406jen,,kostelKostelec" lsKoterov a Bolevec (LE II, 198), Borek (Rož mberský_Vařeka_Veselá2007 I75). ' 19 odkazy dominikánů m viz např. Listář I,73_74. odkazy š pitá1u sv. Maří Magdaleny viz např. Listář I' 45-46. 'zo ,1Majetky ňěš ť anů jsou zmiňoványv'Boru-Láš itovu(Listář I,77,82_83, 114_115, l21_I22,I23_I25),BoLkovc (Lisť ar i, + s_46), Bukovci (Listář I, 146_ 148), Doubravce (Li stáŤI,45_46,73_74)' Doud1evcí ch (L1stář I' 60_63' 1'61-162, 188_189), Hradiš ti (Listář 1, 195* 197), Křimicí ch (List፠I, 278_279)' Lobzech (Lí stář I, 192'2o9_2l0,ziz), tochotí ně (Listář I, 238_24I), Slorrňanech (Listář I' 113_114) a Týnci (AČ XXXW, 387_388, 409_4IO; Listář I, 128_129, 164_165,238_24I). Dvory měš ť anů jsou z těchto loka1it uvedeny v Bož kově' Bukovci, Doubravce, Doud1evcí ch, Lobzech, Lochotí ně a v Týnci. V Lochotí ně jsou zmiňovány k roku 1406 a 1407 dva dvory,ztoho ujednoho' který náleŽ el královské mu rychtáři, se uvádí věŽ (Listář I' 238_24I Belohlávek I 977). 2zPotlze č ásteč ná drž ba se zřejmě ýká BoŽ kova (Ein Bernaregister,2, 5; BěIohlávek 1965a,39), Koterova (Bělohlávek 1965a,39) aLobez (É in Bernaregister, 2, 7;-Bě1ohlávek 1965a' 39).Za již ní mokrajem ú zemí ókresu P]zeň-město se nachází osmá zmiňováná ves _ ú uš ice(Bělohlávek 1965a,39). 23 Č 1enění vesnické komuniý podle velikosti po]ností dok]ádá rozdě1ení do č tyr kategorií . Dva osedlí drŽ e1i 1,5 země, jeden té měř t,iÍ iemé , deset 1 zěmi a jedenáct 0,5 země. Zbyvajicí osminu země snad drž el 'u zmiňovaný m1ýn (DRC 39_40). 15 (DRC 39_40). "Jednu zem obhospodařovalo š est poddanych a pů l země ,'Ž iiiorán mlýn ie strouhou a jeání m karnenem platí cí 100 groš ů 'zřejmě polož ený na Úslavě (Listář I' 1 10-1 13). a by] zřeimě situován na Radbuze (DRC 39_40). - Znám'e i velikost larniho óbvo'du' kierý zahrnoval Doubraw' Újezd' Bukovec' Lobzy, BoŽ kov, Týnec (Hajš man 2007b,24). '"Mlirr olati ] hřivnu renty a Senec 297 EE filiální m (Rož mberský 2010,4).'z8 | ihoýchodně od města byl poč átkem 15. století založ en veýrazné poloze na skále nad Radbuzou jako soukromá fundace kostel sv. Mikuláš e' kde bylztí zettaké hřbitov (Listář II' 87; Listář I,27l;ksakrální stavbě Lí bal \995,220). U existují cí ch vsí předpokládáme, ž ejejich poloha, zachycená na historických ma- pách, odráž í pů vodní umí stění odpoví dají císituaci v pozdní m středověku, ovš em jejich pů dorysná osnova mohla Zaznamenat ýrazné změny. Na ú zemí Plzně byly dosud jen v ojedinělých pří padech dokumentovány archeologické situace v historických jádrech předměstských vsí řazené do 14. a 15. století . V Č ernicí chse podařilo zach1titvrsý í zahloubené objekty při demolici zemědělské usedlosti č . p.28l3 (Kamenická 2OO4,35_36) a v interié ru domu č . p. 2Í l2 byla odhalena kulturní vrstva, dlᎠdění a jáma v podloŽ í z pozdní ho středověku (Vladař 2009' 27). Přemí stěnou spáleniš tní vrstvu datovanou prostřednictví m nálezů do 15' stoIetí zaznamenalazáchrannáakce v Újezdu před domem č . p.3l2I (Nováč ek 2003)' Situace z vrcholné ho a pozdní ho středověku pocháze1í také ze sousední Doubravky (Baš tová_Metlič ka 1995). NejbliŽ š í okolí PlzněnáIeŽ í k obiastem, kde se podařilo zjistit nejstarš í doklady kamenné vesnické architektury s pozdně gotickými kamenickými clánky (BoŽ kov, Bo]evec' Cernice, Koterov; Foud_Karel l998l Š kabrada 1 979; Š kabrada_Š vábek 1 982). Kromě starš í chLitic, Kunč ina hrádku a Pecihrádku jsou ve 14. století doloŽ eny dalš í dva hrady' | ednodí Iný Kyjov opatřený pravděpodobně podsklepenou věž ovou stavbou (Rož mberský 1995) a dvojdí lný Komberk s relikty věŽ e, obdé Iné ho stavení a dalš í stavby (Anderle_RoŽ mberslý_Š vábek1991) předstar,'ují malé š lechtí ckéhrady, v jejichž nenároč né zástavbě se zřejmě ve velké mí ře uplatňovaly dřevěné konstrukce. oporou královské moci na Plzeňsku se po polovině 14. století stal hrad Radyně, rystavěný na dominantní m vrchu protilehlé m přemyslovské mu hradiš ti ve Staré m PIzenci,které již ve 13. století ztratilo svů j ýznam (Durdí k 2000,47I_472; Rož mberský_Novobilský 2007\.Tvrze jsou zmí něny psanými prameny v Bukš icí ch(AČ XXXVII,949_950),,9 Č ervené mHrádku (Sedláč ek t90s, 240), Dubnici (AČ XXXI, 183), Křimicí ch (Sedláč ek I9O5,244) a v Roudné (AČ XXXVII, 1048_1049; Sedláč ek 1905,24I). Menš í opevněné sí dlo je předpokládáno také v Týnci (Hajš man 2007). V ojedinělých pří padech zí skáváme prostřednictví m psaných pramenů informace o podobě kulturní krajiny v okolí Plzně ve druhé polovině 14. a na poč átku 15. století . Yzácné zmí nky o lese se vᎠí k Dubnici na ýchodní m okraji sledované ho ú zemí (AČ XXXI, 183) a Malesicí m na severozápadě (Sedláč ek 1905, 248). V obou pří padech se v blí zkosti vsi nachází qiš e polož ené ,kopcovité partie, které mohly zů stat zč ásti zalesněné . Nejasná je poloha lesa u zaniklé vsi Týnec, která je k]adena mezi Mž ia ú lavu u jejich soutoku, kde jsou zmiňoványté ž rybní ky (Sedláč ek 1905,238)' Lesní porost mů Ž eindikovat také označ ení návrš í ,,Mitrwald"' kde byl zaloŽ en kostel sv. Mikuláš e nedaleko města (vizýš e; RTT II, 60). Setkáváme se se zmí nkami o vinicí ch, a to kromě jiŽ uváděné Dubnice (AČ XXXI, 183) take v poloze u tzv. Kunč ina hrádkrv Záhoří (1408, 1415; RoŽ mberský 2010, 5). Pěstování vinné ré ry mohly již nískalnaté svahyv severní m sousedství města posk1tnout ideální podmí nky, o č emžsvědč í té Ž pomí stní jmé no Vinice, které dalo jmé no dneš ní městské č wrti. V Lobzí ch avLochotí nějsouuváděnychmelnice(ListářI,I9I,238_24I),zaVš emisvatýmisad(1415, Rož mberský 2010' 5) a ve Skvrňanechzápadně od města vlastnil městský pí sař Mikuláš zahradu (Listář I, 113.114). Starou tradici lomů na pí skovec severně od města u tzv. Kunč ina hrádku dokládá zpráva o ,,kamenici" z roku I4I2 (RoŽ mberský 2010' 5). 'Z8Roku 1310 uděli1 panovní k řádu němeclých r1tí řů patronát kostela v Nové P1zni (Listář I, 4_5) a v roce 1322 postoupilpanovní kpatronátní právo ke kostelu Vš ech svaýh řádu němeclol'ch rytí řů . Kostelje tehdy nazýván,,matkou" kostela městské ho (RBM IV 786_787) apoklesltak nafiiiá1ní ke kostelu sv. Bartoloměje, jehoŽ ť ata již nálež ela uvedené mu řádu. "Pozů statky š lechtické hoSí dla bylyzřejmě zjiš těnypři stavební ch prací ch, které zanik]ouves znič ily (Rož m- berský 1985' 129). 298 5' ZaniHé vsi na ú zemí okresu Plzeň-město Na ú zemí okresu Plzeň-město je kladeno celkem devět zaniklých vsí , z nichž některé se podařilo lokalizovat, u jinych zistává přesná poloha neznámá. DaIš í zaniklá ves se nachází těsně za hranicí okresu u Bukovce, proto ji také zařazujeme do soupisu (obr. 1 1). Bor-Laš itov Ves zmiňovaná poprvé k roku 1 352 (Listář I, 77) se v chotěš ovské m urbáři z roku 1367 uvádí také pod jmé nem Laš itov.3o O vsi se v pohusitské m období již neč lní zmí nka, není dokonce připomenuta ani jako pustá ves. Máme jen zpráwl z roku 1a31, kdy k]áš ter dal do zástaly mimo jiné Litice, rybní k Laš itov a popluŽ í Laš itov, Iež í cínad rybní kem (AČ VII, 630). | ejí poloha byla jiŽ na konci 19. století kladena již něod Skvrňan do lesa k Sulkovu (Strnad 1896,769_771) a dalš í mibadateli byla spojována s Borslým polesí m č i s č ástí města Plzeň-Bory (např. Roubí k 1 959, 68; Zeman 1955, 56). Prů zkumy katedry archeol ogle ZČ tJ v Plzni v zalesněné č ásti Borů nebyly dosud ú spěš né .V prostoru znač něpozměněné m těŽ bou uhlí v 19. století a zaniklou ž eleznič ní vleč kou se při bezejmenné vodoteč i odvádějí cí vodu z Borské ho polesí do Luč ní hopotoka podařilo zjistit pouze relikty r,7zděné studny neznámé ho stáří . } e mož né ,Ž e stopy vsi nenávratně smazaly aktivity během prů myslové revoluce v jlŽ ní msousedství města. Borek Roku 1454 si františ kánský kláš ter v Plzni vloŽ il do městských knih ves Borek s pří sluš enství m,a to na záHadě odkazu zemřelé ho měš ť anaVáclava Pumby (Listář II, 17-18). Vzhledem k tomu, Ž e nejsou zmí něny platy od poddaných, lze předpokládat, Ž e ves jiŽ byla pustá' Tento předpoklad potvrzuj e zpráva z roku 1460 uvádějí cí ,,villa deserta sorěk" (Hruš ka 1883,42; Strnad 1896,772). Ve vkladu pozemkové ho majetku města PIzně do desek zemských jsou roku L543 zmí něny č tyři pusté dvory v pusté vsi Borku (Rejstří ky IlI, 13, 178; Rejstří ky Il2, 388). Povědomí o zaniklé vsi v lesí ch za Bolevcem se uchovalo v lidové tradici (Č ihák 1993, 24_25) a regionální badatelé kladli její polohu do prostoru s pomí stní m jmé nem Borekmezi ž eleznič nitrať a silnici Plzeň_Ž atec (Bělohlávek 1980, 6; Brož 1935,7I_75; Strnad 1896, 772). ZaniHáves byla identifikována P. RoŽ mberským v roce l993 (RoŽ mberský 1993, 14). V roce 2007 zde katedra archeologie ZČ IJv Plzniprovedla nedestruktivn í ýzkim (RoŽ mberský_Vařek a* Yeselá 2007). Ves je poloŽ enana jlhozápadní straně pramenné pánve pří lež itostnévodoteč e, která dále na ýchodě ú stí v ú dolí Merán do Bolevecké ho potoka. S pozů statky zaniklé vsi spojujeme 31 relié fní ch tvarů , na záHadě jejichž rozboru byly rymezeny č tyři usedlosti tvoří cí řadu s9yero1,ápaduk jihoýchodu o dé lce 140 m (reliktyusedlosti III bylyýrazněpoš kozeny). 9d Zajádrasí | Ií š tní chjednotekpovaž ujemevětš í konvexnírelikty s plochýlrn vrcholem č leněnýrn dí lč í mivkleslinamiakupami a s jednotnou orientací (osa objektů severoýchod_jihozápad), které považ uj eme za pozů statky domů ' Dobře se dochovaly v severní č ásti lokality (usedlost I a II), kde jejich rozměry č iní 6_13 x 30 m (objekt L6) a7,5_9,5 x 24 m (objekt 31) a mů Ž eme je považ ovatzapozů statkytrojdí Inych staveb. ostatní objektypředstavují zřejmě relikty hospodářských staveb (menš í a středně velké konvexní ú tvary), v jednom pří padě se pravděpodobně setkáváme se studnou (objekt 36). Na jiŽ ní straně nachází me kaskádu tří menš í ch vodní ch nádrž í a dalš íse nachází na severovýchodní m okraji vsi v prameniš ti vodoteč e. S tí mto rybní č kemsousedí dále na severoýchodě rozsáhlýtěž ební areál situovaný vmí rné msvahu, kterýje wořen mělkými, nepravidelnýmia rů zněpropojenými jámoviými ú tvary. | e moŽ né , Ž e se jedná doklady povrchové těŽ by stavební ho kamene (obr' 6). V roce 2008 ýzkum pokrač oval v rámci semináře archeologie středověku a novověku katedry archeologie ZCU v Plzni, který se soustředil na usedlost II. Cí lem ýzkumu bylo 3a ,,... villa Lassitory que eciam dicitur Bor... " (DRC, 27) 299 Ál V O* * ({ / b qc' ď' u'ffi í\J) \lA\ \y 0 & ffic f/0" . tr tr\ v),,, ,('\ É 1{ N ťl A 0 510 n--- 20 '-''- 30 % 40 Meters obn 6. Plán reliktů zanik]é vsi Borek. Bez výplně - konkávni objekty; světle š edě - konvení objeký; tmavě š edě _ krátery po bombách (1943); I-IV - předpokládané usedlosti; a-d _ vodni nádrž e; e - vodoteč ; f_ si| nice Plzeň-Třemoš ná; g - těž ební areál, sondᎠusedlosti II přeruš ovanou linií . Plán P. Vařeka a R. Vese| á' llgrau - konvexe Objekte; dunkelgrau Abb. 6. Planskizze der Relikte der Dorfwiistung Borek' Leer _ konkave Objektei h€ Bombenkrater (1943); I-IV _ angenommene Ánwesen; a-d - Wasserreseryoir; e - Wasserlauf; f- Strafie Pilsen-Třenoš ná; g - Abbauareal' Sondage am Anwesen II gestrichelt. Planskizze P' Vařeka und R. Veselá' 300 ověřit ýsledky nedestruktivní ho ýzkumu. Dalš í mú kolemdí lč í hoodkr1wu bylo zí skat informace o podobě usedlosti a hmotné kultuře vesnice v blí zkosti velké ho královské ho města (ves je situována 5 km od historické ho jáďra), která tak nabí dne srovnávací vzorek pro dlouhodobějš í ýzkum zaniklé ho Sloupku na ZbiroŽ sku. Významným podnětem se staly také nájezdy,,detektorářů " na tuto lokalitu. Vprostoruobjektu16byiavytyč enasí ť 20x20movelikostí č tverců 2x2m(sondy1-4). Nejprve byl v té to sí ti proveden R. Křivánkem geoýzikální prů zkum (elektroodporové a geomagnetické měření )' jehož ýsledky vš ak neodhalily předpokládané kamenné konstrukce indikují cí pů dorys domu. Poté bylo v sondách I,2 a 4 odkr1'to v š achovnicové sí ti celkem 30 sektorů (120 m'z; některé č tverce byly r,ynechány vzhledem k vegetaci), které posk1tly vzorek teré nní situace a movitých náIezi ze zanllrJé usedlosti (obr. 7). Tt" L]J lXb :. {/ o I 2m obr. 7. Zanik]á ves Borek. SondᎠreliktu domu v usedlosti II (obiekt 16). Č isla označ ují zkoumané sektory v jednotlivých 1-4kusů ;b- 14-22kusů ;c-288kusů ' sondách.Světleš edě-pravděpodobněintaktní zdivo'Distribucenálezů kachlů :aPlán P' Vařeka' ichnendieuntersuchten SektoAbb. 7. Dorfwiistung Borek. Sondage am Hausre[ikt inAnwesen II (obj' 16). Die Zahlen kennz€ ren in den einzelnen Sondagen. Hellgrau - wahrscheinlich intaktes Mauerwerk. Verteilung derKachelfunde; a - 1-4 Exempl.; b _ 14-22 Exempl.; c - 288 Exempl. Planskizze P. Vařeka. 3oí Íf II 7 1 0t"--* ----- Obr 8. Zaniklá ves Borek. Nálezy kachlů z destrukce domu. 1-9 P. Vařeka. - sonda 1, 2cm sektor 4; 10 - sonda 2, sektor 21. Kresba a foto Abb.8. Dorfwiistung Borek' Kachelfunde aus der Zerstórungsschicht des Hauses. l-9 - Sonde Sektor 21' Zeichnung und Foto P. Vařeka. 1, sektor 4; l0 - Sonde 2, odkr1w v prostoru objektu 16 (sonda 2 a 4) prokázal, Ž e se jedná o dů m kamenné konstrukce. Z charakteru teré nní situace vš ak r.rypýá, Ž e stavba byla dů kladně rozebráta až do základů a zdivo se v odkÍ } 'té č ásti zachovalo ,,in situ" jen ve dvou č ástech. Poblí Ž předpokládané ho jihoýchodní ho rohu byla odhalena č ást základů prů č elnízdi a dalš í torzo považ ujeme za pří č kumezi ob} 'tnou č ástí a sí ní .Pouze ve dvou pří padech byly nalezeny velké pí skovcové kvádry, které se uplatňovaly ve zdivu a jako cenný stavební materiál se staly předmětem zájmu po zániku vsi. Vzhledem k tomu, ž ezdivo nebylo založ eno v základoých výkopech, je identifikace pů dorysu jen velmi hrubá a pouze v některých partií ch indikují prů běh zdí destrukč ní vrstr,y a dochovaná podlahová ú roveň. Přední , jiŽ ní č ást zaují mala pravděpodobně ob1tná prostora asi č tvercové ho pů dorysu o dé 1ce strany minimáIně 6 m, dále k severu předpokládáme sí ň a komoru. V destrukci tvořené kameny a pojivem zdiva (pí sč itýjí l, hlí na), její Ž mocnost nepřesahuje I m, nachází me stopy poŽ áru, který svědč í o charakteru zániku. Prostor západně od domu povaŽ ujeme za menš í dvorek, jehoŽ č ást byla opatřena hrubou dlaŽ bou z valounů a menš í chkamenů . Souvislé vrstly destrukce tvořené menš í mia středně velkými kameny podobné veiikosti pocházejí cí z prostoru vně domu mohou svědč it o tří dění stavební ho materiáIu pii rozebí rání stavby. 302 Vedle běŽ né reŽ né keramiky pálené v redukč ní m prostředí zjiš ť ujemev destrukci domu a ve vrstvách na dvoře také světlé glazované ho zbož í a ojedtněIý zlomek loš tí cké ho poháru. Nejýznamnějš í mnálezem je vš ak poč etný soubor zlomků kachlů (385 kusů )' té měř ýuč něnádobkoých, znj'chž morfologicky posuzovatelné kusy mů Ž emepřiřadí t k nádobkoým s pravoú hlýrn (zřejmě č wercoým) ú stí m(obr. 8). Pouze ve třech pří padech se v souboru podařilo identifikovat drobné fragmenty komorových kachlů (pět kusů ' tři pocháze1í z jediné ho kachle). S ýimkou náLez'i ze sektoru 4 v sondě 1, kde nachází me iři č tvrtiny vš ech kachlů (malé , střední i velké slepitelné kusy), zjiš ť ujeme v ostatní ch sektorech jen malé zlomky (prostorová distribuce zlomků kachlů srov. obr. 6). Koncentrace největš í hopoč tu kachlů v blí zkosti severozápadní ho koutu ob1tné prostory-mů l:e naznač ovat umí stění otopn é ho zaří zení (vstup do domu bychom pak museli předpokládat z ýchodu; srov. Š kabrada2OO3,18)' Nelze zcela vylouč it, ž ekachle mohly | Í 9.u"."y v tělese pece, ovš em v blí zké m zázemí velké ho královské ho města spí š epředpokládáme p.osa".ňí kachloých kamen, a tldí ž světnice, na vsi již na sklonku středověku. Datovací oporu ,,ante quenr" pro zánlkoý horí zont poskytují zprávy o pusté vsi z poloviny 15. století (viz ýš e). Souč ástí ýzkumu byl také odběr pylové ho profilu z vodní nádrž e v jihor'ychodní č ásti lokality (obj. 8) a jeho následný rozbor, kt erý realizovall. Petr. Vedle podí lu obilovin a jejich plevelú , travin a ruderální ch ta-ronů , ukázaly ýsledky znač né zastoupení pylů dřevin v době é xistence vsi s převahou borovic (30_40 o/o;Peft 2009). Tomu odpoví dá ýč et pří sluš enství nálež ejí cí hokvesnicizrokul454,kterýplasticVcharakterizujepří rodní prostředí okolí Borku, a to vč etně lesa a lesní ch plodů : ,,... et cum pruoentibus, rubetis, siluis, et aliis pertinenciis et cum riuis, nemoribis, pascuis, venacionibus . ' . " (Plzeňská soudní kniha; Listář iI' 17- 18). Bukš ice na listině r,ydané Ves Bukš icese poprvé objevuje v predikátu Racka z Bukš ic svědč í cí ho roku 1327 (RBM III, č . 527) ' K roku 1454 jsou kromě tvrze a popluŽ ní ho dvora zmiňovány vedle osedlých i pusté grunty, které svědč í o č ásteč né mzpustnutí vsi.3i Na poč átku 16. věku bylyjiŽ Bukš icepusté (RoŽ mberský 1986, 13). ZaniklávesbylalokalizovánaP' Rož mberským v roce 1979 v poloze Na Zámeč ku na levé m břehu Bož kovské hopotoka, který pramení u Letkova a v BóŽ kově se vlé vá do Uslar,y. Při prů zkumu byia vrypem identifikována kulturní vrsť Va a povrchoými sběry se podařilo zí skat náIezy keramilcy, mazanice, zví řecí ch kostí a ž eleznýchartefaktů (ZČ M, itv. č . 22520-42) . Zač átkem 80. let byla lokalita znič ena při výstavbě odkalovací nádrž epopí lku.Při skrýwce ornice byi vpolozenazámeč kgí dentifikován objekt projevují cí se spáleniš tní vrstvou' kamennou destrukcí a kumulací náIezi (zlomky keramiky' cihel, malty, ž elezné předměty) o velikosti 5 x 10 m, který mohl představovat č ást popluŽ ní ho dvora (keřamika byla rámcově datována do 13._15. století ; RoŽ mberský 1985, 1zb. rnoýrhodně od té to polohy ,,ymezovaly teré nní záÍ ezy ploš tnu, která mohla b1t tvrziš těm (Rož mberský 1986, 15-16). Nedaleko se podařilo při dalš í mprů zkumu zachytit do svahu zapuš těnou ploš inu alí c zdí o dé lce 9 m, naruš ená nárož í a kamennou destrukci s cihlami aÁáIezy pozdně středověké keramiky. Situace mů ž epředstavovat pozů statek ves- nické usedlosti. Dnes je jIž ndolízas1páno tepiárenským popí lkem. Dubnice Ves je připomí nána poprvé v roce 1377 , kdy je věno V.u.ky zapsáno na majetku její ho manž eláÉ ubu'tu z Dubnióe tatyrzi a polovině popluŽ ní ho dvora v Dubnici (RTT I' 451). Naposledy je dvů r v Dubnici připomí nán roku 1483, kdy podle ceny prodávané ho majetku ]1} anem (Jankem) z Bukš í c rymřel rod bukš ichy'ch v1adyků (Rojmberský 1986' ]3l Sedláč ek )'905, z40). darova1 roÉ u 1454 krá1 Iindřichovi Rousovi z Cemí n a komorní k uvedlr'"fprosní ka'v nábd,'mřé 4i 'tutek v BukŠ icí chtvrz, dvů r popluŽ ní se dvěma rádiy, s dvory kmetcí mi s p1atem, na nichŽ sedí sleduiicí maietek tů -u řeČ . Hroch, Mikeš ihilupní k, a se třemi dvory pusými, s cha1upou zahradní kovou Petr ieč . Š .é h' pustou (AČ XXXVII, 949_950). 303 zřejmě byl jiŽ pustý a stá1y při něm chalupy dvou podsedků (RTT II' 396). Ve 30. a 50' letech 16. století se uvádí již jen les Dubnice (Sedláč ek 1905,24I). Ves je kladena do oblasti severoýchodně od Bož kova do lesa V P1'tli, nebyla vš ak dosud přesně lokalizována. Zřejmě sousedila se zaniklými Bukš icemi (Rož mberský 1986, 14* 15; nedat.)' Kostelec V jádru románský kostel sv. | iří polož ený na mí Iné r''1'r,"iš enině nad soutokem MŽ e jádra pozdějš í vsi Doubravka přitahuje pozornost badatelů již od konce 19. století . Tradič ní názo r zaLož ený na zmí nce v první redakci Pulkavor,y kroniky, který sem klade předchů dce břevnovské ho kláš tera (Sedláč ek 1908,440; Menc1 1958, 134; Mencl_Beneš ovská_Soukupová I978,9, 10, 28; nověji Turek 1993)'byl jIž dří ve odmí tnut (SIáma 2001; Vilí mková_Preiss 1989, 34).Přlrozš Iřování hřbitova byly poč átkem 20. století na\ezeny tři esovité záuš nice a denár kní ž eteoldřicha (Frýda 1992,28_29; Schejbalová 20II, 66), které umož ňují zaÍ adtt lokalitu již do LI. století . NáIezy keramiky hradiš tní tradice dokládají sí diiš tníaktivity jiho\,7chodně a severoýchodně od kostela (Beneš 1977, I45; 1978,63_64; 1992,19; Metlič ka_Svobodová L997) a nelze r,ylouč it, Ž e se v inudaci kolem kostela nacházely také pří kopovité ú tvary patrné ve vegetaci a na leteckých sní mcí ch (souhrnně Hajš man 2007a). PovaŽ ujeme za pravděpodobné , Ž e při kostelu situované m v dnes izolované poloze (mohlo mu předcházet řadové pohřebiš tě) existoval v mladš í m rané m středověku při soutoku řek sí dliš tníareál' který ve vrcholné m středověku nahradila stabilizovaná ves, později zmiňovaná Doubravka, polož enáýš ena terase (první zpráva z roku 1338; Listář I, 45_46). a Úslar'y severozápadně od Malice Ves Malice zmiňovaná k roku 1266 (CDBvlI,703-705) zanikla zÍ ejmě v souvislosti založ ení mPIzně a v její m mí stě severně od města se rozrů stalo v Malické , později Saské předměstí (dnes městská č wrť Roudná;Nováč ek_Š iroký2004, 10). Z předhusitské ho období jsou zmiňoványzdejš í hospodářské dvoryplzeňslých měš ť anů .3'zPozů statkytakové ho objektu se zřejmě podařilo odhalit stavebně historický.rnprů zkumemv domě č . p. 68 (Anderle 2000). se Roudnó Ves Roudná se objevuje v predí kátu Vojslava z Roudné , který roku I32I pii převodu vsi Třemoš né na em$teutické právo rozměřil pozemky na lány, za což zí skal dva lány svobodné a rychtářství (RBM IV 830). Roku 1456 byla provolána odú mrť po Eliš ce z Nové Plzně ve vsi Roudné , kterou král Ladí slav daroval ]anovi zPIané ,pí saři malých desk. Darovací list jmenuje tvrz apopluž ní dvů r a následně byl | an uveden v drž eni,,dvoru popluž ní ho pusté ho řeč ené hoRoudnó", o vsi se vš ak neč iní zmí nka (AČ XXXVII, 1048-1049). Do obnovených desk zemských si v roce 1543 město Plzeň dalo zapsat ,,v Roudné někdy zámek pustý" (Profous 1951, 590). Zdá se tedy, ž eves s tvrzí a dvorem zanikla před polovinou 15. věku. Ves byla lokalí zována do prostoru severoýchodně od městské č ásti Bí 1á Hora nad strmým leým břehem Berounky, naproti bývalé bukovecké papí rně. Poloha představuje plochýteré n, který na jihozápadě a jihoýchodě uzaví rají strmé srázyk řece. Na zemědělsky intenzivně vylž í vanéploš e byla nalé zána keramika 13._15. století , ale také tesané kvádry (Beneš 1984, 91; RoŽ mberský nedat').33 Systematické povrchové sběry realí zovali pracovní cí ZČ Mv letech 1998 a20O4' V souvislosti s ýstavbou obytných objektů byly Západoč eským muzeem vletech 2003, 2006_2007 provedeny předstihové záchranné ýzkumy (V. Dudková, M. Metlič ka, M. Uherský) a geofyzikální prů zkum č ásti plochy provedl R. Křivánek. od3'?Po ú mrtí p1zeňské ho rychtáře Jindřicha ze Dvora roku 1406 zdědilajedna zjeho dcer Magdalé na, provdaná za měš ť anaRacka z Lutic, také dvů r v Malicí ch (Listář I, 239), který obratem koupi1 ]an Jiří ků v (Listář II' 83). Roku 1413 se při směně majetku mezi měš ť anyuvádí také ',dvů r řeč ený Malič na plzeňské m předměstí " (Sedláč ek 1905'241). 33Nálezy uloŽ eny v 304 ZČ M pod inv. č . 22518_22519,23472_23476. krpry zachytly zahloubené objekty, relikty nadzemní ch staveb, ýrobní objekty (pece)' ale také pří kopovitý ú tvar, znichž velká č ást je iazenáďo 13.-L3.lL4' století (Dudková 2008). Týnec Se vsí Týnec je spojován plzeňský měš ť an Mikuláš z\rna ( 1377; Bělohlávek 1985' 364)' jeho smrti nastal spor o jeho majetek v Týnci, který nakonec zí skala dcera Mikuláš e se Po sým manž elem (1415;AČ XXXil,387_388). Berní rejstří kplzeňské ho krajezaznamenává k roku 1379 Janadrž í cí hovTýnci svobodné popluŽ í (Ein Bernaregister, 8). Jako pustáje ves uváděna k roku 1a65, kdy král| iří z Poděbrad daroval majetekv pusté vsi Týnci brní ři liří mu Michae| ovi z Plzně (AČ XXXVII, 1107_1108).Zdáse, ž edo konce 15. století v T\.í nci přetrval popluŽ ní dvů r(např. Listář II, 233_234,671). Ves byla poté obnovena, neboť v pramenech první poloviny 16. století se objevuje tvrz, popluž nídvů r a poddanské dvory (Bělohlávek lgss,3e+ ; Hajš man 2OO7,32_36; Sedláč ek 1905,239; ListářII,497'67I). Popolovině 16' století jiŽ poddanské dvory, popluž nídvů r ani tvrz nejsou zmiňovány (srov. Hajš man 2OO7).Ie pravděpodobné , Ž e město Plzeň připojilo vš echny ýnecké pozemky ke své mu vrchnostenské mu dvoru v Doubravce. Historické bádání vneslo do lokaIí zace Týnce velký zmatek, a to předevš í m ztotož nění m Týnce, Pecihrádku (viz dáIe) a dokonce Kunč ina hrádku (Sedláč ek 1905,238-239; Roubí k 1959, 68). RegionáIní badatelé se poslé ze shodli na tom, Ž e Týnec se rozkládal u posunovací ho nádraií a městských jatek severoýchodně od centra Plzně, kde stá1 nad břehem MŽ e v polí ch kří ž ,tedy me zileýmbřehem Mž e a prav,.í m břehem Úslaly v blí zkosti jejich soutoku (Strnad 1926,2;Macháč ek 1930,36). Nakonci 19. avprvní polovině 20. století byla v tomto prostoru při nejrů znějš í chstavební ch aktivitách nacházena středověká keramika, kachle, iaruuay stáveb, ót,'d.'u'u v roce 1933 ú dajné pozů statky wrze (Č trnáct Í 932; L935; Lábek I92l,15; 1926,11- 12; Macháč ek 1943).3a objev kosterní ch pozů statků č tyř jedinců mů Ž epředstavovat mladš í vojenský hrob, který souvisí s lazaretem připomí naným za epidemie choleryroku 1654 a zruš eným aŽ v roce 1824 (Anonym 1933; Hajš man2007a,37_43). Záhoří \ 1381 je kostel Vš ech svaých nazván,,Vš ech svatých v Záhorsku u Plzně" (Listái 136), roku 1418 byla placena městskáberně z předměstí nazvané m Malice a Záhorsko (ješ tě roku 1671 byly dány odpustky ke Vš em svatým v ,,Zóhořci" u Plzně; Rož mberský 2010' 5). V roce Zaniklou ves zde předpokládal jiŽ August Sedláč ek (1908' i000). Poloha vsi, její ž jmé no bylo zřejmě Záhoří ,je kladena severně od kostela Vš ech svaýh do ú dolí s bezejmennou vodoteč í . Předpokládá se' ž e tvořilajeden celek s kostelem najiŽ ní straně a Kunč iným hrádkem na severní straně (RoŽ mberský 2010, 5). V roce 197í bylave svahu severně od kostela zachy cena záchranným archeologickým ýzkumem kulturní vrstva, j ámy zapuš těné do pod1ož í(tři objekty s keramikou řazenou do 13. století , jeden objekt s keramikou z 15. století ) a č ást zahloubené stavby datované do 13. století (Frýda i978), které mohou b1't spojovány se zaniklou vsí . Zaniklá ves y lese ZáběIá Nedaleko zahraní cí okresuPlzeň-město se na katastru Chrástu (okr. Plzeň-sever) severoýchodně od Bukovce nachází v lesní trati Horní ZáběIá zaniklá ves neznámé ho jmé na, o niŽ postrádáme zmí nkyvpsaných pramenech. ]ejí existence jeznámájí ž odprvní poloviny 19. stóletí a objer,.uje se i v mladš í chvlastivědných prací ch (Dunder 1845, 9; Brož I93I,16; Macháč ek r'94I, I82). Relikty vsi vš ak v roce 1979 povaŽ oval A. Beneš za raně středověké mohyly, které byly následně zaměřeny (Beneš 1'982,38;1993,9). V roce 1982 provedl prů zkum iokality P. RoŽ mberský který situaci r'yhodnotil jako zaniklou středověkou vesnici, ra Tvrz měla b1.t situována v severoýchodní m cí pu prostoru mezi Mž i a Ús]avou, naproti kostelu sv ]iří (souhrnně Hajš man 2007b). 305 obr. 9' Plán- a-niklé vsi v poloze.HorniZitbě\á (k. ú . Chrást). Š edě- objekty které mohou představovat pyrotechnologická zaří zení (výhně); č erně - odkrytá ýheň. Plán podle Metlič ka-Uherský 2007, 132, Abb' 9' Planskizze der Dorfwú stung in der Lag_e Horní Zábělá (Kat'-Geb. Chú st). Grau - objekte' die pyrotechnologische Arrlagen (Essen) darstellen kónnen; schwarz - freigelegt€ Esse. Planskizze nach Metlič ka-Uherska 2007, i32. ovš em toto zjiš tění nebylo publikováno (RoŽ mberský nedat.)' Tak se ,,mohylní k" u Bukovce dostal do archeologické literatury (např. Doubová 1990,29; Lutovský 200 I,239). Podnětem k dalš í muýzkumu se stalo poruš ení lokality při těŽ bě dřeva a nové ýsadbě v Í oce 2004, který realizovali M. Metlič ka a M. Uherský ze Západoč eské homuzea. Nejví ce poruš ený mohylovity ú tvar byl odkr1't a celá lokaliia se stala předmětem povrchové ho Prů zkumu a byla také nově zaměřena (Metlič ka_Uherský 2007). Pozů statky vsi se nacházejí na mí rné mseveroÚchodní m svahu nad drobnou bezejmennou vodoteč í nedaleko její ho prameniš tě. Celkem 35 dokumentovaných relié fní ch tvari zaují má plochu o dé lce 280 m a š í řce100 m v nadmořské ýš ce366-382 m' objekty zahrnu1í konvexní ,,mohylovité " ú tvary kruhové ho nebo oválné ho pů dorysu' konvexní objekty kruhové ho nebo č tvercové ho pů dorysu s prokleslou střední č ástí , ploš iny ve svahu obdé lné ho pů dorysu a konkávní relikty pÍ eváž někruhové ho nebo ováIné ho pů dorysu (obr. 9)' odkr1wem prozkoumaný mohylovitý ú tvar byi interpretován jako pozů statek ýrobní ho č i zpracovatelské ho pyrotechnologické ho zaÍ izení . Na základě nálezů keramilcy byla ves datována do konce 13. až první č tvrtiny 15. století (Metlič ka_Uherský 2007, 135). Ve vzdálenosti 900 m severozápadně od zaniklé vsi byl v roce 1977 J' Anderlem zjiš těn povrchoými sběrykeramil< y i3. století sí dliš tníareál o tozloze cca 1 ha polož enýna mí rné m svahu při terase nad Berounkol (3I2_324m n. m.), kde nejsou v zalesněné m prostředí patrné ž ádné relié fní wary (dalš í náIezy pocházejí z roku 1985; RoŽ mberský nedat.). V roce 2004 bylyprovedenydalš í sběrypra covný Západoč eské ho muzea (Metlič ka-Uherský 2007,136). 6. Vsi zpustlé v 15. století a obnovené v novověku Doubravka od 14' století do roku 1509 nejsou osudy vsi DoubraýDoubravky známy. Tehdy koupilo město Plzeň od Magdalé ny z Vochova' Kateřiny, Doroty a } ohany, sester z Doubravky, v Doubravce svobodný dvů r se dvěma pusť ymi poddanskými dvory s pří sluš enství m(Lis306 tář II, 602_603). Zdá se, Ž e ves Doubrava zcela nebo č ásteč něv 15. století zpustla (Hajš man 2007a,43). Č ervený hrádek Roku 1445 snad drž el Hrádek vladyka Martin s manŽ elkou Machnou, který jej chtěl zanechat dceři Anně (Sedláč ek L905,240)' Dalš ípí semné zpr&ry z 15. století se o lokalitě nedochovaly a pravděpodobně v tomto období zanikla. Při dělení bratrů Mďesických z Poutnova roku tsso tvořilá třetí Jiří ků vdí l tvrz apop\už ní dvů r Č ervený hrádek (obojí pusté , ves není vů bec zmí něna) s dědinami, lukami, rybní ky a s lesem Dehetní kem (NA DZV 50E25). V lese Dehetní ku (dnes ZáběIá) je zaniklá ves neznámé ho jmé na (viz ýš e)' která mohla b1't souč ástí statku Hrádek, a obě lokality mohly zaniknout souč asně. | iří k Malesický asi sí dlo a dvů r obnovil, ale pak zdědil Malesice a roku 1564 Hrádek s Bukovcem zastavil městu Rokycanů m (Sedláč ek l'905, 240). Hradiš tě Z předhusitských dob zďeví me pouze o jednom dvoru. Zřejmě zanikl, neboť nadále se v 15. a 16. století hovoří poÚze o zdejš í chpozemcí ch (Bělohlávek 1965a, 158; Listář II' 166' 445-448,6L3). Až roku 1686 zde byl zaloŽ en hamr, u nějž vzniklo několik chalup dělní ků . V souvislosti s raabtzací zde bylo o sto let později postaveno osm chalupnických usedlostí (Bělohlávek 1987, 334_335)' Lhota Roku 1459 byly pronajaty poddaným ze Š lovic,,dědiny a louky lhotské " za 10 kop groš ů . Roku 1472 r,ysadil oldřich Sní Ž ek z Tluč né em| zteuticky dvě země sedláků m ve ,Lhotě jinak Hlohovci" (Č echura I99I,74,75). ProtoŽ e se Lhota neuvádí pří sekularizaci kláš terní ho majetku na zač átku husitských válek, je mož né ,ž ezáhyzpustla' Svědč ilbypro to zmiňovaný pronájem lhotských pozemků poddaným ze sousední ch Š Iovic' , Lochotí n Roku 1436 odkázala vdova po plzeňské m měš ť anu| anovi pekaři své mu pří teli | anu Kní nské mu, praŽ ské mu měš ť anú ,m1mo jiné i dvů r IeŽ í cína hoře Lochotí nu (AČ XXVIII, 37).To je naposledy, kdy je jmenován na Lochotí ně dvů r. DaIš í zmí nky jsou jiŽ jen o poloze zvané Lochotí n (Listář II,46, I87). Lochotí nské pozemky postupně skoupi} o město Plzeň arystavělo zde opět hospodářskýdvů r. Asi se tak stalo ješ tě před třicetiletouválkou, zaválky dvů r zpustl a jiŽ nebyl obnoven. Jako pustý dvů r je Lochotí n zachycen v majetku města ješ tě roku 1713 (Tereziánský katastr II,370). 7. Vesnické zázemiNové Plzně V plzeňské kotlině dok]ádá archeologie starou sí delní tradici v ú dolí chřek a na terasách nad nimi, a to zpravidla do nadmořské ýš ky330 m. Vsi se stopami raně a vrcholně středověké ho osí dlení ve své m areálu nebo vblí zkosti avesnice zmiňované jIŽ ve 13' století vpsaných pramenech jsou situovány na kvarté rní ch sedimentech s nejvhodnějš í mi podmí nkami pro zemědělství , kde nachází me nejú rodnějš ípů dy s bonitami 2_4 poďIe terezi.ánské ho katastru (Tereziánský katastr II). Ve vš ech pří padech jsou tato sí dla polož enau řeky nebo v její blí zkosti (maximální vzdálenost č iní 0,5 km).35 Rozš í řenísí deiní sí tě ve 13. století prokazují vsi bez dokladů starš í hoosí dlení p olož ené nad 340-350 m n. m. v č Ienité krajině na horš í ch pů dách (bonity oblykle 6_7:Terezí ánský katastr II).36 ]5 16 Č ernice, Doudlevce, Kostelec - Doubravka, Litice, Křimice' Malesice, Radč ice, Skvrňany. Archeo1ogické doklady vsí s nálezy ze 1 3. sto1etí pocházejí z Borku, Roudné a ,'Zábělé ". Pouze zaniklá ves Roudná jě situována vnadmořské ýš ceokolo 300 m. Pod1e poloh vsí a'horš í chpů d mů Ž eme založ eni aŽ ve 13. stJletí předpokládat také u Boiu_Laš itovu, Bukš ic, Dubnice' a snad také u Dblní \4kýš e a Č ervené ho Hrádku' 307 N _l Í- ,LJ f'::laallllla1l; 012 obn 10. Plzeň-město. Hustota Yesniclých sí del na poč átku 15. století (prostorová analýza Kernel densiý v SW ArcMacl0). Mapa L. Holata. Abb. 10. Pilsen-Stadt. Dichte deř Dorfsitze zu Beginn des 15' lhdts' (Raumanalyse mit Kernel density, verwendete SWArcMacl0). Karte L. Holata. Vzhledem k pozdní lokaci Nové PIzlě až na samé m sklonku 13. stoietí je velmi pravděpodobné , Ž e sí delní struktura v plzeňské kotlině byla v té to době již dotvořena. V předhusitské m období je na sledované m uzemí doloŽ eno na základě svědectví psaných pramenů 23vsí 37 a jedna dalš í je zmí něnaaž v polovině 15. století (Borek, viz ýš e).Ve dvou pří padech jsou zmiňovány pouze dvory měš ť anů ,a neví me tak' zda se jednalo o ves'38 Zaniklá vesnice neznámé ho jmé na byia zjiš těna prů zkumem u Bukovce v lese Zábě1á těsně za hranicí okresu (viz ryš e). Naprostá větš ina vš ech 27 sí del lykazuje ú zkou vazbu k ří č ní mtoků m, které se sbí hají vplzeňské kotlině' Jsou zpravidla poloŽ ena nad nivou na terasách, pří padně na jejich pří tocí ch tvořených potoky. Na MŽ i nachází me v takové poloze Malesice, Křimice a Radč ice, u soutoku MŽ e a Úhlaly se předpokládá ves Týnec, na Radbuze je situována Lhota a Litice, na Uhlavě Cernice, Radobyč ice, Hradiš tě, u soutoku Radbuzy a Úhlar'y Doudlevce, na Úslavě Koterov, Bož kov a Lobzy a koneč ně na Berounce (historicky správně Mž e) ves Bukovec. Dalš í skupina sí del se svou polohou váž ena ú dolí potoků nebo jejich pří toků niŽ š í hořádu (Bukš ice, Doubravka, Lochotí n, Skvrňany, Ujezd,snadZáhoří ). Poslední skupinuvsí charakterizují lyš š polohy í a vazba na měIká ú dolí na horní ch tocí ch potoků nebo jejich pramenné pánve (Bolevec, Borek, snad Bor-Laš itov Dolní Vlkýš , Č ervený Hrádek, Roudná,;Zábě1á"). 37Bolevec, Bor-Laš itov, Bož kov, Bukovec, Bukš ice, Č ernice, Cervený Hrádek, Dolní Vlkýš , Doubravka, Doudlevce, Dubnice, Koterov, Křimice, Lhota, Litice' Lobzy, Ma1esice, Radč ice, Radobyč ice, Roudná, S1orrňany' Týnec, Újezd (viz ýš e).V pří padě Záhoří severně od kostela Vš ech svatých je existenci vsi spí š eh1potetická. Nelze r'1'1ouč it, ž e tento areál by1 volně připojen k Malické mu předměstí . 38 U Hradiš tě je zmí něn jediný dr.ů r (Listář I' I95_I97) a v Lochotí ně dva dvory (Listář I, 238_24I). 308 ,a 6 l'' !L 7 I a Nadmořská výš ka 0 -:zo. i.-] zso l* * l ř]l,l :zo -:so * f,| ll aao - aro m X$ffi + ro - + az 1 eso _:ao 2 * ' 4 6 8km Obr. ll'Plzeň-město. Pustnulisidel\ l5.stoleti. l .mé 5loi2-předmé stii3-vsii4-vsisdokJadycásteané hoZPustnutii 5-zpustlávesnickásidlaobnovenávnovověku;6-zaniklé vsi;7-zaniklervrze;8-dokladyvesnické architekturyipozdně goticlcými č lán\; 9 - zaniklé hrady a hrád\. Mapa L. Holata a P. Vaieka. Abb. 1l. Veródulg von sitzen im r5. Jhdt. 1 - stadt; 2__ vorstadtj 3 - Dóť fer; 4 _ Dórfer mit Belegen fiir eine -P-jlsen-Stadt. teilweiseVeródungl 5 --in derNeuzeitwiederalfgebauterreródeteDorfsitze;6 - Dorfiriistungen;7 - wiiste Befestiguirgsanlagen; 8 - Belege fů r Dorfarchitektur mit spátgotischen Elementen; 9 - Burg- und Kastellwtistun[en' Karte L' Holata řna"r varěm' Největš í hustotu sí del zjiš ť ujemeýchodně a jihoýchodně od města, zč ástité žsevero_ západně (obr. i0). Nápadně rozsáhlý pť ostor bez vesnických sí del mezi Radbuzou a MŽ í se táhne jihozápadně od města na dneš ní Borská po1e. Ne1ze ýouč it, ž etoto ú zemí mohlo náIež et Nové Plzni od její ho založ ení .Plocha,,prázdné hď'areálu odpoví dátotlž rámcově uzemí l,rymezené mu v lánech pří sluš ejí cí chměstu k roku 1320 (178 Iánů po 24 jitrech, což odpoví dá asi 20 km2; Listář i, 8_9). V souvislosti se zaloŽ ení m města doš lo zÍ ejmě k zániku vsi Malice, kterou pohltilo severní předměstí a otázkou zů 'stává existence vsí Záhoií severně od kostela Vš ech Svatých. Ve 14' a na poč átku 15. století se projevují ú spěš nésnahy města a měš ť anů o zí skání venkovských statků v nejbliŽ š í mokolí , a to jak jednotliých poddanských dvorů , tak i celých vsí . Zájem na zemědělské m hospodaření ve vlastní rež ii dokládá mnoŽ ství popluŽ ní chdvorů v drŽ bě měš ť ani, z nichž některé mohly zí skat rezidenč ní charakter. Kromě polností a 1uk zaznamenáváme i vinice, chmelnice, sad nebo zahradu. T1to majetky v1tvářejí prstenec kolem vlastní ho města o minimální m prů měru 4 km a táhnou se i dáIe k jihu' č í mŽ si Plzeň pevně zajistila drŽ bu nejbliŽ š í ho venkovské ho zázemí j\ž v předhusitské m období . Pouze u š esti vsí mů Ž eme na základě svědectví psaných pramenů urč it jejich velikost' podle ní Ž se č tyři vesnice řadí mezi velké (od 20 do 27 osedlých) a dvě ke středně velkým (I2 a 16 osedlých)' Nejmenš í vsi s mé ně neŽ 10 used1ostmi reprezentují zaniklé vsi Borek jejichŽ pů dorys byl dokumentován nedestruktivní m archeologickým a ýzkumem. ',ZáběIď', 309 Legenda J.'r N l l 1) :,2 C: ,, 4. a6 E E" l I w&l " [-] o L.']" i.iili.] f 01?. obr 12. Plzeň-město. Zanikání vesniclých sí del s promitnutí m bonit pů d podle Tereziánské ho katastÍ u. l- město; 2 předměsti;3-vsi;4-vsisdokladyč ásteč né hozpustnutí ;5-zpustlávesnickásí dlaobnovenávnovověku;6-zmiklé vsi. a-bonita3;b-bonita4;c-bonita5id-bonita6;e-bonita7;f-bonitní stupeňneznámý.MapaL.HolataaP.Yařeka. - Abb. 12. Pilsen-Stadt. Untergehende Dorfsitze mit Darstellung der Bodenbonitát gemáB dem Theresianischen Kataster 1_stadt;2-Vorstadt;3-Dórferj4-DórfermitBele-genfiireineteilweiseVeródung;5-inderNeuzeitwiederaufgebaute veródeteDorfsitze;6-Dorfwiistungen'a-Bonitát3;b-Bonitát4;c-Bonitát5;d-Bonitát6;e_Bonitát7;f_unběkannte Bonitátsstufe. Karte L. Holata und P. Vařeka. Na rozdí I od zkoumané ho sousední ho Rokycanska postrádáme v okolí Plzně doklady mimořádně velkých Vsí s 30 a ví ce poddanskými dvory (srov. Vařeka_Holata-Rož mberský_ Schejbalová 20II,326,333). Pouze vpěti pří padech se setkáváme se zmí nkami o vesnických mlýnech, kterých mů ž emepředpokládat mnohem ví ce. o podobě vsí posky'tují infotmace zatí mpouze nedestruktivní ýzkumy dvou zaniklých vsí na severní m a severo'tTichodní m okraji sledované ho ú zemí ,které bylyvpří p aďě,,Zábělé " doplněny odkr} 'vem jednoho objektu, a na Borku se stala předmětem vzorkování č ást jedné usedlosti. obě lokalitypředstar''ují malé vsi s jednou řadou usedlostí polož ené neda1eko prameniš tě vodoteč e nejniž š í ho řádu. Borek byl wořen Zřejmě č tyřmi dvory, ,,ZáběIď' mohlabýn o něco větš í .Charakterem teré nní chreliktů se vš ak obě vsi v mnoha ohledech odlriš ují .Zďá se, ž e,,ZáběIou" na severoýchodní m okraji siedované oblasti mů ž emepřiřadit ke stavební tradici zaznameÍ aré v č ásti Rokycanska, kterou charakterizují usediosti nepravidelné ho, shlukové ho uspořádání a s absencí dokladů r'yspělé ho trojdí lné ho domu. Výsledků m ýzkumu na Rokycansku plně odpoví dá také pyrotechnologické zařizení s kamenným pláš těm odkryté v ,,Zábě\é ", které mů ž emedobře srovnat s ýhněmi slouž í cí mizřejmé k praŽ ení ž elezných rud na Sloupku (nedestruktivní mi ýzkumy byly takové objekty doloŽ eny na dalš í chlokalitách; srov. Vařeka_Holata_Rož mberský_Schejbalová 20Il,337). Nedestruktivní výzkum vsi Borek naproti tomu ukázal, Ž e jádra usedloótí tvořily pravděpodobně trojdí lné domy, coŽ bylo potvrzeno menš í modkr1vem. Sondáž dolož ila tradici kamenné vesnické 3í o N J'r* Legenda I t?; a.-: 3 1 o , 4 6 6^ r Ý'--\'/ Plzeň-město' Hustota Yesnickych sí del po redukci sidelni sí tě ve druhé polovině 15. století . 1 - město; 2 - předměstí ; ÁrcMacl0). Mapa I'. Holata. rkleinerung des Siedlungsnetzes in der zweiten Hálfte des 15. )hdt. 1 Abb. 13. Pilsen-Stadt. Dichte der Dorfsitze nach v€ stadt;2 - vorstadt;3 - Dórfer (Raumanalyse mit Kernel densiry verwendete SW ArcMacl0). Karte L. Holata. obr. 13. 3 _ vsi (prostorová analýza Kernel densityv sW architektury v zázemí Plzně sahají cí až do pozdní ho středověku.39 Poč etný soubor zlomů nádobkoých a ojedinělých komoroých kachlů z destrukce zkoumané ho domu naznač il' Ž e v blí zké m zázemí Plzně mů Ž emeh1poteticky předpokládat prosazování světnice ve vesní cké mprostředí již před polovinou 15. století . Zí skáváme tak ýznamné indicie lysokých Ž ivotní ch standardů vesnice vnejbliŽ š í mzázemí nejýznamnějš í ho města regionu na sklonku středověku' Zatí m jentorzovité informace poskyly záchranné ýzkumyv jádrech existují cí ch vsí , ovš em sledování stavební ch aktivit v tomto prostředí mů Ž ezásadní m způ sobem rozš í řit archeologické poznání plzeňských středověkých vesnic. Kromě poč itných hospodářských dvorů dokládají zmí nky psaných pramenů ve vsí ch také sí dla drobné š lechty reprezentovaná tvrzemi, a to pravděp-odobně v š estí pří padech (Bukš ice, Č eryený hradé k, Ďubnice, Křimice, Roudná, Týnec). Š lechtickéhrady a hrádky situované se ve výš inných polohách nedaleko vsí zjiš ť ujemev pěti pří padech (Komberk, Kunč inhrádek, Kyjov, Litice, Pecihrádek). Královskýhrad Radyně, kontrolují cí svou polohou celou plzeňskou kotlinu, se nacházel 8 km od města. oproti předpokladu souvislé ho odlesnění zázemí města (Nováč ek_Š iroký2004,_8) naznatiií zminky v psaných pramen ech, Ž e zaiesněné plochy mů Ž emev pozdní m středověku kolem Plzně předpokládat. Svědectví psaných pramenů potvrdila i pylová analýza profilu r9Rozš í řeníkamenné r.esnické architektury v okolí Plzně na konci středověku dokládají objekty s pozdne gotickými architekronickými clánky do]oŽ ené ve Č l1'řech vsich r'okolr P]zne t Foud_Karel l998: Skabrada ] 979; Skabrada_Svábek | 982). 31í odebrané ho ze sedimentů ve vodní nádrŽ i v zaniklé m Borku, která svědč í o znač né mpodí lu Lesav zázemí vesnice. C)braz zemědělské krajiny s plochami polí a luk uváděných nejč astěji v psaných zprávách doplňují zmí nky o vinicí ch a chmelnicí ch. Velkou vlnu pustnutí zjiš ť ujemev 15. století . U 11 vsí posky.tují psané prameny doklady nebo ýznamné indicie zpustnutí v té to době a jedna ves zaniklá v tomto období byla zjiš těna archeologickým prů zkumem (,'ZáběIá"). Z 27 sí ďel tedy 12 zaniklo, což je té měř poiovina (440/o), přič emŽ pouze pět bylo v novověku obnoveno'ao Poustky se koncentrují v severní , ýchodní a mé ně v jiŽ ní č ásti ú zemí (obr. 11). Nachází me mezi nimi vsi náIeŽ ejí cí cí rkvi (3x), drobné š Iechtě (4x) i městu a měš ť anů m(4x). Zan1kaly vsi řadí cí se k největš í m (Lhota s 24 osedlými) i nejmenš í msí dlů m(Borek s pravděpodobně č tyřmi usedlostmi). S pustými lokalitami se setkáváme ve ýš epolož enékrajině s horš í mipů damia' i v ú dolí ch s kvaiitní ornou pů dou, kde vŠ akbyly vš echny vsi v novověku obnoveny'a2 V ojedinělých pří padech ilustrují psané prameny postupné zanikání sí dela3 a pusté grunty se nacházely také ve vsí ch, které přetrvaly bouřlivé 15. století . Srovnání poč tu osedlych ve třech vsí ch náleŽ ejí cí chměstu na poč átku 15' století (berní knihy z roku 1418; Bělohlávek 1965,39) a v polovině 16. století (1544; Bělohlávek 1965a' 158) ukazuje redukci velikosti těchto sí del o č tvrtinu aŽ třetinu a svědč í tak o č ásteč né mzpustnutí existují cí chvesnic'aa 8. Závěr Studium středověké ho osí dlení naizemí okresu Plzeň-město (v rozsahu do roku 2007) o rozloze 138 km'z ukázalo podobu sí delní sí tě v nejbliž š í rrrzázemí města v předhusitské m období a její redukci v 15' století . Jtž přeď založ ení mNové Plzně předpokládáme dotvoření a stabilizaci sí delní sí tě, která se formovala od rané ho středověku. Starš ísí dla s vazbou na nejú rodnějš í kvarté rní sedimenty podé l ří č ní chtoků doplnily ve 13. století vsi situované na horš í chpů dách ve r'yš š í chpolohách a v č Ienitějš íkrajině protkané vodoteč emi niŽ š í ho řádu. Na sledované m ú zemí zjiš tujeme před zaIož ení m města trojici kostelů románské ho pů vodu sí tuovanych veýrazných polohách, v jejichŽ blí zkostivznikla opevněná sí dia, která mohla nahradit starš í dvorce. PřeloŽ ení města ze Staré ho Plzence na soutok č tyř řek na sk]onku 13. století zřejmě nezpů sobilo ýraznějš í změny sí delní struktury, s ýimkou zániku vsi Malice' respek- tive její ho nahrazeniseverní m předměstí m. Ve 14. a na poč átku 15. století dokumentují psané a archeologické prameny ve zkoumané m nejbliŽ š í mokolí Plzně celkem 27 ves- nických sí del. Kromě prostoru jihozápadně od Plzně, který mohl hypoteticky náIež et městu od jeho založ ení ,zjiš ť ujeme ve sledované oblasti znač nou hustotu osí dlení ,a to zejmé na ve východní č ásti. Změn nedoznala ani venkovská Í arní sí ť .Tři starš í kostely pouze doplnila soukromá fundace nedaleko města, ovš em v Plzni samotné záhyvznlká městský farní chrám, dva kláš tery a předměstský š pitáI' Kromě poč etných popluŽ ní ch dvorů ' z ní chž některé mohly plnit té ž rezidenč ní funkci, nachází me v okolní ch vsí ch š est tvrzí a výš inné polohy zaujalo pět š lechtických hradů a hrádků . Dominantou p7zeňské kotliny se stává královský hrad Radpě situovaný za okrajem sledované ho tlzemí . V krajině s dominují cí mi zemědělsky obdělávanými plochami polí , doplněnými vinicemÍ , chmelnicemi a sady předpokládáme na základě svědectví psaných a archeobotanických pramenů také zalesněné partie, zejmé nave ýš epoloŽ ené m, č lenitějš í mteré nu. V majetkové drž bě zázemí Nové Plně se kromě kláš terů a š lechty záhy prosazuje také město a0 Zanildé vsi Boreh Bor-Laš í tov,BukŠ ice,Č ervený Hrádek, Doubravka, Dubnice, Hradiš tě, Lhota, Lochotí n' Roudná, T1Í nec, ,,ZáběIď';zanlkJé a znoltt obnovené _ Cervenýhrádek, Doubravka, Hradiš tě, Lhota, T} 'nec. a'Bor-Laš itov, Borek, Bukš ice, Č ervený hrádek, Dubnice, Roudná, ,,Zábělá"' a2 Doubravka, Hradiš tě, Lhota, Lochotí n, Týnec. a3V Bukš icí chexistovala v roce 1454 tvrz, popluŽ ní dvů r, tři poddanské dvory ved1e tří pustí ch usedlostí (AČ XXXVII, 949'950). Ves definitivně zánikla zřejmě aŽ vádrhé polovině 15. století (Iiož mberský tls6' 13). aa Zjiš ť ujeme pokles z 27 osed1ých na 18 u Č ernic, ze 72 na 7 u Doudlevců a z 24 na 19 v pří padě Skvrňan' V Bukovci je roku 1550 zmiňováno osm usedlostí , z toho dvě pusté (NA DZv 50 F' 25). 312 samotné . Napoč átku 15. století již obklopuje Plzeň souvislýprstenec městských vsí nebo jejich č ástí doplněný měš ť anskýmistatky. Nové archeologické ýzkumydokumentovalyrelikty dvou menš í chzaniklýchvsí docho_ vaných v lesní m prostředí , které v obou pří padech tvořiIa jediná řada usedlostí . Charakter relié fní ch tvarů mů ž enaznač ovat odliš né stavební tradice v blí zkosti města (absence trojdí Iné hodomu, shlukové usedlosti pravděpodobně s dominují cí mi dřevěnými konstrukcemi v ,,ZáběIé "; trojdí lné domy zděné z kamene, dvory s indicí emi pravidelné ho uspořádání na Borku). Překvapení m je náIez velké ho souboru kachlů zí skaný menš í modkr1wem obytné č ásti kamenné ho domu v zaniklé m Borku, který mů ž eindikovat prosazování světnice ve vesnické m prostředí v zázemiPlzně již v první polovině 15. století . Pí semné i archeologické pramenydokládají rozsáhlé pustnutí vsí , ale také zánikopevněných sí delvprů běhu15. století . Z27 předhusitkýchvsí zanikla té měřpolovina (12), nejmé ně č tyři zpustly č ásteč ně. S ýimkou královské Radyně nepřeč kaltoto bouřlivé období zřejmě ž ádný z hradů a hrádků a obdobně tomu bylo u tvrzí . ZanII< lé vsi zjiš ť ujemes ýimkou severozápadní č ásti na celé m ú zemí 'Zatí mco vesnice situované v pří hodnějš í chpolohách a na lepš í chpů dách byly v č asné mnovověku obnoveny' vsi založ ené zÍ ejmě až ve 1 3. století v mé ně pří zniých podmí nkách zů staly pusté . Prameny AČ vII: Archiv č eský VII. Výpisy z č eských pů vodní ch listin c. k' veřejné knihovny PraŽ ské (Emler, Praha 1887. } ., ed.). AČ XXVIII: Archiv č eský XXWII. Zprár,7 o statcí ch a přech venkovských z archilrr města Prahy (Teige, ed.). Praha 1912. AČ XXXI: Archiv č eský XXXI. První kniha provolací desk dvorských z\et 1380_1394 (Friedrich, G., } ., ed.). Praha 1921. AČ XXXVI: Archiv č eslýXXXVI. Desky dvorské Království č eské ho,druhákniha provolací z 1et 1411_1448 (Friedrich, G., ed.). Praha 1941. AČ XXXVII: Archiv č eský XXXVII/2. Č wrtá kniha provo1ací desk dvorských z1et I453_I48O. Č ástka 2 (Friedrich, G., ed.). Praha 1941. CDB II: Codex diplomaticus et epistolarius Regni Bohemiae II (Friedrich, G., ed.). Pragae 7912. CDB III: Codex diplomaticus et epistolarius Regni Bohemiae III/2 (Friedrich, G.-Krisien, 2., ed.).Pragae 1962. CDB V/1: Codex dip1omaticus et episto1arius Regni Bohemiae V/1 (Š ebánek,J._Duš ková, S.)' Pragae 1974. DRC: Decem registra censum Bohemica compilata aetate bellum husiticum praedecente (Emler, 1., ed.). Pragae 1881. EIN BERNAREGISTER: Ein Bernaregister des Pilsner Kreises vom lahre 7379 (Emler, LE II: Librí erectionum archidioecesis pragensis II (Boroý C. ed'). Pragae 1878. I., ed.). Prag 1876. Listář I: Listář krá]ovské ho města Plzně a druhdy poddaných osad I (Strnad, J., ed.). P1zeň 1891. Listář II: Listář královské ho města P1zně a druhdy poddanlch osad II (Strnad, ].' ed.)' Plzeň i905. NA DZV Národní archiv v Praze, fond Desky zemské větš í . RBM I: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I (Erben, l. K., ed.). Pragae 1855. RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II (Emler, 1., ed.). Pragae 1882. RBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III (Emler, J., ed.). Pragae 1890. RBM IV: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV (Emler, ]., ed.). Pragae 1892. RDP: Regí sta decimarum papalium č ilí Registra desátků papež skýchz dioecezí praž ské(Tomek, W W' ed.). Praha 1873. Rejstří ky I/1: Rejstří ky k deskám zemským I/1 (Burdová' l., ed')' Praha 1977 . Rejstří ky I/2: Rejstří Lry k desktim zemsloy'm I/2 (Burdová, J., ed.). Praha 1981. RTT I: Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae anno MDXLI igne consumptarum II (Emler, | ., ed.). Praha 1870. RTT II: Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae anno MDXLI igne consumptarum II (Em1er, J., ed.). Pragae 1872. soUDNI AKTA: Soudní akta konzistoře praŽ ské IV (Tadra, F., ed.). Praha 1898. II: Tereziánslý katastr č eský. Svazek 2. RustikáI. kajeK_Ž (Chalupa, A. TEREZIÁNSKÝ KATASTR a kol., ed.). Praha 1966. TEREZIÁNSKÝ KATASTR IIi: Tereziáns\í katastr č eský III. Dominikál (Kolektiv' ed.). Praha 1970. 3í 3 E Literatura ANDERLE' J., 1992: Drobné středověké opevněné sí dlo ,,Pecihrádeť '. In: Mí 1é nium kostela svaté ho Ií ří v Doubravce y Plzni992_7992,30. P1zeň. Pozů statky pozdně středověké zástavby Saské ho předměstí v P1zni _ Reste der spátmittela]terlichen Bebauung der Sáchsischen Vorstadt in Plzeň (Pilsen), AiH25,5I_59. _ 2006: Románský kostel v Lit]cí ch, Plzeňský rozhled l0, 5. ANDERLE, ]._RoŽ MspnsxÍ p.-Š vÁspr,v, 199i: Hrad Komberk _ Die Burg Komberk, CB2,II5_I24. ANONYM, 1933: o staré m Týncí . Č eský směr ZII.6. 1933. BAŠ TA,l._BAŠ ToVÁ,D., 1988: K problematice poč átků a w.h'oje s1ovanských hradiš ť v západní ch Č echách _ Zur Problematik der Anfinge und der Entwicklung der Slawischen Burgstátten in Westbóhmen, Studia Mediaevalia Pragensia I, 9-32. BAŠ ToVÁ,D.-METLIČ KA, M.,l995:P1zeň-Doubravka, okr. P1zeň-město, VýzkumyvČ echách 1990_1992, _ 2000: 247-24B.Praha. BĚLoHLÁVEK, M., 1965: Nová Plzeň od své ho založ ení do husitství 1295-141'9.In: Dějiny Plzně I. od poč átků do roku 1788,34_58. P1zeň. _ 1965a: V plné sí 1e měš ť anské moci 1526* 1618. In: Dějiny Plzně I. od poč átků do roku 1788' 737_169.Plzeá. _1977: Hrady, tvrze a zámky v Plzni, Kulturní přehled VII_VIII, 12. - 1980: Zanik]é vesnice v Plzni, Ku1turní přeh1e d IX' č . 6' 26_27. _ 1987: Archiv města P1zně. Prů vodce po fondech a sbí rkách. Plzeň. _ l997: Plzeňská pfedmestí . Plzeň. BĚLOHLÁVEK, M. a kol., 1985: Hrady, zám| < y a tvrze v Č echách, na Moravě ve S1ezsku IV Praha. BENEŠ , A.,1977: Plzeň 4-Doubravka, okr. P1zeň-město, Vý-zkumy v Č echách I974,l45'Praha. _ 7978: PIzeň 4-Doubravka, okr. Plzeň'město, Výzkumy v C echách 1975, 63_64. Ptaha. _ 1979: Hradiš tě Bukovec. In: Nauč ná lesnlcká stezkaZábělá' 5_14. Plzeň. _ 1982: Chrást, okr. Plzeň'sever, Výzkumyv Č echách 1978_79. Praha. _ 1984: PIzeň-Bí lá Hora' okr' Plzeň-město' Výzkumyv Č echách 1980_81, 91' Praha. _ 1992: Pravěké a s]ovanské osí dlení Plzně-Doubravky. In: Milé nium kostela svaté ho Jiří v Doubravce v Plzni 992_1992, 16_27 . PIzeň. _ 1993: Hradiš tě Bukovec' P1zeňsko XX, č .4, 9. BENEŠ ,A'-BŘICHÁČ EK,P., 7977: Č ernice, okr. Plzeň-jih, Výzkumy v Č echách 1974,27 . Praha. BRoŽ ' V.' 1931: Pomí stné nán7 na Plzeňsku. Plzeň. _ 1935: Historické a národopisné r'ycházky do oko1í Plzně, Turí stický zpravodaj západoč eské ž upy KČ ST II, 47 -42, 56 - 59, 7 3 -7 5, 85 -88. Č BcHune, !., I99I: Chotěš ovv 15. sto]etí , Minu1ostí Západoč eské ho kaje XXVII, 51_78. Č p'pEr, t. akol., 1961: Geoiogická mapa Č SSR. Mapa předč wrtohorní ch ú tvarů .List M-33-XX Plzeň. Praha. Č lHÁr'. Z., 1993: Výpis z Króniky obie Bo]evec z rolu 1940. rkp. uloŽ . u P RoŽ mberské ho. CTRNACT. V.' I932: Rukopisné poznámky, rkp. uloŽ . v ZCM, oddeleni prehistorie. _ l935: Rukopisné poznámky' rkp. uloŽ . v ZCM, odděleni prehistorie. Č TVERÁK, V_LUTOVSKY' M._SLABINA, M._SMEITEK, L.,2003: Encyklopediehradiš ť vČ echách. Praha. DEMEK, ]. a kol., 1987: Zeměpisný lexikon Č SR. Hory a ní ž iny.Praha. DoUBoVÁ, M., 1990: Pří spěvek k poč átků m slovanské ho osí d1ení Plzeňska. In: Pří spěvky k archeologii západnich Cech' Zprály Ceskoslovenské spo1eč nosti aÍ cheologické . Supplementum 1 1, 28_54. Praha. DUDKOVA' V, 2008: Roudná. In: Dudková, V._orna' ]._Vařeka, P., H1edání zmizelé ho. Archeologie zaniklých vesnlc na P1zeňsku' Kata1og ýstalry', 61. Plzeň. DUNDER' J.' 1845: Království č eské statí sticky po1ohopisně popsané I. Praha. DURDÍ K' T., 2000: Ilustrovaná encykIopedie č eských hradů - Piaha. FOUD' K.* KARLL' T.' 1998: Lidová architektura, okres Plzeň-město. Plzeň. FRÝDA, F., 1978: Zemnice z 13. století z Plzně-Roudné _ Halbgrubenhaus aus dem 13. Jh. Aus Plzeň-Roudná, ,\H 3,63* 66' _ 1992: Raně středověké nálezy u sv. )iŤí v Doubravce' In: Milé nium koste1a sv | iří v Doubravce 992_1'992' 28_29'PIzeí . FUSÁN, o.-KoDYM, O._MATĚJKA, A., 1993: Geologická mapa Č eskérepub1iky. Geo1ogická mapa Slovenské repubiiky' Praha. HA]Š MAN,I.,2007 Zaniklá 37 . ves s tvrzí Týnec a Pecihrádekv P1zni. Edice Zapomenuté hrady, tvrze a mí sta Plzei. HA]Š MAN,]', 2O07a: Panský dvů r a koste1 sv. | iří v P1zni-Doubravce. Edice Zapomenuté hrady, tvrze a mí sta 38. Plzeň' HRUŠ KA.J.' 1883: Kniha pametní krá]ovské ho krajskeho města Plzně' Plzeň. KAMENICKÁ. E', 2004: Plzeň-Č ernice' Výzkumy v Č echách 2002. 35_36. Praha. KAREL, T_KRČ MÁŘ, L.,2006: Panská sí dla západní chČ ech_ Plzeňsko. Č eskéBudějovice. KOČ KA, Y., 1932: Dějiny politické ho okresu Královické ho LÁBEK, L.,I92I: Kronika památek, Plzeňsko III, č . 1, 15. _ 7926: od,,spraved1nosti" ku koste]u 314 sv. II. Kralovice. Jiří pod Pecí hrádkem. Plzeň. LÍ BAL, D., 1995: Podstata vývoje a proměn historické P1zně, ZPP 55'218_225. LUTOVSKÍ M., 2001: Encyklopedie s]ovanské archeo1ogie l. Č echách, na Moravě a ve Slezsku. Praha. MACHÁCEK' A.,1992:ovyllŽ ttí slohoých znaků kposouzení stáří ,,Koste1ce" sv. Jiří ' In: Milé nium kostela svaté ho Jiří v Doubravce v Plzni992_1992,53_93. Plzeň. MACHAČ EK, F., 1930:V1voj hospodrlŤsiý asociií lní vokreseP1zeňské m. In: Plzeň a Plzeňsko II,29_56.Plzeň. _ 1941: Plzeňský kraj. P1zeň. _ 1943 3 doby osady doubravské , Nová doba z 29. 5, 7943. MENCL, v., í gsa: Pbč átky středověké architektury v jihozápadní ch Č echách, ZPP 18, 133_146. MENCL, V_BENEŠ OVSKÁ,K.-soUKUPoVÁ' H.' 1978: Předrománská a románská architektura západní ch Č ách. Plzeň. MERHAUTOVÁ, A., I97I: Raně středověká architektura v Č echách. Praha. METLIČ KA, IVÍ ., 2005: Staro' až m1adohradí š tnísí ďiš těv Plzni _ Karlovarské ulici _ A1t- bis jungburgwa11zeitliche Siedlung in Pilsen-Karlovarská Stra3e. In: Archeo1ogie doby hradiš tní v Č echách, 134_762.P1zei. - 2005a: Radč ice, ókr. Plzeň-město, Výzkumy v Č echách 2005, 232. Praha. METLIČ KA, M.-SVOBoDoVÁ, | ., 19i7: Doubravka, o. Plzeň-město, Výzkumyv Č echách 1993_5, 51. Praha. METLIČ KA, M._UHERSKÝ M, 2007: Zantklá středověká vesnice v 1ese Zábě1á, k. ú . Chrást u Plzně, SZM - Historie 18,116-137. MIKYŠ KA,R., 1969: Geobotanická mapa CSSR. Č eské země' List M-33-XX. Praha. MIKYŠ KA'R. a kol'. l968: Geobotanici< á mapa Č SSR. Vegetace Č ssn az' I. Č eskezemé . Praha. NEUHAUSLOVÁ , Z. akol.,1998: Mapa potencionií iní přirozené vegetace Ceské repub1iky. Praha. NEUHÁUSLoVÁ, Z._MoRAVEC,J.,1997:Mapapotencionálni přirozené vegetace Ceské republiky. Praha. 1996: Raně středověké osí dlení v areálu Nové P1zně _ Friihmitte1alterliche Besiedlung im Areal Neu-Pilsen, SZM - Historie 13,75-78. - 2003: P1zeň, okr. Pizeň-město, Výzkumy v Č echách 2000, 161. Praha. _ 2006: Starobylá a ješ tě starobylejš í : q.tváření historické ho ýznamu rotundy sv. Petra ve Staré m P1zenci během 20. století _ Ancient and even more ancient: the creation ofhistorical signifikance ofthe St. Petert rotunda church- at Starý Plzenec during the 20th century, Aryh1e9]ogja Pragensia 18,124_I4I. N9VÁČ EK, K.-Š IROKÝ,R., 2004: První ch sto let. Poč átky Nové P1zně z pohledu archeo1ogie, Minulostí NoVÁČ EK, K., západoČ eské ho kraie ]9' 7_5 l. NoVOBILSKÍ M. ŘOŽ MBERSKÍ 7 . Plzei. P., 2oo2: Hrad Litice u Plzně. Edice Zapomenuté hrady, tvrze a mí sta PETR, L., 2009: Zpráva o palynologické m ýzkumu v zanik]é vsi Borek, okr. P1zeň-město' rkp. uloŽ . na Ka' tedře archeologie FF ZCU v P1zni. PROFOUS, e., Ďst: Mí stní jmé na v Č echách' jejich vznik, pů vodní ýznam a změny' Dí l 3. M_Ř. Praha' QUITT, E.,797I: Klí matické oblasti Ceskos]ovenska. Studia Geographica 16. Brno. ROUBÍ K, F., 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Č echách. Praha. RoŽ MBERSKÝ P., nedat.: Kartoté ka zaniklých vesnic P]zeňské ho kraje' rkp. uioŽ . u P. Rož mberské ho. _ _ _ _ _ 1985: Plzeň 2-Bož kov' okr' Plzeň-město, Výzkumy v Cechách 1982_1983, i29. Praha. 1986: Bukš ice a Dubnice k. ú . BoŽ korl, o. P1zeň-město, Roč enka Klubu Augusta Sedláč ka I' 13'20. 1993: Zani| < ]áves Borek u Bolevce' P1zeňsko XX' č ' 5_6' 14. 1995: Hrad Kyjov a Malesice, Hláska, zpravoda) Klubu Augusta Sed1áč ka 6, pří loha I, 1_5. 1996: Kunč in Hrádek a kostel Vš ech svatých v P1zni. Edice Zapomenuté hrady,tvrze a mí sta 9. P1zeň. _ 2010: Kunč in Hrádek a koste1 Vš ech svaých v Plzni. Edice Zapomenuté hrady, tvrze a mí sta 9. Plzeň. RoŽ MBERSKÝ, P.'NoVoBiLSKÝ, llt., zool: Královský hrad Radyně. Edice Zapomenuté hrady, tvrze a mí sta 17. Plzeň. R.,2007: Zaniklá středověkávesnice BorekvPlzni-Bolevci _ Die untergegangene mitte1alterliche Dorf Borek in Plzeň-Bolevec, SZM - Historie XVIII' 175_191. SEDLÁČ EK, A., 1905: Hrady, zámky a tvrze Krá1ovství č eské ho.Dí l 13. Praha. _ 1908: Mí stopisný slovní k historický Královswí č eské ho.Praha. sCHEJBALoVÁ, Z.,201 1: Raně středověká řadovápohřebiš těv Plzeňské m kraji' Raně středověká pohřebiš tě v západní ch Č echách 1 _ Frů hmitte1alterliche Reihengráberfelder in Pi1sner Region. P1zeň. SLÁMA, I.. 2001: o ú dajné msvatovojtěš ské m za\oŽ eni kostela sv. Jiří v Plzni-Doubravce, Minulosti zápa- RoŽ MBERSKÍ P._VAŘEKA, P._VESELÁ, doč eské ho ktaje 36, 7'14. _ The P', 2o01: V;h'oj a struktura osí ďení mikroregionu Litice - ú uš ice(ok' P1zeň-město/Plzeň-jih) deve1opment and structure of settlement in the Litice _ Útuš ice microregion (P1zeň-city and Plzeň-south soKoL, districts), AR LiII, zll-235. STRNAD, J., 1894: o založ ení Wilovské homěsta P1zně. P1zeň' _ 1896: Zani]< ],é tvrze a vesnice v oko1í P1zně, PA XVI' 67 5_680, 769_778. _ 1926: Několik vzpomí nek na Augusta Sedláč ka P1zeňsko vlil, č ' 2' 24_26. Š IRoKÍR'' 2007: Stav a perspektir,7 ýzkumu Staré Plzně - Conditions and peÍ spectives oť Research in old Pilsen. In: Kriš tul P._Š mejda,L._Vařeka' P. opomí jená archeologie 2005_2006' 174* 190.Plzei. Š IROKÝ,R._KODERA, P_NOVÁCEK, K._Š oRMoVÁ,P.,2003: Hladiš tě Hů rkave Staré m Plzenci. Národní kulturní památka. Plzeň. 315 sIRoKY' R._NOVACEK' K.-KAISER' L.,2004: Zapomenutá Plzeň. Poč átky města pod přemyslovským hradem _ Forgotten Pilsen. The origins ofthe city beneath the Přemyslid strongho1d, AR LVI, 798-827. J.' 1979: Nejstarš í objekty zjiš těné stavebně historickým prů zkumem BoŽ kova a Bolevce _ Die á1testen in Zuge der bauhistorischen Erkundungsforschung in Bož kov und Bolevec festgeste11ten objekte' AH 4, 175-191. - 2003: Lidové stavby. Architektura č eské hovenkova. Praha. SKABRADA' ]._SVABEK' V, 1982: Nejstarš í ná| ezy ze stavebně historické ho prů zkumu Koterova a Č ernice - Die áltesten Funde bei der baugeschicht1ichen Erforschung in Koterov und Č ernice bei Plzeň (Pilsen), AH 7, 277 -285. Š Ne]on,L., 1893: K otázce o pů vodu speč ených valů , Č eský 1id 2,489_493. Š vE1Noua'!.,2OO9: Sí d1iš tě v po1oze É řebenem' _ The settlement,,Pod Hřebenem'. In: Středověká ''Pod krajina na střední Úslavě I (Vaieka, P-Rož mberský P' edd.), 71_80. Plzeň. Tor\1ASEK' M.. l995 : Atlas pů d Ceské republi[cy. Praha' - 2000 : Pů dy Č eské repub1iky. Praha. TUREK' J.' 1993: otázka prvé ho břevnovské ho konventu _ Problem der ersten Siedlung des Břevnover Konvents. In: Milé nium břevnovské ho kláš tera (993_1993). Sborní k statí o jeho ýznamu a postavení v č eských dé jinách. otázka prvé ho sí d1a břevnovské ho konventu (Hlaváč ek, I._Bláhová, M.' edd.), 9_72'Praha. VAŘEKA, P., 2009: Zanik]á ves Chýlava _ Deserted vi11age Chýlava. In: Středověká krajina na střední Úslavě-I (Vařeka, P._Rož mberský P.' edd.),99-_110. P1zeň. VAŘEKA, P_HoLATA, L._ROŽ MBERSKÍ P_SCHEjBALoVÁ 'Z,2OII: Středověké osí dlení Rokycanska a problematika zaniklých vsí _ Die Besiedelung der Region Rokycany im Mitte1alter und die Problematik von Dorfwů stungen, AH 36' 3Í 9_342. VENCL' S.,1967: Křimice, o. P1zeň-sever. In: Bulletin záchranné ho odděiení 5' 20_21. Praha. VILÍ MKOVÁ, M.-PREISS, P., 1989: Ve znamení břevna a rů ž í Historický . kulturní a umě1ecký odkaz benedí ktinské ho opatství v Břevnově. Praha. VLADAŘ, | .,2009: Č ernice, okr. Plzeň-město' Výzkumy v Č echách 2006, 27. Praha. VolTÍ Š EK,V., 1953: Z nejstarš í chprávní ch dějin města Plzné . Výbor IoZpIav a studií . Praha. ZELENKA' A.,2006 : Křimice, okr. Plzeň-město, Výzkumy v Cechách 2006' 80. Praha. ZEMAN' A., 1955: Hospodářská a sociální skladba Plzně na poč átku XVIII. století . Plzeň. ' SKABRADA' Zusammenfassung Das dórfliche Hinterland des mittelalterlichen Neu Pilsen Pi1sen záhlt zu den gról3ten bóhmischen Kónigsstádten des spáten M1ttelalters und der frů hen Neuzeit, und seine Bedeutung wird durch seine Lage am bedeutendsten Fernhandelsweg unterstrichen. Pilsen wurde zugleich eines der ersten Industriezentren í n den bóhmischen Lándern, ur-rd der schne]le industrielle Aufschwung und der Bergbau begannen bald den rrrsprů nglich lándlichen Charakter des Umlandes der Stadt zu verándern. ' Im Zusammenhang mit dervom Lehrstuh] der Westbóhmischen Universí tát durchgefú hrten Erforschung der mittelalterlichen und neuze1tlichen Besiedelung konzentrieren wí r uns im Rahmen des Seminars fů i Archáologie des Mittelalters und der Neuzeit seit 2007 auch auf das Um1and der westbóhmischen Metropole. In der ersten Etappe wurde dem Gebiet des Bezirks Pilsen-Stadt Beachtung geschenkt (in seiner GróBe bis zum Iahr 2007 , danach wurde der Bezirk vergróí 3ert), der das náchste Hinterland der mittelalter1ichen Stadt bildete (bis zu einer Entfernung von 5-6 km). Die Ergebnisse dieser Untersuchung werden in dem vor1iegenden Beitrag prásentiert. Die Untersuchung konzentriert sich aufdie Topographie der Besiedelung im Hinterland der Stadt, aufeine Ana1yse der Besitztů mer und Siedlungsstrukturen sowie auí ihren Bezug zur spátmittelaltellichen stadt. Selbstándig behandelt wird der Prozess der Wů stung von Dorfsiedlungen im 15. | ahrhundert. Im Rahmen der Untersuchung ů berprů fenwir die Annahme, dass das Hinterland der Stadt infolge der in den schriftlichen Quellen erfassten Hussitenkriege und durch die Podiebrader Kriege stark in Mitleidenschaft gezogen wurde. Wir sind ferner bestrebt, noch weitere Ursachen fů r den Rů ckgang des Siedlungsnetzes in diesem Zeitraum auszumachen. G1eichzeitig dient das Um1and der groí 3en Kónigsstadt fů r das Studium der mittelalterlichen Besiedelung in weiteren Teilen Westbóhmens a1s Vergleichsgebiet, die eine zentrale Fundste1]e von ú berregionaler Bedeutung entbehren. Die bisherigen Erkenntnisse der archáologischen Forschung, die historischen Que1len und einige Umwe1tpaIameter wurden mittels einer Verháltnisdatenbank und der in den Geographischen Informationssystemen dargestellten Raumdaten ausgewertet. Als Vorlage hierzu dienten digitalisierte Karten im Maí ]stab 1 : 10000. In der GIS-Umgebung rekonstruieren wir das Siedlungsnetz im betreffenden Zeitraum, untersuchen die ráumlichen Beziehungen der jeweiligen Fundstellen und beobachten Veránderungen der Siedlungsstruktur, besonders das Verschwinden von Sitzen' Die Gelándegrabung konzentrierte sich aufdie Dorfwů stung Borek am nórdlichen Rand des Bezirks, wo neben einer zerstórungsí reien Grabung auch eine Tei1freilegung durchgeť iihrt wrrrde, die daraufausgerichtet war, Erkenntnisse ů ber die Form eines dórflichen Anwesens im Hinterland der Stadt zu gewinnen. 316 Das beobachtete Gebiet des Bezirks Pilsen-Stadt umí asst insgesamt 23 Katastergebiete aufeí ner Fláche von 138 km2. Die Hóhe iiber dem Meeresspiegel bewegt sich zwischen 290 m und 447,5 m.Im Pi1sener Becken beť indet sich der Zusammenfluss der vier bedeutenden westbóhmischen Flů sse Us1awa, Angel. Radbusa und Mies, die ansch1ieí 3end die bei Prag in die Moldau flieí 3ende Beraun bilden. Die frů hmittelalter1iche Besí ede1ung nahm das Gebiet ent1ang der F1ú sse bis zu einer Hóhe von in der Regel 330 m ů ber dem Meeresspiegel ein, das ů ber die fruchtbarsten Bóden verfú gte. In dominanten Lagen mit weiter Aussicht oder auť Terrassen bzw. Anhóhen oberhalb der Fluss1áufe lagen flache Skelettgráberfeláer. In zwei Fál]en wurden Bergsporne von einem Burgwall eingenommen, deren Zustand frei1ich keine genauele Bestimmung ihrer Funktion und Aufgabe in der Siedlungsstruktur der Mitte1burgwa11zeit ermóglichte. Im 10. Jahrhundert entstand in einer Entí ernung von 9 km vom heutigen stadtkern Pi1sens eí n Burgwall in A11 Pilsen' der eine zentrale Funktion hatte und an eine Fernstra3e von europáischer Bedeutung angeschlossen war, die sich í reí ]ich au13erha]b des betreffenden Gebietes befand. Wir vermuten, dass das beleits im Frů hmittelalter gebildete Siedlungsnetz im Laufe des 13. ]ahrhunderts stabi]isiert wurde. Die Besiedelung drang in jener Ze| t in landwirtschaftlich weniger gů nstigere Lagen oberhalb von 340-350 m ů ber dem Meeresspiege] vor, wo von der Archáo1ogie die álteste Phase der spáteren Dorfwů stungen dokumentiert wird' An einer Fundste11e wurde die Besiede1ung wahrscheinlich von einer á1teren Sied1ung oberha1b der Beraun in eine hóhere Lage in das Que1lgebiet des Flusslaufs ver1agert (''zábé lá"). In drei Fállen wurden im beobachteten Gebiet Sied1ungsareale mit alter Tradition festgestellt, die neben einer dórflichen Besiedelung durch einen Sakralbau romanischen Ursprungs und durch einen in der Náhe liegenden befestigten Sitz in markanter Lage (Kostelec' Litice' Malice-Zrí hoří ) gebi1det werden. Wáhrend die Besiede1ung des Pi]sener Beckens im 13. ]ahrhundert ihren landwirtschaftlichen,1ándlichen Charakter beibehalten hatte, í ormte slch im am linken Flussufer liegenden Teil der Alt Pi1sener Siedlungsagglomeration vor L266 eine hochmittelalter]í che Stadt, deren Lokatí on mit ottokar Přemysl II. in Verbindung gebracht wird. Allerdings war ihre Existenz noch vor Ende des 13. Jahrhunderts abgeschlossen. Die erfolglos gegrů ndete Stadt wurde an einen geeigneteren ort am Zusammenfluss der vier F1ů sse ver1egt, wo gegen Ende des 13. Jahrhunderts Neu Pilsen gegrů ndet wurde (wahrschein1ich in den Jahren I29l-1295). Es ist sehr wahrscheinlich, dass die Siedlungsstruktur im Pilsener Becken in jener Zeit bereits ihre endgú ltige Form besaB. In vorhussitischer Zeit sind im beobachteten Gebiet 27 Dorfsiedlungen be1egt, von denen die meisten einen engen Bezugzu den Fluss1áufen aufweisen. Sie llegen in der Regel oberhalb der Flussauen aufTerrassen, ggť . an deren aus Báchen bestehenden Zuláuť en (13x). Die Lage einer weiteren Gruppe Sied1ungen hángt mit Flu3tálern oder den Tá1ern ihrer Zufliisse niederer ordnung zusammen (6x). Die letzte Gruppe Dórfer charakterisieren hóhere Lagen und der Bezug zu seichten Bachtálern an den oberláuí en von Báchen oder deren Que1lbecken (8x)' In dem aus flachen Kámmen und Terrassen zwischen den Flusstá1ern (besonders zwí schen der Radbusa und der Mies) bestehenden, relativ groí 3en Gebiet vermissen wir allderdings Dorfsitze. Dieses ausgedehnte Gebiet wurde wahrscheinlich von den landwirtschaftlich bewirtschafteten Fláchen der Dórfer in den Tá1ern eingenommen' so wie es in jů ngerer Zeit der Fal1 geweSen wať , und seine natů rlichen Bedingungen haben eine Verdichtung des Siedlungsnetzes oť fenbar ausgesch1ossen. Im Zusammenhang mit der Stadtgrů ndung kam es zum Untergang des Dorfes Malice, das von der nórdlichen Vorstadt geschluckt wurde. Im 14. und zu Beginn des 15. | ahrhunderts machten sich dí e erfolgreichen Bemú hungen der Stadt und ihrer Bů rger bemerkbar' im náchsten Umland Landgů ter zu erwerben, und zwar sowohl einzelne Unteltanenhóť e, als auch ganze Dórfer. Das Interesse an Landwirtschaft in eigener Regie wird durch die Fú lle von Vorwerken be1egt, dí e sich im Besitz von Bů rgern befanden und von denen einige Residenzcharakter erlangt haben dů rften. Neben Lándereien und Auwiesen verzeichnen wir auch Weinberge, Hopfenfelder' obstgárten oder Gárten' Diese Besitztů mer bi1den im Umkreis von mindestens 4 km um die eigentliche Stadt einen Ring und strecken sich noch weiter nach Sú den aus, wodurch sich Pi1sen schon in vorhussitischer Zeit den Besitz des náchsten lándlichen Hinterlandes sicherte. Ledig1ich bei sechs Dórfern kónnen wir anhand von schrií tichen Que1len ihre Gro8e bestimmen, wonach ú er Dóffer zu den gro8en (zwischen 20 und27 Ansássige) und zwei zu den mitte1groí 3en (12 und l6 Ansássige) gehóren. Die k]einsten Dórfer mit weniger als 10 Anwesen reprásentieren die Dorí wú stungen Borek und ,,Zábělá", deren Grundriss archáo1ogisch dokumentiert wurde. Im Unterschied zur untersuchten Nachbarregion Ro1cycanyvermissen wir in der Umgebungvon Pilsen Be1ege fur auí 3erordent1ich groí 3e Dórfer mit 30 und mehr Untertanenhófen. Ledí g1ich in fiinf Fá1len begegnen wir Erwáhnungen von Dorfmů h1en, von denen es verrnutlich viel mehr gegeben hatte. Úber die Dorfform geben bislang iedig1ich die zerstórungsfreien Grabungen in zwei Dorfwiistungen am nórdlichen und nordóstlichen Rand des beobachteten Gebietes Auskunft, die im Fa11e von,,Zábě]é " um die Freilegung eines objektes ergánzt wurden, í erner wurde in Borek der Teil eines Anwesens Gegenstand einer Probenentnahme. Beí de Fundstellen ste]len k1eine Dórfer mit einer Reihe von Anwesen dar, die 1n der Náhe des Quellgebietes eines Wasserlaufs der niedrigsten ordnung lagen. Borek bestand offenbar aus vier Hófen, ,'záběLii'kann eine vergleichbare Gró13e erreicht haben (5 Anwesen?). Durch den Charakter der Gelándere1ikte unterscheiden sich beide Dórfer jedoch tn vie1erlei Hinsicht' Es scheint, dass ,,Záběla" am nordóstlichen Rand des beobachteten Gebietes zu der in dem Tei1 der Region Rokycany verzeichneten Bautradition gezáh1t werden kann, die durch Anwesen charakterisiert wird, dí e ů ber eine unrege1máBige, hauť enfórmige An1age verfů gen und bei denen Belege fů r ein hochentwickeltes dreiteiliges Haus fehlen. 317 Den Grabungsergebnissen in der Region Rokycany entspricht auch vól1ig die in freige1egte ',Zábé lé " pyrotechno1ogische Anlage mí t Steinmantel, die gut mit den offenbar zum Rósten von Eisenerzen dienenden Essen in der Region Sloup verglichen werden kann (solche Objekte wurden an weiteren Fundstellen durch zerstórungsť reie Grabungen nachge\'/iesen). Die zerstóÍ ungsfleie Grabung im DorfBorekhat demgegenů ber gezeigt, dass der Kern des Anwesens wahrschein1ich aus dreiteiligen Háusern bestand, was durch eine k]einere Freilegung bestátigt wurde. Die Sondage belegte in Pi1sens Hinterland die Tradition einer Dorfarchitektur aus stein, die bis ins spáte Mittelalter hineinreichte. Die zahlreichen Fragmente von Gefáí 3kache1n und vereinze1ten B]attkacheln aus der Zerstórungsschicht eines untersuchten Hauses deuten darauf hin, dass wir fú r das nahe Hinterland Pilsens h1pothetisch annehmen kónnen, dass sich noch vor Mitte des 15. Jahrhunderts die stube in dórflicher Umgebung durchgesetzt hat. Wir erhalten so bedeutende Indizien ť ů rden hohen Lebensstandard der Dórfer im náchsten Hinter1and der wichtigsten Stadt der Region gegen Ende des Mitte1alters. Wáhrend die Rettungsgrabungen im Kern bestehender Dórfer lediglich torsohafte Informationen 1iefelten, kann eine Erfassung der Bauaktivitáten in dí eser Umgebung die archáologischen Kenntnisse ú ber die mittelalter1ichen Dórfer Pilsens allerdings grundlegend erweitern. Neben zahlreichen Wirtschaftshófen belegen die Erwáhnungen in den schriftlichen Quellen in den Dórfer auch durch Befestigungsanlagen reprásentierte Sitze des K1einadels, und zwar wahrscheinlich in sechs Fá11en (BukŠ ice'Cervený Hrádek, Dubnice, Křimice, Roudná, Týnec). In hóheren Lagen in Dorť náhe gelegene Adelsburgen und Ade]skastelle ste11en wir in fiinf Fá11en fest (Komberk, Kunč in Hrádek, Kyjov, Litice, Pecihrádek). Die mit ihrer Lage das ganze Pilsener Becken kontrollierende Kónigsburg Rad1rrě befand sich 8 km von der Stadt entfernt. Gegenů ber der á1teren Vermutung einer zusammenhángenden entwďdeten Landschaft im Pilsener Becken deuten die Erwáhnungen in den schrí ftlichen Que1len darauf hin, dass man im spáten Mitte]alter um Pi1sen herum Waldfláchen voraussetzen kann. Die schrift1ichen Que1len wurden auch durch die Pollenanalyse des aus den Sedimenten im Wasserreservoir in der Dorfwů stung Borek entnommenen Profils bestátigt, das auf einen betráchtlichen Waldanteilim Hinterland des Dorfes hindeutet. Das Bi1d einer Agrarlandschaft mí t am háufigsten í n schrift1ichen Nachrichten aufgefú hrten Wa1d- und Wiesenfláchen wird um Erwáhnungen von Wein- und Hopfengárten ergánzt. Im 15. Jahrhundert ste11en wir eine gro8e Veródungswelle fest. Bei 1 1 Dórfern liefern die schriftlichen Quellen Belege oder gewichtige Indizien fú r eine Veródung in jener Zeit, und wie die Feststellungen der archáologischen Untersuchung ergaben, wurde ein Dorfwů st. Von 27 Sitzen sind demnach 12 verschwunden, was fast die Há1fte ausmacht (44 %), wobei 1edigiich 5 in der Neuzeit wieder aufgebaut wurden. Die Wú stungen konzentrieren sich lm nórdlichen, óstlichen und weniger im sů dlichen Teil des Gebietes' Unter ihnen beí inden sich Dórfer, die zur Kirche (3x)' dem Kleinadel (4x) sowie der Stadt und Bů rgern (4x) gehóren. Es verschwanden Dórfe1 die zu den gróí 3ten (Lhota mit 24 Ansássigen) und zu den kleinsten Sitzen (Borek mit verg1eichbarer GróBe) záh1ten. Wiisten Fundste11en begegnen mit wahrscheinlí ch 4 Anwesen, ''Zábě| á" wir in der hóher gelegenen Landschaft mit schlechteren Bóden, a1s auch in den Tálern mit fruchtbarem Ackerland, wo jedoch a11e Dórfer in der Neuzeit wí eder aufgebaut wurden. In Einze1ť ál1en illustrieren die schrí ft1ichen Quel1en den a1lmáhlichen Niedergang von Sitzen' und wů ste Hófe befanden sich auch in solchen Dórfern, die das stů rmische 15. Jahrhundert iiberdauert hatten. Ein Verg1eich der Anzah1 der Ansássigen in drei zu Beginn des 15. und Mitte des 16. )ahrhunderts zur Stadt záhlenden Dórfetnzeigt, dass die GróBe dieser Sitze zwischen einem Viertel und einem Drittel abnahm, was somit darauf hindeutet, dass bestehende Dórfer teilweise Wú st Wulden' doc. PhDr. Pavel Vařeka, Ph.D., Katedra archeo1ogie Filozofické fakulty Západoč eské univerzity v P1zni, Sedláč kova 1 5' 306 14 P| zeň, v areka@kar.zcu.cz Petr RoŽ mberský, Katedra archeologie Filozofické fakulty Západoč eské univerzity v P1zni' Sedláč kova 15, 306 I 4 Plzeřl,, rozemb er@kar'zcu. cz Mgr. Lukáš Holata, Katedra archeologie Filozofické fakulty Západoč eské univerzí tyvPlzni, Sedláč kova 15' 306 1 4 PIzeí ' sakulataloh@ centrum. cz Mgr. Zdenka Schejbalová, Katedra archeologie Fi1ozofické fakulty Západoč eské univerzity v Plzni, Sed1áč kova 15' 306 14 Plzeň, zschejbaloya@seznam.cz 318