„Já mám protilátky!“ Biolog vysvětluje, co to znamená a jestli se na ně můžeme spolehnout

V rozhovoru se mimo jiné ptáme:

• Je vhodné očkovat malé děti?
• „Nesejme“ mě po prodělaném covidu třetí dávka?
• Hrozí dětem po vakcíně myokarditida?
• Kdy nás chrání protilátky?
• Budeme potřebovat čtvrtou dávku?
• Jak se situací zatočí omikron?
• Kde udělali politici největší chybu?

„Já mám protilátky,“ říkají mnozí lidé, kteří odkládají nebo vůbec neplánují očkování. Pojďme si trochu rozebrat, co to znamená „mít protilátky“, kdy je jejich existence průkazná a kdy si můžeme být jistí, že nás protilátky chrání.

Je především potřeba říct, že jakékoliv množství protilátek v krvi není kontraindikace k očkování. Z preventivních důvodů skutečně není důvod zjišťovat si hladinu protilátek, než se jdu očkovat. Nic nenasvědčuje tomu, že by jakákoliv hladina v krvi zhoršovala nežádoucí účinky vakcíny.

A když někdo, kdo prodělal nemoc třeba i poměrně nedávno, zvažuje, jestli jít, nebo nejít na třetí dávku?

Klidně řeknu, nemusíte na nic čekat, můžete jít kdykoliv. Ale na druhou stranu není potřeba spěchat. Pokud máte dvě dávky a před měsícem prodělaný covid, dává smysl chvíli počkat.

Ale když půjdu hned, neublíží mi to?

Ne. Kdyby totiž vyšší hladina protilátek měla při souběhu s vakcínou ublížit, lidé, kteří pracují v nemocnici a jsou trvale vystavení dávkám viru, by se po třetí dávce museli složit. Ano, byly tu nějaké teoretické obavy, ale nepotvrdily se.

Ale pokud někdo v posledním půl roce covid prokazatelně prodělal, nemusí stát první v pořadí na vakcínu. Těch neočkovaných a neprodělavších tu máme pořád dost. Bohužel.

Vraťme se teď k tomu, co znamená to „mám protilátky“.

Často se lidé ohání některým testem na protilátky, k tomu se za chvíli dostaneme. Ale jsou i tací, kteří automaticky předpokládají, že protilátky mají, protože nemoc prodělali. Jenže