Hustopečští vinaři postavili pomník kvasince, které vděčí za vznik tekutého vína
Na nádvoří hustopečského Domu U Synků stojí socha, které může těžko něco konkurovat. Kamenná plastika má tvar dělící se vinné kvasinky. Místní vinaři tímto způsobem vzdali hold organismu, kterému vděčí za proces nezbytný pro výrobu vína.
Pomník zhotovený podle grafického návrhu Jarmily Milotové představuje kvasinku zvětšenou sedmdesát tisíckrát. „A to je rekord. Naše kvasinka je největší zvětšeninou živého organismu v České republice. Tento primát dokládá i certifikát od pelhřimovské Agentury Dobrý den,“ pochlubil se Jiří Teplý, jeden z iniciátorů vzniku kamenné kvasinky, která nádvoří historického domu zdobí už od roku 2007.
Socha kvasinky se těší velké pozornosti návštěvníků města. Dům U Synků je totiž sídlem městského muzea a turistického informačního centra, v budově je i speciální vinařská expozice. Přímo u kvasinky se navíc odehrávají některé rituály spojené s místními říjnovými Burčákovými slavnostmi anebo listopadovými křtem Svatomartinských vín.
Při vytváření sochy hustopečské vinaře popoháněla rivalita s nedalekými Bořeticemi, které se také rozhodly vystavět na počest vinné kvasinky trvalou památku. Prvenství ale Hustopeče uhájily, Bořetice navíc zvolily skromnější zobrazení kvasinky.
Nakonec obě místa o přízeň návštěvníků vůbec nesoupeří. Naopak. „Ti, kdo zhlédnou hustopečskou kvasinku, se jedou podívat do sousedních Bořetic a obráceně,“ píše jihomoravské město Hustopeče ve svém turistickém průvodci.
Kamenná vinná kvasinka přitom není jediným českým rekordem, kterým se mohou Hustopeče pochlubit. A i ten druhý souvisí s vinařstvím. „Na kruhovém objezdu u sjezdu z dálnice D2 stojí obří ocelový hrozen, který váží přes 400 kilogramů a je to nejtěžší hrozen, který se nachází v České republice,“ dodává Jiří Teplý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rusové na nás vypálili dělostřeleckou salvu, popisuje zahraniční zpravodaj ČT Papadopulos
-
Na genetice tolik nezáleží, říkají dívky z babyboxu. Anežka a Dominika spolu chtějí zůstat v kontaktu
-
Polská vláda oznámila další chystané změny v diplomacii. Chce se vrátit k nehlášeným kontrolám
-
Ženy k více dětem nepřimějí daňové slevy manželů. Potřebují ulehčit s péčí, tvrdí výzkumnice Kalíšková