Česká republika a dalších 13 zemí, včetně Německa či Francie, navrhují vznik společné vojenské síly rychlé reakce EU, která by zasahovala při vznikajících mezinárodních krizích. Novinářům to dnes řekl nejmenovaný vysoce postavený unijní činitel. Podobné návrhy na vytvoření společné unijní síly před zhruba 20 lety vyzněly naprázdno.
Ministři obrany zemí bloku se budou myšlenkou zabývat ve čtvrtek na pravidelném setkání, jemuž bude předsedat šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Ten členské země unie kritizuje za neochotu intervenovat v zahraničí, zejména v hroutících se státech, jako je Libye. Českou republiku bude na čtvrtečním jednání zastupovat ministr obrany Lubomír Metnar.
Návrh předpokládá vznik brigády o 5 000 vojácích. Její součástí by mohly být i lodě a letouny. Brigáda by měla pomáhat zahraničním demokratickým vládám, které budou potřebovat naléhavou pomoc. Projekt podporují kromě Česka také Německo, Francie, Itálie, Rakousko, Belgie, Kypr, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Nizozemsko a Lucembursko.
„Jestli chceme být jako záruka bezpečnosti důvěryhodní, potřebujeme tuto sílu rychlé reakce,“ prohlásil zmíněný činitel. Zmíněnou velikost jednotky označil za „ambiciózní, ale nikoli příliš ambiciózní cíl“.
Unijní ministři se návrhem budou zabývat v rámci jednání o takzvaném strategickém kompasu, který má stanovit obranné priority EU na příští desetiletí. Státy o něm ve čtvrtek zahájí diskusi, jeho schválení se předpokládá příští rok v březnu. Zmíněná skupina zemí navrhla vznik společné brigády v dopise, v němž se šířeji vyjadřuje ke společnému přístupu EU k řešení akutních krizových situací, který by se měl podle unijních států zlepšit.
O vytvoření společné evropské ozbrojené síly se poprvé diskutovalo už v roce 1999. V roce 2007 EU vytvořila systém bojových skupin o 1500 vojácích, kteří měli být připraveni zasáhnout v případě krizí. Tyto bojové skupiny ale nikdy nebyly nasazeny. Nyní by mohly vytvořit základ pro takzvanou First Entry Force (Síla prvního nástupu), která má být součástí snah EU o posílení obranných kapacit.
Od tohoto roku má EU společný rozpočet na rozvoj výzbroje, připravuje vojenskou doktrínu pro rok 2022 a loni poprvé podrobně popsala své slabiny ve vojenské oblasti.
„Borrell vždy říkal, že EU se musí naučit jazyk síly,“ řekl dnes zmíněný činitel. Evropská unie v současnosti při uplatňování svého vlivu ve světě sází spíše na diplomacii, obchod a rozvojovou pomoc, její vojenská přítomnost je však omezená.
Ve vojenské oblasti se EU tradičně spoléhá na NATO v čele s USA, ale poslední američtí prezidenti, a zejména Donald Trump, po Unii požadovali, aby učinila více pro svou vlastní bezpečnost, hlavně na svých hranicích. Lídři některých unijních zemí včetně českého premiéra Andreje Babiše přitom ještě loni při vyjednávání o víceletém rozpočtu EU hovořili o tom, že není třeba zvyšovat výdaje na unijní obranu a zdvojovat tím NATO.
Myšlenka posílení společné evropské obrany nabyla na naléhavosti po odchodu Británie z EU. Britské vlády přitom na nápady posilování společné obrany nebo dokonce vytvoření společné unijní armády nahlížely se skepsí a nevolí.
