Největší ostrov Středomoří, proslulý působením mafie. Ostrov plný kontrastů - od italské vesnice přes Orient a arabský svět, až po Asii. Od všeho je zde stopa. Taky nejvyšší činná sopka Evropy, lány olivových hájů, tyrkysově modré moře (a to hned tři!), horské vesnice a starobylá města, antické památky a skvělá kuchyně. No a frizzante za euro a půl! To všechno je Sicílie.
TERMÍN:
4. - 7.9.2020
PROČ SICÍLIE?
V dubnu mi zrušili Libanon, který jsem plánovala s kamarádkou Šárkou, coby náš první společný trip. Dost mě to mrzelo, protože jsem se těšila jak na naši první společnou "jízdu", tak i na Libanon jako takovej. Dokonce jsem kvůli této cestě absolvovala cestovatelskou přednášku! :) Libanon padl (bohužel dost doslova)... tak jsme si naplánovaly jako kompenzaci Maltu.
Tuto cestu, respektivě odlet, mi Wizz o 10 minut posunul hned po zakoupení letenek a já samozřejmě změnu neakceptovala - čekala jsem do poslední chvíle, abych tak měla otevřená zadní vrátka letenky zrušit a nechat si vrátit peníze/kredity "kdyby cokoli". Asi deja vu. Týden před cestou na Maltu se internetem rozšířila informace, že právě do této země je nově nutnost Covid testu. No a to je něco, co rozhodně dobrovolně podstupovat nechceme. Hledala jsem tedy možnost, kam nás na poslední chvíli přesměrovat. No a protože Wizz nenabízí jen možnost vrátit peníze či kredity, ale i rebook, koukla jsem na jeho nabídku. Možnosti byly dvě: Neapol, kde jsem byla celkem nedávno a Sicílie.. No a volba to byla naprosto jasná!
Musím říct, že při pohledu na variantu Sicílie jsem se opravdu usmála radostí a na chvilku si řekla - díky za ty semafory a zmatky... Přesně na Sicílii jsem se totiž dívala (myšleno na letenky) cca před týdnem a 3 tisíce se mi zdály fakt dost. Sicílie byl můj sen už dávno, dokonce jsem tam měla koupenou letenku 3 roky zpět. Bohužel jsem to tehdy z pracovních důvodů musela nechat propadnout. Teď to ale vypadá, že se můj sen splní! Sicílie… ty jo, tam chci od dětství! Konkrétně od seriálu Chobotnice s Corrado Cattanim!!
Je rozhodnuto ve vteřině, stejně nadšená je i Šárka. Navíc letenka místo za 3 tisíce za 560 Kč - no nekup to!
...seznamte se - Šárka :)
LETENKY NA SICÍLII
Letenku do Catanie jsem tedy rebookovala u Wizzair, a to s odletem v pátek ve 13 hodin z Vídně a návratem v pondělí v 11:20 opět do Vídně. Cena zpáteční letenky tak byla celkem 560 Kč.
COVID SITUACE - OPATŘENÍ
Na Sicílii nebyla v době mé cesty povinná registrace prostřednictvím jakéhokoli online
formuláře.
Před odletem nám Wizzair poslal formulář (stejný nám rozdávali i v letadle), který jsme se vůbec nenamáhaly vyplňovat. Přesně jak jsem premedikovala - po výstupu z letadla v Catanii absolutní covidové nic. Žádné kontroly, teploty, formuláře, úředníci. Prostě jen prolítnout halou a fičet si pro auto.
Při letu zpátky do Vídně jsme taktéž dostaly tranzitní dotazník pro Rakousko a i když ho minulej týden z Lisabonu ve Vídni chtěli, věděla jsem, že Portugalsko je pro Rakousko červené, narozdíl od Itálie, a tušila jsem, že teď to nikdo vybírat nebude. Opět jsem tedy vsadila na lenost a dotazník, kterej nám Wizz poslal dopředu a kterej opět rozdávali v letadle, jsem strčila do batohu bez jediné čárky. Když to budou fakt chtít, vyplním na místě. Rozhodně nehodlám zase do nějakých papírů psát svoje osobní údaje včetně čísla pasu a pak to házet do veřejných odpadkových košů jako desítky lidí jdoucích přede mnou…. V době GDPR docela paradox... No a přesně jak jsem říkala - po příletu opět postcovidová pohoda.
NA SICÍLII:
Roušky se nosí v MHD, v obchodech, v památkách, v uzavřených prostorách. Tedy stejně jako nyní u nás. Naopak bych řekla, že je to tady mnohem liberálnější. Lidé se schází na ulicích, v restauracích… Všichni se vřele objímají, líbají – prostě Itálie. Restaurace a zahrádky praskají ve švech. Roušky mají pouze číšníci. Hosté vůbec. Za mě musím říct, že jsem zde stran covidu žádné újmy neutrpěla.
DOPRAVA Z/ NA LETIŠTĚ
Letiště v Catani je opravdu malinké a leží jen necelých 10 kilometrů od centra města. Na letišti se nedá ztratit. Vymotaly jsme se ven během chvilky. Je přehledné, dobře značené.
Odjíždí od něj autobusy, takže dostat se do města není určitě problém:
červeno-modrý Alibus, který odjíždí každou půlhodinu, a to od 5:00 do půlnoci za 4 €
autobusová linka číslo 524, která ale staví cca 300 metrů od letiště (na ulici "Via Santa Maria Goretti"), cesta opět půlhodina, bus jezdí do 22.30 hodin a jízdenka stojí 1 €.
My jsme se tento trip rozhodly půjčit si auto. Takže rovnou z letiště hrneme do autopůjčovny, která je zhruba 200 metrů od letištního terminálu. V tomto místě jsou v podstatě všechny autopůjčovny u sebe.
DOPRAVA NA SICÍLII:
Protože jsme věděly, že máme na Sicílii pouze dva celé dny a chtěly jsme z ní vidět co nejvíc, rozhodly jsme se pro variantu auto. Rovnou říkám, že tento roadtrip byl opravdu náročný a hlavně – díky autu to rozhodně nebylo za kačku…
No a jaká je jízda na Sicíli v reálu?
Zážitek!! Obrovský zážitek! Zejména pro konzervativního Evropana, kterej je zvyklej dodržovat pravidla silničního provozu jak se je v autoškole naučil - myšleno všechny ty přednosti v jízdě, stopky, omezení rychlosti a jiné nesmysly... Taky je to test řidičské zdatnosti, odolnosti a asertivity. Jak jsem řekla Šárce – odteď už může řídit autobus v centru Mogadiša!
Co se týká jízdy ve městech, tak jízdních pruhů je zde tolik, kolik se vedle sebe vejde aut. Nejen, že se na nějaké bílé čáry na asfaltu absolutně nehraje, mnohdy vůbec nejsou, a to i na zhruba čtyřproudových cestách… Podle toho vypadá i předjíždění aut. Zleva, zprava… kudy jde prodrat se kupředu, tudy se jede!
Červená na křižovatce zastaví pouze cizince. Pro místní znamená, že by se měli asi trochu rozhlédnout. Mnohdy ani to ne. Stejně tak STOPka. Používají ji opravdu hodně, ale obvykle tak 50 metrů před skutečnou křižovatkou. Asi i díky tomu na ni nikdo nereflektuje. Taky platí, že při jízdě hlavní silnici nesmíte zaváhat, jinak se tam nacpe někdo z vedlejší. Kdo váha, nejede a blinkry se zásadně nepoužívají a když, tak spíš opačným směrem. No a stejně jak v Asii, i zde platí, že kdo troubí, ten prostě jede.
Po celé naší trase bylo až neuvěřitelné množství značek s omezením rychlosti - 30 a 40 km/h, ale všichni kolem vás jedou 120… Tohle jsem první den vůbec nechápaly…
Parkování je zde naprosto běžné nejen na těch nejvíc šílených místech – v zatáčkách, v centru uprostřed kolony, v úzkých ulicích, kde se dá projet pouze po chodníku... Dokonce i parkování na zákazu se tu nijak vážně neprožívá.
Ve městech jako Palermo pak počítejte ještě s kolonami, opravdu hustým provozem, kličkujícmi skútry, s dědoušky na kole, přebíhajícími chodci a prodejci.
Dálnice jsou v pohodě, občas vás překvapí mýtné. Platili jsme od 1 € do 8,7 € za úsek. Celkem zhruba 12 € na naší 700 km dlouhé trase.
No a samostatnou kapitolou jsou nekonečné tunely. Je jich tam fakt mrak a jsou dlouhé několik kilometrů. Hlavně trasa podél pobřeží Thyrénského moře je jeden velkej tunel.Ale pozitivní je to, že je v nich po celé délce signál :D
PŮJČENÍ AUTA NA SICÍLII:
Auto jsem zamluvila týden dopředu přes společnost rentalcars, kde je možné 24 hodin před cestou rezervaci bezplatně zrušit. V dnešní době nutnost.. Půjčení auta, samozřejmě toho nejlevnějšího (Fiat panda) vyšlo na 2 600 Kč. Bez pojištění! To jsem se rozhodla řešit až na místě. No a teď přichází jobovka. Pojištění auta na stejnou dobu vyšlo na rovné 3000 Kč. Nabízí vám totiž pouze dvě možnosti – buď si zaplatíte toto plné pojištění, konkrétně 109 € za 3 dny + k tomu ještě 100 € depozit, kdyby jste nevrátili auto s plnou nádrží, a máte po starostech. Nebo druhá varianta – nedáte si u nich pojištění žádné. Pokud si něco zaplatíte dopředu přes internet - u rentalcars - jsou to vyhozené peníze, protože tuto pojistku na místě absolutně neakceptují. V případě, že pojištění na místě odmítnete, je depozit 1 100 €. A samozřejmě zaplatíte každý škrábanec. No a jak mám zkušenost s Itálií, tak bych si dovolila tvrdit, že vám rozhodně minimálně stejnou částku, kterou by bylo pojištění, strhnou i v případě, že na autě nebude ani skvrnka. Prostě si něco najdou a svoje peníze z vás vydolují tak jak tak. I proto jsme se rozhodly přistoupit na jejich podmínky a vzít si plné pojištění. K vyzvednutí auta v autopůjčovně potřebujete samozřejmě: doklad totožnosti, řidičský průkaz – platný! a kreditní kartu. Upozorňuji, že na debetní kartu vám zde opravdu auto nepůjčí (pořád mě překvapuje, kolik lidí si myslí, že má kreditku, přičemž mají kartu debetní..).
Takže naše doprava byla pro dvě osoby v celkové ceně:
2600 Kč půjčení auta
3000 Kč pojištění
2000 Kč benzín a mýto
= 7600 Kč celkem
Zde bych dodala, že pokud se budou o náklady na auto dělit 4 osoby, už to vypadá úplně jinak… Také se dá celková cena tripu vylepšit tím, že auto nebude pouze dopravní prostředek, ale i vaše ubytování…
UBYTOVÁNÍ NA SICÍLII
Ubytování jsme rezervovaly den před odjezdem přes booking, a to pouze na dvě noci. Třetí noc jsme nechaly volnou s tím, že klidně přespíme v autě. Poslední den jsme měly odlet už okolo 9. ráno.. Ubytování jsem rezervovala až poté, co jsem si poskládala itinerář - tedy na trase naší road movie. Obě dvě ubytování byly neskutečné a doporučuji je všemi deseti! Krásné, čisté, s opulentní snídaní, super wifi, balkonem a hlavně parkováním u domu zadarmo, což na Sicílii ve městech není úplně obvyklé. Co mě nejvíc dostalo byla rozlehlost místností. V obou případech jsme měly pokoj velikosti malé tělocvičny někde ve vesnické Sokolovně.
Bydlely jsme zde:
1/ Ve městě Agrigento: B&B Le Quattro Stagioni za 1002 Kč/ pokoj
- bytnej je strašně fajn děda, co neumí ani slovo anglicky, nicméně dělá první poslední, aby vám vyhověl. Třeba i v době Covidu nařízenou zavřenou kuchyň (a lednici) vám zpřístupní… Snídaně jak na zámku, naprosto skvělá lokalita a parkování u domu grátis. Doporučuji všemi deseti!
2/ V Palermu: New B&B Dimora Annulina za 1 072 Kč/ pokoj
tohle ubytko je naprostá senzace a pokud chcete zažít pocit “spát na zámku”, vemte ho! Konkrétně jsme měly apartmán Junior s balkonem a výhledem na noční Palermo…. Jedno z nejhezčích ubytování za poslední dobu. I když mělo být parkování nedostupné - podle popisu na bookingu - parkovaly jsme zadarmo přímo u domu.
3/ ...no a třetí noc na pláži v Catánii, jak jinak - za kačku :)
JÍDLO V CATANII
Tak co se týká jídla, přestože jsem chtěla šetřit jak svoji postavu, tak i peníze, docela jsme se rozšouplyI! Nicméně jeden z nejvíc zážitků celé Sicílie pro mě byla náhodou objevená restaurace na pláži Lido Garibaldi. I když jsme původně hledaly nějakou levnou sámošku, kde si dáme pečivo a kousek sýra za kačku a místo toho jsme skončily v poměrně drahé restauraci, rozhodně nelituji! Člověk míní, život mění. Sámošky byly v době našeho příjezdu všechny zavřené - holt italská siesta, hlad naopak ukrutný, takže jsme neřešily a prostě sedly. Dala jsem si degustační set předkrmů z mořských plodů a musím říct, že na to budu vzpomínat do konce života!
Naopak pizza mě to docela zklamala, a to konkrétně ve městě Taormina přímo na náměstí. Těsto chutnalo stejně jako naše mražená pizza z Kauflandu…
Co mi chutnalo hodně, to byla zmrzlina. I tu jsme si dopřály v Taormině!
Ceny v sámoškách jsou zhruba stejné, jako u nás. Víno zde v pohodě koupíte za 1,5 €. Pokud máte rádi Prosecco, tak si o 1 € připlatíte. Za sebe musím říct, že mi zde nejvíc chutnalo místní frizzante. Patří do kategorie těch levnějších vín, něco málo přes euro, ale pije se opravdu dobře.
ITINERÁŘ:
= roadtrip: 9 hodin a 32 minut, 700 km jízdy:
Naše trasa ZDE.
CATANIA - AGRIGENTO - STAIR OF THE TURKS - CALTABELLOTTA - MONREALE - PALERMO - CEFALU - TAORMINA - CASTELMOLA - CATANIA
DEN 1 - pátek 4.9.2020 - BRNO - VÍDEŇ - CATANIA - AGRIGENTO
Naše cesta začíná klasicky v Brně, a to na autobusáku u Grandu. Jedeme opět Flixbusem, jak jinak. Nasedneme v Brně, vystupujeme po pohodové a svižné jízdě přímo před letištní halou. Autobus je téměř plný a já mám hned lepší pocit. Lepší pocit z toho, že se snad svět zase pomaličku vrací zpět do normálu. Chvilku poslouchám ostatní cestující, jak se těší na své cesty, hlavně mladou dvojici, která letí z Vídně do Gdaňsku. Je to teprve 14 dní, co jsem se tam procházela já. Hezký pocit.
Samozřejmě spolu se Šárkou otvíráme láhev Prosecca a připíjíme na naši cestu. Kousek za Mikulovem to pro jistotu potvrdíme ještě jednou sedmičkou. No a u toho - a teď velká děkovačka – posvačíme čerstvé řízečky z Šárčiny kuchyně!
Letiště ve Vídni naprosto v pohodě, rychlé odbavení a pak už směr letištní salonek.
Jsem velice mile překvapená, protože nabídka pokrmů naznala výraznou změnu. Změnu k lepšímu. Nejen že zde konečně není květákový salát a jsou tu i saláty jiné, také jsou zde jiné dezerty a konečně nově i nabídka sýrů, šunky a podobného “normálního jídla”. Nápoje jsou ve standardním vysokém levelu. My opět volíme Prosecco.
Let proběhl hladce, za necelé dvě hodinky přistáváme na Sicílii. Z letiště vycházíme bez jakékoliv kontroly nebo měření teploty, zmíněné dotazníky po nás nikdo nechce.
Půjčovny aut jsou všechny koncentrované na jednom místě a jsou dobře značené - jdeme po směrovkách. Nachází se zhruba 200 až 300 metrů od budovy terminálu. Po chvilkovém šoku z celkové ceny za půjčení auta – tedy s přičtením plného pojištění - bereme klíčky a nasedáme do našeho auta. Máme bílou pandu. Auto, které se v průběhu našeho tripu několikrát promění nejen v okřídleného koně Pegase (když Šárka přeletí v plné rychlosti retardéry), v neohrožený stroj, který si klidně třikrát během 5 min. vjede do protisměru, ale hlavně v auto, kterým prošmejdíme silnice tak úzké, že musíme sklopit zrcátka a které nám na poslední noc bude domovem.. Nezapomenutelným :)
Proces odbavení v auto půjčovně je desetiminutovka, takže vyjíždíme opravdu v časovém předstihu mého nachystaného itineráře. První náš cíl je 180 km vzdálené město Agrigento. Je to současně cíl poslední, protože právě zde máme domluvený nocleh. Cesta je jedním slovem boží a my si užíváme všechna panoramata, která Sicílie nabízí. Obě dvě jednohlasně žasneme hlavně nad neuvěřitelně hornatou krajinou. Mezi horami i v tomhle tropickém vedrném počasí kopa zeleně. Hlavně hroznové víno a olivy. Olivové háje jsou v podstatě všude, kde se tady hnete. Je to nádhera nádherná a tomu všemu dominují městečka a vesničky vysoko v kopcích. Jízda sama o sobě je obrovský zážitek. Kor když před námi asi 20 minut jede policejní doprovod..
AGRIGENTO
První náš cíl je asi největší památka tohoto města - Tempio della Concordia, tedy Chrám svornosti, který je považován za nejzachovalejší řecký chrám na celém světě. Nachází se v Údolí chrámů, což je vůbec jedna z nejznámějších památek celé Sicílie. Zde byl 5 století před Kristem postaven úžasný komplex chrámů, jejichž pozůstatky dodnes můžeme vidět. No a právě Chrám svornosti je ten, který tomu všemu dominuje. Vzhledem k tomu, že už nemáme moc času do doby našeho check in v ubytování a chceme ještě alespoň stoupnout do moře, také s ohledem na fakt, že za zhruba 10 € vstupné je potřeba počítat alespoň s dvěmi hodinami na celý komplex, pokocháme se jenom od brány a frčíme k moři.
Moře u městečka Agrigento není žádná exotická krása, ale ten pocit, když do něj strčíte nohu ve stejný den, kdy se vzbudíte v již chladném ránu doma v Bořitově - to je k nezaplacení!
No a pak už hrneme směr Agrigento – centrum. Právě zde máme zamluvené ubytování. Google mapy nás spolehlivě dovedou až před budovu, nicméně i tak docela hledáme.. Nakonec skočíme do sámošky, kde strčíme místnímu prodavači telefon s ubytováním a telefonním kontaktem a on zavolá majiteli. Během 2 minut nás vyzvedávají dva postarší dědoušci přímo před sámoškou a vedou nás zhruba 50 m k našemu novému domovu. Aneb pod svícnem je největší tma, že.
Majitel anglicky vůbec neumí, to nám ale nevadí. Pokoj, který nám otevře, je nádherný. Hlavně obrovský! Je zde klimatizace, okno do ulice, výborná wifi, krásná koupelna (holky - s fénem!), taky kuchyně. Tu má tedy zakázanou v době covidu nabízet hostům, nicméně co by pro nás neudělal že? Během 5 minut chladíme Prosecco.
Obě dvě toho máme docela plné brejle - budíček ve 3 ráno, přesun do Brna, z Brna do Vídně, let samotný a nakonec po vypůjčení auta ještě skoro 200 kilometrů jízdy - to je opravdu náročný start. Nicméně teď jsme tady a žijeme jen jednou! Vyrážíme na prohlídku večerního města..
A dobře jsme udělaly! Zrovna nedávno mi jeden kamarád řekl, že u potápění a potápěčů platí, že v ten moment, kdy ti pod vodou dochází dech, začínáš panikařit z nedostatku kyslíku a máš pocit, že je konec - je to teprve začátek. Právě v tuhle chvíli mají totiž tvoje plíce ještě hromadu kyslíku v zásobě. Je to obdoba známé hitovky kapely Mirai (a samozřejmě motto pana Zátopka) - “když nemůžeš, přidej víc”! No a dnes jsme si to potvrdily na vlastní kůži, žabky a játra :)
Nejen, že je toto město v noci naprosto dokonalé, krásně nasvícené a plné italského života, ještě tu mají ten nejlepší Aperol z celé Sicílie! Daly jsme jich rovnou několik, takže zpátky na ubytko jsme šly v téměř ranní hodinu tanečním krokem za současného zpěvu těch největších italských hitů! Boží to bylo!
DEN 2 - sobota 5.9.2020 - AGRIGENTO - STAIR OF THE TURKS - CALTABELLOTTA - MONREALE - PALERMO
Přestože to bylo včera docela masakr, navíc zakončený slušným mejdánkem, vstáváme přesně podle plánu v 6:30 ráno. Čeká nás úžasná snídaně v našem ubytování, pak už předáváme klíče, věci nahážeme do auta a vyrážíme na zhruba dvou hodinovou prohlídku a procházku tohoto městečka, tentokrát za denního světla. Město je to opravdu nádherné, nicméně ty dvě hodinky jsou tak akorát. Procházíme uličkama, ve kterých jsme bloudily večer se skleničkou Aperolu v ruce a náš vjem je úplně stejný, jako večer. Je to tu opravdu nádherné!
Přestože město Agrigento určitě stojí za návštěvu, ten nocleh a zastávka měla jiný cíl. Tím cílem je naše první dnešní zastávka. Tím cílem jsou naprosto dechberoucí a neskutečně nádherné turecké schody..
SCALA DEI TURCHI - TURECKÉ SCHODY
Tohle místo jsem vůbec neznala a vlastně ani nikdo z mých přátel, kteří na Sicílii byli. Dokonce o něm není zmínka ani ve většině cestopisech. Což nechápu protože tohle místo je za mě naprostý TOPka celého sicilského tripu! Tohle je prostě unikát, který - poletíte-li na Sicílii - nesmíte nevidět!
Jedná se o přírodní fenomén na jihozápadním břehu ostrova právě v blízkosti města Agrigento - proto jsme zde měly naplánovaný nocleh. Tím “fenoménem” je skalnatý masiv, který vybíhá do moře, a který má neuvěřitelně zářivě bílou barvu. Jasný čistě bílý odstín kamene je dán nerostným složením - směs jílu a karbonátu.
Už z dálky to celé vypadá spíš jako ledovcová kra někde v Antarktidě, a to víc to zarazí zde - na tropickém jihu Evropy. Celý tento zářivý útes byl navíc po staletí bičovaný větrem a deštěm a přetvořil se tak do jedinečného útvaru, který připomíná obrovské schodiště. To se zvedá z moře do výšin a na pohled vám z toho opravdu padne brada. Dříve si lidé mohli na tento masiv - tedy na tyto přírodní bílé schody - sednout a třeba se zde i opalovat, nyní je to již zakázáno (a hlídáno “strážci”). Každopádně i jen na pohled "z pod útesu" je Scala dei Turchi naprostá senzace, která v sicilské tripu jednoznačně vede.
Právě zde si spolu se Šárkou užíváme téměř pětihodinovu siestu - koupání, slunění, výborné jahodové Fragolino teplé jak svařák a hlavně - neskutečnou vyhlídku z moře na tuhle bílou nádheru.
No a pak už sedáme do auta a posunujeme se do dalšího dnešního cíle.
LIDO GARIBALDI
Tak tohle místo v mém itineráři rozhodně nebylo. Je to místo, o které jsme zakoply úplnou náhodou. A iniciátorem této náhody byl hlad. Když jsme vyjely od tureckých schodů, už nám opravdu kručelo břiše. Plánovaly jsme nějaký obchod, ideálně Lidl, kde si koupíme pečivo a kousek sýra a hlad zaženeme. Jenže je odpoledne, italská Siesta, a všechno zavřené. Když už to nemůžeme opravdu vydržet, přijíždíme k této pláži, kde je restaurace přímo nad mořem. Nádhera na pohled a navíc - jedinej volnej stoleček přímo u moře… Ať to stojí co to stojí, jídlo si zde prostě dáme! A o tom to je, o náhodách. O tom, že nás někdy náhody zavedou na ten nejhezčí místa, která už si budeme pamatovat navždy. V mém případě toto obžerství každopádně. Chvíli jsem přemýšlela nad jídelním lístkem a nad cenami a pak jsem si řekla, že jsem u moře a kde jinde si dát mořské plody než tady. Nemohla jsem si vybrat zda krevety nebo něco jiného, tak jsem si dala degustační talíř. Naprostá senzace! K tomu sklenička prosecca (Šárka ledově vychlazené pivo) a pocit naprosté spokojenosti.
CALTABELLOTA
Tak tahle zapadlá horská vesnička leží stranou hlavních cest a málokterý turista sem zabloudí. Což je ovšem obrovská škoda! Pokud chcete otestovat svoji asertivitu, zjistit, že Panda dokáže vyjet kopec příkrý jako skála a ještě prokličkovat uličkama na šířku právě jedné pandy, pak je tohle místo jednoznačná volba. Navíc zde můžete vychutnat i klid typický pro mimo turisticky známá místa, atmosféru pravého sicilského života a pocit, že jste na konci světa. Na tom nejvyšším konci světa!
Přesunete se sem po silnici plné serpentin, a to až do výšky 900 metrů. Celá vesnice je doslova nalepena na skalnatém útesu, uličky jsou úzké a odevšad se vám budou otevírat dechberoucí výhledy na pobřeží i vysoké hory. Jen si, prosím, zapamatujte, kde v tomhle kamenném hlavolamu s domky a uličkami jedna jak druhá, zaparkujete svoje auto :D Jinak se vám může podařit jej déle hledat než se tu kochat a nakonec vám třeba taky nezbyde nic jiného, než vlézt přes závěs z korálků na rodinnou oslavu přímo komusi do kuchyně a tam se ptát, kde je ulice na poslední fotce, respektive na té první, kterou jste tady po zaparkování udělali…
MONREALE
Tohle město leží opravdu jen kousek od Palerma, v podstatě je to takové jeho předměstí. Já si vyčetla, že je zde nádherná katedrála, která patří k největším dochovaným památkám normanské architektury na světě. Unikátní je i díky překrásné mozaikové výzdobě celého interiéru. Ke katedrále přiléhá klášter, ve kterém se skrývá další významná pamětihodnost – klášterní křížová chodba s 216 mramorovými sloupy. Do katedrály jsme ale nešly, protože už se téměř stmívalo a opět nás tlačil čas ubytování. Na Sicílii je obvykle nutné ubytovat se do 20 hodin, později chtějí příplatky okolo 25 EUR. Každopádně i krátká zastávka na náměstí Monreale a obejití katedrály nám stačilo a pak už hurá směr Palermo!
PALERMO
V Palermu máme nocleh, a protože chceme nasát atmosféru - tak rovnou v centru. Musím říct, že jsme měly z jízdy městem obavu, ale Šárka to zvládla na jedničku. Nalepila se na autobus a ten nás protáhl centrem a kolonami skoro až k ubytku. Ubytování bylo pár metrů od hlavního vlakového nádraží, takže opravdu centrum. Počítaly jsme s tím, že si jen hodíme batohy do ubytka, ubytujeme se “včas” - tedy bez příplatku za pozdější check in, a pak pojedeme hledat nějaký free parking, byť kus od ubytování. O to větší překvapení bylo, když nám recepční řekla, že tam kde stojíme, stát můžeme a je to zdarma.
Ubytování nám doslova vyrazilo dech. Hotový zámek - jak výzdobou, tak rozlohou. Vyrazily jsme na nákup - došlo nám víno - a pak jsme se shodly, že dnes posedíme “doma”. Ostatně posunout si zámeckou sedačku přímo k otevřenému balkonu, srkat vychlazené prosecco, poslouchat Annu Rusticano a jiné italské vypalovačky, cítit horký letní večerní vzduch takhle v září a poslouchat zvuky nočního Palerma - to je prostě sen!
Cestou z nákupu jsme před naším domem potkaly turistku, která se snažila dostat do výtahu. Pomohly jsme jí s kufrem, ve kterém musela mít většinu své rodiny, minimálně dobře stavěného chlapa, a pak jsme zjistily, že bydlí v našem ubytování. Jenže přijela pozdě a recepce už nefungovala. Ona si nepřečetla podmínky, takže byla jak bez peněz (zaplaceno dopředu), tak i bez pokoje. Pustily jsme ji do společných prostor, kde byla i docela fajn sedačka, nabídly jsme jí náš apartmán k užívání - hlavně koupelnu, ručník, wc a já měla opravdu hezkej pocit z toho, že jednou na nějaké své cestě můžu někomu pomoct přesně tak, jak mnohdy pomáhají jiní mě. Paní byla strašně vděčná, pořád držela sepnuté ruce v děkovnou skoro modlitbu a celkově jsme z toho byly na měkko. O to víc, když se objevila češka, která to celé slyšela a nabídla paní noc v jejich pokoji - měli s manželem třílůžkový pokoj. Takže všechno dobře dopadlo a snad i ta Angličanka měla nakonec z noci v Palermu jen dobrý pocit.
DEN 3 - neděle 6.9.2020: PALEMRO - CEFALŮ - TAORMINA - CASTELMOLA - CATANIA
PALERMO
Ráno si natahujeme budíček opět tak, abychom po snídani z ubytování rovnou vyrazily na prohlídku města. Káva na balkóně s vyhlídkou na probouzející se město - to postaví na nohy! Kolem 8:30 vycházíme do ulic. Večer jsme se koukly, co bychom zde chtěly vidět a nachystaly si pěší mapu.
K Palermu se dá říct jediné – je to město, které má jedinečnou atmosféru. Ocitnout se zde je tak trochu jako stát v úplně jiném světě, možná na úplně jiné planetě. Hodně mi připomíná Neapol. Kdo ví a zná Neapol, pochopí. Je to směs ohromné autentičnosti, pravé Itálie, Ale současně si zde budete připadat jak někde v Orientu nebo v arabském světě.. Trochu chaos, bordel, místy opravdu skládky přímo na ulici, vedle toho ale neuvěřitelné stavby a budovy a vůbec – pravý Sicilský život. Palermo je vedle Catanie další velkoměsto Sicílie, které zabezpečuje vstup na tento ostrov – je zde letiště.
MERCATO BALLARO
První místo, které jsme si naplánovaly, je místní vyhlášený trh. Není to klasická tržnice, ale přímo ulice plná prodejců všeho možného.
Musím říct, že jsi zde během chvilky připadáme jak na nějakém tržišti v Africe. Je zde opravdu drtivá většina černochů. C zde ale naprosto převládá, to je pohlaví muž. V podstatě jediné ženy v celém tomto mumraji, jsme my dvě s Šárkou. Chvilku to bylo docela vtipný - s ohledem na můj out fit /červené šatičky :D ...no byly jsme ve vteřině největší atrakcí ulice..
CATTEDRALE DI PALERMO
Katedrála je mixem několika různých stavebních slohů. Byla postavená ve 12. století Normany, v průběhu času byla doplňována o goticko-katálanské a klasicistní (interiér) prvky a uvnitř jsou uloženy sarkofágy s ostatky.
KAPUCÍNSKÝ KLÁŠTER (Convento dei Cappuccini)
Zdejší klášter je znám po celém světě jakožto hrobka s mumiemi příslušníků palermské vyšší vrstvy – některé leží v otevřených rakvích, jiné jsou připevněné ke zdi a všechny vypadají přímo děsivě. My jsme na něj bohužel neměly čas, takže mám pádný důvod se na Sicílii a do Palerma vrátit!!
QUATTRO CANTI
Nádherné náměstí, kde když si stoupnete doprostřed a otočíte se o 360°, uvidíte nádherné 4 stavby plné zdobení a vedle toho výhledy do uliček, které je taktéž berou dech.
FONTANA PRETORIA
Tahle fontána je snad nejkrásnější, jakou jsem kdy viděla. Fontánu di Trevi v Římě strčí do kapsy! Je to místo tak krásné, že i kdyby jste na město měl jenom chvilku, tohle prostě musíte vidět!
Náš čas pro tohle město vypršel, nasedáme do auta a posunujeme se do dalšího dnešního cíle. Tím cílem je 70 km vzdálené malé městečko Cefalu.
CEFALŮ
Už jen zastavení auta nad městem nabídne nádhernou vyhlídku..
Tohle městečko jsme si spolu se Šárkou obě dvě zamilovaly. Byly jsme zde zhruba jen 2 hodiny a zvládly zde projít vše, co nabízí, nicméně si myslím, že by stálo za návštěvu mnohem delší. Klidně den nebo dva. Jedná se totiž o zcela zachovalé starobylé městečko s úzkými uličkami, se spoustou obchůdků a kaváren a je zde i přenádherná katedrála, která opravdu vezme dech. Hlavně tím, jak je nalepená na skalnatý masiv.. Z mého úhlu pohledu rozhodně majestátnější a krásnější než ta v Monreale. Dovnitř vás ale v šatech na ramínka nepustí…
Navíc jsou zde nádherné pláže, jedna je dokonce městská přímo u místních domů. V době našeho příjezdu byla drsně přelidněná, covid necovid..
Městečko ohraničují z jedné strany písečné pláže a z druhé mohutný skalní masiv La Rocca, na který můžete vystoupit a obdivovat nádherný výhled.
Je tu i historická prádelna, jejíž prohlídku jsme plánovaly. Bohužel akorát když jsme k ní dorazily, zavřeli. Tak taky příště! :)
No a z Cefalu už vyrážíme na náš nejdelší přejezd, a to do 220 km vzdálené Taorminy! Ještě před tím ale dáváme zastávku na doporučeném místě. Je jím vesnička ještě výše nad taorminou:
CASTELMOLA
Vesnice leží asi 10 minut jízdy nad Taorminou směr vzhůru. Výhledy po cestě berou dech a na jedné zastávce jsme ochutnaly i hrozny a čerstvé fíky!
Cesta do městečka vypadá spíš jak túra k nějaké pevnosti nebo malému hradu, o to více překvapí, když se před váma najednou otevře malebné náměstí. fakt krása a turistů minimum.
Tím nejkrásnějším tu pro mě byl místní kostel, kde byla neuvěřitelná atmosféra a socha Ježíše ve skleněné rakvi, která vypadala ...jak živá. Zvláštní místo. Krásné!
TAORMINA
Tohle městečko se tyčí na skalnatém útesu vysoko nad mořem a bývá označováno jako nejhezčí město Sicílie. Současně je to také jedna z nejprestižnějších a nejdražších destinací v Itálii. Nejen ceny hotelů, jídla a vlastně všeho, je to také místo, kde rozhodně nikde nezaparkujete zadarmo. My jsme zde stály 3 hodiny za 6 € a měly jsme jak štěstí, že jsme to místo vůbec chytly, tak i v tom, že to bylo jedno z těch levnějších parkovišť.
To co nejvíc láká a co dělá z této destinace dokonalou kombinaci pro turisty je zejména poloha na svazích hory Monte Tauro, vysoko nad Jónským mořem, nevšední atmosféra zachovalého města, výhled na majestátnou sopku Etnu a také zachovalé římské divadlo.
Antické divadlo jsme se rozhodly také navštívit, už proto, že jsem o něm četla samou chválu. Byly jsme nachystané zaplatit 10 € vstupné, ale velice mile nás překvapilo, když nám u prodeje lístků pouze změřili teplotu a dali tiket s tím, že dnes je vstupné zdarma. Možná zde platí to, co platívávalo v Římě – první neděli v měsíci vstupy zdarma. To jsem ale nevěděla, takže to bylo opravdu milé překvapení.
Jedná se o zbytky antického řeckého divadla které bylo rekonstruováno a i dodnes se užívá. Je v něm totiž skvělá akustika. Stavba pochází asi ze 3. století před naším letopočtem a to nejvíc na ní dělá její umístění. Když si stoupnete nad ochoz pro publikum a vidíte pod sebou trychtýřovitě se svazující hlediště ve svahu, před sebou paláce a záliv s Jónským mořem, také sopku Etnu, rozhodně vám to vezme dech. Divadlo s výhledem na moře je naprostá senzace.
Jinak tady na nás padl fakt hlad a rozhodly jsme se na náměstí u kostela svaté Kateřiny zkusit místní kuchyni. Daly jsme si pizzu, protože kde jinde, než v Itálii že… Bylo to však obrovské zklamání,! Chutnala jak mražená pizza z Kaufu..
Nicméně i tak z Taorminy hezký dojem a i když jsme kvůli stmívání nesjely lanovkou k moři a k nejznámějšímu insta-fotopointu, líbilo se nám tam.
No a i když jsme plánovaly přespat v autě někde tady, nakonec volíme přesun ještě v podvečer do Catanie, abychom ráno neměly časový stres (ten jsme teda nakonec stejně měly :D ). Plán je jasnej - najít místo někde u pláže. Tak, abych z auta po probuzení tu pláž a moře viděly. A kde posedíme večer se zbytkem pizzy z Taorminy a nákupem z Lidlu…
Popsat asi hodinové bloudění dle google map v Catanii kolem místních veřejných pláží, to by bylo na román. Vyjely jsme tam snad půl nádrže, spáchaly asi 40 dopravních přestupků, z toho 3x po sobě během pěti minut vjezd do protisměru… Nakonec jsme ale takové místo našly a s třemi sedmičkami prosecca, studenou pizzou z Taorminy a dekou vyrazily k moři. Kousek od moře byl plážový bar, kde místní poklízeli a končili, kolem nás tma tmoucí, před námi v noci zářivé a hučící moře a nad ním skoro úplněk. Po levé straně rozsvícené město Catania a nad hlavou v pravidelných intervalech přistávala a vzlétala letadla. Aby ne, jsme 8 km od letiště. No a takhle jsme si tu sedly a udělaly si italskej koncert číslo dva!
Když jsem si později v letadle pouštěla videa, která jsme se Šárkou natočily, smála jsem se opravdu od srdce. Skvělé to bylo!
Jinak spát v pandě je fakt sranda! Myslím, že jsem se zmenšila za tu jednu noc minimálně o 15 čísel :D Škoda že jen na délku.. Ale i to bude jednou nezapomenutelná vzpomínka, tím jsem si jistá!
DEN 4 - pondělí 7.9.2020 - CATANIE - VÍDEŇ - BRNO
No a dnes nás čeká návrat domů, ale ještě předtím - svítání u moře. Musím říct, že až zde jsem si poprvé vychutnala pohled na sopku Etnu na horizontu! Krása krásoucí! I na tu jednou vylezu, vím to! Každopádně dnes si dáme v místním bistru, kde už je opět ranní ruch, poslední italskou kávu a pohledem na to úžasné rudé nebe a svítání se se Sicílií loučíme.
Desetiminutová cesta na letiště byla nakonec půlhodinové bloudění a hledání vjezdu na parkoviště autopůjčovny, ale i tak jsme letadlo stihly :) Sice o fous, ale jo!
ROZPOČET:
letenka Vídeň - Catania - Vídeň: 560 Kč
ubytování 2 noci/ osoba: 1 037 Kč
doprava: 2600 Kč půjčení auta, 3 000 Kč pojistka, 2 000 Kč benzín a mýto na naší trase, tedy: 3 800 Kč osoba
jídlo, pití, ostatní: 1 500 Kč
Celkem 3 noci a tři dny na Sicílii za 6 897 Kč/osoba.
ZÁVĚREM:
Sicílie je báječné místo na zemi! Určitě jsem tam nebyla naposledy! Jsem strašně ráda, že jsem ji mohla ochutnat, byť takto “z rychlíku”. Rozhodně si myslím, že každé místo, které jsme navštívily, stojí za návštěvu! Většina z nich by zasloužila i mnohem větší časový prostor. Každopádně jako ochutnávka a jako ucelení si názoru na tento ostrov – bylo to dokonalé. Ostatně i na pětihodinové koupání došlo!
Ujely jsme nakonec více jak 800 kilometrů, protože občas nás cesty zavedly trochu jinam, než jsme plánovaly… Viděly jsme 9 nádherných míst, jedno hezčí jak druhé, k tomu jeden ojedinělý přírodní úkaz – turecké schody. Nohy jsme měly hned ve dvou mořích a chutnaly jsme tu nejlepší italskou kuchyni, jakou jsem dosud zkusila!
Tenhle trip díky půjčenému autu rozhodně nebyl za Kačku, ale nelituju ani trochu. Díky tomu jsme mohly opravdu nasát atmosféru a vidět tolik, kolik jen šlo. Měly jsme v podstatě jen dva celé dny a na tento příděl si myslím, že jsme vytěžily opravdu maximum reálného. Možná i kousek navíc! Tenhle trip byl taky opravdu na dřeň. I přes hodiny strávené jízdou v autě jsme ještě nachodily 20 000 kroků denně. Nejen jízda samotná byla drsnej punk, ale i ta chůze byla mnohdy do kopců a schodů, takže žádná pohoda jazz. Jinými slovy - bylo to našlapané, bylo to náročné, bylo to krásné!
Obrovské poděkování patří mojí parťačce Šárce, protože odřídit to bez větších zkušeností s řízením mimo ČR tak, jak to dala ona, to by každej jen tak nedal. Hory, kopce, serpentiny, nečekané díry při stokilometrové rychlosti na silnici, ale taky Palermo ( = Asie styl) a vůbec jízdu italskejch řidičů... To vše s neustálým úsměvem na tváři a vtípky v každé situaci. Za to opravdu klobouk dolů! A nejen za to. Taky za celou spolujízdu od A do Z, protože jsem si to opravdu užila. Nejen památky a místa, ale také naše debaty, zpěv italských hitovek, dokonce i ten spánek v autě. Vlastně v autě… V Pandě! A taky si nepamatuji tolik péče a starostlivosti od parťáka na některé z mých cest, což pro mě bylo něco neznámého a bez výmluv - po letech opravdu moc milého.. ♥
Kdybych za sebe měla hodnotit nejkrásnější místa, byly by to:
1/ Turecké schody
2/ Cefalu
3/ Palermo
Kdybych měla hodnotit největší zážitky a vjemy, byly by to:
Neplánovaný oběd mořských plodů v lido Garibaldi..
Pomoc s ubytováním anglické turistce v Palermu..
Socha Ježíše ve skleněné rakvi v Castelmola..
Noční bloudění Catanií a hledání místa k poslednímu noclehu s výhledem na moře…
Poslední rozlučkový mejdánek za svitu měsíce na pláži…
