Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 12/2021

Rok 2021 uzavřeme rubriku rad a informací z pražské Sociálně právní poradny SONS informací o:

• zvýšení minimální mzdy a
• změně přílohy vyhlášky obsahující seznam pomůcek, na které je možné získat příspěvek

Minimální mzda v r. 2022

I pro rok 2022, navzdory neprávě dobré ekonomické kondici státního rozpočtu, přijala vláda nařízení, jímž se zvyšuje od ledna minimální mzda. Ačkoliv nařízení ještě nebylo v době uzávěrky tohoto článku publikováno ve Sbírce zákonů, Stoupne částka minimální mzdy o 1 000 Kč, ze současných 15 200 Kč na 16 200 Kč, hodinová minimální mzda ze současných 90,50 Kč na 96,40 Kč.

Pravda, oproti návrhům ministryně práce a sociálních věcí, Jany Maláčové, jde o nárůst malý, paní ministryně totiž navrhovala zvýšit částku minimální mzdy na 18 000 korun.

Spolu s částkou minimální mzdy, tedy odměny za práci na celý úvazek bez ohledu na to, o jaký druh práce jde, stoupne i zaručená mzda. Zaručenou mzdou se rozumí částky, které stanoví vláda podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce. Práce jsou pro účely zaručené mzdy rozděleny do osmi skupin.

Ve druhé skupině, kam patří např. práce pokojských, sanitářů, kopáčů, asfaltérů, trafikantů, domovníků, školníků apod., stoupne částka zaručené mzdy z 16 800 Kč na 17 900 Kč hrubého.

19 700 Kč je úroveň zaručené mzdy pro práce ve třetí skupině, tedy např. klempířů, barmanů, topenářů, číšníků, holičů a kadeřníků, instalatérů, pečovatelů nebo osobních asistentů osob se zdravotním postižením. Do konce tohoto roku to byla částka 18 500 Kč.

V osmé nejvyšší skupině prací bude od ledna 2022 zaručená mzda činit 32 400 Kč, tedy dvojnásobek základní sazby minimální mzdy.

Lze říci, že částky minimální mzdy a zaručené mzdy vzrostou v r. 2022 o cca 6,5 % oproti minulému roku.

Staronová položka pomůcek pro zrakově postižené

I v této pasáži budeme informovat o novele prováděcí vyhlášky, která dosud nebyla publikována ve Sbírce zákonů; tentokrát jde o vyhlášku připravovanou Ministerstvem práce a sociálních věcí, č. 388/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Vzhledem k tomu, že MPSV už připravuje i na tuto vyhlášku navazující vnitřní předpisy a že znění novely vyhlášky prošlo meziresortním řízením již v poměrně dávné době, budeme spoléhat na to, že vyhláška bude změněna tak, jak bylo během souvisejících jednání dohodnuto.

Nás bude konkrétně zajímat změna přílohy 1 vyhlášky, která obsahuje seznam druhů a typů pomůcek       určených osobám se zdravotním postižením, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku.

Do této přílohy bude zařazena nová položka pomůcek s názvem: kamera s hlasovým výstupem.

Na pomůcky v této položce budou moci získat příspěvek osoby se zdravotním postižením uvedeným v části I bodě 2 písm. a) až c) v příloze příslušného zákona, tedy úplně a prakticky nevidomí a těžce slabozrací. Jaké pomůcky do této položky budou spadat, upřesní MPSV vnitřním předpisem, který se teprve připravuje, nicméně v součinnosti s Tyflokabinetem SONS budou pomůcky nadefinovány zhruba takto:

„Položka bude zahrnovat produkty, které umí rozpoznat a přečíst text v záběru kamery, bankovky či obličeje, rozeznat zboží a různé předměty. Může jít o malé kamery upevněné k brýlové obroučce, kdy všechny ovládací prvky, řídící mikropočítač a miniaturní reproduktory jsou součástí kamery nebo se může jednat o produkty, které mají všechny ovládací prvky, mikrokameru, řídící mikropočítač a miniaturní reproduktory integrovány přímo do obruby a nožiček, které umožňují navíc zprostředkovat videohovor s vidícím asistentem, který může osobě se zrakovým postižením pomoci nebo poradit („mluvící brýle“).

Pod tuto definici lze tedy z pomůcek nyní dostupných na trhu podřadit OrCam, popř. brýle vyráběné společností Envision. Tyto pomůcky byly dosud dostupné jen osobám úplně či prakticky nevidomým, podřazovaly se pod digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem. Rozšířením skupiny o lidi s těžkou slabozrakostí tedy dochází ke zvýšení počtu uživatelů, kteří na příspěvek na kameru s hlasovým výstupem mohou dosáhnout.

Elektrické spotřebiče pro domácnost

V průběhu diskusí o změně předmětné přílohy byla SONS požádána i o stanovisko k návrhu možnosti příspěvku na „softwarové ozvučení domácích spotřebičů“. Jakkoliv si uvědomujeme, že nevidomí či těžce slabozrací jsou při pořizování spotřebičů pro domácnost ve značné nevýhodě oproti lidem bez zrakového postižení, museli jsme přisvědčit jednoznačně deklarovanému postoji MPSV, že tuto nevýhodu navrženým způsobem kompenzovat nelze. V našem stanovisku jsme mimo jiné uvedli:

„Elektrické domácí spotřebiče (pračka, sušička, myčka, lednice, sporák, pečící trouba, mikrovlnná trouba, kávovar, vysavač atd.) jsou dnes zcela běžnou a nedílnou součástí každé domácnosti. U naprosté většiny domácích spotřebičů je zcela zřejmý trend nahrazování fyzických ovládacích prvků dotykovými. Náhradou mnoha fyzických tlačítek za jedinou dotykovou plochu se jednak zvýší komfort obsluhy pro běžného uživatele bez zrakového postižení, jednak se sníží množství součástí spotřebiče a v důsledku toho se projeví i nižší poruchovost. Zmiňované mikrovlnky, pračky, ale i sporáky či kávovary nebo dříve jednoduché rychlovarné konvice se rychle mění v sofistikovaná zařízení, kde je potřeba vše kontrolovat pomocí displejů a dotykových ploch. V případě nevidomých osob to ale bohužel vede také k menší nebo až žádné přístupnosti. Pokud na takové displeje nevidíme a dotykové ovládací prvky nenahmatáme, stává se pro nás výběr, nastavení a obsluha domácích spotřebičů těžko rozlousknutelným oříškem.“

Pokračujme v citaci stanoviska SONS, jehož hlavním autorem byl za Tyflokabinet Ing. Jiří ježek:

„Ojedinělé prémiové domácí spotřebiče, ale jen ve vyšších cenových úrovních, nabízejí jako jednu z volitelných integrovaných funkcí hlasového průvodce, který umožňuje i nevidomým osobám je plně ovládat a obsluhovat. Jedná se sice o nadstandardní, ale nedílnou funkční součást těchto spotřebičů. Nelze ji od výrobku jakkoli oddělit ani vyčíslit její faktickou cenu. Tuto pro zrakově postižené občany požadovanou funkčnost však nelze ani dodatečně do žádného ze spotřebičů doplnit. Integrovaný hlasový výstup je buď přímo součástí spotřebiče, anebo zpravidla vůbec není.“

Uvědomujeme si, že níže naznačený trend není řešením pro všechny nevidomé či těžce slabozraké, zejména ne pro ty, pro něž je ovládání složitějších a technicky náročných pomůcek hůře či vůbec zvládnutelné, nicméně jde o trend nezvratný, který je možné a nutné využít, proto v našem stanovisku pokračujeme:

„Trend v oblasti obsluhy domácích spotřebičů směřuje k řízení dotykově ovládaných zařízení na dálku přes speciální aplikaci nainstalovanou v chytrém telefonu či tabletu nebo v chytrém reproduktoru s hlasovou asistentkou. A protože nedílnou součástí multifunkční elektronické komunikační pomůcky pro nevidomé a hluchoslepé je integrovaný hlasový výstup, může takto vybavené chytré domácí spotřebiče v případě dobře přístupné aplikace zcela ovládat a používat i nevidomá osoba. I zde se jedná o aplikace, které jsou integrální součástí chytrých spotřebičů, oddělení ceny tohoto softwarového vybavení od celkové ceny spotřebiče není možné. Samotná aplikace bez příslušného spárovaného spotřebiče nemá pro koncového uživatele žádnou hodnotu a ani nelze vyčíslit její cenu. Rovněž zde platí, že chytré spotřebiče s touto funkcí zatím také patří do prémiových modelů, jejichž cena převyšuje o desítky procent, často ale i dvojnásobně a vícekrát cenu běžného spotřebiče ve stejné kategorii bez možnosti dálkového ovládání.

Proto vidíme jako rozumné řešení, kde Úřad práce může konkrétně pomoct alespoň některým zrakově postiženým občanům v obsluze domácích spotřebičů, a tím podpořit jejich samostatnost a nezávislost, přiznávat příspěvek na pořízení kvalitních chytrých telefonů a tabletů na platformě operačních systémů iOS a Android v rámci kategorie elektronické multifunkční komunikační pomůcky. Obsluha některých spotřebičů chytré domácnosti skrze chytré telefony a tablety je totiž dalším vážným a plně akceptovatelným důvodem pro opodstatněné přiznání příspěvku. S velkou pravděpodobností se jedná o trend, kterým se bude ovládání elektronických domácích spotřebičů ubírat.“

Doufejme, že alespoň v tomto bodu vezme Ministerstvo práce a sociálních věcí náš názor v úvahu při metodických pokynech pro úředníky rozhodující o příspěvku na zvláštní pomůcku.

Za pražskou Sociálně právní poradnu SONS

Luboš Zajíc