Obyvatelnost a úživnost různých oblastí Země, a tím i jejich zalidněnost, zcela závisí na dostatku vody pro vegetaci, zvířata i lidi. Subtropické pásmo severní polokoule, kde se během poledové doby vyvinuly první rozlehlé civilizace, v tomto ohledu balancovalo na hraně. Netrpělo nedostatkem slunce, nenastával vegetační klid vlivem dlouhé silné zimy, jejíž přežití nebylo pro lidi v severnějších oblastech snadné. Nicméně přírodní posuny klimatu i jeho dočasné regionální výkyvy ve smyslu srážek a teplot vedly leckdy ke skomírání až k rozpadu civilizace v příslušných oblastech, dočasnému či trvalému.
Současná klimatická změna způsobená globálním oteplováním je ale mnohem mohutnější. Zasahuje nejen všechny starobylé kolébky civilizace současně, a to právě zejména nebývalým suchem, ale i naši střední Evropu, která se civilizovala až mnohem později. Dosáhla ale postupně blahobytu v jižnějších oblastech nikdy nedosaženého. Onen blahobyt byl a dosud je opřen o obrovskou spotřebu uhlí, ropy a zemního plynu, vedoucí k ohromným emisím skleníkových plynů (a také sazí). Právě zvýšené a dále rostoucí jejich koncentrace v ovzduší jsou jedinou příčinou globálního oteplování v posledním půlstoletí.
V Paříži se v prosinci téměř dvě stě států shodlo na přání zastavit oteplování pokud možno už na hranici 1,5 K oproti konci 19. století – přičemž oteplení o 1 K už nastalo, což implikuje např. rozpad značné části ledových příkrovů. Pro bohaté země, jako je Česko, z toho vyplývá, že by už za dvacet let neměly používat žádná fosilní paliva... Ale i kdyby se to podařilo, příštích deset, dvacet let se bude oteplovat dosavadním tempem dále vinou toho, že oxidu uhličitého je v ovzduší velký přebytek, který dosud rychle roste. A tím pádem se výrazně zvětší dosavadní odchylky od někdejšího klimatu, které dříve v českých zemích panovalo. Jde samozřejmě o vyšší teploty, absenci dlouho ležící a vydatné sněhové pokrývky (z níž se nejlépe doplňují zásoby podzemních vod). Vyšší teploty působí vyšší celoroční, ale především letní výpar z půd i vegetace. Ten není a nebude kompenzován příznivějšími letními srážkami. Naopak, letní úhrny budou zpravidla menší a nepříznivěji rozložené v čase i místě – velké bouřky působí více problémů než užitku.
Rok 2015 byl svými bezprecedentně vysokými letními teplotami ukázkou toho, co v budoucnu můžeme čekat v ještě drsnější podobě a mnohem častěji než dříve. Horka si všiml každý. Naše téma bude ale především sucho. To postihlo i mnohé studně, čili přímo obyvatele. Téměř všude je vnímali zemědělci a lesníci, a to i v oblastech, kde na ně nebyli zvyklí. V médiích se o něm psalo a mluvilo stále. Už ne ale o tom, že ohromné sucho zasáhlo ještě více rozsáhlou oblast Polska severně od Moravy a Ukrajinu, kde půdní sucho podobně jako na severu Moravy trvá. Viz http://edo.jrc.ec.europa.eu/edov2/php/index.php?id=1120&pv=3 (zaškrtněte Anomálie), je to výmluvnější než pouze český přehled na http://www.klimatickazmena.cz/cs/aktualni-vyvoj/, i když např. ten za posledních 12 měsíců, http://www.klimatickazmena.cz/cs/aktualni-vyvoj/?timerange=3 je velice působivý. Ještě pohodlněji ovladatelné a názornější jsou různorodé animace na specializovaném portálu www.intersucho.cz, kde jsou i podrobné texty o současném stavu a pravděpodobném vývoji v nejbližší době.
Díky tomu asi už většina obyvatel pochopila, že s vodou, která do Česka přichází jen z nebe, budeme muset zacházet jinak než doposud. Jak vážné to je, co máme ve svém chování změnit, jak postupovat na polích, v lesích i ve městech, tomu se bude věnovat číslo časopisu Veronica 1/2016.
Reflektovány v něm jistě budou i dvě významné tištěné publikace z posledních dvou let. Totiž kniha Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost a sborník Povodně a sucho – krajina jako základ řešení. Nejsou zatím online, otázka je, zdali by být neměly... Online je jen stanovisko Komise pro životní prostředí AV ČR k povodním a suchu uvedené v závěru druhé knížky.
Garantem čísla mám být já, Jeník Hollan. Na sucho a horko jsem populárně reagoval v rozhovoru a článku, viz http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/vikendDNES_sucho.pdf a http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/CPsuchoHorkoZK.pdf.
Vládní dokumenty z léta 2015
„Využití hájených lokalit k realizaci vodních nádrží by mělo jako technické řešení nastoupit až tehdy, když budou vyčerpány možnosti ostatních opatření k zajištění vodohospodářských služeb.“
Motivační text. O možnostech onen limit 1,5 K nepřesáhnout (nebo se pod něj poté během dekády dvou vrátit) jsou jiné články, např. http://www.carbonbrief.org/piers-forster-1-5c-is-a-brave-new-world a http://www.carbonbrief.org/myles-allen-can-we-hold-global-temperatures-to-1-5c.
Úvodník, hlavní autor je Veerabhadran Ramanathan, světová jednička v tomto oboru. Nás se týkají emise metanu, oxidu dusného a sazí z naftových motorů.
Osmistránková studie – přehled dosavadních znalostí o možnostech snížit klimaticky významné emise změnou stravovacích zvyklostí. A také o nezbytnosti toho, abychom nepřekročili 2 K oteplení (natož 1,5 K – publikace o týden předcházela Pařížskou dohodu, globálně cílit na 1,5 K bylo tehdy ještě nepředstavitelné...).
https://www.chathamhouse.org/node/19095
Mnohem delší studie Královského institutu pro mezinárodní otázky. S důrazem na vhodnost změny diety pro zdraví. Opět konstatující, že pokračování dosavadního trendu znemožňuje nepřesáhnout 2 K.
Dobrá reflexe oné publikace je http://www.carbonbrief.org/reducing-meat-and-dairy-a-win-win-for-climate-and-health-says-chatham-house – stručně ukazuje, že lidé jsou ochotni se vládními doporučeními řídit a regulace respektovat.
Tato a výše uvedená studie ukazuje přesvědčivě, že je nezbytné radikálně snížit konzumaci masa a mléčných produktů, tj. i jejich produkci v Česku – řekněme na třetinu té dnešní. To má implikace pro to, kam má směřovat české zemědělství a chov dobytka. I pro budoucí množství hnojiv z chovu dobytka. Pro udržitelnou ekologickou produkci může být nezbytné a je nepochybně žádoucí užívat i „humanure“, čili hnojit lidskou močí a upravenými fekáliemi. Vzniká jich mnoho a je nutno je plně vracet do místního koloběhu živin. Více o tom dodatek textu o udržitelném stavění, http://amper.ped.muni.cz/pasiv/standardy/spravne_staveni.pdf.
Nutnost a vhodnost velké redukce chovu dobytka je popsána ve vizi ZeroCarbon Britain, viz česky http://amper.ped.muni.cz/gw/zcb/. Rychlost, kterou je toho třeba dosáhnout, se ovšem novým závazkem co možná nepřekročit laťku 1,5 K velmi zvýšila.
http://www.nature.com/nature/journal/v529/n7584/full/nature16467.html.
Jak sucho, tak i horké vlny významně již nyní snižují produkci: sucho sklízenou rozlohu i výnosy na hektar, horko výnosy. Naopak chladné vlny a záplavy se ve statistikách neprojevují. Větší poklesy produkce jsou kupodivu ve vyspělých zemích.
Více o tom viz komentář http://thinkprogress.org/climate/2016/01/07/3736841/extreme-weather-devastating-to-staple-crops/
(Plné znění článku mohu poskytnout, z MU je Nature přístupná).