Historik Vít Smetana hovoří o mizerném ekonomickém odhadu. Ekonomka Markéta Šichtařová také tvrdí, že se prodej mohl lépe promyslet.
„Takové chyby, jako prodat zlato v době, kdy nemáme ověřeno, jak se bude vyvíjet cena zlata a celková ekonomická budoucnost, jsou neomluvitelné. Vždyť se přeci poradím se všemi mozky, než to udělám. To si malý stát nemůže dovolit. U něj má zlatý poklad větší hodnotu než u mocností jako Německo či Francie,“ sdělil ParlamentnímListům.cz komunistický premiér Lubomír Štrougal. Právě za jeho vlády nám byl zlatý poklad, který ukradli Němci za druhé světové války, a z nějž jsme spojencům platili za osvobození, vrácen. Novodobá historie českého zlatého pokladu je pak úplnou tragédií. Už ho totiž skoro nemáme. O historii zlatého pokladu se čtenáři ParlamentníchListů.cz stále velmi zajímají, proto se tématem zabýváme dlouhodoběji.
Psali jsme:
Zašantročené zlato?
„Je ovšem ironií osudu, že k zašantročení zlata došlo až v demokratické České republice, devět let po Listopadu, aniž by se vůbec někdo obtěžoval zeptat občanů Česka na jejich názor,“ píše ve své knize: Kam zmizel zlatý poklad republiky publicista Stanislav Motl. Odprodej zlatého pokladu do zahraničí probíhal, alespoň podle oficiálních údajů ČNB, ve dvou fázích. K tomu je nutno dodat, že jde o poklad, který nám zůstal po rozdělení Československa. Průběhem roku 1997 bylo prodáno 25 tun a o rok později celých 31 tun zlata. Stalo se to v době, kdy byl guvernérem ČNB Josef Tošovský, nicméně mezi tím byl krátce i premiérem úřednické vlády. Tošovský byl v roce 1995 zvolen Evropským bankéřem roku.
„Rozhodnutí bankovní rady ČNB odráželo tehdejší očekávání o vývoji trhu a předpoklady o chování dalších centrálních bank. V době prodejů existovaly obavy, že centrální banky zemí vstupujících do evropské měnové unie mohou po vstupu prodat větší část ze svých zásob zlata. V té době na trhu převládala psychologie, kdo prodá později, bude v horší situaci, notně podporovaná vývojem cen zlata od počátku devadesátých let. Proto bylo rozhodnuto zaměnit pasivně spravované zlato za likvidní investice přinášející nezanedbatelný zisk,“ napsala Petra Hájková z Odboru komunikace ČNB.
Pohledem historika
Historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR nejdřív střízlivě nahlíží na Motlem tolik kritizované placení Britům za boj proti nacistům. „Na placení spojencům neshledávám nic podivného. Československo se formou prozatímního státního zřízení obnovilo v roce 1940 na britské půdě a jeho představitelé usilovali o rovnoprávné postavení mezi spojenci. Pokud by všichni spojenci nenasadili veškeré zdroje na boj proti nacismu, potom hrozilo, že už by také nemuselo být co obnovovat. Navíc výše britských válečných půjček československé vládě několikanásobně převýšila hodnotu našeho zlata odevzdaného na spojenecké válečné úsilí,“ podotýká.
„Zlatý poklad měl spíše symbolickou než historickou hodnotu. Přeci jen po vzniku samostatného Československa vznikl z nemalé části ze sbírek na „Zlatý poklad státní“ a svou podstatou tudíž evokoval národní sbírku na „Zlatou kapličku“. Chápu samozřejmě, že takovými úvahami se technokratičtí manažeři z České národní banky při svém rozhodování o prodeji zlata nezatěžovali. Co je ale tristní, je jejich mizerný ekonomický odhad. Od oné „výhodné“ transakce vzrostla totiž cena zlata o více než čtyři sta procent. Takovým způsobem se opravdu jen stěží podařilo zhodnotit jakákoli aktiva, jež ČNB za ono zlato pořídila. Přitom z historie, jejíž studium je prakticky jedinou cestou, jak se něco podstatného dozvědět o budoucnosti, je známo, že zejména v časech nejistoty a krizí roste zájem o investice do trvalých hodnot, právě včetně zlata,“ kritizuje prodej tuzemského zlata Smetana.
Pohledem ekonomky
Nicméně i ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová zpočátku hodnotí krok za nepromyšlený. „Bylo to pravda prodáno v době, kdy zlato bylo na dlouhodobém minimu. Sama jsem za to ČNB kritizovala. Načasování obchodu bylo špatné. Faktem je, že se to prozíravě mohlo udělat tak, že zbavování devizových rezerv mohlo být rozloženo do delšího období. Letos část, za rok část a tak dále. To by mohlo obezřetného hospodáře vést k tomu, že se nevybral ten úplně nejhorší okamžik, jak se stalo. To se dalo udělat,“ vysvětluje s tím, že je třeba dodat ještě další okolnosti, které naopak mluví ve prospěch tehdejších bankéřů z ČNB.
„Všechny tehdejší učebnice ekonomie psaly, že zlato už je za zenitem a bude dlouhodobě jen klesat. Centrální banky se zlata zbavovaly. Kdo šel proti proudu a říkal, abychom si zlato podrželi, byl za blázna. Z tohoto pohledu to vůbec nebylo snadné. Zlato má navíc dost kolísavou cenu. Kolísá dokonce rychleji, než cena ropy. Z tohoto pohledu je tedy mimořádně riskantní zlato držet. Současně s tím nenese žádný úrok na rozdíl od měn. Kdo má tedy doma uložené zlato a myslí si, že má uloženo na důchod, tak se může dost mýlit. Dlouhodobě ceny zlata rostou, ale z pohledu příštích deseti let se může stát, že ztratí padesát procent hodnoty,“ doplnila s tím, že romantická představa zlatého pokladu je mýdlovou bublinou.
„To se táhne z dob, kdy existoval jakýsi zlatý standard. Když centrální banka chtěla vydat peníze, tak musela proti nim mít ve sklepě uložené cihly zlata. Pokud nebyla bankovka krytá zlatem, tak se uvažovalo, že nemá hodnotu. A z těch dob se traduje představa, že zlato je solidní hodnota. Cihly se blýskají, dobře se fotí a vypadá to bohatě. Část zlata by pravda v devizových rezervách měla být ponechána. Pár procent. Trvat ale na zlatém pokladu je překonaná věc, která patří do středověku,“ zakončila Šichtařová.
Zbytky zlatého pokladu
Podle odpovědí Petry Hájkové z ČNB tato banka držela k prosinci 2011 zásoby slitků, raženého a ostatního neraženého zlata včetně zlatých depozit v objemu 400 tisíc trojských uncí, tedy 12,5 tuny. To je oceněno historickou cenou 755 milionů korun. Složení zlatých zásob se nezveřejňuje, ale obecně jde o zlaté cihly, historické mince a zlatý sbírkový fond ČNB tvořený z vydávaných pamětních mincí. Hodnota zlatých zásob se rok od roku snižuje. Je to dáno vlastní spotřebou zlata pro výrobu zlatých mincí, které ČNB tradičně vydává pro širokou veřejnost.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
