Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Lyžování ČR 2024

Ztráty a nálezy Josefa Masopusta

Praha – O jednom z nejlepších hráčů světového fotbalu Josefu Masopustovi vznikla řada televizních dokumentů. Když končil svou hráčskou kariéru a zahajoval tu trenérskou, Československá televize v roce 1972 natočila film Velká fotbalová cesta, poté na začátku tisíciletí k jeho sedmdesátinám Redakce sportu ČT uvedla dokument s názvem Generál fotbalových hřišť. Masopustův krátký medailonek rovněž vznikl v rámci cyklu Sláva vítězům (2002). Ovšem nejvíce informací a zajímavostí o sportovní legendě najdou fotbaloví fandové v životopisné knize Fotbal jménem Masopust, kterou napsal dramaturg ČT Petr Feldstein.

Celý český národ dnes oslavuje narozeniny svého nejslavnějšího fotbalového hráče. Nechybělo však málo a oslavy se mohly konat o den dříve. "Ve skutečnosti jsem se narodil už osmého těsně před půlnocí. Než ale utichl zmatek, že všechno dobře dopadlo, začal nový den, a tak to zůstalo," objasnil datum svého jubilea Masopust.

Mládí měl poměrně krušné. Byl synem horníka, jenž pracoval na povrchových dolech na Mostecku, a proto jakmile mladý Josef povyrostl, musel rodičům s mladšími sourozenci pomáhat. Masopustovo dětství však nejvíce poznamenala jiná věc. Na počátku 50. let musela vesnice Střimice, kde se narodil, ustoupit rozšiřujícímu se území uhelných dolů. Se ztrátou rodného domu se držitel Zlatého míče těžko vyrovnával.

Jako další ztrátu považuje Josef Masopust zánik původního domácího stadionu Teplic. Právě zde začínal svou ligovou kariéru, právě odsud zamířil do pražské Dukly. Odvěkým snem úspěšného reprezentanta však bylo nastupovat za Slavii, jednoho z dukelských úhlavních konkurentů. Osud nakonec ofenzivního záložníka zavál do odlišného prostředí.

Oficíři z Dukly Praha

I dnes Masopust přiznává, že občas to měli hráči v armádním klubu složité. "My jsme byli vojenský mančaft, některé věci nám proto neseděli pod nos, a tak jsme se tomu snažili bránit," vzpomíná několikanásobný vítěz československé ligy a zároveň dodává, že hráčský kolektiv se vždy dokázal s politickými tlaky vyrovnat.

Na fotbalisty, kteří mimo hřiště oblékali vojenské uniformy, se část fanoušků dívala skrz prsty. Ostatní jim nadávali, že jsou oficíři a profesionálové. "Pravdou však je, že jediným vskutku profesionálním bylo, že trénovali profesionálně," poukazuje Feldstein na náročné dvoufázové tréninky, které nebyly v té době běžnou praxí. Oproti současným ligovým hráčům ale "dukláci" kdovíjak odměňovaní nebyli. "Tehdejší platy se dají přirovnat k dnešním čtyřiceti tisícům," dodává.

Dukla Praha byl klub, kterému šlo v šedesátých letech jen velmi těžko konkurovat. O to bolestnější pro Josefa Masopusta bylo, když po pádu komunismu Dukla téměř zanikla. Slavná značka přešla do Příbrami, za oddíl z Julisky hrály pouze žákovské týmy. Po složitém vývoji se nyní blýská na lepší časy. A-tým okupuje první místo 2. ligy a je horkým favoritem na postup do nejvyšší soutěže. V lepší budoucnost doufá i nejslavnější "duklák": "Byl bych rád, kdyby se Dukla dostala zpátky do ligy a navázala na ty úspěchy z naší éry."

Rozpadu federace Masopust lituje

Masopust zůstává pravověrným Čechoslovákem. Dodnes proto rozpadu federace bývalých nejbližších sousedů lituje. Je přesvědčen, že československá reprezentace byla tak kvalitní a měla šanci porážet téměř jakýkoliv tým světa právě díky tomu, že se v ní snoubila česká i slovenská fotbalová škola. "Zatímco český tým hrál techničtěji a možná i více chytře, slovenští hráči byli temperamentnější a hráli s větším nasazením," vysvětluje úspěchy bývalý reprezentant. Se Slováky ze "staré gardy", kteří jeho slova potvrzují, dodnes udržuje úzké vztahy.

Přestože Masopustova reprezentační kariéra trvala 12 let a svého času byl nedílnou součástí národního týmu, závěr tohoto působení mu poněkud zhořkl. V době, kdy mu bylo kolem pětatřiceti a postupně přicházeli noví hráči, se s ním přestalo už počítat. "Nerozloučili se s ním tak, jak si to představoval," poznamenal Masopustův životopisec Petr Feldstein. Poslední zápas v reprezentačním dresu odehrál proti týmu SSSR v roce 1966.

0Za důstojné a do jisté míry velkolepé oslavy 80. narozenin slavného sportovce může česká fotbalová veřejnost vděčit především Klubu přátel Josefa Masopusta (KPJM). Toto uskupení kolem Jiřího Hory a Petra Procházky, kteří Masopustovu aktivní kariéru ani nezažili, je zodpovědné za drtivou většinu akcí připomínající letošní jubileum.

0

Klub organizoval nedávnou oslavu v pražském hotelu Ambassador, na které Masopustovi gratulovalo na 400 českých i slovenských sportovců. Díky KPJM také bude před dukelským stadionem Juliska odhalena bronzová socha Josefa Masopusta v životní velikosti.

0KPJM se podílí na organizaci výstavy připomínající jak kariéru žijící legendy, tak specifické období československého fotbalu na přelomu 50. a 60. let. Výstava proběhne v nové budově Národního muzea a trvat by měla až do června tohoto roku. Klub přátel rovněž v úzké spolupráci s ČT a Fotbalovou akademií JM připravuje o držiteli Zlatého míče další televizní dokument. Vedle toho se připravuje reedice Feldsteinovy knihy o životě Josefa Masopusta.

Hlavní zprávy

Nejčtenější články