Hlavní obsah

Miliony nakažených a masová migrace Číňanů. Má se Evropa bát čínské vlny?

Foto: Profimedia.cz

Pasažéři před pekingským nádražím, které je v době nejdelších čínských svátků obzvlášť vytížené.

Reklama

V předchozích letech odborníci svátky jara označovali za „epidemiologovu noční můru“. Tentokrát má Čína nakažených daleko více, hranice jsou otevřené a lidé cestují napříč světem. Přesto odborníci uklidňují.

Článek

Koronavirus dostal v Číně volný průběh a nejen Peking tak sleduje, co se bude dít dál. Počty nakažených přibývají, poslední odhady vědců z Hongkongské univerzity předpovídají, že se do konce ledna nakazí více než 90 procent z 22 milionů obyvatel Pekingu.

A to jsou odhady pro vyspělé velkoměsto s dobrým zdravotnictvím i přístupem k lékům. Co udělá covid-19 na čínském venkově, je otázka, která trápí i samotného Si Ťin-pchinga. A co udělá covid-19 po otevření čínských hranic a vycestování milionů Číňanů během svátků jara, trápí zase zbytek světa.

Informace v čínském a světovém tisku jsou často protichůdné a přehlednosti příliš nenahrává ani fakt, že se Čína rozhodla nezveřejňovat celostátní covidové statistiky.

Už jen nachlazení

Čínské příběhy z období lockdownů už vzal čas. Deníku Beijing News poskytli rozhovor dva Číňané ve věku 87 let s chronickými problémy se srdcem a plícemi. Z covidu se zotavili, dokonce nemoc popsali jako „silné nachlazení“. „Měli horečku, kašel a bolesti těla, ale po odeznění nemoci se jejich život vrací do normálu,“ uvedla zpráva.

Vyšel také rozhovor s Jü-tchianem Čchungem, profesorem infekčních chorob na univerzitě v Kuang-čou, který poukázal na to, že „lidé zotavení z covidu nejsou tak nakažliví – i když se covidem znovu nakazí, je nepravděpodobné, že by nemoc přenášeli, a jsou pro společnost bezpeční“.

I ty by však sloužily pouze orientačně – zrušení politiky nulové tolerance znamenalo i konec pravidelného povinného testování. A když nejsou testy, nejsou nakažení. Pro počítání nakažených i mrtvých v souvislosti s covidem-19 navíc Čína používá odlišná kritéria, než na jaká je zvyklá Evropa.

Nedostatek transparentních dat ale neznamená, že problém neexistuje, varují vědci, kteří největší čínskou vlnu očekávají v průběhu následujících týdnů.

Jak vážná je situace v Číně

Covidová tsunami v Číně udeřila rychla a intenzivně – během krátké doby se nakazily miliony lidí. Vláda 25. prosince přestala zveřejňovat denní počty případů, covid-19 však v té době zařadila do kategorie nejčastějších infekčních onemocnění.

K 20. prosinci čínské úřady odhadovaly 248 milionů nakažených. Studie Pekingské univerzity z minulého týdne odhaduje, že do 11. ledna bylo virem nakaženo přibližně 900 milionů lidí, což představuje 64 procent populace. Zprávy o této studii už byly z internetových stránek pevninské Číny staženy.

Co se týče úmrtí spojených s covidem-19, těch Čína v období od 8. prosince do 12. ledna oznámila 60 tisíc, což je v ostrém kontrastu s jednotkami zemřelých z minulých let.

Národní zdravotní komise uvádí, že počet vážně nemocných pacientů klesl ze 128 tisíc na 105 tisíc. I tato čísla mezinárodní odborníci zpochybňují. Zejména proto, že Peking do svých údajů započítává pouze úmrtí způsobená respiračním selháním.

Peking tvrdí, že to nejhorší má Čína za sebou. Vicepremiér Liou Che na Světovém ekonomickém fóru v Davosu sám naznačil překvapení, jak rychle vlna dosáhla vrcholu. To však bylo ještě před masovou migrací spojenou s lunárním novým rokem.

Nový lunární rok v minulosti

Čína se dává do pohybu obvykle 15 dní před lunárním Novým rokem, cestování ustává přibližně po 40 dnech (obvykle trvá od poloviny ledna do konce února). Největším a nejdelším státním svátkem v Číně je Svátek jara neboli Čínský nový rok, který způsobuje největší a nejdelší dopravní špičku na celém světě.

Číňané prakticky po třech letech mohou vyrazit z velkých měst i do toho nejodlehlejšího koutu země na návštěvu svých rodin. Právě zatažení nákazy na venkov trápí i čínského prezidenta, který své obavy sdílel v poselství k novému lunárnímu roku. Nedlouho poté zdravotnické úřady ohlásily, že jsou venkovské nemocnice plné kritických covidových případů.

„Prázdninová migrace zajistí, že se nákaza dostane do všech dosud nezasažených oblastí, což současnou vlnu epidemie prodlouží,“ říká pro SCMP Ben Cowling, vedoucí profesor epidemiologie na Fakultě veřejného zdraví Hongkongské univerzity.

Britská analytická společnost Airfinity po vypuknutí cestovní horečky zaktualizovala předpovědi případů úmrtí z 25 tisíc denně na 36 tisíc.

Nejnovější hongkongská studie uvádí, že reprodukční číslo vyskočilo během jednoho listopadového týdne z 1,04 na 3,44. To znamená, že jedna nakažená osoba může nakazit 3,44 dalších osob.

Máme se bát?

Do Číny se po letech vrátil ve velkém covid, do Evropy zase nejednotná pandemická politika. Po první velké pandemické zkušenosti Evropská unie slíbila, že bude v případě další zdravotní krize lépe spolupracovat, připomíná server Politico. Šanci na společnou reakci však krátce po zrušení přísné čínské covidové politiky zhatila Itálie, která oznámila vlastní hraniční kontroly pro přijíždějící z Číny.

Různé požadavky na tyto cestující nakonec zavedla více než desítka zemí, včetně Spojených států, Kanady, Spojeného království, Švédska, Francie, Itálie, Španělska, Austrálie, Malajsie, Japonska či Jižní Koreje.

Do Číny jen s PCR testem

Od neděle budou muset cestující z Česka do Číny podstoupit PCR test na koronavirus do 48 hodin před nástupem na palubu letadla, které míří do Číny. Cestující si mohou zvolit, zda test absolvují v ČR, anebo v místě přestupu na přímý let.

Peking minulý týden v odvetě zastavil vydávání krátkodobých víz občanům Jižní Koreje a Japonska. V oznámení vyvěšeném v Soulu se údajně uvádělo, že zákaz bude platit, dokud Jižní Korea nezruší svá „diskriminační opatření“ vůči Číně.

„Je pro mě zklamáním, že navzdory třem letům pandemie stále neexistuje koordinovaná jednotná reakce EU,“ uvedla dle serveru Politico Marion Koopmansová, vedoucí oddělení virologie z lékařského centra Erasmovy univerzity v Rotterdamu.

Obavy ohledně transparentnosti Číny nejsou ničím novým, ale vzhledem k otevřeným hranicím země s miliony nakažených už i Světová zdravotnická organizace vyzvala Čínu k větší sdílnosti. WHO přitom obvykle odmítá na konkrétní země ukazovat prstem.

Čína sdílí alespoň údaje o genetických sekvencích v mezinárodní databázi GISAID. „Nesdílejí však epidemiologické údaje, které by pomohly pochopit přenosnost a virulenci, jež se pojí s jednotlivými sekvenčními informacemi, a to nám způsobuje výpadky ve znalostech,“ řekl David Heymann, profesor epidemiologie infekčních chorob na London School of Hygiene and Tropical Medicine.

Nová varianta

Nová subvarianta omikronu vyvolává obavy, podle WHO je nejpřenosnější dosud objevenou variantou vyvolávající onemocnění covid-19. Nic však nenasvědčuje tomu, že by mohla způsobovat vážnější průběh.

Diskuze o tom, zda je testování čínských cestujících namístě, je tak opět otázkou vědy, ale i politiky.

Jednou z hlavních obav je, že by se mohly objevit nové varianty z Číny. Někteří vědci tvrdí, že je to nepravděpodobné, protože Čína je v oblasti nových variant pozadu. „Vzhledem k tomu, že čínské varianty ve zbytku světa už byly a zmizely, je hrozba, že by se tyto viry vrátily z Číny a způsobily další vlny, dost nepravděpodobná,“ uvedl virolog Tom Peacock z Imperial College v Londýně. Prvotní sekvenování z Itálie ukázalo, že mezi čínskými návštěvníky žádné nové varianty covidu-19 nebyly.

Koopmansová dodala, že se varianty cirkulující v Číně příliš neliší od těch, které jsou pozorovány v jiných částech světa. Pokud by se však nová varianta skutečně objevila, je nepravděpodobné, že by ji zastavilo omezení cestování. Podle Koopmansové už z minulosti víme, že „tato opatření nejsou při oddalování přenosu variant příliš účinná“.

Pro mnohé je však netransparentnost klíčová. „Zda jsou tyto obavy oprávněné, je těžké plně posoudit, protože oficiální údaje přicházející z Číny jsou omezené,“ uvedla pro SCMP Kelley Lee, profesorka veřejného zdraví na Simon Fraser University v Kanadě.

Co na to Číňané?

Když lidé vidí utrpení, propaganda nefunguje. Zdá se tak, že Si Ťin-pching do roku 2023 tou pravou nohou nevykročil. Vůdci, který nemá žádného rivala, by nakonec mohl zlomit vaz rostoucí hněv davu. Možná, jednou.

„Klíčovou informací, kterou je třeba o těchto subvariantách v Číně vědět, je, zda jsou více přenosné, zda jsou schopny uniknout imunitě a zda jsou schopny způsobit závažné onemocnění, což se zdá být případ čínských občanů. I když není jasné, zda se zvýšená závažnost týká i lidí plně očkovaných a lidí očkovaných nečínskými vakcínami,“ dodala.

Světová zdravotnická organizace nicméně neočekává, že by covidová vlna v Číně „významně ovlivnila“ i Evropu.

„Sdílíme současný názor Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), že se nepředpokládá, že by probíhající vlna v Číně v současné době významně ovlivnila epidemiologickou situaci v evropském regionu,“ řekl Dr. Hans Kluge, vedoucí Světové zdravotnické organizace pro Evropu. Obě varianty, které v Číně kolují, se již v evropských zemích vyskytují.

Reklama

Doporučované