Norsko přiznalo chyby Barnevernu. Uznalo, že děti cizinců mají vztah ke své zemi

Norské ministerstvo pro děti, rovnost a sociální začleňování v tomto týdnu vydalo směrnici, která dává návod sociálním úřadům, jak přistupovat k případům, v nichž figurují děti cizinců. Nová směrnice se tak nepřímo dotýká i kauzy rodiny Michalákových, které byly v květnu roku 2011 odebráni dva synové - dnes desetiletý Denis a šestiletý David.

Odvolání Michalákové bude norský soud řešit v únoru. Tlak Sobotky prý pomohl

Dokument například upozorňuje úředníky Barnevernu, že nemohou odebrat dítě, které je v Norsku pouze na prázdninách, dále že by rodičům a dětem neměli brát možnost používat mateřský jazyk nebo se stýkat s jejich příbuznými. Kromě toho by měl Barnevern také informovat orgány státu, z nějž dítě pochází, a spolupracovat s nimi.

Podle poslankyně Jitky Chalánkové, která se českému případu věnuje, tak Norsko vůbec poprvé přiznalo vážné chyby svého sociálního úřadu Barnevern.

Vazby nejen k Norsku

„Směrnice říká, jak postupovat v případech, které se dotýkají dětí se silnými vazbami k jiné cizí zemi. Typicky třeba dětí, které nemají – stejně jako děti Michalákovy – norské občanství. Nově by měl Barnevern brát ohled nejen na vztah dětí k Norsku, ale také k zemi jejich původu. Norové de facto přiznali, že zemi původu doposud ignorovali,“ uvedla místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková v oficiálním prohlášení s tím, že je tato směrnice „zlomová“.

Sobotka mluvil s norskou premiérkou o synech Michalákové. Vyzval ji k respektování práv dítěte

V dokumentu však podle ní chybí některá zásadní selhání. „Přiznání, že řada dětí zůstává v pěstounské péči neoprávněně, v dokumentu chybí. Zvlášť důležitý je jasně deklarovaný názor ministerstva, že nelze adoptovat dítě, pokud s tím jeho rodiče, kteří nemají trvalý pobyt v Norsku, nesouhlasí, což je právě případ Michalákových. Rozhodnutí o adopci totiž nemusí uznat orgány státu, jehož je dítě státním příslušníkem,“ vysvětluje Chalánková.

Změní se praxe? Nejisté, říká poslankyně

Jak může nový dokument ovlivnit případ rodiny Michalákových, ale zatím není zřejmé. Pochybnosti panují i kolem toho, jak nový pokyn ovlivní praxi norského úřadu. Přesto že je tamní ministerstvo zodpovědné za práci Barnevernu, úřad působí spíše jako autonomní jednotka.

Poslankyně navzdory tomu míní, že Norsko ke změně přístupu dotlačí sílící tlak nejen z Česka, ale i mnoha jiných zemí. „Pro českou vládu by to měl být impuls k tomu, aby v diplomatickém tlaku vytrvala a ještě ho posílila. Myslím si, že právě v tento okamžik by vláda měla svěřit vyjednávání s norskou stranou vybranému diplomatovi se zkušenostmi z mezistátních jednání, protože řešení tohoto případu již přesáhlo možnosti Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí,“ říká poslankyně Chalánková.