02/2022 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS

Publikováno 11.01.2022 09:04 Zajíc Luboš


Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 02/2022

V tomto vydání se zaměříme na další pro nás zajímavé novinky v právním řádu účinné od ledna 2022, poté se podíváme na právnické obraty, které se nejvíce pletou, následuje stručný popis jednoho kontroverzního sousedského sporu a článek ukončíme příznivou informací pro toho, kdo chce pobývat s pejskem v Praze.

NĚKTERÉ DALŠÍ ZMĚNY V PRÁVNÍ ÚPRAVĚ TÝKAJÍCÍ SE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ÚČINNÉ OD 1. LEDNA 2022

  1. ledna 2022 nabyla účinnosti novela zákona o nemocenském pojištění, která přináší podstatné změny v oblasti ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného a otcovské.

Ošetřovné

Na ošetřovné nově dosáhnou i blízcí příbuzní ošetřované osoby, kteří s ošetřovanou osobou nebydlí ve společné domácnosti. Až do konce roku 2021 byla společná domácnost nutnou podmínkou pro přiznání ošetřovného. Za blízkého příbuzného se považuje předek nebo potomek v přímé linii (rodič, dítě, vnuk a další), sourozenci, manžel, manželka, registrovaný partner nebo partnerka, rodiče manželka, manželky nebo registrovaného partnera či partnerky. U ostatních musí být i po 1. lednu 2022 podmínka společné domácnosti splněna.

Dlouhodobé ošetřovné

U poměrně nového institutu, kterým je dlouhodobé ošetřovné, došlo od 1. ledna tohoto roku k velmi podstatným změnám, které umožní dlouhodobé ošetřovné čerpat většímu množství lidí. U ošetřované osoby musí být splněna podmínka hospitalizace alespoň po dobu 4 dnů, přičemž se počítá první i poslední den hospitalizace (do konce roku 2021 to bylo 7 dnů). Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče vydá zdravotnické zařízení, kde byl člověk hospitalizován v den propuštění z hospitalizace nebo nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti. Žádost o dávku lze přitom podat nejpozději do 8 dnů po dni, kdy byla ošetřovaná osoba propuštěna z hospitalizace.

Podmínka hospitalizace není vyžadována u osoby v inkurabilním stavu (nevyléčitelně nemocného), který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí. U osoby v inkurabilním stavu rozhodne o potřebě dlouhodobé péče jeho ošetřující lékař.  

Otcovská

Otcovská nově náleží po dobu 14 dní (do konce roku 2021 to bylo po dobu 7 dní). Novela také prodlužuje období, ve kterém může otec nastoupit na otcovskou, a to za situace, kdy je novorozenec během prvních 6 týdnů života hospitalizován. O tuto dobu se prodlouží období, kdy může nastat nástup na otcovskou dovolenou. Dříve bylo nutné otcovskou vybrat do 6 týdnů po narození bez výjimky.

Nicole Fryčová

JAZYKOVÉ  OKÉNKO

Zpravidla mluvíme takříkajíc „jak nám zobák narostl“ a nepřemýšlíme nad tím, jestli je to odborně správně. Lidé z oboru si ale řečené musí přeložit do svého profesionálního jazyka, aby situaci rozklíčovali. Že to není jen zbytečné slovíčkaření, ukazují níže uvedené příklady.

Na první laický pohled se třeba zdá, že není rozdíl mezi odmítnutím, vzdáním se a zřeknutím se pozůstalosti. Zdá se, že všechny tři pojmy označují stejné jednání. Jak asi tušíte, není tomu tak. Odmítnout lze pozůstalost bez uvedení důvodu nebo z jakéhokoliv důvodu ještě před projednáním. Důvodem bude zpravidla její předlužení, tedy převyšuje-li souhrn dluhů hodnotu pozůstalosti. Vzdát se pozůstalosti naproti tomu znamená, že některý z dědiců pozůstalost sice neodmítl, účastní se řízení a vykonává v něm svá práva, ale svého podílu se vzdá ve prospěch jiného spoludědice. Zřeknout se pozůstalosti znamená, že dědic se zůstavitelem za jeho života uzavře písemnou dědickou smlouvu, kde prohlásí, že se svého budoucího dědického práva zříká.

Stejně tak není jedno a to samé stavební parcela a stavební pozemek. Jako stavební parcela se označuje výlučně pozemek evidovaný v katastru nemovitostí podle katastrálního zákona jako „zastavěná plocha a nádvoří“. Stavební pozemek je určený k možnému budoucímu umístění stavby územním rozhodnutím podle stavebního zákona. Stavebním pozemkem tak může být třeba i orná půda, zahrada, sad nebo vinice.

Zápůjčka zastupitelné věci, typicky peněz, může být úplatná i bezúplatná. Výpůjčka je zásadně bezúplatná a týká se konkrétní, individuálně určené věci.

Rozdíl mezi loupeží a krádeží je všeobecně známý. Tak jen krátce: loupež pojmově obsahuje prvek násilí proti jiné osobě, krádež nikoliv. Existuje sice i krádež vloupáním a krádež věci, kterou má okradený na sobě či při sobě, chybí tu ale násilí nebo pohrůžka násilím vůči poškozenému.

K záměně svádí také pojmy nutná obrana a krajní nouze. Zcela zjednodušeně řečeno, nutná obrana je zvláštním zvýhodněným případem širšího pojmu krajní nouze.

Nedorozumění mohou nastat i u soudního řízení. To by si měli vzít k srdci hlavně novináři. V občanskoprávním řízení žalobce podává žalobu na žalovaného, zatímco v trestním řízení státní zástupce podává obžalobu na obžalovaného. V prvním případě soudce nařídí ústní jednání, zatímco v druhém hlavní líčení, případně veřejné zasedání. V prvním případě účastníkovi řízení pomáhá právní zástupce, v druhém obžalovanému obhájce, ačkoliv v hovorové mluvě je to advokát nebo častěji prostě právník. Termín soudce je vyhrazen jen pro soudce z povolání, ti druzí jsou přísedící. Jestliže soud v civilním řízení žalobu odmítne, učiní tak z formálních důvodů, aniž by ji vůbec věcně projednal. Zatímco žalobu zamítne poté, co ji po provedeném dokazování shledá nedůvodnou. V trestním řízení je však v takovém případě obžalovaný zproštěn obžaloby. Odvolání je řádný opravný prostředek proti rozhodnutí soudu 1. stupně k soudu 2. stupně. Dovolání je mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí soudu 2. stupně k Nejvyššímu soudu. Rozhodnutí není „směroplatné“, jak pravila paní Jechová ve filmu Kulový blesk, ale pravomocné (nedá-li se proti němu již podat řádný opravný prostředek) a posléze vykonatelné (uplyne-li marně lhůta ke splnění uložené povinnosti).

Pokud někdo spáchá trestný čin, bude mít co do činění s orgány činnými v trestním řízení, které sdělením obvinění zahájí trestní stíhání – a to napřed jako obviněný, po podání obžaloby jako obžalovaný a nakonec jako odsouzený, je-li pravomocně uznán vinným. Ještě před rozhodnutím o vině a trestu může být trestní stíhání podmíněně zastaveno, také ale může být uložen podmíněně odložený trest odnětí svobody, a skončí-li pachatel nakonec přece jen ve věznici, může být podmíněně propuštěn na svobodu, to vše při splnění zákonných podmínek a se zkušební dobou.

V trestním právu je mladistvý pachatel ten, kdo spáchá trestný čin ve věku od patnácti do osmnácti let a zákonná trestní sazba se mu snižuje na polovinu, naproti tomu nezletilý pachatel do patnácti let věku není vůbec trestně odpovědný. V občanském a rodinném právu se jako nezletilé dítě označuje člověk od narození až do osmnácti let. V pracovním právu je mladistvý zaměstnanec ve věku od patnácti do osmnácti let.

Rozdíl mezi dvěma typy dohod konaných mimo pracovní poměr patrně také není třeba dlouze popisovat. Dohoda o provedení práce se uzavírá na maximálně 300 hodin v kalendářním roce. Dohoda o pracovní činnosti tento limit nemá, ale není možné ji vykonávat v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tedy v rozsahu vyšším než dvacet hodin v týdnu.

V důchodovém pojištění se může plést vyloučená doba, náhradní doba, dopočtená doba a rozhodné období. Náhradní doba je doba, kdy člověk sice neodvádí žádné pojistné, ale přesto se započítává do potřebné doby pojištění pro nárok na důchod. Tu zákon nazývá zase rozhodným obdobím. Vyloučená doba je zpravidla i  náhradní doba, pokud však tato doba zasahuje do rozhodného období, musí se z této doby vyloučit a díky tomu se nesníží průměr výdělků, z nich se vypočítává výše důchodu, jinak řečeno „nerozředí se“. Dopočtená doba je doba od přiznání invalidního důchodu do doby dosažení důchodového věku bezdětné ženy, platná i pro muže, která se započítává do doby pojištění pro stanovení výše invalidního důchodu.

V dávkách je zase potřeba rozlišit příspěvek na bydlení jako dávku státní sociální podpory a doplatek na bydlení jako dávku hmotné nouze. Uvažované sloučení těchto dvou dávek v jednu zatím nenastalo.

Když jsme u bydlení, občanský zákoník v části týkající se nájmu bytu definuje byt jako místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Naproti tomu základním pojmem v souvislosti s vlastnictvím bytu, který vůbec neodpovídá běžné řeči, je jednotka definovaná takto: věc nemovitá, zahrnující byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné.

Nový občanský zákoník také například znovu zavedl pojem svéprávnost místo dřívějšího způsobilost k právním úkonům, z dřívějšího dědictví už je zase pozůstalost a jen pro úplné fajnšmekry je informace, že právní úkon nahradil pojmem právní jednání.

 Není to tedy úplně jednoduché, a tak se prosím nezlobte na právníky, pokud trvají na přesném vyjadřování, protože oni vám to opravdu nedělají schválně …

BALADA O LISTÍ

Pozoruhodné rozsudky v oblasti sousedských vztahů vynesly východočeské soudy. Podle webu idnes.cz učitel Josef Slavíček před sedmdesáti lety zasadil v Chlumci nad Cidlinou na obecním pozemku alej osmi javorů a později po něm ulice dostala i jméno. Před sedmnácti lety si nový obyvatel na jednom ze sousedících pozemků postavil dům a zřídil si tu japonskou zahradu s bazénem. Časem mu začalo vadit, že listí z aleje padá na jeho nemovitost a podal na město žalobu. 

Nejdříve Okresní soud v Hradci Králové rozhodl, že město musí spadu listí úplně zabránit, což je podle starosty Chlumce nad Cidlinou neproveditelné. „Stromy jsou vysoké patnáct metrů, když fouká, lítá to sto metrů daleko“, uvedl starosta. Jediným řešením by bylo nepřijatelné vykácení aleje.

Krajský soud odvolání města nevyhověl a rozsudek 1. stupně změnil tak, že městu uložil povinnost osm měsíců v roce listí, nažky a větve na nemovitostech žalobce uklízet jednou měsíčně a ve dvou podzimních měsících dvakrát měsíčně.

Rozsudek je tedy pravomocný a vykonatelný. Věc dokonce dospěla už i do stadia exekuce, protože žalobce se domnívá, že město prostřednictvím svých pracovníků neuklízí pořádně. Listí je totiž podle něj nutné uklízet i z okapů a preparovat z každé škvírky. Naštvaný starosta kontroval tím, že pracovníci úklidu tedy budou uklízet pouze a jenom listí javoru a neuklidí ani jediný lísteček jiného rostlinného druhu. 

Občanský zákoník stanoví, že vlastník se má zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a podobně, tzv. imise, vnikají na pozemek jiného souseda v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Právě vybočení z přiměřenosti imisí patrně oba soudy vedl k vydání těchto rozhodnutí.  Přesto jsou na místě pochybnosti. Žalobce před stavbou o spadu listí věděl. Využívá výhody, které alej poskytuje - zpříjemnění okolí stínem, vláhou a krásou stromořadí, ale nevýhodu spočívající ve spadu a úklidu listí snášet nechce. V neposlední řadě by mohly následovat podobné sousedské spory ignorující přírodní zákonitosti.

Město se samozřejmě exekuci brání a podalo dovolání k Nejvyššímu soudu, který zatím nerozhodl. Lze předpokládat, že tato zajímavá kauza bude i poté pokračovat až k Ústavnímu soudu.

 PEJSKAŘI V PRAZE MOHOU BÝT KLIDNÍ (zatím)

V připravované novele pražské vyhlášky o veřejné zeleni nebude stanovena povinnost mít psa na vodítku. Zůstane jen formulace, že majitelé musí mít psy „pod kontrolou“ a na návrh jednotlivých městských částí budou nově vyjmenována místa, kde bude povolen jejich volný pohyb.

Podle deníku Metro ale jistý Pražan žijící dříve ve Španělsku nedávno sepsal petici, která žádá, aby majitelé psů tak jako v některých městech tam s sebou nosili povinně láhev s vodou a kropili místa, kam se pes vyčůral. Zda bude muset zastupitelstvo petici vůbec projednat, závisí na tom, jestli pod ni její autor sežene tisíc podpisů.

Václava Baudišová