„Už ze začátku jsem si říkal, jestli je mi příjemné odhalovat se takhle soukromě. Chvílemi to byla tvrdší realita, než umím napsat. Pochopil jsem, co to znamená vidět smrtelnou hrůzu v očích lidí,“ popisuje jedenatřicetiletý režisér v posledním zápisu po propuštění z nemocnice.
Od začátku pandemie se s manželkou poctivě chránili, protože byla těhotná, a pak se stali rodiči novorozeného syna. I přesto se nemocí oba nakazili. „Beru to jako důsledek lehkovážnosti a neinformovanosti. Proto jsem si deník začal psát už na začátku, kdyby cokoli. Už to, že jsme to chytili oba, mi přišlo špatně,“ vysvětluje.
Jiří chtěl předat svou zkušenost, i kdyby šlo jen o lehký průběh nemoci. Tehdy ovšem ještě netušil, jaké drama se z celého příběhu vyvine. Jeho zápisy na Facebooku, které redakce iDNES.cz přináší, získaly stovky přečtení i komentářů. „Od toho příběhy jsou – vyprávíme si, jak přežít,“ uzavírá své zápisky z covidového deníku Sádek.
