Ilustrační foto. FOTO: Pixabay/Artie_Navarre
FOTO: Pixabay/Artie_Navarre
Vedle režiséra Igora Chauna a dramaturga Jana Tománka, hrdých signatářů petice Zdravé fórum, se nám do covidové problematiky vmísil další na slovo vzatý znalec. Herec Jaroslav Dušek. Je nesporné, že jmenovaní gentlemani jsou velkými osobnostmi české kultury. Ve věci medicínských doporučení by však měli, kolektivně i každý zvlášť, mlčet.
Jaroslav Dušek si zjevně neuvědomuje, že díky své popularitě je tím, co označujeme jako opinion leader – jeho fanoušci jej berou jako vzor. A když si někdo bere za vzor člověka, který neguje lékařskou prevenci a chlubí se tím, že nechodí k lékaři, má výrazně vyšší pravděpodobnost úmrtí. Na rakovinu prostaty, na rakovinu tlustého střeva, na cukrovku – na cokoliv, čemu lze předcházet a co lze úspěšně vyléčit při včasném záchytu na preventivních prohlídkách. Pan Dušek na ně nechodí a ještě se tím chlubí.
„Nebyl jsem třicet let u lékaře. Neberu třicet let žádné léky. Představa, že bych se nechal očkovat, je pro mě naprosto absurdní. Považuji se za bytost divokou.“ Tak pravil duchovně pokročilý herec Jaroslav Dušek webu iDNES.
Na dvou řádkách dva nesmysly – to už je slušný výkon. Skokový nárůst dožití člověka v České republice, který jsme zaznamenali během posledních třiceti let, je totiž především výsledkem prevence. Pravidelných lékařských prohlídek, které dokážou odhalit nemoc již v zárodku, kdy ji umí západní medicína vyléčit či účinně zatlačovat. Od AIDS až po rakovinu. A to, že nevídáme na ulicích příšerně zmrzačené lidi po dětské obrně či s obličejem zjizveným vředy černých neštovic, je výsledkem jednoho jediného faktoru – očkování. Přesto – zopakujme ještě jednou – herec Jaroslav Dušek nebyl na preventivní prohlídce u lékaře třicet let, chlubí se tím a očkování považuje za absurdní. Bohužel, jeden takový výrok populárního herce může smazat deset let trpělivé zdravotnické osvěty.
Divoký herec a boty
„Považuji se za člověka, který je homo sapiens. A ne homo sapiens domesticus, ochočený a domestikovaný člověk,“ popisuje herec. „Sandály jsou moje celoroční obuv. Já to nosím i v zimě. Nechodím úplně bos, po městě se mi naboso chodit úplně nechce.“
Pan Dušek musí být skutečně hodně neochočený a nedomestikovaný, že nosí jen sandály a odmítá boty. Ǒtzi, asi nejznámější evropská mumie nalezená v Alpách, kde strávila pět tisíc let zamrzlá v ledovci, boty měla. Byly ušité z různých kůží a kožešin. Byly vodotěsné a široké, aby se v nich dobře chodilo po sněhu. Podrážku měly z medvědí kůže, jelení kůže posloužila k ušití svršků boty – spolu se síťovinou z kůry stromu. Boty to byly vícevrstevné, uvnitř nohu obalovala měkká tráva – jako ponožka. Ty boty byly dokonce v Čechách rekonstruovány. Český vědec Petr Hlaváček, jenž s nimi experimentoval, prohlásil: „Protože boty jsou vlastně docela složité, jsem přesvědčen o tom, že již před 5300 roky lidé měli ekvivalent ševce, který šil boty pro další lidi.“ Je to i na wikipedii, ale tu divocí a neochočení lidé asi neznají. Takže je herec Dušek divočejší než 5300 let starý Ǒtzi.
A nejen Ǒtzi chodíval obutý! Podíval-li by se pan divoký Dušek na stránku orangutan.org, věnovanou poznatkům o životě těchto mimořádně inteligentních primátů, dočetl by se, že konkrétně rukavice (zhotovené z listí) používají i orangutani. Takže je-li pan Dušek ještě divočejší než orangutan, stálo by asi za zvážení, zda je v pořádku, když působí v divadlech. Neměl by se pro něj spíše vybudovat v pražské zoo – hned vedle pavilonu goril – pavilon Dušků?
Mezery ve vzdělání
„Mám rád indiány a jejich způsoby. Oni mnohdy raději zemřeli, než by se nechali zotročit. Myslím, že kdyby podmínky byly nepřijatelné, tak bych prostě zemřel. Tak bych tu nebyl,“ dodává Jaroslav Dušek. Umělec má jistě nárok na trochu licence – ale plést si indiána a afrického černocha je dost i na herce. K sebevraždám totiž v souvislosti s otrokářstvím skutečně docházelo. Když Evropané přejali arabskou tradici nákupu otroků z rovníkové Afriky a kupovali od svých tamních (černých) obchodních partnerů jejich blízké – jiné černé Afričany, skutečně občas docházelo při naloďování otroků směřujících do Ameriky k sebevraždám. Třeba skokem z lodi. Smrti před otroctvím však nedávali přednost indiáni, ale subsaharští Afričané.
Původní Američané – indiáni – nebyli jako otroci využitelní z jiných důvodů, než pan Dušek píše. Jednak byli ve srovnání s Afričany fyzicky slabí a otrockou dřinu nevydrželi. A za druhé – většinu původních Američanů zkosily nakažlivé nemoci zavlečené z Evropy. Takže indiáni téměř vymřeli ne kvůli zotročení či strachu z něj, ale kvůli tomu, že neměli očkování. Jinak se dnes samozřejmě původní Američané účastní západní medicíny jak v roli pacientů, tak v roli lékařů. Mají o tom i facebookovou stránku.
Marketing duchovna
Indiáni, protože to nejsou žádní primitivové, se očkují i proti nemoci covid. A lékaři z řad původních Američanů se u toho dokonce nechávají fotografovat, aby udělali mezi svými krajany očkování trochu reklamy. Protože i mezi indiány se jistě najde nějaký odmítač. Všude je něco, nejen v českém v divadle, ale i mezi Navahy či Šošony. Takže když navažská lékařka Leslie Neher na Minnesotské univerzitě dostala svou vakcínu proti covid-19, dali jiní indiáni její fotku na facebook a připsali: „Informovala nás, že v současné době stále kojí osmiměsíční dítě. Děkujeme dr. Neher za vše, co dělá pro ukončení pandemie.“
Z marketingového hlediska panem Duškem hlásané postoje plně chápu. Pokud chcete mít plno na představeních typu jeho Čtyř dohod – což je jakási new age spiritualita – tak něco podobného prostě říkat musíte. K ezoterice patří homeopatie, léčivé kameny a zaříkávání, ne vakcíny. Ovšem aspoň během pandemie by si měl pan Dušek uvědomit, že v nouzové situaci, ve které se díky nemoci lidstvo ocitlo, není čas na marketing duchovna. Pokud se totiž jeho „odpíráním očkování“ nakazí dostatečný počet lidí a vinou antivakcinační propagandy se nenaočkuje alespoň sedmdesát procent české populace, tak přijde na podzim další smrtící vlna covid-19.
Pan Dušek – jako známý herec a navíc provozovatel new age žánru – funguje pro své fanynky a fanoušky jako pozitivní identifikační model. Dělají to, co dělá on, napodobují jej, chápou jej jako kritérium správnosti. On si to však zjevně neuvědomuje a hlásá bludy a nesmysly, jež mohou v době pandemie zabíjet ty, kteří jim uvěří.
