Náměstek Havránek: Vytvoření strategie pro boj s hybridními hrozbami je teď hlavní prioritou
V Česku stále chybí jednotná strategie pro boj s hybridními hrozbami. Jednotlivá ministerstva nemají zadání, jak například vyvracet lživé informace - v současné době třeba o pandemii nemoci Covid-19 - a jak v tomto ohledu s veřejností komunikovat. Ministerstvo obrany připravuje potřebný dokument už čtyři roky. Plán ministerstva pro Radiožurnál popsal náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Havránek.
Ministerstvo obrany má vytvořit strategii o hybridních hrozbách, je to úkol už z Akčního plánu Auditu národní bezpečnosti z roku 2016, kdy bude strategie hotová?
Máte pravdu, že ten úkol ministerstvo obrany zpracovává od roku 2016. Já jsem po svém nástupu na ministerstvo obrany zadal dokončení této strategie jako jednu ze svých hlavních priorit. Strategie je v současnosti připravena k odeslání do meziresortního připomínkového řízení. Předpokládám, že do konce roku bude předložena Bezpečnostní radě státu, aby ji vláda následně schválila.
Co strategie změní?
Strategie především pojmenovává to, čemu říkáme hybridní hrozby, hybridní působení. Což je v zásadě nový název pro tradiční nástroje, které jednotlivé státy, nebo dnes i určitě skupiny, používají k posílení svého vlivu na úkor společnosti, na úkor státu. Šíření dezinformací, čili záměrně lživých informací, je jedním z projevů takového hybridního působení. Strategie na tento fenomén poukazuje a říká, že Česká republika na úrovni vlády musí být schopna dezinformacím čelit a efektivně je vyvracet.
Fake news o koronaviru sílí, matoucí zprávy od vlády narušují důvěru lidí, říká Vrabel. Nově radí Prymulovi
Číst článek
Jak si mám představit hybridní působení nějakého státu?
Jsou to nástroje, ať už politické, diplomatické, ekonomické, které mají za cíl získat vliv na úkor společnosti a státu. Tradičně to využívají státy, ale dnes jsou to i anonymní skupiny působící například v kyberprostoru. Když zmiňuji kyberprostor, tak operace v informační doméně, takzvaná infoválka je jedním z nejaktuálnějších projevů hybridního působení. Hybridní působení je totiž úzce provázáno s rozvojem informačních technologií. Jak se zlepšují, zdokonalují a zrychlují technologie, tak i taktika hybridního působení je více zaměřena na slabiny společnosti, na jednotlivce, zájmové skupiny. Samozřejmě kvůli určité anonymitě těchto technologií je v této době i těžko dohledatelná.
Čelí Česká republika hybridnímu působení?
Dezinformace jsou jedním z nejviditelnějším projevů. Hybridní působení může sledovat dlouhodobé cíle, získání vlivu v regionu. Není tajemstvím, že Ruská federace dlouhodobě označuje Severoatlantickou alianci jako vojenskou hrozbu. Využívá taktiky hybridního působení, aby oslabila NATO, rozklížila solidaritu mezi spojenci a oslabila akceschopnost Severoatlantické aliance. A děje se to na různých úrovních, různými způsoby. Typickým projevem hybridního působení je snaha nabourat společnost právě například prostřednictví dezinformací a znedůvěryhodnit demokratické instituce podporou extremistických názorů, útoky na vládní infrastrukturu, soukromé společnosti, bankovní sektor. Všechny tyto případy tvoří jakousi mozaiku taktiky hybridního působení.
Jaká je motivace útočníka, státu nebo nějaké skupiny?
Rozdělená a oslabená společnost, která nevěří v tradiční hodnoty, v hodnoty demokratického státu, je náchylnější k externím politickým vlivům, ke kontrole, ke změně politické orientace, a tomu se musíme snažit zabránit.
Koordinace bezpečnostní politiky
K tomu tedy bude sloužit chystaná strategie?
Strategie má za úkol stanovit, čeho má Česká republika v oblasti hybridního působení dosáhnout. Jedním z těch hlavních cílů je zvýšit odolnost společnosti.
Jak se toho dá dosáhnout?
Je jich celá řada. Koncept odolnosti znamená, že společnost je schopná ustát šoky, které jsou způsobeny například bezpečnostním vývojem nebo klimatickými změnami. Je schopna zachovat základní funkce státu. V případě, že takový šok nastane, je společnost schopna znovu nastartovat a začít fungovat relativně normálně. Pokud je odolnost nabourávána hybridním působením, tak zde máme několik nástrojů. Musíme být schopni hybridní působení detekovat, musíme umět určit původce a musíme být schopni na takového původce hybridního působení jednoznačně ukázat. Nejen sami, jako Česká republika, česká vláda, ale ideálně v koordinaci se spojenci v NATO nebo s dalšími členskými státy Evropské unie.
To tedy dnes Česká republika neumí, nemá na to nástroje?
V současné chvíli neexistuje na vládní úrovni prvek, který by koordinoval bezpečnostní politiku. Samozřejmě za bezpečnostní a obrannou politiku zodpovídá vláda a prostřednictvím jednotlivých resortů má k dispozici řadu nástrojů včetně zpravodajských služeb. U našich západních sousedů je zcela běžné, že na úrovni vlády existuje funkce jakéhosi národního koordinátora nebo bezpečnostního poradce, který má za úkol koordinovat politiku, která se netýká jen jednoho resortu. Příkladem takové politiky, která potřebuje nadresortní koordinaci je právě hybridní působení.
Nevěřím Prymulovi ani číslům o počtu nakažených, říká poslanec a člen zdravotního výboru Pávek
Číst článek
A něco podobného vznikne i v České republice?
Určitě by bylo vhodné, aby i v České republice na vládní úrovni existoval takový koordinační prvek, který by se zabýval i otázkami hybridního působení. Ovšem zda tento prvek a v jaké podobě vznikne, nechci v současné době předjímat. Strategie se teprve dokončuje a musí projít meziresortním připomínkovým řízením a bude o ní rozhodovat vláda. V návaznosti na strategii by pak měl vzniknout akční plán, který by ministerstvům a dalším složkám vydal úkoly v oblasti implementace strategie.
Kdyby strategie už dnes při pandemii koronaviru byla platná a fungovala, jak by to vypadalo?
Už v průběhu první vlny na jaře se objevila řada dezinformací, ať už to byly články, že covid neexistuje, že se jedná o biologickou zbraň, že ji roznášejí američtí vojáci, nebo že statistiky, které vláda zveřejňuje, nejsou pravdivé. V ideálním případě, pokud bychom implementovali strategii, tak by zde existoval vládní web, který by všechny dezinformace uváděl na pravou míru. Strategická komunikace by se zaměřovala i na vyvracení dezinformací, zároveň by vláda byla schopna monitorovat, jaké jsou nálady ve společnosti, jak je potřeba strategickou komunikaci přizpůsobit, byla by schopna určit, z jaké strany jsou dezinformace šířeny. Je to komplex opatření, které v zásadě umožní jakékoli vládě tu situaci lépe zvládat.
Dnes se to tedy nijak nekoordinuje?
Dnes je ten přístup roztříštěný. Když se objeví dezinformace, že koronavirus šíří uprchlíci, gesčně za vyvracení těchto dezinformací zodpovídá ministerstvo vnitra. Když se objeví dezinformace, že koronavirus způsobují vysílače pro sítě 5G, řeší to ministerstvo průmyslu a obchodu. Pokud se objeví informace, které se týkají zdravotních údajů, řeší to ministerstvo zdravotnictví. My doufáme, že v případě jednotného přístupu státu, bude z úrovně vlády existovat místo, které jednotlivým ministerstvům bude říkat, jak tyto věci koordinovaně řešit.
