Sběratel Radnicka Josef Hylák

23. říjen 2019

Před 100 lety (19. října 1919) zemřel učitel, zakladatel radnického muzejního spolku a sběratel lidových písní, pohádek a pověstí Josef Hylák (1852–1919). Celý život věnoval výchově mládeže a péči o kulturní odkaz našich předků. Jeho zásluhou zůstaly pro další generace zachovány památky hmotné i duchovní kultury obyvatel radnického regionu.

Narodil se 29. prosince 1852 v Poličce na Vysočině v rodině zdejšího učitele. Ve čtyřech letech přišel o otce a matka se při roční penzi 100 zlatých starala o čtyři děti. Josef se tak i přes zjevný studijní talent brzy ve Vídni vyučil uměleckému řezbářství, provozoval řemeslo, podporoval matku a samostatně se vzdělával.

Učitel i hospodář

Všeobecný rozhled ho v době nedostatku učitelstva v 80. letech 19. století kvalifikoval k získání místa výpomocného učitele v Poličce a blízké Korouhvi. Po složení učitelské zkoušky se stal správcem školy v Crhově na Moravě a pak zatímním podučitelem v Dýšině u Plzně. Definitivním učitelem se stal v Chrástu, kde však dlouho nepůsobil, protože od 1. března 1880 byl celých 25 let řídícím učitelem v Němčovicích u Radnic.

Josef Hylák (reprodukce z publikace Městského muzea v Radnicích. Radnice 2002)

V Němčovicích se Josef Hylák postaral o zvelebení školy, psal učebnice a díky své zručnosti zhotovoval pomůcky pro žáky. Vychovával je k vlastenectví, samostatnosti a sebevzdělávání. Starší generaci byl nápomocen v otázkách hospodářských a zdravotních, národních i politických, zejména prostřednictvím němčovické Hospodářsko-čtenářské besedy.

Písně staré služky

Jeho zájem o lidovou kulturu byl probuzen v souvislosti s přípravami Národopisné výstavy českoslovanské v 90. letech 19. století. V Němčovicích Hylák studoval zdejší kroj, zvyky a pověry, sbíral pověsti, říkadla a dětské hry. Zasvěcené studie uveřejňoval v časopisech Český lid a Brdský kraj. Rukopis Josefa Hyláka v archivu Městského muzea v Radnicích obsahuje také osmdesát lidových písní. V předmluvě autor uvádí, že „starší zpěvy sebral od staré své služky Anny Liškové z Chockova, rozené v třicátých létech 19. století“.

Rukopis Josefa Hyláka

Otec, cestovatel a sběratel

První manželství Josefa Hyláka s Marií Horovou z Chockova bohužel netrvalo dlouho. Jeho žena po porodu dcery podlehla tuberkulóze. Maminku malé Mařence nahradila Anna, osmnáctiletá sestra Hylákovy zesnulé choti. Vždy o prázdninách Hylák hodně cestoval. Kromě jiného navštívil Rusko a Francii.

Když viděl, jak doma cizí agenti skupují po vesnicích a městech předměty lidové kultury, přičinil se o založení Muzejního družstva Kašpar Sternberg v Radnicích. V roce 1905 získal místo řídícího učitele na radnické dívčí škole, převzal i správu muzejních sbírek, které rozmnožil nákupy památek lidové kultury, zbraní, hudebních nástrojů, hodin, mincí, cechovních památek a knih. Pečlivě uspořádal radnický městský archiv a znovu zahájil přednáškovou činnost.

Radnická aféra

Na počátku první světové války byl Hylák spolu s dvanácti členy obecního zastupitelstva zatčen a vězněn od 22. prosince 1914 až do 9. února 1915. Byl obviněn rusofilstvím a propagací republikánských myšlenek. Vězení vážně podlomilo jeho zdraví. Po propuštění byl tak duševně a tělesně vyčerpán, že si vyžádal několikaměsíční dovolenou. Vyšetřování rakouského vojenského soudu bylo proti němu zastaveno teprve v dubnu 1915. Dostal důtku s napomenutím: „Hleďte si pouze školy, přednášek zanechte, jinak by to pro vás velice těžké následky míti mohlo".

Muž ryzího charakteru

Zdraví Josefa Hyláka se na konci války ještě zhoršovalo, takže roku 1917 přestal vyučovat. Ale nezahálel, pracoval na Kronice Radnic a okolí a na Historii radnických domů, kterou už bohužel nedokončil. Ještě po vzniku republiky v roce 1918 se s chutí zapojil do práce radnického městského výboru a muzea, které dnes nese jeho jméno, zase přednášel a stal se správcem dívčí školy. Zákeřná nemoc se ale vrátila a před rovnými sty lety, 19. října 1919, jak uvádí dobový nekrolog, „ukončila život muže ryzího charakteru a hlubokého vzdělání“.

Zdroj: Jan Kroc: Josef Hylák, významný regionální pracovník Radnicka. In: Městské muzeum v Radnicích. Radnice 2002, s. 8–11; Zdeněk Vejvoda: Plzeňsko v lidové písni I. Praha 2011, s. 70–71.

autor: Zdeněk Vejvoda | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.