Největší ostrov Středomoří, ostrov proslulý působením mafie, ostrov kontrastů - od italské vesnice přes nádech orientu, arabský svět,.. až po Asii. Od všeho je zde stopa. Taky nejvyšší činná sopka Evropy, lány olivových hájů, tyrkysově modré moře (a to hned tři!), horské vesnice a starobylá města, antické památky a skvělá kuchyně. No a frizzante za euro a půl! To všechno je Sicílie.
TERMÍN:
22. - 29.6.2021
PROČ SICÍLIE?
Protože když jsem tam byla loni na 3 noci a pokusila se tento ostrov objet dokola, byl to opravdu maraton a všechno se vidět nepovedlo. Už tehdy jsem si slíbila, že dám co nejdříve repete v podrobnějším a trošku delším časovém rozsahu. No a pak na mě koukla letenka za 499 Kč tam i zpět a bylo vymalováno.
LETENKY NA SICÍLII
Letenku do Catanie jsem kupovala u Wizzair, a to s odletem v úterý z Vídně a návratem za týden v úterý do Vídně. Cena zpáteční letenky byla zmíněných 499 Kč.
Následně jsem pozměnila plány a dokoupila zpáteční letenku o týden později. I tentokrát s příletem do Vídně, ale s mezipřistáním v Malpensa. Šlo o kombinaci letů Wizz (Catanie- Malpensa 4,9 €) a Ryanair (Malpensa - Vídeň 8 €). To už je ale jiný cestopis...
COVID SITUACE - OPATŘENÍ
Na Sicílii, stejně jako do celé Itálie, byla v době mé cesty povinná registrace prostřednictvím online formuláře. Odkaz k registraci a získání QR kódu je zde: https://app.euplf.eu/#/
Chtějí zde vědět: jméno, příjmení, adresu, místo narození, zemi, ze které odlétáte, název letecké společnosti, číslo letu, číslo sedadla, ID doklad + číslo dokladu (pas nebo občanka), telefonní kontakt a email. Formulář má opět asi šest stránek a pokud ho budete dělat na počítači v českém překladu, je to fakt legrace! Třeba naši krásnou zemi najdete sice s názvem Česká republika, ale s úplně jinou vlajkou a po odkliknutí vám tam skočí Belize. Naopak, když kliknete na Spojené státy americké, u kterých je naše česká vlajka, naskočí Česká republika. Nedejte se, zvládnete to. Pokud se tomu chcete vyhnout, může pomoci vyplnit to v anglickém jazyce, to znamená vypnout na googlu překladač. Mám takové tušení, že ty vtipné hříčky dělá právě překladač.
Než na odkazu začnete vyplňovat data pro QR kód, musíte zadat emailovou adresu a nějaké své heslo = tedy zaregistrovat se. Obratem vám na zadaný e-mail přijde nový link do formuláře, zde se znovu přihlásíte a už vyplňujete. Jakmile vyplníte poslední stranu s údaji, přijde vám obratem QR kód na zadaný e-mail.
Ve Vídni na letišti něchtěli vidět ani pas, natož nějaké testy nebo QR kódy, po výstupu z letadla v Catanii absolutní covidové nic. Žádné kontroly, teploty, formuláře, úředníci. Prostě jen prolítnout halou a fičet. Prostě opět postcovidová pohoda.
NA SICÍLII:
Roušky se nosí v MHD, v obchodech, v památkách, v uzavřených prostorách. Tedy stejně jako nyní u nás. Naopak bych řekla, že je to tady mnohem liberálnější. Lidé se schází na ulicích, v restauracích… Restaurace a zahrádky praskají ve švech. Všichni se vřele objímají, líbají – prostě Itálie. Roušky mají pouze číšníci, a to většinou jen symbolicky nasazené pod bradou, mnohde vůbec žádné. Hosté vůbec. Za mě musím říct, že jsem zde stran covidu žádné újmy neutrpěla.
DOPRAVA Z/ NA LETIŠTĚ
Letiště v Catanii je opravdu malinké, leží jen necelých 10 kilometrů od centra města. Tam se nedá ztratit. Vymotaly jsme se ven během chvilky. Je přehledné, dobře značené.
Odjíždí od něj autobusy, takže dostat se do města není určitě problém:
červeno-modrý Alibus, který odjíždí každou půlhodinu, a to od 5:00 do půlnoci za 4 € (podle mě - zbytečně vyhozené 3 € ..)
autobusová linka číslo 524, která ale staví cca 300 metrů od letiště (na ulici "Via Santa Maria Goretti"), cesta opět půlhodina, bus jezdí do 22.30 hodin a jízdenka stojí 1 € (tuto linku jsem využila při návratu a vřele doporučuji)
My jsme se tento trip rozhodly půjčit opět auto, protože jinak je Sicílie dost komplikovaná. Rovnou z letiště tedy hrneme do autopůjčovny, která je zhruba 500 m od letištního terminálu. V tomto místě jsou v podstatě všechny autopůjčovny u sebe.
DOPRAVA NA SICÍLII:
Auto jsem zamluvila asi 3 týdny dopředu přes společnost Rentalcars, kde je možné 24 hod. před cestou rezervaci bezplatně zrušit. Půjčení auta, samozřejmě toho nejlevnějšího (měl to být Ford, byl to Opel Corsa) vyšlo na 9 300 Kč!! Bez pojištění! To jsem se rozhodla řešit až na místě. No a teď přichází klasická italská jobovka. Pojištění auta na stejnou dobu vyšlo na 6 tis. Kč. Nabízí vám totiž pouze dvě možnosti – buď si zaplatíte toto plné pojištění, konkrétně 228 € za 7 dnů + k tomu ještě 80 € depozit, kdyby jste nevrátili auto s plnou nádrží, a máte po starostech. Nebo druhá varianta – nedáte si u nich pojištění žádné a všechny rizika nesete na svých bedrech. Pokud si něco zaplatíte dopředu přes internet - u Rentalcars - jsou to vyhozené peníze, protože tuto pojistku na místě absolutně neakceptují. V případě, že pojištění na místě odmítnete, je depozit 1 100 €. A samozřejmě zaplatíte každý škrábanec. No a jak mám zkušenost s Itálií, tak bych si dovolila tvrdit, že vám rozhodně minimálně stejnou částku, kterou by bylo pojištění, strhnou i v případě, že na autě nebude ani skvrnka. Prostě si něco najdou a svoje peníze z vás vydolují tak jak tak. I proto jsme se rozhodly přistoupit na jejich podmínky a vzít si plné pojištění. A jak se ukázalo později - dobře jsme udělaly...
K vyzvednutí auta v půjčovně potřebujete: doklad totožnosti, řidičský průkaz – platný! - a kreditní kartu. Upozorňuji, že na debetní kartu vám zde opravdu auto nepůjčí.
Naše doprava byla pro čtyři osoby v celkové ceně:
9 300 Kč půjčení auta
6 000 Kč pojištění
3000 Kč benzín, parkovné a mýto
18 300 Kč celkem, tedy 4 500/osoba
No a jaká je jízda na Sicílii v reálu?
Zopakuji poslední souhrn, protože se v tomto směru opravdu nic nezměnilo. Jízda na Sicílii je rozhodně zážitek!! Taky test řidičské zdatnosti, odolnosti a asertivity. Co se týká jízdy ve městech, tak jízdních pruhů je zde tolik, kolik se vedle sebe vejde aut. Nejen, že se na nějaké bílé čáry na asfaltu absolutně nehledí, mnohdy vůbec nejsou, a to i na zhruba čtyřproudových cestách. Podle toho vypadá i předjíždění aut. Zleva, zprava… kudy jde prodrat se kupředu, tudy se jede!
Červená na křižovatce zastaví pouze cizince. Pro místní znamená, že by se měli asi trochu rozhlédnout. Mnohdy ani to ne. Stejně tak STOPka. Používají ji (myslím dopravní značku) opravdu hodně, ale obvykle tak 50 m před skutečnou křižovatkou. Asi i díky tomu na ni nikdo nereflektuje. Taky platí, že při jízdě hlavní silnicí nesmíte zaváhat, jinak se tam nacpe někdo z vedlejší. Kdo váha, nejede a blinkry se zásadně nepoužívají a když, tak spíš opačným směrem. No a stejně jak v Asii, i zde platí, že kdo troubí, ten má přednost.
Po celé naší trase bylo až neuvěřitelné množství značek s omezením rychlosti - 30 a 40 km/h, ale všichni kolem vás jedou 120.
Parkování je zde naprosto běžné nejen na těch nejvíc šílených místech – v zatáčkách, v centru uprostřed kolony, v úzkých ulicích, kde se dá projet pouze po chodníku. Dokonce i parkování na zákazu se tu nijak vážně nebere.
Ve městech jako Palermo nebo Catanie pak počítejte ještě s kolonami, opravdu hustým provozem, kličkujícími skútry, s dědoušky na kole, přebíhajícími chodci a prodejci.
Dálnice jsou v pohodě, občas vás překvapí mýtné. Platili jsme od 1 € do 8,7 € za úsek. Celkem zhruba 15 € na naší trase.
Hrubá trasa cesty:
Pokud se vám stane to co nám, tedy defekt pneumatiky, pak zapomeňte na výměnu a dojetí. Náhradní pneu není součástí půjčených aut a jediné, co vám zbyde, je zavolat do půjčovny, aby to za vás vyřešili. Ani pak nedojede někdo s náhradní pneumatikou a nevymění tu s defektem, abyste mohli pokračovat dál. Dojede rovnou odtahovka a vás spolu s dalšími 4 lidmi na palubě naloží kam to jde (k sobě do vozu i do toho odtahovaného auta na korbě) a odveze vás takto “komfortně” klidně 120 km do Palerma, kde vám dají auto jiné. Prostě Italie styl - když to jde jednoduše, uděláme to echt složitě.
UBYTOVÁNÍ NA SICÍLII
Bydlely jsme zde:
noc: LETIŠTĚ CATANIA: zde
Moje hodnocení: ubytování čisté, pohodový check in i check out, lednice k dispozici na chodbě, pokoj pro 4 akorát na přespání, velká koupelna, naprosto marný fén, teplá sprcha se silným proudem vody, velká koupelna, pohodová pěší vzdálenost od letiště, přitom v městečku s kavárnou a bazální vybaveností. Na přespání po příletu/před odletem doporučuji, fajn poměr cena/výkon v dané lokalitě.
2. noc: AGRIGENTO: zde
Moje hodnocení: ubytování čisté, pohodový bezkontaktní check in (klíče ve schránce, super komunikace s majitelem přes WA) i check out, samostatný byt s malou předzahrádkou, koupelna s fénem, pračkou, teplá voda i silný proud v koupelně, kuchyň malinká, ale dostačující, velká lednice s mrazákem, dvě krásně a moderně zařízené velké ložnice a společný obývák s jídelním stolem v menší teráska pro max 3 osoby. Nechybí vůbec nic - kolíčky na prádlo, pro děcka hračky, repelent proti hmyzu, deštníky, … Za mě naprosto skvělé ubytko s dobrým parkováním přímo pod oknem (zdarma), blízko centra a skvělá wifi. Doporučuji všema deseti.
3. noc: TRAPANI: zde
Moje hodnocení: ubytování čisté, vřelý osobní check in (majitel mávítání hostů zřejmě jako svůj hlavní koníček, na člověka se sociální fóbií by mohl působit až vražedně) i check out. Jedná se o apartmán typu hotelový pokoj (tedy jen postel, skříň a psací stolek, žádné větší zázemí. Koupelna krásná, hygienické potřeby super, fén dobrej, voda teplá a silný proud vody. Wifi dobrá a po odchodu majitele z ubytování - načerno využívaná lednice, kuchyň a nádobí (do kuchyně se kvůli Covidu nesmí..). Ráno bufetová snídaně v ceně - káva, džus koncentrát, voda, ovoce, sýry, salámy, pečivo, sladké pečené, croissanty, marmeláda.. Parkování v přilehlých ulicích zdarma, ale je třeba hledat. Poměr cena výkon - doporučuji. Jen nesmí být člověk rozmlsaný předchozím celým bytem a vším co zahrnuje k dispozici.
4. noc: PALERMO: zde
Moje hodnocení: ubytování čisté, check in pouze do 19 hodin, pak za příplatek 10 EUR. Za mě dávám velké mínus za to, že nám naúčtovali příplatek za pozdní check in i přes fakt, že jsme je od 17 hodin bombardovali zprávami, že máme defekt a řešíme odtah vozidla… Stejné mínus je za snídani, která byla jen sladká a kvalitativně nejhorší z celého tripu. Ubytování v hotelovém pokoji, takže opět absence pračky, kuchyně, lednice apod. Protékající záchod byl také velké mínus a špatná wifi k tomu. Nicméně minule naprostá spokojenost, krásný výhled, nádherná historická budova s krásným stropem a parkování pod okny hotelu zdarma. Lokalita hned u nádraží, tedy v naprostém centru. Poměr cena a výkon - dala bych jim příště ještě jednu šanci.
5. a 6. noc: LETOJANNI: zde
Moje hodnocení: ubytování čisté, pohodový check in i check out, ubytování s krásnou vyhlídkou, obrovskou terasou. Na terase velikosti maůlé tělocvičny sušák na prádlo i pračka. K dispozici kuchyňka s lednicí, koupelna s fénem a hyg.potřebami, ložnice a obývák s rozkládací pohovkou. Super wifi, super parkování, super poměr ceny a výkonu, rozhodně doporučuji všema deseti.
7. noc: CATANIA: zde
Moje hodnocení: ubytování čisté, moderní, super wifi, pohodový check in i check out, minikuchyňka s lednicí a kávovarem - kávové kapsle a sladké pečivo coby snídaně zdarma, koupelna s fénem a hyg.potřebami, hromada ručníků, k dispozici pračka za dveřmi v čistící místnosti, ložnice a obývák s rozkládací postelí a báječná velká terasa s luxusním výhledem. Parkování za poplatek v čase 8 - 20 h (0,89 €/h). Maximální spokojenost, vřele doporučuji.
JÍDLO V CATANII
Ceny v sámoškách jsou zhruba stejné jako u nás, v restauracích se dá najíst ve větších městech od 7 €, v turistických lokalitách, na odlehlých místech nebo mořské plody okolo 20 €.
1/ VÍNO zde v pohodě koupíte za 1,5 €. Pokud máte rádi Prosecco, tak si o 1 € připlatíte. Za sebe musím říct, že mi zde nejvíc chutnalo místní frizzante. Patří do kategorie těch levnějších vín, něco málo přes euro, ale pije se v těch vedrech vychlazené opravdu dobře.
2/ CANNOLI, plněná trubička, která je na první pohled podobná naší kremroli, ale nemá s ní nic společného. Těsto je smažené a křupavé. Klasickou náplní je šlehaná ricotta s cukrem a citronovou kůrou nebo s čokoládovým nebo žloutkovým krémem. Někde uvidíte trubičky krásně nazdobené drcenými ořechy, čokoládou nebo kandovaným ovocem. Může se stát, že v některém podniku uvidíte na pultu jen prázdnou trubičku bez náplně. V tomto případě ji naplní přímo před vámi čerstvým krémem. Nejlepší je pistáciová. Cena se pohybuje od 1 do 3 € (letiště).
3/ MOŘSKÉ PLODY
4/ PIZZA
5/ PASTA
6/ APEROL SPRITZ se zde pohybuje od 5 do 8 € za sklenici. Ve většině podnicích dostanete k drinku i nějaké pochutiny (oříšky, brambůrky apod.), někde dokonce malou degustační hostinu (olivy, sýry, salámy, minipizzu aj.)
ITINERÁŘ
= týdenní roadtrip
DEN 1 - úterý 22.6.2021: BRNO - VÍDEŇ - CATANIA
Tento trip jedeme ve čtyřčlenné sestavě. Po delší době letím s lidmi, které neznám, a to hned se třemi.
Sraz máme ve Vídni, protože plánuji ochutnat nedávno otevřený vídeňský letištní salonek a rozhodnu se jej vyměnit za pohodlí autodopravy až na letiště v době, kdy salonek akorát zavírá. Cesta vlakem je poučná. Vždycky jsem si myslela, že je machrovinka vozit si vlastní bar, ale když vidím dva kluky přes uličku, smekám. Poté, co asi 20 minut blokují WC, což po konzumaci svého baru sleduji opravdu přesně, vyjdou vítězoslavně ven a v ruce nesou ešus s horkými těstovinami. Jak to uvařili nevím, asi měli i kartuš, ale fakt dobrý. To si myslím ale jen do chvíle, kdy do té horké parádičky otočí krabičku sardinek. Ty, když se spojí s horkou hmotou v rendlíku, smrdí jistojistě až do lokomotivy!
Vídeňský salonek nezklamal, občerstvení i těsně před koncem provozní doby poctivě doplňované - teplá polévka, teplé jídlo, nealko i alko. Nechybí skvěle vychlazené Prosecco.
V dutty už jsou zase k dispozici vzorky parfémů a dekorativní kosmetiky, tak zkusím poprvé v životě rtěnku Dior. Musím říct, že rozdíl v této za tisícovku a v té od Dermacolu za 89 nevidím žádný.
Ve Vídni na letišti se střetáváme po 19 hodině a po rychlé seznamce sypeme rovnou na odbavení. Odlet máme ve 21:50 přesně na čas, po necelých dvou hodinách letu přistáváme těsně před půlnocí v Catanii.
První noc se polovina naší party rozhodla ubytovat v nedalekém hotelu, a ta druhá nakonec neměla taky na výběr. Ubytování u letiště nevyžaduje transfer (za cenu 10 €), je tak 12 minut chůze od letištní haly. Tak neudělejte stejnou chybu jako my…
DEN 2 - středa 23.6.2021: CATANIA - SYRAKUSY - FONTANE BIANCHE (pláž) - CALTAGIRONE - AGRIGENTO (nocleh)
jízda: 4 h 3m, 283 km:
CATANIA
Po drsném budíčku po 4 hodinách spánku vyzvedávám na letišti auto a poprvé si užívám roli prvního zákazníka. Chvilku přemýšlím, zda vzít jejich full pojistku, protože 6 tis. za týden je fakt raketa, dnes hodnotím své rozhodnutí “neriskovat” jako nejlepší této cesty…
Usedám za volant Opela a těším se, že se tentokrát coby 4 řidičky ve voze příjemně prostřídáme… Dnes si můžu odškrtnout další svůj road rekord, protože se mi dostálo toho štěstí děvčata povozit kolem celé Sicílie dokola. Když přičtu všechny zajíždky a omyly, bylo to cca 1500 km. Mám pocit, že bych se mohla pomalu živit coby profesionální řidič :)
Z Catanie vyjíždíme a projíždíme pouze po okraji města. Toto město si necháváme v itineráři až na samotný závěr. Samozřejmostí je jen nákup základních potravin...
SYRAKUSY
Syrakusy je místo, které je pro mě zcela neznámé. Minulou cestu na něj nebyl vůbec časový prostor.
Toto městečko má něco málo přes 120 tisíc obyvatel a je známé jako jedno z nejvýznamnějších antických měst. Svého antického času jej označil Cicero za největší řecké město a nejen to - taky za město ze všech nejkrásnější. Možná i díky tomu je zařazeno mezi světové kulturní dědictví UNESCO.
V historii toto město několikrát bojovalo o obchodní nadvládu celého Středomoří - porazilo Kartágo a dokonce i Athény. Následně bylo ale poraženo Římany.
To, čím je toto město pro mě nejvíc zajímavé, je fakt, že je to rodiště známého vynálezce Archimeda! Jeho slavná věta: "Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, rovnající se tíze kapaliny stejného objemu jako je ponořená část tělesa", tedy známý fyzikální zákon, na který údajně přišel ve vaně, když při svém ponoření pozoroval množství vytékající vody z vany ven, to je věta, která mě provází celý život.
Vynálezů tohoto pána je celá řada. Mimo jiné vynalezl soustavu zrcadel, díky které se podařilo zapálit římské loďstvo. Také vynalezl Archimédův šroub, vypočetl číslo pí, objevil princip kladkostroje aj. Prostě borec a narodil se tady - v Syrakusách! Ne že bych čekala, že se tady při nádechu a výdechu moje fyzikální podvědomí trochu zlepší, ale určitě je to zajímavost, která mě sem přilákala. Nechybí zde jeho muzeum.
Syrakusy se dělí na dvě části - na část ostrovní (Ortygia) a na část pevninskou.
OSTROV ORTYGIA
Tento ostrůvek má délku 1 km, šířku poloviční a s pevninou je spojen širokým mostem Ponte Nuovo. Je zde řada zajímavých staveb, a to poblíž místního náměstí Piazza del Duomo. Asi nejkrásnější je místní barokní katedrála (Duomo) a radnice (Palazzo Municipale). Radnice pochází ze 17 století a je rovněž barokní Byla postavena na místě původního řeckého chrámu. Na tomto ostrůvku se nachází i hrad Castello Maniace.
Kromě nádherné vyhlídky na hrad a moře se mi zde nejvíce líbily ruiny nejstaršího dórského chrámu na Sicílii - Apollónova chrámu.
Tomuto městu se zaslouží věnovat víc než zastávku - alespoň jeden den a noc.
PEVNINSKÁ ČÁST SYRAKUS
Narozdíl od ostrovní části, zde je památek opravdu málo. Z antických dob se zde zachovaly jen zbytky loděnic, římského cvičiště a lázní. Nicméně i tak jsou zde zajímavosti k vidění.
V prvé řadě Katakomby Tyché, což je v podstatě rozsáhlá síť podzemních chodeb, které jsou hned po těch v Římě úplně největší. Bohužel jsou tyto katakomby pro turisty nepřístupné, nicméně jejich část lze vidět z baziliky San Giovanni.
Tím nejnavštěvovanějším v Syrakusách je antické město - Parco archeologico de la Neapolis. Právě sem se sjíždí většina turistů. Uvnitř areálu jsou starověké vápencové kamenolomy a umělé jeskyně, z nichž největší je Ucho Dionýsovo. Tyran Dionýsos zde údajně věznil své odpůrce, kteří když se v této jeskyni domlouvali na odplatě, byli Dionýsem slyšeni, a to díky vynikající akustice prostoru o délce 65 metrů a výšce 20 m.
Nachází se zde i Řecké divadlo (Teatro Greco), tedy monumentální divadlo vytesané do skály v roce 470 před Kristem. Mělo kapacitu více než 15 tisíc diváků a v minulosti se zde hrály dramata Sofokla a Euripida - ve svých premierách! Dnes se tu konají představení klasických divadelních her. Samozřejmě zde nechybí ani Římský amfiteátr z třetího století našeho letopočtu, který se používal ke gladiátorských hrám.
FONTANE BIANCHE
Jedná se o letovisko s (dle googlu) nádherným pobřežím, jehož název je díky četným pramenům sladké vody, které zde vyvěrají z mořského dna. V blízkosti jsou obchody, kavárny i restaurace a v létě se zde pravidelně koná farmářský trh s prodejem bioproduktů.
Pláž je s jemným bílým pískem, který přechází k bílým vápencovým útesům podél břehu jónského moře, a to v délce tří kilometrů. Poblíž této pláže je i přírodní rezervace s přírodními jezírky a trekingovými stezkami Cavagrande del Cassibile.
Pláž u mě moc obdivu nezískala, ale asi to bylo dáno zklamáním z klasického italského pobřeží… Hlava na hlavě, vajgly v písku, hlučný italský děcka, bordel a nafukovadla kam oko dohlédne. Navíc i přes naprosto tropické teploty - nebe pod šedým závojem, který taky atmosféře této vyhlášené pláže nepřidal na kráse.
CALTAGIRONE
Toto městečko je označováno jako město keramiky. K její výrobě používá prastarou tradici, ale i nejnovější trendy. Produkty z keramiky jsou zde téměř na každém kroku a vůbec nejznámějším a nejkrásnějším místem v tomto směru jsou schody na schodišti zdobeném barevnými majolikovými kachličkami. Schodiště se jmenuje La Scala di Santa Maria del Monte, překonává výškový rozdíl 45 m a každý z 142 schodů je vyzdoben barevnými majolikovými kachličkami. Toto schodiště je navíc na jaře (tedy od března do června) vyzdobeno květinami. Je zde tisíc rostlinek v květináčích a rozmístěny jsou tak, že z dálky vytvářejí překrásné obrazce. V době svátků bývá schodiště dekorativně osvětleno.
No my štěstí na truhlíky nemáme, ale i tak je schodiště jako celek a vlastně každý jednotlivý strom jedním slovem nádhera! Schodiště je nejenom nádherné, ale i nekonečné - spojuje totiž spodní část města s kostelem Santa Maria Al Monte.
Ve městě je i muzeum keramiky a řada keramických dílen. Výroba a vzhled keramiky je zde ovlivněn arabským stylem (Afrika je od Sicílie pouhých 140 km), proto zdejší keramiku zdobí převážně sytě modré barvy a odstíny žluté.
AGRIGENTO
Poslední náš dnešní cíl je město, které je vyhledáváno díky archeologickému areálu ve kterém jsou ruiny největších řeckých chrámů na světě.
Největší památka tohoto města je Tempio della Concordia, tedy Chrám svornosti, který je považován za nejzachovalejší řecký chrám na celém světě. Nachází se v Údolí chrámů, což je vůbec jedna z nejznámějších památek celé Sicílie, která je samozřejmě zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO. Zde byl 5 století před Kristem postaven úžasný komplex chrámů, jejichž pozůstatky dodnes můžeme vidět. No a právě Chrám svornosti je ten, který tomu všemu dominuje. Vzhledem k tomu, že už nemáme moc času do doby našeho check in v ubytování a chceme ještě alespoň ochutnat plody moře, když už ne mořské vlny, také s ohledem na fakt, že za zhruba 10 € vstupné je potřeba počítat alespoň s dvěma hodinami na celý komplex, pokocháme se jenom od brány a frčíme dáli. Stejně jako minulý trip.
Tím nejhezčím místem celého města je zelené náměstí Piazzale Aldo Moro, které spojuje jak část středověkou tak i moderní a právě z něj vychází Hlavní Obchodní ulice města Via Atenea. Ve městě je krásná Katedrála svatého Girlanda a barokní kostel Chiesa dell Purgatorio a Chiesa di Santo Spirito.
DEN 3 - čtvrtek 24.6.2021: AGRIGENTO - SCALA DEI TURCHI - MARSALA - TRAPANI (nocleh)
jízda: 2 h 49 m, 169 km
AGRIGENTO
Vyspaný do růžova míříme k hlavnímu cíli naší cesty. Tím jsou nedaleké Turecké schody..
SCALA DEI TURCHI
Jedná se o přírodní fenomén na jihozápadním břehu ostrova právě v blízkosti města Agrigento (proto jsme zde měly naplánovaný nocleh). Tím “fenoménem” je skalnatý masiv, který vybíhá do moře, a který má neuvěřitelně zářivě bílou barvu. Jasný čistě bílý odstín kamene je dán nerostným složením - směs jílu a karbonátu. Sami Italové říkají, že se jedná o zázrak vznášející se mezi nebem a zemí a jsou pyšní na tuto ojedinělost.
Už z dálky to celé vypadá spíš jako ledovcová kra někde v Antarktidě, a to víc to zarazí zde - na tropickém jihu Evropy. Celý tento zářivý útes byl navíc po staletí bičovaný větrem a deštěm a přetvořil se tak do jedinečného útvaru, který připomíná obrovské schodiště. To se zvedá z moře do výšin a na pohled vám z toho opravdu padne brada.
Nezvyklá barva útesu je dána jeho nerostným složením. Směs jílu a karbonátu, která je nazývaná slín, dala kameni jasný čistě bílý odstín. Sedimenty, jež se pak po staletí pravidelně usazovaly na jednom místě, vytvořily neobvyklý tvar připomínající ohromné nepravidelné schodiště. Oblast je natolik ojedinělá a zvláštní, že městečko Realmonte, pod které Scala dei Turchi územně spadá, podalo oficiální žádost na organizaci UNESCO, aby byla tato jedinečná geologická lokalita zařazena na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví a zajistila tak její ochranu a respekt turistů. Dříve si lidé mohli na tento masiv - tedy na tyto přírodní bílé schody - sednout a třeba se zde i opalovat, nyní je to již zakázáno (a hlídáno “strážci”). Každopádně i jen na pohled "z pod útesu" je Scala dei Turchi naprostá senzace, která v sicilské tripu jednoznačně vede.
Právě zde si užíváme téměř tří hodinovu siestu - koupání, slunění, výborné víno teplé jak svařák a hlavně - neskutečnou vyhlídku z moře na tuhle bílou nádheru.
MARSALA
Toto město je považováno za hlavní centrum produkce vína celé Sicílie, takže tady prostě nemůžeme nezastavit! Na místních svazích směrem k moři se zdejším odrůdám opravdu daří. Pěstování vína zde má ty nejlepší podmínky. Právě z Marsaly pochází 14 procent celkové italské produkce vína a navíc odtud pochází i speciální dezertní víno, které nese stejnojmenný název, tedy Marsala. Jedná se o víno, do kterého se během kvašení přidává čistý vinný destilát, čímž se proces kvašení zastaví a víno si zachová aromatické látky z vinného moštu. Je hodně podobné portskému vínu, tedy červené, sladké a silné.
Kromě vinařství a vinic je zde i rušné centrum města, hlavně náměstí Piazza della Repubblica. Zde stojí hlavní městský dům, barokní paláce, kostely, divadla, muzeum gobelínů a hrad Castello di Marsala.
To nejlepší z Marsaly je zhruba 30 km solná cesta, která vede na sever směrem k Trapani a podél níž jsou k vidění hromady sněhobílé soli, větrné mlýny a saliska. Sůl se tu dodnes získává odpařováním z mořské vody. Jet podél těchto solných mořských zahrádek, mlýnů a kop soli lze pouze ze směru Marsala - Trapani, ne naopak (je to jednosměrka).
TRAPANI
Trapani je známé nejen tím, že se zde nachází jedno ze tří sicilských letišť, ale také jako město soli. A ne jen obyčejné soli - soli prvotřídní kvality. Sůl se zde získává odpařováním mořské vody a je to vůbec nejznámější hospodářské odvětví celého tohoto kraje. Právě 30 km cesta z Marsaly je označována jako Solná ulice. Podél ní se kupí hromady sněhobílé soli a vytváří tak nádherné pohledy pro projíždějící. Místní sůl je považována za nejlepší sůl celé Itálie - má vyšší obsah hořčíku a draslíku a nejčastěji se používá k nasolování tuňáků tradičně zpracovávaných na nedalekém ostrově Favignana.
Za zmínku určitě stojí větrné mlýny, kterých zde kdysi bylo více než šedesát a sloužily k přečerpávání vody z bazénku a k mletí soli. Jeden je stále funkční, ale slouží pouze pro návštěvníky jako zajímavá technická památka.
Z přístavu Trapani je nádherná vyhlídka do Tyrhénského moře, kde jsou opravdu na dohled Egadské ostrovy. Ty tentokrát neuvidím, ale určitě to bude další můj nejbližší cíl. Naopak nad městem směrem k pevnině je 750 metrů vysoká hora Monte Erica, kam vede i lanovka.
V centru města jsou renesanční paláce (Palazzo Riccio a Palazzo Cavaretta), jezuitský kostel a klášter a hlavní městskou katedrálou je katedrála svatého Vavřince (Cattedrale di San Lorenzo).
Nejhezčí stavbou města je za mě palác Palazzo Cavaretta, který je zdobený dvěma hodinovými ciferníky. V současné době zde sídlí městská správa a budova pomyslně uzavírá hlavní městskou tepnu Corso Vittorio Emanuele, plnou obchůdků a restaurací. Právě zde si dát během tropické letní noci ledově vychlazený Aperol, to je ta nejkrásnější tečka za dnešním solným dnem. Solným nejen díky saliskům, ale i díky potu, který zde po vás v tyto dny nepřetrržitě stéká od probuzení do padnutí.
Trapani v noci má neuvěřitelnou atmosféru a trochu mi připoměl gotickou čtvrť v Barceloně. Nádherné schátralé budovy jsou jak výjev z filmu Svatba upírů a kontrastující pulzující noční život v ulicích pod touto temnou dávnověkou krásou je uprostřed noci pod vlivem úplňku strašidelně krásný.
DEN 4 - pátek 25.6.2021: TRAPANI - ERICE - SAN VITO LO CAPO - ZINGARO - PALERMO (nocleh)
- jízda: 3 h 15 m, 172 km
TRAPANI
Po skvělé snídani balíme saky paky a s novou krátkodobou posilou týmu (řidič do Palerma) hrneme dál..
ERICE
Tohle městečko musí každý zažít! Nejen proto, že se jedná údajně o jedno z nejstarších měst na Sicílii, které je obehnáno dochovaným opevněním z období slavného starověkého Kartága, ale hlavně proto, v jaké nadmořské výšce se nachází. Je to neuvěřitelných 751 metrů nad mořem a když na ten kopec opravdu vyjedete, odměnou za ten výkon je vám nejkrásnější možný pohled na pravou sicilskou krajinu a dokonce i na vzdálené Egadské ostrovy.
Cesta sem je opravdu neuvěřitelný zážitek - opět klasické serpentýny, cesta nejen strmá, ale i úzká, v protisměru auta samozřejmě vždy, když je nejméně čekáte, a pokud se vám tohle všechno povede bez zadření motoru opravdu vyjet, zastavíte na parkovišti před bránou Porta Tapani, kde za jedno euro a jednu hodinu (akorát stačí) můžete svůj vyšťavený koráb odstavit k rekonvalescenci. Tato brána je jedním ze vstupů do historického centra. Historické centrum je malé, a to nejkrásnější zde je kostel Chiesa Matrice, jehož zvláštností je mimo kostel stojící zvonice. Na samotném vrcholku městečka, kam vás dovedou místní skoro středověké kamenné cestičky, je hrad. No a pak už jen ledově vychlazený Aperol na vzpružení, osedlat odpočaté koně pod kapotou a cestou dolů nezadřít pro změnu brzdy.
SAN VITO LO CAPO
Toto je severní cíp Sicílie, nádherné letovisko, které leží na úzkém výběžku asi 55 km od Palerma. Jsou zde ty nejkrásnější pláže vůbec a navíc - poblíž je i přírodní rezervace. Městečko má svojí historii - podle legendy bylo založeno křesťanským uprchlíkem jménem Vito. Ten se snažil místní obyvatele přivést ke křesťanství, jedné noci tragicky zahynul na moři a místní pak na jeho počest postavili kostel svatého Vita, kolem nějž vznikla stejnojmenná osada. No a protože jde o severní cíp ostrova, nechybí zde ani krásný maják.
To, co se mi zde líbilo úplně nejvíc, je kontrast nádherných bělounkých, takřka karibských, pláži a prudké útesy o výšce několika set metrů, které ční nad mořem a pláží. I když je toto místo zdánlivě odlehlé, je to letovisko se vším všudy (tedy se všemi kavárnami, obchůdky a hotely) a lidí na plážích je zde na můj vkus taky poměrně dost. Nicméně právě zde, v obležení místních ve vzdálenosti menší než diktuje covidová móda, zažíváme nejlepší mořský relax celého tripu.
ZINGARO
Jedná se o přírodní rezervaci, která se pyšní neporušenou krajinou s prudkými, několika set metrů vysokými, útesy. Tento park má rozlohu 1650 m čtverečních a jde o vůbec první chráněnou oblast na Sicílii. Jsou zde nádherné upravené stezky starých pastýřů, díky nimž lze poznávat místní faunu a flóru. Raritou tohoto místa je zmapované hnízdění 39 druhů ptáků (například sokola stěhovavého nebo poštolky). Známá je místní jeskyně Grotta del Uzzo, kde se našly pozůstatky dokumentující osídlení této lokality již v době kamenné. Nejznámější pláž je zde Spiaggia Reserva Naturale Orientata dello Zingaro.
MÍSTO SEGESTA - DEFEKT NA CESTĚ DO PALERMA
Defekt pneumatiky - tak tohle je věc, kterou v nejtropičtější části už tak úmorného horkého sicilského dne opravdu nechcete zažít. Jenže i tohle k cestám a cestování patří. Nejen pláže, karibik a drink v ruce, ale i výdrby, jobovky, těžké chvíle, únava, vyčerpání a pocit “konce světa”. Jen díky tomu totiž člověk dokáže ocenit všechno to krásné a nepřestane ani po tísícém pohledu se skleničkou vína do mořských vln cítit, že tohle je dar.
Zpátky defekt. Stane se to raz dva. Stačí, když chtějí dva členové posádky na WC a vyberou si jedinou hrubší štěrkovou cestičku vedle kapliččky. Možná to byl trest za zneuctění místa, těžko říct. Každopádně stalo se a poté, co si naše močové měchýře v soukromí zadní zdi kapličky ulevily, kola se odlepila od cesty….přišel zvuk, který znamenal jediné. Zastavujeme u krajnice, vylejzáme, vyskládáme všechny batohy z kufru a hledáme rezervu. Jenže ta na svém místě není. Voláme tedy do půjčovny a Olinka, naše lingvistka par excellence, zahajuje komunikaci s půjčovnou. Poté, co detailně popíše defekt, dokonce na přání půjčovny zašle detailní foto, dostaneme pokyn, ať čekáme, že nám jede pomoci někdo z další pobočky v Palermu. Super, Palermo je blíž než Catanie. Z hodinového čekaní se stane dvouhodinovka a myto přežíváme jen díky zapnuté klimatizaci na plnej výkon uvnitř auta. A díky vínu, kterého máme naštěstí dost. Zatím.
Po necelých dvou hodinkách přijíždí pomoc. Není to Ital s rezervou, ale rovnou odtahovka. Proč měnit kolo, když se může vyměnit celé auto. Super, jenže nás je 5 a jak se dostaneme do Palerma my? Jednoduše - 2 osoby do kabiny k řidiči, zbylé 3 osoby nasednou do naloženého Opela na odtahovém vozu. Dobrovolně jsem se připojila ke skupině sebevrazi a nechala si omlacet strop auta s každou dírou v cestě o hlavu 120 km až do Palerma. Zážitek k nezaplacení.. Po cestě jsme ještě řešili pozdější check in v zamluveném ubytování - jakože defekt, problém, nemožnost to ovlivnit, zoufalá situace..., abychom pak stejně doplatili poplatek za pozdní check in.
Do Palerma jsme dojeli ve zdraví a kupodivu i ve velmi dobré náladě. Velké díky vínu a skvělé posádce defektního vozu!
V palermské pobočce půjčovny Centauro jsme dostali auto nové, tentokrát pro změnu Opel Corsa stejné barvy. Jediný rozdíl byla poloviční nádrž (naše byla full) a místo 5ti stupňů řazení stupňů 6. Do ubytka stačily jen 3 úrovně, protože tankodrom, po kterém jsme jeli, nedovoloval víc.
Ubytování během chvilky a já, abych šťastný den ještě posichrovala, uklouzla cestou k našemu pokoji na schodech tak elegantně. že jsem si natloukla prdel a myslím, že naštípla loketní kost. Zadek naštěstí jen zčernal - to nebude v opálení poznat, loket bolel jako čert, ale dával naději, že budu další den v Palermu coby řidič vystřídána. No - naděje neumírá, jak se správně říká a sparťanská výchova se poskytuje i ve vyšším věku na cestách. Řídit v Palermu bylo tak lákavé, že jsem vyhrála volant opět já.
PALERMO
K Palermu se dá říct to samé, co k italské Neapoli – je to město, které má jedinečnou atmosféru. Buď se do něj zamilujete, nebo ho nesnášíte. U mě platí to první. Ocitnout se zde, to je tak trochu jako stát v úplně jiném světě, možná spíš na úplně jiné planetě. Je tu cítit ve vzduchu něco jiného než ve zbytku ostrova a nemyslím jen moč a tlející odpadky. Myslím směs ohromné autentičnosti, pravé Itálie, ale současně kousek Orientu a stejně tak arabského světa. Trochu chaos, bordel, místy opravdu skládky přímo na ulici, vedle toho ale neuvěřitelné stavby a budovy a vůbec – pravý sicilský život. Palermo je vedle Catanie a Trapani poslední velkoměsto Sicílie, které zabezpečuje letecký vstup na tento ostrov – je zde letiště.
DEN 5 - sobota 26.6.2021: PALERMO - CEFALŮ - MILAZZO - MESSINA - LETOJANNI (nocleh)
- jízda: 3 h 54 m, 297 km
PALERMO
Po ranním budíčku a ne moc wau snídani provedeme check out, naházíme bágly do auta, využíváme zdarma parkování v podstatě v centru a vyrážíme vstříc městu. Okruh má necelé dvě hodinky, a protože jsem tu už podruhé, tak mě neznechutí ani “nutnost” zařadit mezi cíle obchod Zara. Vím, že nás tu čekají opravdu krásné věci, které to vykompenzují.
MERCATO BALLARO
První místo, které jsme si naplánovaly, je místní vyhlášený trh. Není to klasická tržnice, ale přímo ulice plná prodejců všeho možného. Musím říct, že si zde během chvilky připadám jak na nějakém tržišti v Africe. Je zde opravdu drtivá většina černochů a co zde ale naprosto převládá, to je pohlaví muž. V podstatě jediné ženy v celém tomto mumraji, jsme my. O to větší je to zábava a člověk si tu barevnost a vůně všeho možného doprovázené pokřikováním trhovců užívá naplno.
CATTEDRALE DI PALERMO
Katedrála je mixem několika různých stavebních slohů. Byla postavená ve 12. století Normany, v průběhu času byla doplňována o goticko-katálanské a klasicistní (interiér) prvky a uvnitř jsou uloženy sarkofágy s ostatky. Je to nádherná budova, kterou můžete fotit pořád dokola a pokaždé vám přijde nová a nová fotka dokonalejší.
KAPUCÍNSKÝ KLÁŠTER (Convento dei Cappuccini)
Zdejší klášter je znám po celém světě jakožto hrobka s mumiemi příslušníků palermské vyšší vrstvy – některé leží v otevřených rakvích, jiné jsou připevněné ke zdi.
QUATTRO CANTI
Nádherné náměstí, kde když si stoupnete doprostřed a otočíte se o 360°, uvidíte nádherné čtyři stavby plné zdobení a vedle toho výhledy do uliček, které taktéž berou dech.
FONTANA PRETORIA
Tahle fontána je snad nejkrásnější, jakou jsem kdy viděla. Fontánu di Trevi v Římě strčí do kapsy! Je to místo tak krásné, že i kdyby jste na město měli jenom chvilku, tohle prostě musíte vidět! My zde potkáváme starší německý pár, který po mé nabídce jiné trodině, že je vyfotím, poprosí o společnou fotku. Tu jim udělám a pak se dáme do řeči. Pár pracoval v Ostravě a mluví docela dobře česky. první, čím to chce dokázat, je věta “pěkná žena”. Tím si nás získá! Potom ještě větou “bez práce nejsou koláče”, protože tato věta mě teď poslední rok dost často doprovází a považuji ji za osudovou. To si musím natočit! Ještě společné selfie a pak s hezkým pocitem člověka na cestách zase dál.
CEFALŮ
Toto městečko jsem navštívila už při své minulé cestě a úplně mě dostalo. Nejen vyhlídky na něj, když se k němu blížíte, ale vůbec atmosféra města jako takového. Je zde nádherná normanská katedrála se dvěma věžemi a naprosto jedinečná městská pláž, kde je hlava na hlavě covid necovid.
Je tu i historická prádelna, která byla minule uzavřena. Ne covidem, ale obědovou přestávkou. Teď je branka dokořán, vstupné se neplatí a já si tak mohu nejen tuto historickou prádelnu prohlédnout, ale hlavně si zde dopřát malou kryoterapii. Podzemní voda, která zde teče, je neskutečně ledová!!! Tady si ponořit nohy po kolena - to je nejdokonalejší osvěžení a troufám si kacířsky i říct, že lepší jak ledovej Aperol!
Aperol si zde ale taky vychutnáme a je to jeden z nejlepších servisů. Kromě ledové oranžové dobroty dostáváme i prkýnko místních dobrůtek. To vše u břehu moře, ve stínu, s výhledem na mořskou hladinu - nádhera a skvělý restart před dalšími 3 hodinami za volantem!
MILAZZO
Toto městečko nebylo v plánu kvůli památkám nebo krásným plážím, ale proto, že se jedná o velice důležitý přístav. Z tohoto přístavu vyplouvají totiž trajekty na Liparské ostrovy..
I tak je tu ale pár věcí, které stojí za zhlédnutí. V prvé řadě je to hrad, respektive opevněná citadella na skále s panoramatickým výhledem do všech světových stran.
Také je zde svatyně San Francesco di Paola a kaple Ježíše a Marie se zajímavou fasádou. Mimo to je zde barokní palác a řada dalších kostelů.
Jelikož se jedná o přístavní městečko, každé ráno se zde koná vyhlášený rybí trh.
MESSINA
Město je se svými 250 tisíci obyvateli třetí největší na Sicílii. Původně (někdy v 18. století) to bylo oblíbené letovisko, kde si šlechta stavěla barokní sídla s výhledem na messinskou úžinu. Město bohužel leží v tektonicky aktivní oblasti a zemětřesení jsou zde velice častá. To vůbec nejtragičtější bylo v roce 1908 - vyvolalo přílivovou vlnu, která téměř vymazala Messinu z mapy. Mimo to měla na svědomí 80 tisíc životů. Další tragédií města byla 2. světová válka, kdy během silného bombardování zmizelo mnoho historických památek a zemřely další tisíce lidí. Čas nás tlačí, taže městem jen projíždíme a není prostor na průzkum. Škoda.
LETOJANNI
Toto letovisko jsem vybrala jako místo, kde zakempujeme na neuvěřitelné 2 noci! To znamená, že nebudeme alespoň jednou krámovat hned ráno všechny naše věci do nového ubytování. Jinými slovy - pohoda jazz! A proč tady? Letojanni je strategický velice dobře umístěné letovisko - je odtud blízko jak do Catanie k letišti, tak i k řadě krásných míst jako je třeba Taormina nebo Castelmola. Zároveň je zde kompletní turistické zázemí a hlavně moc krásné písečné pláže. No a my zde máme krásné ubytování s pračkou a super teráskou, takže dokonalost.
DEN 6 - neděle 27.6.2021: LETOJANNI - TAORMINA - CASTELMOLA - ISOLA BELLA - LETOJANNI (nocleh)
jízda: 1 h 11 m, 37 km
LETOJANNI
Letojanni byla původně malá rybářská vesnička, která se postupem času proměnila ve vyhledávané místo pro rekreaci. I tak je zde stále podél pobřeží k vidění spousta barevných rybářských loděk.
TAORMINA
Tohle městečko se tyčí na skalnatém útesu vysoko nad mořem a bývá označováno jako nejhezčí město Sicílie. Současně je to také jedna z nejprestižnějších a nejdražších destinací v Itálii. Nejen ceny hotelů, jídla a všeho, je to také místo, kde rozhodně nikde nezaparkujete zadarmo. My jsme zde stály jen 1 hodiny za 3 € a měly jsme štěstí, že jsme to místo vůbec chytly! To, co nejvíc láká a co dělá z této destinace dokonalou kombinaci pro turisty, je zejména poloha na svazích hory Monte Tauro, vysoko nad Jónským mořem, nevšední atmosféra zachovalého města, výhled na majestátnou sopku Etnu a také zachovalé římské divadlo.
Antické divadlo jsem viděla minule, takže nyní 13 € za vstup dávat nebudu… Každopádně je to super zážitek a nejsem si jistá - myslím, že první neděli v měsíci je vstup zdarma. Jedná se o zbytky antického řeckého divadla které bylo rekonstruováno a i dodnes se užívá. Je v něm totiž skvělá akustika. Stavba pochází asi ze 3. století před naším letopočtem a to nejvíc na ní dělá její umístění. Když si stoupnete nad ochoz pro publikum a vidíte pod sebou trychtýřovitě se svazující hlediště ve svahu, před sebou paláce a záliv s Jónským mořem, také sopku Etnu, rozhodně vám to vezme dech. Divadlo s výhledem na moře je naprostá senzace.
No a to je i místní zmrzlinka, kterou si dávám před vstupem do amfiteátru.
CASTELMOLA
Tato vesnice leží asi 10 minut jízdy nad Taorminou, a to směr vzhůru. Výhledy po cestě berou dech! Jsem zde podruhé a pořád mi to přijde jako zázrak!
Cesta do městečka vypadá spíš jak túra k nějaké pevnosti nebo malému hradu, o to více překvapí, když se před váma najednou otevře malebné náměstí. Tam, kde už snad žádnou civilizaci ani nečekáte. Fakt krása a turistů narozdíl od Taorminy minimum.
Tím nejkrásnějším místem je zde pro mě kostel, kde je neuvěřitelná atmosféra a socha Ježíše ve skleněné rakvi, která vypadá ...jak živá. Před kostelem je zábradlí a pod tím ten nejkrásnější výhled na doutnající Etnu. Ano, na doutnající Etnu. Právě ta totiž 2 dny zpět měla další své erupce. Zvláštní místo. Krásné!
ISOLA BELLA
Jedná se o malinkatý ostrůvek poblíž Taorminy, místo, kde je jedna vůbec z nejvyhlášenějších pláží celého ostrova (kterou jsem bohužel minulý trip nezvládla). Místo je označována za perlu jónského moře, která se nachází v malé zátoce. Dříve šlo o soukromý majetek, od roku 1990 je to přírodní rezervace spravovaná italskou vládou. Na tento ostrůvek existuje úzká cesta, kterou je ostrov propojen s pevninskou částí, i tak ale musíte brodit vodou, abyste se na tento ostrůvek dostali. Ostrov je obklopen mořskými jeskyněmi a má malinkou skalnatou pláž. Nejhezčí je tento ostrůvek z výšky - z vyhlídkových míst u Taorminy. No a samozřejmě nejlépe se skleničkou dobrého vína v ruce.
DEN 7 - pondělí 28.6.2021: LETOJANNI - ETNA - CATANIA (nocleh)
jízda: 1 h 55 m, 88 km
LETOJANNI
Po ranním budíčku si vychutnáváme poslední pohled z naší terasy na toto letovisko, po dvou dnech rozložených věcí v jednom ubytování opět balíme a pokračujeme do závěru naší cesty…
ETNA
Tím závěrem není nic menšího než sopka Etna. Ani na tu v minulém tripu nedošlo, takže si to dnes zkusím vynahradit. Cílem není vystoupat až na její vrchol (díky erupcím by to stejně nebylo možné - cesta na vrchol je pro turisty uzavřena), ale dojet alespoň do takového místa, odkud je nejlepší možná vyhlídka na krajinu kolem.
Etna je určitě synonymum ostrova Sicílie. Je to ikona místních pohlednic, je to nejvyšší činná sopka v Evropě. Její vrchol se nachází v neuvěřitelné nadmořské výšce 3323 m a s touto výškou je viditelná z celé Sicílie. Tvoří tak srdce tohoto ostrova. Tepající srdce.. Kouř, který nepřetržitě vychází z kráteru sopky, dokazuje její neustálou aktivitu. Jsou to pouhé čtyři dny, kdy došlo opět k další erupci této sopky. Stoupající kouř jsme viděly už v Taormině, tady vidíme hlavně všudypřítomný černý písek. Místní jej úpěnlivě odmetají před svými domy, nicméně i tak je všude. Cesta autem k vrcholu sopky se čím dál víc ztrácí pod nánosem černého písku a lanovka z posledního parkoviště je v těchto dnech uzavřena. I to jsou důsledky aktivity sopky, které nejde dopředu předvídat.
Etna je stará více jak 700 000 let. Díky erupcím sopka neustále mění svou podobu. Ta je sice zhruba 5000 let v relativně ustálené podobě, ale i tak - díky aktivitě sopky se byť v drobném měřítku, ale i tak neustále mění. Od prvních písemných záznamů o této sopce je známo 140 jejich erupcí. Ten nejničivější výbuch byl v roce 1669. Etna soptila čtyři měsíce, čemuž předcházelo ještě třítýdenní zemětřesení. Proud lávy tehdy zasáhl a zničil 16 měst včetně velké části Catanie.
Jaký jsem zmínila, ani nyní není Etna v klidu. Stává se docela běžně, že se začne probouzet k životu, dojde k erupcím, ke zvýšenému nánosu černého sopečného prachu a začne se z ní kouřit. Jsou to přesně ty dny, kdy letiště v Catanii zůstává zničehonic uzavřené. Do takového extrému to nyní nedošlo, což je štěstí, protože větší část této výpravy zítřejším dnem cestu po Sicílii končí. To znamená, že bude služby letiště potřebovat.. Sopka je každopádnè zrádná, na jejích bocích je více jak 300 malých kráterů, kde se lze kdykoliv setkat s horkou vytékající lávou.
Etna ale není jenom dýmající hrozba, je to také dárkyně velice úrodné půdy. Na jejím úpatí je doslova zelený ráj. Daří se tu skvěle vinné révě a fíkovníku, protože právě těm zvětralá láva poskytuje ideální podmínky k jejich růstu. To, co mě osobně nejvíc překvapilo, je neuvěřitelně silná a těžká vůně místních keřů a květin. Kdykoliv jsme zastavily a vystoupily z auta, cítila jsem vůni jak po odletovém nastříkání se parfémy v duty free. Ta vůně zde, to je ten nejkrásnější a nejsilnější květinový parfém vůbec.
No a pokud na vrcholek prostě nemůžete, protože tomu počasí nepřeje a dostanete se také pouze na nejposlednější parkovací místo, tak zde v letních měsících nepotřebujete ani dlouhé kalhoty, ani mikinu a vlastně ani pevnou obuv. Obejít dva místní krátery zvládnete i v žabkách. Tohle není turisticky náročné místo, spíš jen zajímavá zastávka cestou do Catanie.
CATANIA
To nejvíc impozantní na tomto městě je fakt, že leží v těsné blízkosti sopky Etny. Právě ta poznamenala dějiny a vzhled tohoto města - téměř vše zde vzniklo takřka najednou. Díky ničivé erupci v roce 1669 je Catanie neuvěřitelné barokní centrum. Vzpomínám si na poslední trip a poslední probuzení na místní pláži.. Konkrétně na moment, kdy jsem zvedla oči od hladiny moře a nádherného svítání a uviděla stín mohutné a impozantní sopky v dáli, přitom tak moc blízko. Právě tady si člověk nejvíc uvědomil, jak je příroda silná a jak jsme my lidé zcela bezbranní. Město Catania v sedmnáctém století slehlo takřka se zemí, ale nebyl by to člověk, kdyby nepostavil město nové. Byla tak postavena zcela nová Catanie, a to na zbytcích normanského kostela a údajně i římských lázní.
Hlavní cíl v Catánii je centrální náměstí Piazza del Duomo, ale i samotný dóm, tedy hlavní městský svatostánek. Ten je zasvěcen svaté Agátě, patronce města. Právě ona chrání město před živelnou katastrofou - svým závojem údajně dokázala zastavit i proud tekoucí lávy.
Co jsem před touto cestou vůbec netušila je fakt, že symbolem tohoto města je mé nejoblíbenější zvíře, tedy slon. Fontána se sochou slona je symbolem města a dominuje zmíněnému náměstí Piazza del Duomo. Tento slon byl zhotoven z černého lávového kamene. Spojitost slona s městem sahá až do doby jeho založení. Podle legend sloni lovili divoká zvířata právě v době prvního osídlování města. Mimo fontány zdobí sloni i městský erb. Dále je slon ve znaku místní univerzity a maskotem městských sportovních klubů, včetně toho fotbalového.
Další významnou památkou je římské divadlo, což je až neuvěřitelně zachovalá stavba, do které se kdysi mohlo vejít až 16 tisíc diváků. Zachoval se i odeon, což je malé divadlo používané mimo jiné pro recitace.
Hlavním cílem turistů je také mohutná pevnost Castello Ursino se čtyřmi obrannými věžemi, která je postavená z lávového kamene.
Také je zde významné divadlo Teatro Bellini, pojmenované po místním rodákovi - skladateli Vincenzovi Bellinim, jenž je autorem mnoha vyhlášených oper.
Místo, které k tomuto městu určitě patří a neměl by ho nikdo vynechat, je Rybí trh u Porta Uzeda.
Večerní procházka centrem a sklenice Aperolu je krásnou odměnou za 1500 km za volantem a já si poprvé v životě přiznávám, že jsem ráda, že tento sicilský trip končí. Potřebuji trochu času, aby odvál to nedobré a zůstaly v paměti jen krásné vzpomínky. Potřebuji zase svoje tempo a potřebuji skončit s hlídáním povolených 0,8 promile za volantem! :)
DEN 8 - úterý 29.6.2021: CATANIA - CATANIA AIRPORT
Dnešní poslední den procházím v Catánii to, co jsem obdivovala během noční procházky a jsem z města tak paf, že doufám, že mi na něj zbyde čas i během dalšího tripu. Catanie je za mě nejhezším sicilským městem a doporučuji na něj alespoň 2 dny.
Po rychlé rozlučce s touto holčičí partou zavezu auto na letiště, kde svedu ještě jeden boj - s autopůjčovnou. I když jsem jej úplně nevyhrála, s odevzdáním vozu jsem získala to nejcennější - svoji svobodu. No a protože je život krátký a je ptřba každej den žít na plno jak to jde - pokračuji dál.. Nasedám na vlak směr Milazzo a bez kontroly alkoholové hladinky vyrážím vstříc Liparským ostrovům.
ROZPOČET na osobu:
letenky Vídeň - Catanie - Vídeň: 499 Kč
7x ubytování: 3 200 Kč
doprava (půjčení auta na týden, pojistka, mýtné, pohonné hmoty, parkování): 4 500 Kč
vstupné, jídlo, pití a ostatní: 2 300 Kč
Celkem za 8 dní/7 nocí na SICÍLII 10 499 Kč na osobu.
ZÁVĚREM
Každý příběh, a bohužel i každá cesta, jednou končí. Byl to poměrně náročný výlet, ujelo se 1 500 km, nachodilo také dost, vypilo se ještě víc, zato prospalo minimum hodin. Vykoupaly jsme se ve všech třech okolních mořích, viděly jsme spoustu antických památek i obyčejných staveb, spoustu krásných věcí i spoustu odpadků u silnic, ochutnaly řadu místních dobrot i obyčejných jídel ze sámošky. Já si sáhla na dřeň v autě, několikrát mě zmohl i mikrospánek, což je mimochodem opravdu zákeřnost a pomůže na ni kafe s kouskem čokolády na benzince, natloukla jsem si zadek a naštípla loket, i tak jsem zvládla dojet do cíle a ještě svést boj na krev v půjčovně. Zvládla jsem se oprostit od přízemností a křivd a cestu si po svém užít na max a odnést si spoustu momentů, na které s vděkem vzpomenu při 27 vlně pandemie, až nás tady zase všechny zavřou a zakážou nám i cestu do vedlejšího okresu. A to je pro mě ta největší výhra a nejcennější zkušenost této cesty.
Jinak z míst a vjemů je můj TOP žebříček následující:
1/ pohled na doutnající Etnu od kostela v Castelmola s Ježíšem v prosklené rakvi za zády…
2/ kachlíkové schodiště v Caltagirone, naprostý unikát a nádhera..
3/ večerní gotické město Trapani..
4/ poslední večerní Aperol v Palermu..
5/ jízda na odtahovém vozu do Palerma a vůbec zvládnutí této jobovky..
6/ koupání na pláži San Vito Lol Capo..
7/ solná cesta mezi Marsalou a Trapani..
8/ Turecké schody a právě zde vzpomínka na minulý trip s TOP řidičkou a super parťačkou Šárkou. Právě tady si člověk uvědomil, že to nejvíc na cestách jsou lidé. Přátelé, kamarádi, dobří parťáci. Ti dělají cestu snesitelnou v nesnázích, jedinečnou ve skvělých dnech a nezapomenutelnou děj se co děj.
