Stál pod sochou muže v mírném záklonu s fotbalovým míčem u levé nohy. Ten muž byl on sám. Josef Masopust, podle všeho jediný český žijící sportovec s vlastní sochou. Dojatý a mírně v rozpacích.
"Rád bych, aby tahle socha byla brána i jako vděk pro celou generaci mých spoluhráčů," říkal majitel Zlatého míče pro nejlepšího evropského fotbalistu roku 1962.
Jak se vám líbí vaše socha?
Není nejhorší, byť postavou třeba nepřipomíná fotbalistu, který střílí. Postavení i rozložení nohou a rukou je trochu jiné, ale o to tady nejde. Hlavně že je ta socha na světě.
Užil jste si i ceremoniál, který odhalení sochy doprovázel?
Celé to předčilo moje očekávání. A taky bych neřekl, že přijde tolik lidí. Líbilo se mi i setkání s dalšími bývalými hráči, se kterými se jinak scházíme každé poslední pondělí v měsíci. Bavíme se o všem možném, ale hlavně o úspěších. Dáme si k tomu dvě deci a je nám dobře.
Co říkáte na to, že jste v Česku snad jediný žijící sportovec, který má vlastní sochu?
Je mi líto ostatních, kteří sochu nemají a přitom by si podobné ocenění zasloužili. Jako třeba Kodeš, Železný a další, kteří výborně reprezentovali republiku.
Pane Masopuste, máte stříbro z mistrovství světa, Zlatý míč i vlastní sochu. Co z toho je pro vás nejcennější?
Zdraví.
