Nominace vzešla od ruské organizace Mezinárodní akademie duchovní jednoty a vzájemné pomoci. Ta tvrdí, že Putin svým angažmá v Sýrii - tedy tím, že kladl důraz na diplomatické řešení vypjaté situace a prosadil dohodu Lavrov-Kerry o zničení syrského chemického arzenálu - zabránil třetí světové válce.
A dobrodinství Vladimira Putina u hranic syrské otázky zdaleka nekončí, upozorňují aktivisté z Mezinárodní akademie. V nominačním dopise Nobelovu výboru do Norska píší, že "Vladimir Vladimirovič Putin se snaží udržet mír a klid nejen na území své vlastní země, ale také aktivně prosazuje urovnání veškerých konfliktů na planetě", cituje list The New York Times.
ČTĚTE TAKÉ: |
Prezident-mírotvůrce
Putinovy zásluhy ještě víc vyniknou ve srovnání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Ten Nobelovu cenu za mír obdržel, přestože stojí za válkou v Iráku a Afghánistánu, tvrdí aktivisté. "Barack Obama je člověk, který inicioval a schválil agresi Spojených států v Iráku a Afghánistánu a nyní se připravuje na invazi do Sýrie. Přesto je držitelem ceny. Náš prezident, který se krveprolití snaží zastavit a řešit konflikt pomocí politického dialogu, si tento vznešený titul zaslouží mnohem více," vysvětlil agentuře Interfax ruský zpěvák a poslanec Josif Kobzon.
Nobelova cena (ilustrační foto)
O Putinově angažmá v Gruzii či Čečensku dopis mlčí. Ve své ódě na Putina-spasitele Sýrie aktivisté nezmiňují ani to, že Rusko Asadův režim po dlouhá léta zásobovalo (a stále zásobuje) zbraněmi.
Vladimir Putin do rozhodnutí Mezinárodní akademie nijak nezasahoval a vzhledem k tomu, že je to "skromný člověk", jej pravděpodobně nebude ani nijak komentovat, řekl Kobzon.
Nominace na Nobelovu cenu míru mohou do Norska posílat tisíce institucí a lidí, např. stávající držitelé ceny, politici, akademici či lidskoprávní organizace. Nobelův výbor nominace přijímá do února 2014, laureáta oznámí 11. října příštího roku.
