Povídá se v ní o tom, že jí ho dal v 17. století hrabě Jan Karel Serenyi, když kukuřici přivezl a zasel v Miloticích po návratu z tureckého zajetí. "V Turecku viděl, jak ji tamní ženy sejí na pole a pak ze semínka vyrostla nádherná rostlina. Vzal si je domů a podle tureckých žen, které je sely, ji nazval turkyně," vypráví milotickou legendu Miroslava Bočková z tamního zámku.
Pravda je však ve skutečnosti trochu jiná. Hrabě Jan Karel Serenyi skutečně s Turky udatně bojoval a měl také proč, několikrát milotický zámek vyplenili a zpustošili. V tureckém zajetí však byl jeho bratranec.
"Podobných příběhů, proč se ve zdejším kraji říká kukuřici turkyně, tady koluje více, nejpravděpodobnější však bude, že ji tak lidé nazvali proto, že ji sem Turci přivezli při nájezdech," říká zástupkyně ředitele Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici Vlasta Ondrušová.
Legendy ale lidé mají rádi, a na milotickém zámku ji proto budou vyprávět v sobotu při večerních prohlídkách. A těch příběhů bude více. Třeba o tom, že hraběti pomohli ze zajetí čápi. Jednomu z nich u Černého moře přivázal na nohu ceduli, napsal na ni, kde je, a hraběnka ho pak jela vyplatit.
Jenže s legendami mají na zámku i trochu starosti. "Přihlásilo se nám tolik lidí, že už další zájemce musíme odmítat. Příští rok prohlídek uspořádáme více," slibuje Miroslava Bočková.
Turci však v lidovém názvosloví nemají na svědomí jen turkyň. Například tulipánům se kdysi říkalo turecké lilium, leknínu turecké tykvice a fazolím turecký hrách.
