Menendez, který je předsedou senátního výboru pro zahraniční vztahy, ve středečním článku v New York Times upozornil, že USA se nesmí chovat tak nejednoznačně ve vztahu k Tchaj-wanu. Podle něho je k udržení míru a stability v Tchajwanské úžině oddělující Čínu od Tchaj-wanu je zapotřebí jasnosti „ve slovech i činech“.
Předsedkyně Sněmovny reprezentantů rovněž z demokratického tábora Nancy Pelosiová Tchaj-wan v rámci své širší cesty po Asii právě nyní navštívila. Čína cestu ostře kritizovala a pořádá nyní u ostrova vojenské manévry.
V článku zveřejněném v deníku The Washington Post Pelosiová uvedla, že USA musí stát na straně Tchaj-wanu proti Číně, která podle ní ohrožuje demokracii. Od roku 1997, kdy Tchaj-wan navštívil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, byla nejvýše postaveným představitelem USA, který na ostrov zavítal.
Bylo správné, že Pelosiová navštívila Tchaj-wan?
Menendez upozornil, že bouřlivá reakce Číny na cestu Pelosiové je jen záminkou pro agresivní kroky, které již tak jako tak plánovala podniknout. Uvedl, že USA viděly varovné signály pro budoucnost Ukrajiny už v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a takzvaní separatisté podporovaní Ruskem začali bojovat proti ukrajinské vládě v oblasti Donbasu. Nicméně nepodnikly žádné kroky, aby zabránily další agresi.
Menendez spolu s republikánským senátorem Lindseyem Grahamem představil návrh zákona, který má v příštích čtyřech letech poskytnout Tchaj-wanu téměř 4,5 miliardy dolarů na financování bezpečnosti.
KONTEXT: Čína a USA ukazují sílu, obě země čekají volby, říká analytička |
Legislativa by rovněž uznala ostrov jako „významného spojence mimo NATO“, což by posílilo vojenské a bezpečnostní vazby na alianci, a umožnila by Tchaj-wanu účastnit se mezinárodních organizací a mnohostranných obchodních dohod.
Menendez rovněž napsal, že návrh zákona by rovněž uvalil sankce na Čínu, pokud by podnikla „nepřátelské kroky“ proti Tchaj-wanu. Senátor soudí, že čínská vláda pravděpodobně plánuje obvinit USA z jakékoli agresivní akce bez ohledu na to, že je to právě Peking, kdo se snaží změnit status quo. Politik podotkl, že USA nejsou „světovým četníkem“. Země má však podle něho morální povinnost podpořit tchajwanský lid.
