Přestože se neviděli desítky let, zůstali přáteli. Váže je k sobě vzpomínka na vzájemný duel a nezměrná láska k fotbalu. Oficiální oslavy padesáti let triumfu brazilské reprezentace na MS 1962 v Chile, na níž byli pozvání i členové stříbrného československého týmu, byly sice na programu až další den, ale dva dvojnásobní mistři světa Djalma Santos a Mário Zagallo se vydali za evropskou výpravou na hotel z vlastní vůle. Přišli za kamarády.
Setkaly se po létech dvě dvojice, které si ve finále mistrovství světa 1962, v němž Brazílie porazila Československo 3:1, nic nedarovaly.
Pravý obránce československého týmu Jiří Tichý bránil brazilské levé křídlo Mária Zagalla, v přesně obráceném gardu bojovali Josef Jelínek a Djalma Santos. A měli si toho tolik co říct.
„Tak už se konečně po padesáti letech přiznej, že to byla ruka a my mohli z penalty vyrovnat,“ vyzýval Jelínek k pravdomluvnosti Djalmu Santose.
Ebenový bek, v třiaosmdesáti letech nejstarší žijící pamětník mistrovství, se chvíli kroutil, ale pak doznal, že nemá cenu zapírat. Za stavu 1:2 tehdy ve finálovém duelu rukou v pokutovém území zahrál.
„Ale jen tak jemně, to by udělal každý obránce, aby uchránil svůj tým,“ omlouval svůj čin, který ruský sudí Latyšev nepotrestal. Důrazně ovšem popíral, že by šlo o ruku boží, k takovému výkrutu by se nesnížil.
Zagallo pozdravil Tichého a pevně prohlásil: „Tys mě ve finále hlídal!“ Odpověď byla stejně upřímná: „Já tě honil po celém hřišti!“ Pak se oba objali.
„Chodil jsem s ním až na půlku a tím se otevíraly prostory pro ostatní, bohužel,“ přiznal český obránce, jenž ve finále nahradil nemocného Jana Lálu, že to nebylo správné.
Navíc často zabíhal vypomáhat levé straně s Garrinchou a unaven se pak vracel k vlastním povinnostem.
Toho si Zagallo také všiml. „Měl jsi mě mít víc natěsno, tak jak teď vedle mě sedíš,“ dal soupeři radu z pohodlného sofá při dvojrozhovoru pro televizi.
Pokyny vydávat uměl, k dvěma titulům mistra světa jako hráč (1958 a 1962), přidal třetí jako trenér (1970), čtvrtý jako asistent (1994) a pátý jako poradce (2002). Byl u všech triumfů brazilského týmu.
Ověnčen tolika poctami si dobře uvědomuje, jak je světská sláva pomíjivá. „Setkali jsme se, ale také bych chtěl připomenout ty, co už mezi námi nejsou,“ nezapomněl na ostatní Zagallo. A vypočítal, že Brazilců zůstalo jen deset. „Tak si na ně připijeme,“ vyzval přítomné.
Většina se neviděla dlouhá desetiletí, když se však setkali, měli si co říct. Kdy se uvidí příště? „My jsme spolu pořád,“ řekl za všechny Josef Masopust.
„Prožili jsme spolu nádherné okamžiky, bojovali jsme o titul mistrů světa. Nakonec ho získali Brazilci, ale nejcennější trofejí je, že se z nás stali kamarádi.“
Českoslovenští hráči byli pozváni i na mistrovství světa 2014, které pořádá Brazílie. „Kdo ví, kolik z nás přijede,“ zamyslel se nejmladší člen výpravy Jelínek.
