Rozhodnutí být oporou blízkému v období, kdy čelí závislosti na hazardních hrách může být opravdu náročné. Cesta ke změně je plná výzev, ale i potenciálních rizik, o kterých je důležité vědět. Zastavme se teď proto na chvíli a podívejme se, s čím se člověk může setkat, pokud se rozhodne situaci spojenou s partnerovým hraním řešit po vlastní ose.

Prvními emocemi, které na člověka mohou přijít ještě před zahájením pomoci blízkému, jsou často strach a obavy. Vrásky na čele dokáží udělat nejen finance, právní komplikace, ale i celkový dopad závislosti na hráče. Najednou je toho na člověka příliš, neví kudy kam a hledá, jak se k obtížné situaci vůbec postavit.

Přirozenou myšlenkou, která přijde ve chvíli obav na mysl, je touha vyřešit své i hráčovy problémy vlastní silou. Platí to hlavně, když se zdá, že blízký není schopný situaci změnit. Ve snaze o nalezení řešení pak člověk zkouší různé možnosti jak pomáhat. Může například monitorovat účty blízkého, spravovat jeho finance nebo dokonce splácet jeho dluhy z hazardu. To vše ve snaze, aby byl blízký v pořádku, aby se jeho situace konečně zlepšila.

Snaha a dobré úmysly ovšem nemusí vždy vést k očekávaným výsledkům. I když můžeme například finančně podpořit hráče, nemusíme si být vědomi odvrácené stránky takové pomoci. Když jsou hráčovy dluhy opakovaně placeny a problémy spojené s jeho hráčstvím řešeny za něj, může to v něm vyvolávat pocit, že mu jeho blízcí budou stát po boku pokaždé, když se objeví potíže. Pocit, že hráči někdo bude krýt záda teď i v budoucnu, ho nakonec může přivést znovu k hazardním hrám. Ten, který chtěl na začátku pomoci, se pak může ocitnout v kolečku neustálých pokusů o změnu svého blízkého, které vedou akorát k frustraci, stresu a pocitu vyhoření.

Co je tedy možné udělat, aby pomoc nestála víc, než dokážu unést?

Při pomoci druhým je velkým tématem sebepéče. Existuje pro to dobrý důvod. Aby člověk mohl pomáhat, měl by být sám zabezpečený a dávat do pomoci jen tolik času a energie, kolik je pro něj emočně únosné. Pokud na sobě pomáhající cítí, že nejsou uspokojené jeho potřeby, stojí za to se nejdříve zaměřit na sebe. Ať už jde o dostatečný odpočinek, pravidelný pohyb, nebo třeba zdravé stravování – sebepéče napomáhá k udržení optimální úrovně fyzického, ale i psychického zdraví, bez kterého se nelze obejít.

Ke zvládnutí pomoci blízkému je důležité mít informace. Jejich nedostatek může člověka vést k přesvědčení, že pokud hráči nepomohu já, nikdo jiný mu nepomůže. Jako řešení se tak nabízí hledání zdrojů, které se zaměřují přímo na závislostní chování nebo hráčství. Lepší orientací v problematice závislosti, jde lépe odhadnout důsledky hráčova chování. I tady je však potřeba pracovat s vlastními silovými rezervami.

Je důležité si uvědomit, že člověk sám o sobě nemůže nést zátěž zotavení svého partnera na svých bedrech. Být pro druhého dluhovým poradcem, terapeutem i partnerem je zkrátka úkol, který není v lidských silách jednoho člověka.

V úvahu proto připadá svěřit svého blízkého do rukou profesionálů, kteří se pomocí hazardním hráčům živí. Výhodou odborných služeb je například to, že je zde řada expertů. Každý z nich má na starosti určitou oblast, které se dlouhodobě věnuje a rozumí jí. Zároveň je zde povinnost pracovníků v oblasti závislostí vystupovat vůči klientovi nezaujatě, což u pomoci poskytované osobou blízkou nejde zaručit. Nejpodstatnější, co ovšem může odborná pomoc nabídnout, je příležitost pro hráče postavit se své závislosti čelem a podílet se na své cestě ze závislosti.