Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o:

otázce k ústnímu zodpovězení (O-0029/2008/rev), kterou pokládají Elly de Groen-Kouwenhoven, Angelika Beer a Carolina Lucas jménem skupiny Verts/ALE, Luisa Morgantini jménem skupiny GUE/NGL, Annemie Neyts-Uyttebroeck jménem skupiny ALDE, Ana Maria Gomes jménem skupiny PSE, Ģirts Valdis Kristovskis jménem skupiny UEN, Karl von Wogau a Stefano Zappalà jménem skupiny PPE-DE Radě: Celosvětová smlouva o zákazu zbraní obsahujících uran (B6-0153/2008),

a

otázce k ústnímu zodpovězení (O-0030/2008/rev), kterou pokládají Elly de Groen-Kouwenhovenová, Angelika Beerová a Carolina Lucasová jménem skupiny Verts/ALE, Luisa Morgantiniová jménem skupiny GUE/NGL, Annemie Neyts-Uyttebroecková jménem skupiny ALDE, Ana Maria Gomesová jménem skupiny PSE, Ģirts Valdis Kristovskis jménem skupiny UEN, Karl von Wogau a Stefano Zappalà jménem skupiny PPE-DE Komisi: Celosvětová smlouva o zákazu zbraní obsahujících uran (B6-0154/2008).

  Elly de Groen-Kouwenhoven, autorka. − Vážená paní předsedající, v prosinci 2007 přijalo Valné shromáždění OSN převážnou většinou rezoluci, v níž vyzývá k prozkoumání vlivů, které mají uranové zbraně na zdraví civilního obyvatelstva a vojenského personálu.

Blahopřejeme Německu, Irsku a Itálii, které jako jediné země NATO podpořily tuto rezoluci OSN. Důvodem této podpory může být skutečnost, že mnozí z jejich vojáků se vrátili se smrtelnými nemocemi a/nebo se jim později narodily děti postižené vážnými deformacemi. Proto vyzýváme ostatní země EU, aby následovaly jejich příklad a předložily zdravotnické zprávy v souladu s požadavkem OSN.

Ochuzený uran byl použit na Balkáně, v Iráku a Afghánistánu. Ochuzený uran je odpad a představuje velmi levný materiál pro výrobu zbraní. Jeho světové zásoby se odhadují na 1,3 milionu tun. I mnohem menší množství než 1 mikrogram může být smrtelné, když se dostane do těla. Kromě radioaktivního záření je ochuzený uran chemickou toxickou sloučeninou. Nikdo neinformuje vojenské jednotky nebo civilní obyvatelstvo zemí, kde se zbraně s ochuzeným uranem používají. Nejnovější zjištění odborníků ze Světové zdravotnické organizace týkající se škodlivých vlivů ochuzeného uranu byla cenzurována.

Naléhavě žádáme, aby EU informovala své občany a obyvatele dotčených zemí. Vyzýváme Komisi a Radu, aby zabezpečily, aby byla v co nejkratším časovém období přijata mezinárodní smlouva.

S cílem získat podrobné informace o problematice je nejvyšší čas, aby Komise a Rada zpřístupnily všechny existující zprávy a začaly další vyšetřování, ke kterému Parlament vyzývá od roku 2001. Zatím opakujeme naši výzvu k zákazu ochuzeného uranu na základě zásady prevence.

  Annemie Neyts-Uyttebroeck, autorka. − (NL) Boj za celosvětový zákaz uranových zbraní a munice je součástí našeho všeobecného boje za kontrolu zbraní a ozbrojení. Zvláště se zaměřujeme na zbraně a munici, které jsou obzvlášť nebezpečné a škodlivé pro civilní obyvatelstvo a jejichž nebezpečné vlivy přetrvávají ještě dlouho po ukončení konfliktu – například jde o nášlapné miny, tříštivé bomby a uranové zbraně. Uvědomuji si, že je mírně ironické tvrdit, že některé zbraně jsou nebezpečnější a škodlivější než jiné, ale taková je skutečnost. Proto se soustředíme zejména na ty, které mohou mít nejškodlivější následky pro nevinné civilní obyvatelstvo.

V listopadu 2006 vyzval tento Parlament k moratoriu na tento typ zbraní, tedy na uranové zbraně. Minulý rok schválila má země, Belgie, zákon týkající se nejen moratoria, ale i samotného zákazu jakéhokoli použití uranových zbraní a domnívám se, že na to mohu být trochu hrdá. Nyní bych se chtěla zeptat Komise a Rady, jaká opatření přijmou s cílem zevšeobecnit moratorium a podpořit všeobecný zákaz.

Kromě toho, jak detailně vysvětlila řečnice přede mnou, uranové zbraně mají podle všeho škodlivé účinky i na vojáky, kteří je používají a kteří jsou jejich použití vystaveni. Přestože to nemusí být zcela jisté, je v každém případě vhodné, aby Rada zabezpečila, aby vojáci a jiní zaměstnanci, kteří se podílejí na operacích v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky, nebyli rizikům tohoto druhu vystaveni. Chtěla bych se tedy Rady zeptat, jaká konkrétní opatření přijímá, aby zabezpečila, že vojáci a zaměstnanci, kteří se na takových operacích podílejí, nejsou těmto rizikům vystaveni a že obyvatelstvo v oblastech, kde takovéto operace probíhají, také není těmto nebezpečím vystaveno.

Děkuji za vaši odpověď.

  Ana Maria Gomes, autorka. − (PT) Vážená paní předsedající, pane komisaři, v nedávno uveřejněném dopisu adresovaném novinám Times v Londýně devět bývalých britských vojenských velitelů žádalo vládu Spojeného království, aby se přidala ke kampani za zákaz tříštivých zbraní. Jejich argumentace byla stejná jako v případě nášlapných min. Jakkoli užitečná může být tato zbraň z krátkodobého hlediska, na základě vojenské logiky je skutečnost způsobení nerozlišující škody z dlouhodobého hlediska postačující, aby opravňovala zastavení jejího používání zodpovědnými ozbrojenými silami.

Stejná logika se uplatňuje i ve vztahu k munici z ochuzeného uranu. Evropská organizace vojenských svazů (EUROMIL) pečlivě tuto záležitost monitoruje a její stanovisko vycházející z informací od vojenského personálu z celé Evropy je kategorické. Zbraně z ochuzeného uranu musí být co nejdříve zakázány.

Evropský parlament se už zastával úplného zákazu těchto zbraní a rezoluce, kterou vloni v prosinci přijalo Valné shromáždění OSN, jíž byla otázka zbraní a munice obsahujících ochuzený uran začleněná do programu třiašedesátého zasedání Valného shromáždění, potvrdila, že Evropský parlament se zachoval správně, když přebral vedení a požádal Radu, aby zaujala vedoucí pozici také v této diskusi o odzbrojení a humanitárním právu.

Protiargumenty skeptiků z našich řad nemají váhu. Na základě nejzákladnější zásady prevence se vyžaduje stigmatizovat tyto zbraně dokonce i předtím, než rozsáhlé nepřímé důkazy poukazující na jejich nerozlišující a karcinogenní vliv budou nahrazeny nevyvratitelnými vědeckými důkazy.

Co o nás, politicích, řeknou lidé, a dokonce i dnešní skeptici, za deset let, kdy se škodlivé vlivy těchto zbraní jasně a nezpochybnitelně projeví, pokud mezitím neuděláme nic pro to, aby byly zakázány? Budou říkat totéž, co dnes říkají o nášlapných minách: jak to, že čekali tak dlouho!

  Ģirts Valdis Kristovskis, autor. − (LV) Vážené dámy a pánové, v první řadě bych chtěl zdůraznit, že vyzývám svou zemi – Lotyšsko, aby se zavázala k rezoluci OSN z prosince 2007. V druhé řadě vyzývám vysokého představitele, aby předložil odůvodněné stanovisko k iniciativě obsažené v této rezoluci. Za třetí vyzývám Evropskou unii, aby zabezpečila, že se mezi členskými státy budou vyměňovat informace týkající se druhů munice, s jejichž použitím se během operací může počítat. V souvislosti s ochuzeným uranem mám zvláštní osobní zkušenost. Byl jsem lotyšským ministrem obrany po pěti a půl roku. Přímo během mého funkčního období se Lotyšsko přidalo ke koalici USA ve válce v Iráku. V tom čase se objevily při více příležitostech podezření týkající se používání ochuzeného uranu v Iráku. Mezinárodní společenství v této záležitosti zareagovalo ostře. Lotyšské jednotky nepoužívaly munici s ochuzeným uranem. V Lotyšsku jsem však byl na několik měsíců požádán, abych přebral politickou zodpovědnost za tyto činy jako ministr koalice. Bohužel jako ministr koalice jsem nebyl informovaný o používání ochuzeného uranu. To je nepřijatelné. Nejen členské státy EU musí vážně zhodnotit potřebu munice tohoto typu ve svém arzenálu zbraní, ale i Evropská unie musí zabezpečit, aby bylo pro členské státy povinné vyměňovat si informace o možném využívání ochuzeného uranu během vojenských operací. Děkuji za vaši pozornost.

  Předsedající. − Pane Kristovskisi, nepřerušovala jsem vás, protože vaše zkušenost jako lotyšského ministra byla velmi důležitá, ale chtěla bych zdůraznit, že jste ve velké míře překročil časovou lhůtu na příspěvek.

  Stefano Zappalà, autor. − (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, na toto téma se už toho v minulosti řeklo mnoho a bohužel se domnívám, že ještě hodně se bude muset říci, než se najde konečné řešení. Tolik řekli už i mí kolegové a jasně to vysvětlili.

V některých členských státech budou muset být zavedena opatření pro zákaz výroby a používání tohoto typu zbraní na komerční nebo bojové účely. Tento Parlament několikrát zopakoval svou výzvu, existuje dokumentace formou fotografií a svědectví a existují logické důvody domnívat se, že italský vojenský personál zahynul v důsledku vystavení se těmto typům zbraní.

Existuje rezoluce OSN, v níž se vyjadřuje rozšířená obava, a byly předložené různé žádosti o detailní studie této otázky. Existuje zásada prevence, která by v souladu s právem Evropské unie měla vést k všeobecnému moratoriu aspoň do té doby, než budou k dispozici definitivní vědecké údaje.

Žádná z těchto činností však zatím nevedla k očekávanému výsledku. Ochuzený uran se nadále používá ve válečných bojůvkách, ať už probíhají na venkově nebo ve městech. Je nezpochybnitelné, že chemické látky prosakují do půdy a dostávají se do vrstev se spodní vodou a do rostlin, a proto nemůžeme pochybovat o tom, že části ochuzeného uranu, které přišly do kontaktu s půdou, se rozšiřují do půdního podloží, čímž znečišťují pozemní vody a zemědělské výrobky, což samozřejmě vede k rozšiřování nemocí mezi dotčeným obyvatelstvem a do menší míry i celého světa prostřednictvím vodního cyklu a cyklu částic, zejména v rámci neustále se rozšiřujícího světového tržního systému.

Dozajista neexistují žádné konečné studie, které by nebezpečí prokázaly, ale nelze popřít, že na základě parametrů, které jsou nám dnes známé, se nevylučuje existence rizika. Tato samotná úvaha musí přinutit pokrokové demokracie, aby podrobněji přezkoumaly záležitost a přijaly rozhodnutí.

Podle mého názoru si Evropská unie nemůže dovolit nečinnost. Unie má vůči členským státům jasné závazky, má jasné závazky vůči světu a jasné závazky vůči svým vlastním občanům. Unie má hospodářské zdroje, které může využít a neomezuje ji nedostatek, pokud jde o vědu a dostupné laboratoře. Rozhodnutí nejednat je nepochybně výsledkem volby, ne důsledkem nedostatku dostupných zdrojů a prostředků.

Vzhledem k všem těmto skutečnostem je zjevné, že Rada a Komise nemohou zabránit, aby jejich občané, ať už civilisté nebo vojenský personál, nebyli vysláni do oblastí světa, kde se tento typ munice využíval a využívá, ale také nemohou zabránit přijetí každé možné iniciativy v raném stadiu, jejímž cílem je upravit výrobu a používání této munice, a vzhledem k vědeckým údajům připravit otevřený zákaz a konečnou likvidaci těchto zbraní.

O to se snažíme v naději, že Rada a Komise v praxi prokážou svůj smysl pro zodpovědnost, neboť nejde o nejasnou politickou záležitost, ale o otázku veřejného zdraví.

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Děkuji velmi pěkně, vážená paní předsedající. Jménem Rady bych také chtěl poděkovat poslancům EP za předložení otázky týkající se celosvětového zákazu nebo celosvětové smlouvy o zákazu uranových zbraní.

Samozřejmě, poslanci si pravděpodobně uvědomují, že takováto dohoda zatím neexistuje. Neexistuje žádná dohoda, jíž by se upravovaly zbraně obsahující ochuzený uran na vícestranné úrovni. Taktéž je známo, že stanovisko Rady k této otázce není jednoznačné.

Nedávno v rámci Organizace spojených národů proběhla diskuse o vlivech zbraní obsahujících ochuzený uran, přičemž na konci minulého roku první výbor Valného shromáždění přijal rezoluci s názvem Účinky používání zbraní a munice s obsahem ochuzeného uranu. Jak už bylo uvedeno, členské státy EU o této rezoluci hlasovaly různě. Řekl bych, že velmi různým způsobem. Pět hlasovalo ve prospěch, čtyři v neprospěch a všechny ostatní se hlasování zdržely. Řekl bych, že jde o celkem dobrou ilustraci současné situace ve světě.

S vaším dovolením bych se velmi stručně pokusil odpovědět na zvláštní otázky, které byly položeny.

Pokud jde o první otázku v souvislosti s usnesením Evropského parlamentu týkajícím se biologických zbraní a některých typů konvenčních zbraní, chtěl bych zdůraznit, že Evropská unie byla, je a nadále bude velmi aktivní ve svém mezinárodním snažení o uskutečňování Úmluvy o biologických a toxických zbraních. Kromě jiného EU sehrávala významnou roli na druhé konferenci věnované posouzení v roce 2006 a rovněž bude aktivní během trvání odborného programu do další konference věnované posouzení naplánované na rok 2011.

Pokud jde o Úmluvu o konvenčních zbraních, Evropská unie a její členské státy se aktivně podílejí na současných jednáních, do nichž je zahrnuta diskuse o humanitárních následcích tříštivých bomb. Členské státy se zavázaly do konce tohoto roku dosáhnout prostřednictvím jednání právně závazného nástroje, v němž se budou zohledňovat všechny aspekty tříštivých bomb.

Pokud jde o druhou otázku, chtěl bych objasnit, že zbraně obsahující ochuzený uran nebyly zahrnuty do strategie Evropské unie proti zbraním hromadného ničení. V současnosti stále probíhá diskuse o tom, zda je vůbec možné zahrnout takovouto munici mezi zbraně hromadného ničení. Ve skutečnosti existují někteří, kteří se domnívají, že na ochuzený uran se vztahuje Úmluva o konvenčních zbraních, jiní se domnívají, že protokol 3, který je součástí tohoto Úmluvy, by se měl rozšířit, aby do něho byly začleněny otázky projektilů a hlavic obsahujících ochuzený uran. V krátkosti, diskuse stále probíhají.

Pokud jde o třetí otázku, chtěl bych objasnit, že výběr armádního zařízení včetně munice využívané v rámci operací, které vede Evropská unie, je v pravomoci členských států, a poněvadž nedisponujeme vícestrannou dohodou týkající se této záležitosti, nemohu poskytnout žádné dodatečné informace o využívání ochuzeného uranu.

Pokud jde o čtvrtou otázku, která se týká bezpečnostních záruk pro vojáky a civilisty zapojené do operací Evropské unie, v této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že za bezpečnostní záruky nese odpovědnost velitel operace v rámci operačního plánu schváleného Evropskou radou a tento velitel musí přijmout opatření, která považuje za nezbytné. Samozřejmě musí zároveň zohledňovat operační omezení.

V případě všech civilních misí Evropské unie je za tyto otázky odpovědný vedoucí mise pod vedením velitele civilní operace.

Pokud jde o poslední otázku týkající se dialogu mezi Evropskou radou a USA, nevládními organizacemi a jednotlivci, mohu jen říci, že dosud nebyl o této záležitosti zahájen dialog s USA ani s jinými stranami zmíněnými v této otázce. V každém případě budu dále se zájmem sledovat diskusi na toto téma.

Děkuji.

  Louis Michel, člen Komise. − (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v usnesení Parlamentu přijatém v listopadu 2006 se Evropská unie a členské státy vyzývají k tomu, aby přistoupily k rozšíření rozsahu působnosti Protokolu III k Úmluvě o konvenčních zbraních s cílem omezit používání zbraní obsahujících ochuzený uran. Chtěl bych tomuto Parlamentu připomenout, že Parlament vyzývá k činnosti, která, jak víte, přesahuje pravomoci Komise, neboť Společenství není signatářem Úmluvy. Kromě toho podle Smluv nemají orgány Společenství pravomoci v oblasti vojenských záležitostí. Navzdory tomu bych nechtěl, aby Komise budila dojem, že k problémům souvisejícím s výrobou, uskladněním a používáním zbraní, na něž se vztahuje Úmluva o některých konvenčních zbraních, nebo se záležitostí nehumánních zbraní všeobecně, zaujala lhostejný postoj. Ve skutečnosti je to přesně naopak.

Komise se v plné míře zapojuje do realizace společného stanoviska, které přijala Rada minulý rok, ve prospěch všeobecné povahy Úmluvy a jejích protokolů. Tento rok se konaly tři semináře, jeden pro Jižní Ameriku a Karibik v březnu v Santo Domingu a dva další pro africké země minulý měsíc v Lomé. Na základě těchto seminářů Dominikánská republika už oznámila, že hodlá Úmluvu v dohledné době ratifikovat, a Surinam se vyjádřil, že je připraven přijmout potřebné kroky vedoucí k ratifikaci. Komise podporuje i realizaci Úmluvy o biologických a toxických zbraních a rovněž pracuje na iniciativách na vytvoření nového nástroje v reakci na humanitární obavy, které vzbuzují tříštivé bomby, a to v rámci Úmluvy o konvenčních zbraních a mírového procesu z Osla.

Komise už také přistoupila k činnosti v reakci na problémy způsobené výbušnými zbraněmi. V roce 2006 bylo například rozděleno pět milionů EUR s cílem pomoci při čištění trosek po bojích s výbušninami v Libanonu.

V souvislosti s druhou otázkou bych řekl, že dostupné vědecké výsledky nemohou potvrdit, že munice obsahující ochuzený uran představuje významné riziko pro zdraví civilního obyvatelstva v příslušných oblastech bojů nebo pro vojenský personál, který slouží nebo sloužil v těchto oblastech. Jde o stanovisko uvedené v průzkumech OSN, WHO a Mezinárodní agentury pro atomovou energii, stejně jako stanovisko skupiny odborníků, kterou zřídila Evropská komise podle článku 31 Smlouvy o Euratomu, kde se stanovuje, cituji: „Na základě dostupných informací se vystavení ochuzenému uranu nepovažuje za vedoucí k zjistitelným zdravotním účinkům za předpokladu realistického množství absorbovaných dávek,“ konec citátu. Komise hodlá tuto záležitost opětovně přezkoumat. Rovněž tak bude nadále zabezpečovat zdraví svého personálu a bude se řídit pokyny WHO v případě umístění jednotek v podmínkách možného vystavení ochuzenému uranu.

Pokud jde o dialog s organizací EUROMIL, Komise samozřejmě hodlá diskutovat s kterýmkoli zástupcem občanské společnosti.

Pokud jde o poslední tři otázky, Komise v současnosti nehodlá přijmout žádné finanční závazky v těchto oblastech.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN BIELAN
místopředseda

  Jana Hybášková, jménem skupiny PPE-DE. – (CS) Zbraně obsahující ochuzený uran představují nesmírnou zátěž pro životní prostředí. Pro kohokoliv, kdo kdy viděl důsledky jejich použití, je debata o neprokázaných následcích totálně absurdní. Špinavé střely rozsekají pancíř nejmodernějšího tanku o síle mnoha centimetrů na kusy, mají nesmírnou ničivou sílu. Mají vliv na lidské zdraví. Nemilosrdně zabíjejí. Není pochyb o tom, že je potřeba zastavit jejich výrobu, obchod i použití i skladování. Tento Parlament, Unie, krůček po krůčku stavějí evropské ozbrojené síly, evropskou obranu. V budoucnosti budeme partnerem NATO i USA. Proto musíme být kredibilním partnerem. Stoupnout si do lavice a křičet: „Já chci moratorium na ochuzený uran.“ je směšné. Stejně jako chtít po Radě vypracovat studii dopadů. Nejprve musíme nalézt politickou dohodu mezi členskými státy Francií, Británií a třeba Českou republikou. Poté začít spolupracovat s OSN, pracovat na vytvoření předpokladu pro mezinárodní úmluvu o zákazu špinavého uranu. Součástí je vypracování režimu postupného zákazu výroby přijatelného pro všechny členské státy stejně jako skladování, obchodování i konečného data zákazu použití. Poté je třeba svolat konferenci, která přijme režim a bude počátkem procesu směřujícímu ke konečnému zákazu této zbraně.

Potřebujeme přesnou analytickou studii, potvrzení vedlejších dopadů. Hlavně potřebujeme ale politickou spolupráci k postupnému vytváření politické vůle, mezinárodní uznání, konsenzus a rozhodnutí. To je proces, který bude trvat léta. Bylo by skvělé, kdyby stranou nové úmluvy o veškerém vojenském užití a zákazu špinavého uranu již byla Evropská unie. Ale právě proto se chovejme odpovědně, hloupým křikem nesnižujme její kredibilitu, profesionální neznalostí a neodvedenou prací nepřestávejme být partnery v takto závažné hře.

  Elizabeth Lynne, jménem skupiny ALDE. – Ve Velké Británii se stovky veteránů domnívají, že vystavení se uranu v první válce v Perském zálivu vedlo k jejich chronickým chorobám a postižením a že v Iráku existují důkazy o tom, že použití ochuzeného uranu způsobilo zvýšení počtu dětí rodících se s jedním okem, respektive bez očí. Otcové sedmi z osmi dětí, které se narodily bez očí, byli vystaveni ochuzenému uranu během války v Iráku v roce 1991.

Přinejmenším sedmnáct zemí stále disponuje zbraněmi s ochuzeným uranem ve svém vojenském arzenálu včetně třech členských států EU, kterými jsou Francie, Řecko a Spojené království. V současnosti naléhavě potřebujeme mezinárodní smlouvu, kterou se zavede okamžité moratorium na používání, vývoj, výrobu, hromadění, přesun a testování zbraní obsahujících ochuzený uran, stejně jako recyklace a zneškodnění existujících zásob těchto zbraní. Doufám, že všichni podpoří toto usnesení.

  Konrad Szymański , jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, samotná opatrnost není postačujícím důvodem ke snahám o účinné odstranění zbraní obsahujících ochuzený uran. V každém případě je zapotřebí urychlit práci na odborných studiích týkajících se účinků používání takovýchto zbraní na lidské bytosti. Moratorium na používání tohoto typu zbraní by se však mělo zavést bezodkladně a záležitost je zapotřebí prodiskutovat v rámci nové evropské bezpečnostní strategie. Výzva, před níž stojíme, představuje začátek činnosti na mezinárodní smlouvě vycházející ze systému OSN. Takovouto smlouvou by se upravovalo používání, uskladnění a testování tohoto druhu zbraně.

  Tobias Pflüger , jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Vážený pane předsedající, na tuto diskusi jsme už dlouho čekali. Těší mě, že jsme ji dnes zařadili do programu. Ochuzený uran se používá v mnoha zemích, a zejména v západních zemích, jako munice ve válce pro svou vysokou penetrační schopnost, zejména proti ozbrojeným vozidlům. Munice s ochuzeným uranem však obsahuje vysoce toxické chemické látky, jinými slovy, tyto látky jsou jedovaté a také radioaktivní. Ochuzený uran je vedlejším produktem jaderného průmyslu, který je výsledkem obohacování uranu nebo výroby jaderných zbraní. Využívání jaderné energie je, ve zkratce, také součástí problému.

Munice obsahující ochuzený uran má dlouhodobé následky. Při zasažení tvrdého cíle se ochuzený uran uvolňuje při vysokých teplotách a přetavuje se na oxidy ochuzeného uranu, které mají formu jemného radioaktivního (alfa záření) toxického prachu, který se může šířit větrem a vodou. Tento prach je náročné odstranit z prostředí a při dýchání se usazuje v plících. Víme o syndromu války v Perském zálivu a syndromu války na Balkáně a tentýž jev byl pozorován opakovaně, když vojáci očividně onemocněli na různé typy rakoviny, jako je například rakovina plic, z důvodu vystavení oxidu ochuzeného uranu. Také se zvýšil počet případů takovéto rakoviny mezi obyvatelstvem oblastí, ve kterých se tato munice použila.

Zajímavou skutečností je, že vojenská účinnost munice s obsahem ochuzeného uranu je ve skutečnosti velmi omezená, přičemž její využívání zahrnuje množství nepředvídatelných rizik. NATO využila munici s ochuzeným uranem ve válce v Jugoslávii. V Iráku americké vojenské síly použily celkem 300 tun munice obsahující ochuzený uran. V této zemi, a zejména v Bagdádu, žije zvýšené procento dětí s různými deformacemi. Vláda Afghánistánu nyní vyzvala k vyšetření používání munice s ochuzeným uranem v Afghánistánu a tvrdí, že americká armáda neinformovala o používání munice s ochuzeným uranem, zejména ve východní části země. Munice s ochuzeným uranem se využívala ve válce v Libanonu, zejména ji používal Izrael, a ve velmi velké míře byla použita v první válce v Perském zálivu. Počet kontaminovaných vojáků se odhaduje na 66 000.

Problém je zjevný. Mezitím první váleční veteráni, jako například Kenny Duncan z Velké Británie, dostávají výsluhový důchod udělený za vlivy, které na ně měl ochuzený uran. Pokud by byl ochuzený uran například kosmetickým výrobkem nebo látkou využívanou při výrobě potravin, byl by už dávno zakázaný. Vojenské jednotky jsou usměrňovány, aby nosily ochranné oděvy, když manipulují s municí obsahující ochuzený uran. Evropská organizace válečných svazů (EUROMIL) vyzývá k zákazu používání zbraní, jimiž se tato munice vystřeluje. Belgie munici obsahující ochuzený uran zakázalo, k čemuž jí blahopřejeme. Výbor OSN pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost odhlasoval výzvu k vypracování zprávy o škodlivých účincích zbraní a munice obsahujících ochuzený uran 122 hlasy proti šesti, přičemž 35 členů se hlasování zdrželo. Mezi šest hlasů v neprospěch této výzvy patřil hlas České republiky, Francie, Nizozemska a Spojeného království. Potřebujeme zákaz výroby a používání munice obsahující ochuzený uran.

  Luca Romagnoli (NI). – (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, používání ochuzeného uranu na válečné účely je v rozporu s mezinárodním právem, existují totiž nevyvratitelné důkazy o jeho skutečných toxických vlivech na člověka i na životní prostředí. Souhlasím s tím, že v rámci evropské bezpečnostní strategie se musí tato záležitost v plné míře zohlednit a domnívám se, že zákaz těchto zbraní v členských státech Unie musí být naprostý a konečný.

V obou otázkách se předkládá hodnocení a nastolují se racionální společné otázky, které byly ve velké míře zdokumentované. V této souvislosti bych chtěl využít příležitost a upozornit na příklad italských vojáků, kteří byli vysláni na Balkán a kteří stále čekají na spravedlivé odškodnění, které, jak se obávám, nikdy nedostanou. Protože Unie nepůsobí jako subjekt schopný odškodnit škody minulosti, měla by vyslat rozhodný, silný signál aspoň do budoucnosti prostřednictvím zákazu výroby, uskladňování a uvádění tohoto typu zbraní na trh v rámci členských států Unie.

  Luisa Morgantini, autorka. − (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, výzvu Jany Hybáškové na uplatňování tzv. real politik považuji za nemístnou a celkově cynickou. Nečinnost nebo zanedbávání nejsou, podobně jako státní tajemství, přijatelné v případě, když jde o lidské zdraví.

Používání uranových zbraní má zničující a nenapravitelné následky. Při jejich výbuchu uranové projektily vypouštějí jemný toxický prach, kontaminují vzduch, půdu a vodu, pronikají do dýchacího ústrojí a zvyšují pravděpodobnost vzniku nádorů, leukemie a deformací. Kdokoli, kdo je používá, tak zjevně jedná v rozporu s mezinárodním humanitárním právem. Od války v Perském zálivu v roce 1991 sdružení příbuzných obětí vojáků spočítalo, že jen v Itálii došlo k padesáti úmrtím. Nedávno ministr obrany prohlásil, že došlo k 77 úmrtím a že počet lidí trpících onemocněními se odhaduje od několika stovek po asi dva tisíce.

V období let 1991 až 2003 se použilo víc než 2 000 tun ochuzeného uranu. Okolo 70 % území Iráku je kontaminováno, a dokonce ani dnes si nejsme jistí rozsahem hrozných škod, které lidem způsobil ochuzený uran. V irácké nemocnici v Basře jsem viděla těla malformovaných dětí. Viděla jsem ty hrozné škody, které zanechal na jejich malých tělíčkách. Tisíce civilistů bez tváře, kteří stále žijí a umírají v zemi kontaminované radiací v Iráku, Afghánistánu, Kosovu, Bosně a Somálsku, si neuvědomují svůj strašný osud.

Od roku 2001 jsme se my, Evropský parlament, snažili o zavedení moratoria. V roce 2006 jsme to potvrdili přijetím usnesení o chemických zbraních a nehumánních konvenčních zbraních. Rezoluce, kterou velkou většinou přijala OSN v roce 2007, vyzývá členské státy Organizace spojených národů, aby přezkoumaly škodlivé následky na zdraví. Šest zemí hlasovalo v neprospěch této rezoluce. Byly jimi USA a Izrael a bohužel několik členských států Evropské unie, konkrétně Francie, Spojené království, Česká republika a Nizozemsko. Měly by si radši vzít příklad z Belgie, která se v březnu 2007 stala první zemí na světě, která se rozhodla zcela zakázat ochuzený uran vzhledem k jeho toxickým vlivům.

Společně s ostatními kolegy, přičemž mě těší, že mohu říci, že všech politických přesvědčení, jsem se důrazně zasazovala za tuto diskusi, protože je zásadní bojovat proti porušením mezinárodního, humanitárního a environmentálního práva a jednat, s cílem zabezpečit, aby armádní hierarchie, státy a zbrojní průmysl přebraly v plné míře svou zodpovědnost. Nedostatky a vojenské tajemství, neschopnost uskutečňovat pravidla týkající se ochrany a uplatňovat zásadu prevence by mohly nebezpečí uranu zamést pod koberec spolu s možností předcházet velkému množství obětí.

Na tomto základě opětovně potvrzuji výzvy, které jsme vyslovili v našem usnesení, zejména k zabezpečení maximální transparentnosti prostřednictvím označování kontaminovaných oblastí a především prosazování návrhu na okamžité zavedení moratoria, s cílem dosáhnout úplného zákazu ochuzeného uranu a tříštivých bomb, které si ještě stále vybírají své oběti. Například v Libanonu bombardovala izraelská armáda více než milionem tříštivých bomb vesnice a domy po několik hodin předtím, než se stáhla z tohoto území.

Přistupte k činům. Děkuji Radě a Komisi za jejich odpovědi, ale i za to, co udělají navzdory omezením, o nichž hovořil pan komisař Michel, aby dosáhly osvobození od uranových zbraní a tříštivých bomb.

  Janusz Onyszkiewicz (ALDE). – (PL) Ochuzený uran je o 70 % těžší než olovo. Díky své kinetické energii tedy i střela velmi malého kalibru dokáže prorazit pancéřování tanku. Proto armáda využívá ochuzený uran. Na světě se nachází přibližně jeden a půl milionu tun ochuzeného uranu. Lehce je možné pochopit pokušení, které vede k jeho používání. Jak se však ukazuje, zbraně tohoto typu zdaleka neprokázaly takovou účinnost, jaká se očekávala. Sedmdesát procent zničených iráckých tanků bylo zničeno zbraněmi jiného typu.

Samozřejmě, otázka následků použití takovýchto zbraní je nadále významná. Mělo by se jasně prohlásit, že nebyla poskytnuta ještě konečná odpověď. V uranových dolech ostatně pracovaly tisíce lidí mnoho roků, přičemž se u nich neprojevily zjevné zdravotní komplikace. Navzdory tomu se tyto záležitosti nevyjasnily, a proto je zapotřebí vyhlásit moratorium, aby se umožnilo konečné řešení tohoto problému.

  Roberto Fiore (NI). – (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, povaha a rozsah poškození vyplývajících z používání ochuzeného uranu nedovolují, aby toto poškození bylo označené jako „vedlejší“. Poškození zasahuje v postupných vlnách nepřátelské vojáky a vojáky používající tyto zbraně. Jeho důsledky jsou například syndrom války v Perském zálivu, syndrom války na Balkáně.

Civilní obyvatelstvo představuje lidi, kteří následující desetiletí ponesou následky použití těchto zbraní. Obyvatelé válečných oblastí, kteří vdechují a tráví ochuzený uran, neboť kontaminuje vrstvu půdy s vodou a potravinový řetězec, jsou oběťmi vlivů záření. Nejvyšší cenu, pokud jde o typické škody způsobené vystavením se záření těžkých kovů, o které všichni víme, platí děti, těla ve vývinu, a zejména nenarozené děti. Exponenciální nárůst genetických malformací a dětských nádorů v oblastech, kde se použil uran, jsou toho důkazem.

Nedávná studie BBC ve Velké Británii prokázala, že 24 hodin po masivním bombardování na Balkáně byla naměřena historicky nejvyšší míra atmosférické radioaktivity na severu Anglie. Proto nenavrhujeme jen zákaz ochuzeného uranu, ale i potrestání válečných zločinů těch, kteří ho použili, přičemž si byli v plné míře vědomi následků takovéhoto použití, a potrestání těch, kteří ho budou používat i po zavedení zákazu.

  Gerard Batten (IND/DEM). - Vážený pane předsedající, v rámci diskuse o tématu radioaktivních zbraní tento Parlament významně mlčí o britském občanu, bohužel, tím pádem i občanu EU, který byl zabitý radioaktivní zbraní v Londýně v prosinci roku 2006. Samozřejmě mám na mysli pana Alexandra Litviněnka, který byl zavražděný aktem státy podporovaného terorismu prostřednictvím polonia 210.

Hlavním podezřelým z tohoto zločinu je Andrej Lugovoj, který je v současnosti poslancem ruského parlamentu a podle ruské ústavy nemůže být vydán. Vdově po panu Litviněnkovi je zároveň odepřena možnost soudního vyšetřování případu u britských soudů, které by mohly vyšetřit důkazy vraždy bez soudního řízení s podezřelými ze zločinu.

Tato vražda byla válečným aktem Ruska vůči Spojenému království. Britská vláda s touto skutečností nechce být konfrontována. Pokud však chcete diskutovat o radioaktivních zbraních, proč nediskutovat o vraždě pana Litviněnka a jejích dalekosáhlých následcích?

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Velmi stručně bych chtěl poděkovat za tuto diskusi. Chtěl bych zopakovat, že Rada je nadále velmi aktivní, pokud jde o otázky vnější bezpečnosti v souladu se strategií EU proti šíření zbraní hromadného ničení. V rámci těchto strategií se prioritní cíle Rady neustále aktualizují a zohledňuje se nový vývoj v této oblasti, který je následně zahrnut do aktualizovaných dokumentů.

Například opatření, které Rada přijala na podporu celosvětového přijetí Úmluvy o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, je příkladem takovéhoto jednání.

Je zajímavé, že cílem pátého protokolu k této úmluvě je omezení tvorby výbušného vojenského odpadu do co největší míry poté, co skončí konflikt. Také je zajímavé, že největšími výrobci a uživateli zbraní obsahujících ochuzený uran jsou signatáři zmíněné Úmluvy.

Je příliš brzy něco předpovídat. O situaci jsem hovořil s Radou, což je zřejmé z výsledků hlasování o rezoluci prvního výboru Valného shromáždění, které tu už dnes bylo několikrát zmíněno. Doufáme, že diskuse, jako tato v Evropském parlamentu, přispějí k dosažení konsenzu v rámci Rady. O tom vás však budu informovat v blízké budoucnosti.

Děkuji.

  Louis Michel, člen Komise. − (FR) Vážený pane předsedající, velmi stručně bych chtěl říci, že samozřejmě zohledňuji vynikající poznámky a zvláštní návrhy, které tu dnes zazněly, a hodlám je v každém případě předložit své kolegyni Benitě Ferrero-Waldnerové stejně jako Komisi.

Musím však tomuto Parlamentu připomenout, že rozsah činnosti Komise je nesmírně omezený. Samozřejmě disponuje deklamačními pravomocemi, může vyzývat a žádat, může předkládat návrhy, ale v ostatních oblastech už tolik pravomocí nemá. Chtěl bych, aby to bylo jednoznačné.

Vzhledem k tomu beru na vědomí velmi jasné poselství o tom, že musíme poskytnout záruku transparentnosti, jak prohlásila paní Morgantiniová. S tímto bodem souhlasím. Paní poslankyně navrhuje moratorium a já tento návrh odevzdám dále. Zdá se mi, že jsem si všiml i potřeby opětovné aktualizace průzkumů, které byly dodnes uskutečněné, respektive této možnosti. Neexistuje důvod, proč by tyto průzkumy neměly být opětovně aktualizované.

Chtěl bych, abyste v každém případě věděli, že Komisi budu tlumočit všechny skvělé příspěvky a argumenty, které tu dnes zazněly, a nepochybuji o tom, že v rozumné časové lhůtě budou přijaty příslušné iniciativy. V každém případě však budou tyto myšlenky tlumočeny a dobrovolnický duch bude součástí procesu, protože, a to mi věřte, je zjevné, že musíme doufat, že všechny evropské země budou schopné udělat to, co dokázala Belgie. Neříkám to jen proto, že jsem Belgičan, a to přestože mě velmi těší, že je to právě má země, která k tomuto kroku přistoupila. Možná právě toto je tím, oč usilujete. Určitě existují užitečné a zajímavé zdroje inspirace, ale chci, abyste věděli, že upřímně a s přesvědčením odevzdám všechny návrhy, připomínky a požadavky, které tu dnes zazněly.

  Předsedající. − Dostal jsem šest návrhů usnesení⁽¹⁾ podle čl. 108 odst. 5 jednacího řádu.

Rozprava byla ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek.

(Zasedání bylo přerušeno v 17:35 a znovu zahájeno v 18:00.)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN DOS SANTOS
místopředseda