Arestovyč řekl, že se Rusové sice snaží vytěžit z minima maximum, ale uskromnili se. „Porovnejme jejich požadavky z druhého dne kampaně, kdy nabídli vyjednávání, a jejich požadavky nyní. Téměř polovina požadavků, které vznesli, pominula,“ podotkl podle agentury Unian.
„Nyní jsou skromní, tiší a budou ještě skromnější a tišší za týden na bojišti Jak jsou naše úspěchy na bojišti, tak jsou skromní ve vyjednávání. Souvislost je jasná. Situace se nevyřeší jednáním, ale na bojišti,“ řekl také ukrajinský činitel.
Ruský prezident Vladimir Putin hovořil při zahájení invaze mimo jiné o potřebě denacifikace Ukrajiny, čímž měl v podstatě na mysli výměnu současné vlády prezidenta Volodymyra Zelenského za jinou, přátelštější k Rusku. Na rusko-ukrajinských jednáních v Bělorusku tento bod prakticky zmizel.
Co ale Rusko dál požaduje, je, aby se Ukrajina vzdala záměru vstoupit do NATO, aby se odzbrojila a aby uznala, že Krym je ruský a že separatistické oblasti na východě země jsou nezávislé. Zejména uznání územních ztrát je pro Kyjev dle vyjádření jeho představitelů nicméně naprosto nepřijatelné.
Jestliže Zelenskyj, který je do jisté míry zklamán tím, že Západ se v pomoci Ukrajině neangažuje tak, jak by si sám představoval, už přinejmenším připustil, že členství v NATO už není prioritním cílem jeho země. Jeho parlamentní strana začala také vypracovávat návrh nového systému garancí ukrajinské bezpečnosti, který NATO nezahrnuje. Chce se ale opírat dál o USA.
Padlých generálů přibývá
Arestovyč také tvrdil, že už padlo šest ruských generálů. Rusové se to prý snaží utajit, ale informace unikají. Před časem se Ukrajina jmenovitě pochlubila smrtí vysokých šarží, generálmajora Vitalije Gerasimova a předtím generálmajora Andreje Suchoveckého.
Moskva jinak oficiálně přiznává jen zhruba 500 mrtvých, Ukrajina tvrdí, že ruských vojáků už padlo při invazi přes 12 tisíc.
Během uplynulých 24 hodin zasadili podle Arestovyče ukrajinští vojáci nepříteli rány v sedmi lokalitách. Zahynuli dva velitelé pluků, dva prapory byly zničeny za pochodu. U Charkova se podařilo přerušit spojení mezi severní skupinou ruských vojsk a jednotkami, které se zdržují u Izjumu. Ten leží sto kilometrů jihovýchodně od Charkova.
Podle činitele úměrně tomu, jak se okupačním jednotkám nedaří vůči ukrajinským ozbrojeným silám, tak se uchylují k „oblíbené syrsko-čečenské taktice“, a tou je „terorizování civilního obyvatelstva“. Proto podle něj útočí na civilní zástavbu.
Ruská strana to už ani nepopírá, nicméně tvrdí, že v zasažených objektech sídlí vojáci nebo nacistické milice.
Arestovyč také vyjádřil přesvědčení, že se Rusům nepodaří obklíčit Kyjev. „Je nemožné obklíčit Kyjev, je nemožné ho dobýt. Nemusíte si dělat starosti,“ podotkl s tím, že se ukrajinské armádě pořád daří v oblasti odrážet nepřítele.
Kuleba neuspěl u Lavrova ani s koridory. Asi rozhodují jiní, zoufal si |
V turecké Antalyi se ve čtvrtek setkali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Šlo o první diplomatickou schůzku nejvyšších činitelů obou zemí od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Kuleba řekl, že v jednáních o klidu k zbraní nedošlo k žádnému posunu. Lavrov podle svých slov připomněl, že Rusko Ukrajině již představilo své návrhy na ukončení války.
Lavrov se například vyjádřil k případu bombardování dětské nemocnice v Mariupolu. Podle něj západní média nepodávají pravdivý obraz, když píší o zabitých dětech. Tvrdí, že nemocnice byla v rukou „radikálů“ a nenacházel se zde žádný pacient.
