KLAM, ŠPIONI A LŽI aneb jak Rusko obelhává Západ

Edward Lucas, 2012

Motto: "Jeho varování berte vážně" (Václav Havel)


Další kniha autora bestselleru "Nová studená válka". Špionážní služby Kremlu a Západu spolu zápasí již skoro sto let, od doby, kdy Leninovi bolševici v roce 1925 dopadli Sidneyho Reillyho („eso špionáže“). Tento stav trval i po roce 2010, jak dokazuje případ Anny Chapmanové („rudovlásky pod postelí“), deportované tehdy z USA. Významný britský žurnalista a specialista na problematiku Ruska a východní Evropy Edward Lucas ve své nové knize Klam odhaluje skutečný příběh Chapmanové a jejích kolegyní, „spících agentek“ ve Velké Británii a USA. Vrhá světlo na jejich tajné úkoly a lov špionů, který vedl k jejich dopadení. Líčí dosud neznámé triumfy, ale i debakly západních rozvědek za studené války a poukazuje na pozadí nového světa průmyslové a politické špionáže. Kdysi z Moskvy vycházelo nebezpečí mezinárodního komunismu, kdežto nyní jsou jeho zdrojem silovici – bezohlední „držitelé moci“ v Rusku. Kniha Klam je naprosto nezbytná četba pro všechny, kdo chtějí pochopit hrozbu, kterou tito mocipáni představují pro vnější svět, ale i vlastní lid.

Ruské tajné služby zaměstnávají celkem 50 000 důstojníků, 150 000 techniků a disponují 10 miliony spolupracovníků na celém světě.  


UKÁZKY:




...„Pokud byste se náhodou dali do hovoru s výřečným, anglicky mluví­cím Rusem ..., který má na sobě oblek za tři tisíce dolarů a k tomu mokasíny Gucci, a on vám řekne, že je manažerem ruské obchod­ní společnosti ... existují čtyři možnosti. Může být tím, za koho se vydává. Může to být ruský rozvědčík pracující pod komerčním krytím. Může patřit k ruskému organizovanému zločinu. Ovšem nejzajímavější možnost je ta, že může být všemi třemi osobami a že žádné z těchto tři institucí taková skutečnost nevadí.“ (James Woolsey, někejší ředitel CIA)


...Nováčkům byl při přijetí do sovětské vojenské rozvědky GRU promítán film o osudu čekajícím na ty, kdo prozradí její tajemství (tohle vyprávění pochází od jednoho přeběhlíka, který se tím nedal odradit). Ukazoval člověka s roubíkem v ústech a připoutaného drátem k ocelovému rámu, jenž se zvolna sunul ke dvířkám pece, kde pak byl upálen zaživa:

Strašné se zmítá, až si málem zlomí vlastni kosti a rve si vlast­ní šlachy a svaly. Je to nadlidské úsilí. Ale drát nepovolí. A rám hladce klouže v drážkách. Dvířka pece se opět odsunou stranou a oheň vrhá bílé světlo na podpatky mužových špinavých značko­vých bot. Pokouší se ohýbat kolena, aby zvětšil vzdálenost mezi svýma nohama a praskajícím ohněm. Ale nemůže.