Magdaléna Klimešová

Působí jako analytička v kabinetu ministra práce a sociálních věcí, kde se zabývá především výzkumy a zefektivňováním práce s daty a zároveň koordinuje Stálou komisi pro integraci a adaptaci uprchlíků z Ukrajiny zřízenou panem ministrem a zmocněnkyní vlády pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou. Dříve dlouhodobě pracovala v nevládním sektoru jako analytička, evaluátorka, lobbistka, a konzultantka advokačních strategií.

Aktuální data o uprchlících z Ukrajiny. Kdo jsou ti, kteří přišli hledat bezpečí právě do České republiky? Příspěvek přiblíží data z výzkumu Situace uprchlíků v ČR s doplněním o řadu dalších informací a dat s cílem poskytnout vhled do stávající situace.

Lukáš Seifert

Na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy působí nepřetržitě od roku 2012, kam nastoupil v souvislosti s přípravou Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020. V rámci jím řízeného útvaru se podílel na tvorbě Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030 a obsahové přípravě Operačního programu Jan Amos Komenský. V současnosti se věnuje zejména implementaci Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, Národního plánu obnovy a přípravě nového dlouhodobého záměru. Podstatná část jeho agendy se zaměřuje na meziresortní spolupráci a podporu multidisciplinárního přístupu.

Podrobnou anotaci připravujeme.

Karel Handlíř

Od roku 1997 do roku 2008 působil jako učitel na Základní škole v Městě Albrechticích. Od roku 2008 do současnosti vede Základní školu Krnov, Janáčkovo náměstí 17. S týmem svých spolupracovníků se snaží naplňovat společnou vizi: Chceme být školou, kterou mají žáci, učitelé i rodiče rádi, a kde se všichni učí, jak nejlépe dovedou.

Cestou k vizi se s pedagogy cíleně věnuje postupnému zlepšování klimatu školy a vztahům učitel-žák-rodič, rozvoji matematické, kritické a čtenářské gramotnosti prostřednictvím konstruktivistických metod výuky. Dále se věnuje také rozvoji proinkluzivní výuky a podpoře ICT a v neposlední řadě také podpoře formativního přístupu ve výuce. Rozvoj pedagogů podporuje mimo jiné i prostřednictvím koučování, mentoringu a kolegiálního poradenství. Věří, že nové výzvy nás posilují a školám umožňují se rychleji zlepšovat.

Podrobnou anotaci připravujeme.

Kristýna Titěrová

Absolventka oboru kulturologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Podílela se na vzniku portálu www.inkluzivniskola.cz a vývoji vzdělávacích aktivit pro pedagogy v oblasti inkluze vícejazyčných žáků. Vzdělávacím aktivitám, poradenství pedagogům a tvorbě a vývoji metodických materiálů se věnuje i nadále jako metodička a vedoucí služeb pro pedagogy. Dlouhodobě prosazuje inkluzivní opatření v oblasti vzdělávání vícejazyčných dětí a žáků. V současnosti působí jako programová ředitelka a vedoucí služeb pro pedagogy v rámci obecně prospěšné společnosti META, jež nabízí podporu pedagogům a školám, pokud se potýkají se specifickými potřebami vícejazyčných dětí a žáků.

Podrobnou anotaci připravujeme.

Ivana Liedermanová

Původní profesí pedagožka která působila na základní, vyšší odborné a vysoké škole. Od roku 1998 působí na vedoucích pozicích ve veřejné správě nejprve jako vedoucí odboru sociálních věcí, následně jako vedoucí odboru komunitních služeb a v současnosti jako vedoucí odboru školství, kultury a sportu Magistrátu města Pardubic. Její silné profesní téma je zapojování občanů do života města. Od roku 2001 iniciovala vznik Dětského parlamentu a Studentského parlamentu jako poradního orgánu Rady města Pardubic a odpovídá za jeho činnost městu. Zkušenosti s participací dětí a mládeže, které za svou bohatou kariéru nasbírala nyní dává k dispozici ostatním.

Již více než dvě dekády fungují obě skupiny jako poradní orgány Rady města Pardubic. Žákům a studentům dávají příležitost se přes svůj mladý věk aktivně zapojovat do politického, kulturního a společenského dění ve městě a přispívat k řešení problémů. Příspěvek poodhalí jak mohou samosprávy vést své žáky a studenty k samostatnosti, podporovat u nich kreativitu, smysl pro zodpovědnost a aktivní občanství. Představí také zajímavý projekt “Jeden den s…”, v rámci kterého město umožňuje zástupcům parlamentů prožít pracovní den s vedoucími osobnostmi městské samosprávy a dalších institucí a vyzkoušet si, co jejich profese obnáší.

Silvie Rita Kučerová

Působí jako odborná asistentka na katedře geografie Přírodovědecké fakulty UJEP v Ústí nad Labem, ale sama sebe vnímá jako geografa na pomezí dalších oborů. V posledních deseti letech se soustavně věnuje rozvoji a institucionalizaci vědního oboru geografie vzdělávání, jehož předmětem výzkumu jsou prostorové aspekty vzdělávání a vnějších podmínek školství. Silvie Rita se specializuje zejména na základní školství na venkově v kontextu regionálního rozvoje. Na mezinárodním poli se s podobně zaměřenými kolegy setkává například na platformě Evropské asociace pedagogického výzkumu (EERA). Aktivity související s geografií vzdělávání umožnily v nedávné době založení výzkumného Centra geografie vzdělávání a vzdělávání v geografii (GEOEDU) v rámci katedry geografie UJEP.

Systém spádových obvodů je hlavním nástrojem prostorové organizace základního vzdělávání na místní úrovní. Jeho pojetí a způsoby utváření se napříč Českem liší. V závislosti na rozdílných podmínkách a názorech jednotlivých aktérů může vést k odlišným problémům či rizikům. Ačkoliv proces vytvoření spádového obvodu mnohdy připomíná hlavolam, při zohlednění souvislostí napříč mnohavrstevným systémem je možné řadě negativních dopadů úspěšně předejít.

Petr Meyer

Pracuje na pozici odborného asistenta na katedře geografie Přírodovědecké fakulty UJEP v Ústí nad Labem. V současnosti dokončuje své doktorské studium studijního programu Obecných otázek geografie na Univerzitě Karlově, kde se věnuje problematice spádových obvodů základních škol v Česku. Svou odbornou činnost zaměřuje především na geografii vzdělávání, s přesahem do kartografie a GIS. Konkrétněji se zabývá prostorovými aspekty a vnějšími podmínkami vzdělávání, spádovými obvody základních škol, školskou sítí či volbou školy. Je jedním ze zakládajících členů výzkumného Centra geografie vzdělávání a vzdělávání v geografii (GEOEDU) v rámci katedry geografie UJEP.

Systém spádových obvodů je hlavním nástrojem prostorové organizace základního vzdělávání na místní úrovní. Jeho pojetí a způsoby utváření se napříč Českem liší. V závislosti na rozdílných podmínkách a názorech jednotlivých aktérů může vést k odlišným problémům či rizikům. Ačkoliv proces vytvoření spádového obvodu mnohdy připomíná hlavolam, při zohlednění souvislostí napříč mnohavrstevným systémem je možné řadě negativních dopadů úspěšně předejít.

Miroslav Hřebecký

Programový ředitel EDUinu. Původní profesí pedagog, byl ředitelem ZŠ a gymnázia. Dnes se věnuje vzdělávací politice. Je odborným garantem Klubu zřizovatelů a pomáhá zástupcům samospráv chápat problematiku školství a jeho řízení.

Autoři lokální strategie Vzdělávání pro Tábor 2030+ se s Vámi podělí o zkušenosti s procesem vzniku strategie rozvoje vzdělávání na úrovni středně velkého města. Dozvíte se k čemu může být taková strategie dobrá, z čeho vycházet na samotném začátku jeji tvorby, které odborníky do procesu zapojit, jak strategii komunikovat širší veřejnosti a jak ji do procesu vzniku efektivně zapojit. V neposlední řadě zazní praktická doporučení k implementaci, která Vám strategii pomohou uvést v život.

Země, které jsou úspěšné ve vzdělávání žáků, využívají velmi často podobné postupy při podpoře škol. Seznámíme vás s nimi a vytipujeme takové, které mohou používat i čeští zřizovatelé, aby jejich školy dosahovaly lepších vzdělávacích výsledků žáků.

Jan Zeman

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V EDUinu se věnuje analytice vzdělávací politiky a témat, která zrovna rezonují odbornou nebo veřejnou debatou. Zajímají ho řešení problémů mladých studentů (tvorba webu jakouvysokou.cz) a také snahy o zlepšení vzdělávání budoucích učitelů, kterým pomáhá jako dobrovolník pro organizaci Otevřeno.

Autoři lokální strategie Vzdělávání pro Tábor 2030+ se s Vámi podělí o zkušenosti s procesem vzniku strategie rozvoje vzdělávání na úrovni středně velkého města. Dozvíte se k čemu může být taková strategie dobrá, z čeho vycházet na samotném začátku jeji tvorby, které odborníky do procesu zapojit, jak strategii komunikovat širší veřejnosti a jak ji do procesu vzniku efektivně zapojit. V neposlední řadě zazní praktická doporučení k implementaci, která Vám strategii pomohou uvést v život.

Tomáš Feřtek

Publicista, dramaturg a scénárista. Předseda správní rady a konzultant EDUin. Autor publikací Rodiče vítáni (2011) a Co je nového ve vzdělávání (2015, 2019). Autor námětu a spoluautor scénáře seriálu Ochránce (2021) a autor a scénárista dokumentární série Jak se dělá dobrá škola (2022)

Autoři lokální strategie Vzdělávání pro Tábor 2030+ se s Vámi podělí o zkušenosti s procesem vzniku strategie rozvoje vzdělávání na úrovni středně velkého města. Dozvíte se k čemu může být taková strategie dobrá, z čeho vycházet na samotném začátku jeji tvorby, které odborníky do procesu zapojit, jak strategii komunikovat širší veřejnosti a jak ji do procesu vzniku efektivně zapojit. V neposlední řadě zazní praktická doporučení k implementaci, která Vám strategii pomohou uvést v život.

Beseda přiblíží stejnojmenný, nově vznikající seriál České televize, na jehož produkci se EDUin podílí. Jednotlivé epizody ukazují různé školy a přístupy ke vzdělávání – velkou městskou základní školu, malou vesnickou, školu ve vyloučené lokalitě i gymnázium, kde se studenti učí většinu roku venku. Základním sdělením seriálu je i to, že není jedna správná cesta k dobré škole. Účastníci budou mít možnost shlédnout ukázky ze seriálu a zapojit se do debaty s jeho autorem a scénáristou v jedné osobě.

Václav Fiala

Vyučuje chemii, přírodopis a přírodovědu na ZŠ Solidarita v Praze, kde je také zástupcem ředitelky. Snaží se rozvíjet v dětech různorodé dovednosti a vhodně pracovat se zpětnou vazbou. Miluje bádání a objevování a vede k tomu i své žáky. Využívá metody badatelsky orientované výuky, díky které může zažít radost z objevů úplně každý. Vydal proto vlastní publikaci (Badatelský deník) pro žáky a učitele chemie, jež byla oceněna Českým svazem chemického průmyslu v soutěži „Učme chemii atraktivně“.

Podílí se na tvorbě zajímavých aktivit a rozvíjení čtenářské a digitální gramotnosti v přírodních vědách v rámci spolupráce s NPI. Své zkušenosti předává aktivní účastí na různých konferencích a vedením centra kolegiální podpory na ZŠ, kde působí. Ve volném čase organizuje brigády pro rodiče a jejich děti, své kolegy i přátele školy, při které společně revitalizují rozsáhlou školní zahradu.

Zažijte na vlastní kůži, co je badatelská výuka a jak může žákům na vašich školách pomoci vnímat svět v souvislostech. O tom, že téma, které si zdánlivě spojíme s chemií, může proplouvat napříč předměty, a že s ním lze pracovat na prvním a na druhém stupni, se přesvědčíte pod vedením jednoho z vítězů Global Teacher Prize.

Miroslav Slowik

Oborový didaktik Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, který se zabývá budováním moderních školních provozů s inovovanými vzdělávacími prvky dle Strategie 2030+; inovátor vzdělávacích programů zaměřených na integrované předměty s důrazem na současnost a souvislosti; metodik školních sboroven, mentor a kouč pedagogických lídrů přímo ve školním prostředí; garant Didaktické dílny Liberec a didaktického inkubátoru, s nímž přijíždí do škol, aby pomohl změnu ve vzdělávání uskutečnit.

Workshop se zaměří na možnosti zavedení změn do konkrétních škol dle Strategie 2030+; ukáže způsoby dlouhodobé spolupráce Didaktické dílny a didaktického inkubátoru s konkrétními školami zaměřenou na inkubaci dobrých učitelských nápadů v konkrétní sborovně a jejich rozvoj i následné uvedení do pilotáže ve škole; garant představí konkrétní a vysoce kvalitní mentorské, koučovací i školicí principy, které rozvíjejí celou školu najednou jako celek; bude přítomen pedagogický lídr, kterého Didaktická dílna připravuje pro jeho konkrétní pracoviště; budou uvedeny konkrétní případy, které jsou škálovatelné pro všechny typy škol a jichž mohou využít zřizovatelé (města a obce) i jednotliví ředitelé pro uskutečnění své vzdělávací vize.

Martin Tomášek

Oborový didaktik působící na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, inovátor
vysokoškolské výuky a přípravy budoucích učitelů. Jeden z nositelů myšlenky
vzniku Univerzitní školy Ostrava, která má po vzoru světových univerzitních a
laboratorních škol vytvořit inkluzivní prostředí otevřené inovacím a výzkumné
reflexi. Propagátor tzv. učících se komunit. Učitel se zkušeností zřizovatele.

Workshop se zaměří na možnosti zavedení změn do konkrétních škol dle Strategie 2030+; ukáže způsoby dlouhodobé spolupráce Didaktické dílny a didaktického inkubátoru s konkrétními školami zaměřenou na inkubaci dobrých učitelských nápadů v konkrétní sborovně a jejich rozvoj i následné uvedení do pilotáže ve škole; garant představí konkrétní a vysoce kvalitní mentorské, koučovací i školicí principy, které rozvíjejí celou školu najednou jako celek; bude přítomen pedagogický lídr, kterého Didaktická dílna připravuje pro jeho konkrétní pracoviště; budou uvedeny konkrétní případy, které jsou škálovatelné pro všechny typy škol a jichž mohou využít zřizovatelé (města a obce) i jednotliví ředitelé pro uskutečnění své vzdělávací vize.

Lucie Slejšková

Pracovala jako středoškolská učitelka a odbornice na problematiku kurikula. Má zkušenosti ze zřizovatelské sféry. Byla odbornou korektorkou knihy Cleverlands (Chytrozemě), která popisuje společné znaky těch nejúspěšnějších vzdělávacích systémů a je inspirací pro tento workshop. V EDUinu se věnuje Auditu vzdělávacího systému a analytické práci.

Země, které jsou úspěšné ve vzdělávání žáků, využívají velmi často podobné postupy při podpoře škol. Seznámíme vás s nimi a vytipujeme takové, které mohou používat i čeští zřizovatelé, aby jejich školy dosahovaly lepších vzdělávacích výsledků žáků.

Dana Zemánková

Profesně se věnovala žákům se speciálními vzdělávacími potřebami na základních školách jako speciální pedagog. Vystudovala speciální pedagogiku na PdF v Olomouci. Od roku 2005 působila jako ředitelka školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. V roce 2020 ji oslovila nabídka vést metodicky asistenty pedagoga a školní asistenty ve školách v rámci projektu RRP OV III na MMO v Ostravě. Věnuje se lektorské činnosti v rámci odborného vzdělávání budoucích učitelů v oblasti speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě OU v Ostravě. Je členkou Asociace speciálních pedagogů. Profiluje se na problematiku vzdělávání žáků s poruchami učení a chování. V současné době spolupracuje se školami v rámci dalších evropských projektů pro školství. Volný čas věnuje vnoučatům a pohybovým aktivitám.

Ve vyspělých vzdělávacích systémech mají pedagogové k dispozici mnoho odborníků v podpůrných profesích. Jak je to s nimi u nás? Které jsou potřeba nejvíce, kde je brát a z čeho je hradit? Jakou roli v tom může sehrát zřizovatel a jaké jsou v této oblasti příklady dobré praxe? O těchto a dalších otázkách budou diskutovat zástupci zřizovatelů, ředitelů základních škol a odborníci na problematiku z řad akademické obce.

Pavel Vyhňák

Učitel s dlouholetou praxí, osmým rokem ředitel ZŠ Šlapanice, jedné z největších základních škol v ČR, na které postupně vybudoval ve spolupráci s kolegy funkční školní poradenské pracoviště se školními psychology, speciálními pedagogy a sociálními pedagogy.

Vystudoval na Pedagogické fakultě MU učitelství dějepisu a fyziky, je členem Učitelské platformy, členem Odborného grémia České společnosti učitelů TV, člen expertního týmu senátora ČR prof. Drahoše – předsedy senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Pavel Vyhňák je aktuálně také člen pracovní skupiny pro revize RVP ZV Dějepis.

Ve vyspělých vzdělávacích systémech mají pedagogové k dispozici mnoho odborníků v podpůrných profesích. Jak je to s nimi u nás? Které jsou potřeba nejvíce, kde je brát a z čeho je hradit? Jakou roli v tom může sehrát zřizovatel a jaké jsou v této oblasti příklady dobré praxe? O těchto a dalších otázkách budou diskutovat zástupci zřizovatelů, ředitelů základních škol a odborníci na problematiku z řad akademické obce.

Markéta Košatková

Je odbornou asistentkou na Katedře sociální pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Profesně se věnuje strukturálním nerovnostem ve společnosti a sociologickým otázkám vzdělávání. Zabývá se osobnostním rozvojem a profesní přípravou budoucích učitelů. Spolupracuje s řadou škol a institucí v programu doučování dětí se specifickými vzdělávacími potřebami, za který získala ocenění Nadace České spořitelny. Věří v to, že sociální pedagog může být důležitým aktérem ve školním ekosystému. Je aktivní v řadě mezinárodních projektů. Na lokální úrovni podporuje vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem.

Ve vyspělých vzdělávacích systémech mají pedagogové k dispozici mnoho odborníků v podpůrných profesích. Jak je to s nimi u nás? Které jsou potřeba nejvíce, kde je brát a z čeho je hradit? Jakou roli v tom může sehrát zřizovatel a jaké jsou v této oblasti příklady dobré praxe? O těchto a dalších otázkách budou diskutovat zástupci zřizovatelů, ředitelů základních škol a odborníci na problematiku z řad akademické obce.

Martina Kurowski

Sociální pedagožka, odborná asistentka a realizátorka několika komunitních projektů. V rámci vědeckovýzkumné činnosti se zabývá vzděláváním dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí, zavedením profese sociálního pedagoga do škol a problematikou diverzity ve společnosti. Baví ji cestování a propojování, proto je aktivní v mnoha mezinárodních projektech.

Ve vyspělých vzdělávacích systémech mají pedagogové k dispozici mnoho odborníků v podpůrných profesích. Jak je to s nimi u nás? Které jsou potřeba nejvíce, kde je brát a z čeho je hradit? Jakou roli v tom může sehrát zřizovatel a jaké jsou v této oblasti příklady dobré praxe? O těchto a dalších otázkách budou diskutovat zástupci zřizovatelů, ředitelů základních škol a odborníci na problematiku z řad akademické obce.

Tomáš Habart

Absolvent FHS UK a romistiky na FF UK. Dlouhodobě se věnuje vzdělávání, zejména sociálně znevýhodněných dětí. Od roku 2008 pracuje v Člověku v tísni v programu Varianty, který se zaměřuje mj. na metodickou a supervizní podporu asistentů pedagoga.

Ve vyspělých vzdělávacích systémech mají pedagogové k dispozici mnoho odborníků v podpůrných profesích. Jak je to s nimi u nás? Které jsou potřeba nejvíce, kde je brát a z čeho je hradit? Jakou roli v tom může sehrát zřizovatel a jaké jsou v této oblasti příklady dobré praxe? O těchto a dalších otázkách budou diskutovat zástupci zřizovatelů, ředitelů základních škol a odborníci na problematiku z řad akademické obce.