Hlavní obsah

Evropané spojili síly. Do boje proti dezinformacím chtějí nasadit umělou inteligenci

Praha

Na začátku října zahájilo činnost středoevropské výzkumné středisko CEDMO (Central European Digital Media Observatory), které se zaměřuje na výzkum dezinformací a dalších informačních poruch. Cílem mezinárodního projektu je odhalovat, zkoumat a snižovat šíření dezinformací a s využitím umělé inteligence zrychlit a zefektivnit ověřování faktů.

Foto: Petr Horník, Právo

Ilustrační foto

Článek

Koordinaci projektu má na starosti Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), hlavním řešitelem je Václav Moravec z této fakulty.

Na projektu se budou podílet odborníci z Česka, Slovenska a Polska spolu s kolegy z Francie a Řecka, a to z nejrůznějších oblastí - od bezpečnosti, médií až po psychologii nebo umělou inteligenci. Cílem CEDMO je zrychlit a zefektivnit ověřování faktů (tzv. fact-checking) s využitím umělé inteligence, která například automatizuje jednotlivé postupy.

„Ověřování zahrnuje řadu časově náročných kroků jako například monitorování on-line prostoru a identifikaci potenciálně falešných zpráv, které mohou mít zásadní negativní vliv na společnost. Umělá inteligence dokáže zásadně pomoci lidem ověřujícím fakta například tak, že jim doporučí obsah, jehož pravdivost má význam zkoumat. Je to důležité zejména pro zprávy, které mají potenciál se rychle šířit a zasáhnout velké množství lidí,” uvedla Mária Bieliková, koordinátorka technické části projektu a generální ředitelka slovenského Kempelenova institutu inteligentních technologií.

Nenávistných příspěvků a nepravd na sítích obcí výrazně přibylo

Internet a PC

Konsorcium zahrnuje osm partnerů a čtyři subdodavatele. Na projektu se podílí vedle zástupců Univerzity Karlovy také odborníci z pražské ČVUT, Univerzity sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě, Kempelenova institutu inteligentních technologií v Bratislavě, Vysoké školy sociálních a humanitních věd (SWPS) ve Varšavě či Univerzity Palackého v Olomouci. CEDMO podpořila vybraná ministerstva i nevládní organizace v zúčastněných zemích, zájem o zapojení či získané výsledky projevily soukromé společnosti či média zabývající se ověřováním faktů, konstatovali zástupci projektu.

Například francouzská tisková agentura Agence France-Presse (AFP) a česká nezávislá platforma Demagog.cz zajistí nepřetržité ověřování faktů s důrazem na důvěryhodnost a pluralismus. Zaměří se na mediální výstupy ve čtyřech jazycích - češtině, slovenštině, polštině a angličtině. Vědci budou zkoumat důsledky takzvaných informačních poruch, především dezinformací, a to, jak jim účinně čelit. Chtějí také zvyšovat mediální a digitální gramotnost společnosti, mimo jiné učitelů, novinářů či studentů.

Dezinformace často šíří samotní uživatelé

V posledních měsících se například sítěmi jako lavina šíří dezinformace o koronaviru, na webu jsou jich desetitisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.

Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace týkající se koronaviru šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.

Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.

Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, a to i v řádu několika milionů dolarů.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám