Takový úspěch ještě český design nezažil. Česká firma Amplla získala zlaté ocenění v mezinárodní soutěži iF Design Award, na které nikdy předtím žádný český designér ani výrobek v téměř sedmdesátileté historii soutěže nedosáhl.

Porotu v konkurenci jedenácti tisíc přihlášek zaujal hasicí přístroj od Amplly natolik, že se rovnou dostal mezi pětadvacet nejlepších výrobků za posledních pět let. „Je to větší konkurence než na olympiádě, mám z toho ohromnou radost,“ říká vesele Přemysl Kokeš, který s moderním hasičákem přišel – a má s ním ambiciózní byznysové plány.

Cesta až na berlínské pódium a k přebírání designérských Oscarů ale nebyla přímá, jednoduchá a už vůbec ne levná. Na jejím začátku navíc hořelo: Přemysl Kokeš rychle hledal hasicí přístroj, ale ten byl tak dobře ukrytý, že ho najít nemohl – zatímco plameny postupovaly dál.

Nakonec sice všechno dobře dopadlo, ale architekt a designér si v adrenalinových chvílích uvědomil, o jak důležitou věc jde. Když pak získal zakázku na vytvoření luxusního rodinného domu, rozhodl se, že ho nechce hyzdit klasickými červenými hasicími bombami – a zároveň je nechce ani skrývat, jak tomu bývá zvykem.

„Za skoro dvacet let projektování nespočtu interiérů jsem viděl hasičák skrývaný třeba do různých kabinetů. Po mé zkušenosti s ohněm mi bylo jasné, že to je špatně, a rozhodl jsem se najít nějaký hezký, který nebude potřeba schovávat,“ vzpomíná Kokeš. Jenže hledal týdny, měsíce a výsledek?

Hasicí přístroje všude ve světě vypadají stejně: jako velká nevzhledná lahev, která zaclání. A navíc se za 200 let jejich používání na designu nic převratného nezměnilo. V tu chvíli bylo designérovi jasné, že si bude muset poradit sám.

Vydání Forbesu Zázrak

„Vzal jsem papír, tužku a navrhl vlastní hasičák. I díky zkušenosti s hašením jsem dospěl k tomu, že má kvůli velkému žáru ohně vypadat jako štít a že má být plochý, aby nezabíral moc prostoru,“ popisuje vznik první skici.

Pak vzal starý satelit a dvě betonové kostky a udělal první model, aby zjistil, jestli půjde držet a ovládat jednou rukou, jak si přál.

To bylo před třemi lety. Ještě v tu chvíli si Kokeš myslel, že výroba bude otázkou několika měsíců a pár set tisíc korun. Když na své tehdejší odhady vzpomíná dnes, rozesměje se.

Postupně na vývoj potřeboval víc a víc peněz a přibral k sobě do týmu designéra Davida Rosinaje, stojícího za výslednou podobou, a Zuzanu Ambrožovou, která měla za úkol hlavně získat investory a dostat celý projekt k lidem.

David Rosinaj, Přemysl Kokeš a Zuzana Ambrožová z Amplly

Jak se dařilo postupovat s hasičákem, postupovaly i výše nákladů. Jenže vycouvat, když je člověk na dosah cíle, se nikomu nechtělo. Přemysl Kokeš tak postupně prodal svůj rodinný dům, pak i byt a šel bydlet do nájmu. Do projektu vložil veškeré úspory.

Celkem se dosavadní investice vyšplhala na desítky milionů korun. V tom pomohli i drobní akcionáři, které projekt nadchl, a trojici zakladatelů, držících stále zhruba tři čtvrtiny firmy, zásadně pomohla i trojice větších investorů – mezi nimi je i lékař Jan Pirk nebo Václav Dejčmar, který za patnáctiprocentní podíl zaplatil třicet milionů korun.

Dnes má Amplla nejen svůj vysněný hasičák, ale i vlastní továrnu. Zakladatelé totiž brzy zjistili, že u nás jim nikdo hasicí přístroj nevyrobí. Do zahraničí jít nechtěli, tak se opět rozhodli, že si poradí sami. Koupili starou továrnu Kary v Hlinsku a jak se na architekty a designéry sluší, nejprve ji zrekonstruovali.

Investoři přijeli a viděli, že to neděláme někde v garáži.

Právě na postavení továrny šla největší část z investovaných peněz. Pro tým kolem Amplly ale byla výroba v Česku naprosto zásadní. A jak se ukázalo, pomohlo to i v jednáních s investory. „Přijeli a viděli, že to neděláme někde v garáži, ale že je za námi už dost práce, přípravy a že také počítáme s dalším velkým rozvojem,“ vysvětluje Kokeš.

Loni na podzim bylo konečně hotovo. Vyrobili první hasicí přístroje, měli všechny certifikáty a vyrazili do světa. Kam? Na Expo do Dubaje. Tam měl jejich hasičák, který se oficiálně jmenuje „Hussechuck“, premiéru – a také mimořádný úspěch. „Ověřili jsme si, že to je věc, která na světovém trhu chybí, a která je nejen funkční, ale i krásná,“ říká Zuzana Ambrožová.

Letos chce Amplla prodat okolo deseti tisíc kusů. Příští rok počítá s tím, že kromě Evropy vstoupí i do USA a prodá jich na čtyřicet tisíc. Následně by se výroba měla dostat ještě výš, protože kapacita linky je při jednosměnném provozu 120 tisíc kusů ročně. Základní verze Hussechucku se prodává zhruba za 500 eur, verze se štítem vyjde na dvojnásobek.

„Je to produkt, který chybí na celém světě. Často musíte lidi přesvědčit, že něco potřebují, ale tohle jsou povinni mít ve většině států. Jakmile to někomu ukážu, říká – jak je možné, že na to ještě nikdo nepřišel?“ směje se Kokeš.

„Štítová“ verze má stejný tvar i funkce, ale je zajímavější z designérského pohledu: na štít se dají použít nejrůznější barvy nebo látkové potahy, které mohou být vyrobené na míru podle konkrétního interiéru či firemního loga. „Od skrývání červených lahví jsme se posunuli k tomu, že naopak chceme dát hasičák na odiv,“ dodává Ambrožová.

Že se to české firmě daří, dokazuje nejen čerstvé zlaté ocenění v podobě iF Design Awards, ale i další mezinárodní zářez: Amplla před pár týdny získala také puntík krásy Red Dot Awards.

„Sám si ale nejvíc cením toho, že nás hasičák ocenila i profesní komora požární ochrany,“ dodává Přemysl Kokeš, jehož splněný designérský sen je doslovným naplněním úsloví, že kdo chce byznysově zapalovat, musí nejdřív sám hořet.