Článek
Zatím mi to ve Sněmovně připadá jako fotbalový zápas, kde hraje devět mužstev, z nichž tak sedm neví přesně, na jakou bránu. Asi 5 mužstev se rozhodlo, že nechce dát žádný gól. Jedno mužstvo plné šedesátikilových vousáčů s revolučním žárem v oku by chtělo hrát úplně jinou hru, elektronický fotbal, a ostatní pokud možno všechny zavřít do kriminálu za netransparentnost a taky za vyšší věk, protože staří páprdové nemohou dělat revoluci, to je jasné.
Nelze přehlédnout pár dvojiček, které se upřímně osobně nenávidí a moc nesledují balón, spíš se snaží trefit toho druhého.
Na druhou stranu, jako insider, vidíte zase od zkušených harcovníků i opačný přístup. Že totiž před televizními kamerami v sále se po sobě sápou. Křičí, že ten druhý nemá vůbec morální právo mít na sobě jakýkoli dres a je urážka „fotbalu“, že vůbec hraje. Třese se jim hlas, rozhořčení, zhnusení, ironie. A za 10 minut je pak vidíte (mimo kamery) v přátelské debatě v parlamentním bufetu jak staré spolužáky.
A svět mezitím běží dál.
Europoslanci proti vůli většiny zemí střední Evropy schválili reformu tzv. Dublinského systému. Jde o migraci, právo na azyl. Země, kam migranti míří jako první, by už neměly mít zodpovědnost za azylové řízení, ale migranti by měli být urychleně přemístěni do jiného státu EU podle pevného distribučního klíče.
Bude to znamenat definitivní ukončení suverenity členských zemí EU. Státy přestanou mít sebemenší právo rozhodovat o tom, kdo bude žít na jejich území. Ukončí se spory o povinné kvóty migrantů pro jednotlivé země, bude to znamenat automatismus v určování, kolik migrantů do té které členské země EU přijde.
Česká vláda nereaguje, parlament se „ustavuje“, prezidenta čeká volební kampaň. Reakce České republiky nulová.
Zkusím tohle téma otevřít, až bude „ustanoveno“.
V USA a brzy patrně i v Evropě zas bují nový sexuální mccarthismus. MeToo. Ženy se začínají rozpomínat, že jim nějaký v současnosti vlivný či bohatý muž sáhl před 40 lety na koleno či udělal sexuální návrh. A jak jsou z toho zničené a deprivované. Jojo. Ale myslí to vážně. Označení muži jsou jak v čarodějnických procesech bez možnosti reálné obhajoby. Většinou vyhození z práce a vláčeni médii zleva zprava. Jeden se hájil, že je homosexuál – ani to nestačilo. Ve Walesu si jeden hodil mašli.
Nejsem teď, uprostřed vlastního rozvodu, v rozpoložení, abych psal něco veselého o vztazích mužů se ženami. Nicméně stejně si myslím, že by měla panovat jistá reciprocita.
Například spolužačka MH (bylo nám tak 15) neměla na lyžáku na diskotéce podprsenku, jen halenku, a vyzvala mě k tanci na ploužák. Navíc byla nalíčená. Sice jsem dobře lyžoval, ale jinak jsem byl ještě úplné tele, situaci jsem víceméně skoro nevyužil a pak mě to zpětně i mrzelo. Jenže to už se MH rozkoukala a pálila za staršíma klukama. Game over. Mám z toho poruchy spánku a úzkosti, ale zatím to ještě nebudu zveřejňovat – počkám, až MH zbohatne. Pak ji rozcupuju. MeToo.
Teď žiju s veselou a krásnou mladou dámou, která ovšem taky nemá minulost bez poskvrnky. Vždycky se se zvonivým smíchem (má krásný zuby) smála mým debilním vtipům. Asi abych se cítil borecky a v dobré náladě, nebo nevím. Má štěstí, že jsme se pak řízením osudu dali dohromady. Jinak by to bylo klasický MeToo.
Když se na vás ženská směje a vidíte takový ty jiskřičky v očích – jaký je v tom rozdíl oproti tomu, když muž říká: „Slečno, mám nádhernou sbírku motýlů, nechcete se přijít podívat?“
A musím nahlásit i sebe. Vždycky jsem to zkusil hned na prvním rande. Považuju to dodnes za slušnost, aby si nemyslela, že není přitažlivá nebo tak něco. Nevidím na tom nic špatného. Ani vůči těm „slušnějším“ (nebo rafinovanějším :)). Naštěstí nejsem bůhvíjak vlivný ani bohatý, tak se snad nikdo nerozpomene.
Václav Klaus ml.
Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.
Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).
Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.
Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.
Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.
Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz
Těm svatouškům a novodobým svazákům se zatím můžeme smát, ale většinou to k nám se zpožděním míří taky, tyhle hrůzy. Bohužel.