Režie:
Tomas AlfredsonScénář:
John Ajvide LindqvistKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Johan SöderqvistHrají:
Kåre Hedebrant, Lina Leandersson, Per Ragnar, Henrik Dahl, Karin Bergquist, Ika Nord, Tom Ljungman, Mikael Rahm, Peter Carlberg, Malin Cederblad (více)Obsahy(2)
Outsiderský hrdina filmu, dvanáctiletý Oskar, žije na švédském sídlišti. Zde se setkává se stejně starou dívkou Eli, která se právě přistěhovala. Záhadná Eli ho svým podivným chováním přitahuje. Obě samotářské děti se sblíží. Jejich přátelství čeká osudová zkouška. Oskar totiž zjistil, že tajemná Eli je upírka... (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (775)
Netradiční upírské melodrama a pro mě nejlepší film 43. MFF KV. Možná to není to pravé ořechové pro příznivce tvrdších horrorových podívaných, leč já si u švédského filmu lebedil. Dojemné, melancholické, poetické, mrazivé, dokonce i slušně krvavé (festivalová synopse nekecá), s výbornými náctiletými herci... Láska plane v každém věku a nejen mezi lidmi v tomto výborném komorním horroru, na který jsem během krátkého pobytu ve Varech s chutí zašel i podruhé. 9/10 ()
Mírné zklamání. Slibný námět byl rozvinut v nejistý výsledek, občas bolestně balancující na hranici hororu, dramatu, dětského filmu a komedie. Jako kdyby tvůrce měl v plánu dva filmy (chytrý a nedětský rodinný film ve stylu Most do země Terabithia a neakční upířinu sázející spíše na postavy a reálie švédských sídlišť), ale peníze měl jen na jeden. Atmosféru film má, bohužel jej shazují ony komické výstupy a nevěrohodně napsané charaktery, výsledný dojem tak zvedá především sympatické úvodní dětské duo a s láskou fanouška 70s italských hororů zpracované gore efekty. (43. MFF KV - 4.7.08) ()
Film spadající do škatulky "co kdyby"... Co kdyby vaše nová sousedka byla upír? Netradičnost snímku spočívá v absenci hororových postupů. Příběh se odehrává na obyčejném sídlišti současnosti a nepotřebuje žádné berličky v podobě hezounkých tvářiček, výtvarné stylizace či záplavy triků. Jakmile přijde na zvláštní schopnosti Eli, vždy se odehrávají šikovně "za rohem" a na přetřes zůstává jen výsledný efekt, zasazený do tradičně ztvárněného dramatu - netradičnost vyplývá až z příslušné kombinace nesourodých prvků. Na myšlenky se zde moc nehraje, maximálně můžeme uvažovat o tom, kterak se odstrkovaný outsider Oskar snadno spřátelí i se zcela nebezpečným fenoménem, pokud najde stopy hřejivého přátelství. Trochu navíc pak zůstávají jedině scény s nakaženou upírkou - byť je například scéna s útočícími kočkami sebepůsobivější, je postavená až příliš na efekt a pro film neznamená vůbec nic. Takže co kdyby... Co kdyby to tak vážně bylo? Mam kamarádku upírku... a jestli mě nenecháte, rozemele vás do jitrnic... a není to celé jen poněkud morbidní Oskarova představa? ()
Zasnežené sídlisko, 80. roky, pach smrti a prvé nežné bozky s príchuťou krvi. Ach, tie prvé lásky! To klišé so šikanovaním spolužiakmi (prečo musí byť v každom filme o deťoch?) ma mierne otravovalo, ale na druhej strane, bez neho by film prišiel o vynikajúcu záverečnú scénu na plavárni. Výborná atmosférická záležitosť, ktorá ukazuje, že podžáner upírskeho hororu nikdy neprestane prichádzať s niečím novým. No a samozrejme by som to povinne dávkoval deckám zblbnutým Twilightom. Skôr, než príde americký remake. ()
A nemá se člověk u hororu aspoň trošku bát? Podobnou nálepku bych v případě tohoto snímku raději vůbec nezmiňoval, anebo ji šoupnul až na poslední místo v popisku žánrového mixu. Spíše je to takové milé, nikam nespěchající, mrazivé nadpřirozené drama. S přihlédnutím k americkým mutantům, strašidlům a masovým vrahům ve všech jejich zběsilých filmech se od nich Let the Right One In nemůže více lišit. Tento snímek je "příběh", a ne šílená jízda plná videoklipovitých lekaček, jak si podobný žánr představuje Hollywood. Má hutnější atmosféru - v tomto případě se krve opravdu nedořežete, všechny končetiny jsou tu promrzlé až do morku kostí - neznámé a překvapivě přesvědčivé herce, klidnou a nezaměnitelnou hudbu... Celé je to vlastně parádní dramatický kousek, ale to jsem již nastínil v úvodu. Obrovská pochvala směřuje k české distribuci, která tento nezávislý (!), švédský (!!), a lehce přehlédnutelný (!!!) snímek šoupla do pražských multiplexů. Jen tak dále, snad se za pár let dočkáme i dalších nových snímků režisérů jako jsou Alfredson, Jones (Moon), nebo Christian Alvart (Pandorum). Bylo by to fajn. ()
Galerie (102)
Photo © EFTI AB
Zajímavosti (21)
- Napriek tomu, že sa ju Oskar (Kåre Hedebrant) dvakrát opýtal, Eli (Lina Leandersson) nikdy neprezradila svoj skutočný vek. Často sa špekuluje, že Eli má okolo 300 rokov. (Pat.Ko)
- Slovo „upír“ je vo filme vyslovené iba raz, konkrétne v čase 1 hodina a 19. minúta. (Pat.Ko)
- Téměř každá scéna ve filmu obsahuje rudou barvu jako odkaz na barvu krve, jediné jídlo, které může Eli (Lina Leandersson) konzumovat. (milealelia)
Reklama