Hlavní obsah

Z lehkého covidu dostal zánět mozku. Pak byl agresivní a musela pro něj policie

Reportáž Televize Seznam o neurologických důsledcích covidu.Video: Vojtěch Gibiš

 

Reklama

Šťastná hypoxie, která mozku nemocného zabraňuje vnímat, že se dusí. Ztráta čichu a chuti, a dokonce i agresivita vůči rodině. I to mohou být neurologické důsledky covidu.

Článek

„My jsme se báli encefalitid. Víme, že viry způsobují záněty mozku a mozkových blan. Například tady na tom obrázku je pacient, šedesátiletý, relativně zdravý,“ ukazuje lékař Matěj Slovák na monitor se snímkem mozku. „Šlo o muže od rodiny, který po týdnu lehčích příznaků covidu – které ho nevedly k tomu, že by musel skončit v nemocnici – tak se u něj náhle ze dne na den rozvinula výrazná zmatenost,“ popisuje doktor z neurologické intenzivní kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí.

Nemocný muž začal být agresivní na manželku a děti. Situace se vyhrotila tak, že musela volat o pomoc. Na neurologické oddělení pacienta musela eskortovat policie a záchranná služba. „Pacienta nám přivezla zkurtovaného, s velmi těžkou kvalitativní poruchou vědomí. Tedy s velmi těžkou zmateností. Tohle jsou snímky z magnetické rezonance. Tady je vidět, že v oblastech hlubokých, tzv. medioteporálních struktur, tedy hloubi spánkových laloků, ten signál magnetické rezonance trochu více svítí,“ ukazuje Slovák na monitoru světlejší části výpočetní tomografie.

Podle doktora Slováka to je důkaz autoimunitní encefalitidy. Pacienta pak zachránili velkými dávkami kortikosteroidů. Po týdnu se mohl vrátit domů. Zatímco záněty mozku byly u lidí s covidem výjimečné, těžkou zmateností trpělo a trpí mnoho hospitalizovaných. „Pacienti, pokud mají těžký průběh, tak opravdu mají velmi závažné a dlouhé delirium. Delirium je stav zmatenosti, stav halucinací, stav poruchy koncentrace, poruchy paměti, poruchy chování,“ vysvětluje pro Televizi Seznam.

Covid-19 ale především způsobuje jiné neurologické problémy. Ztrátu čichu a chuti. A pandemie může také za to, že bude muset české zdravotnictví řešit následky „přechozených“ mozkových mrtvic. „V době nejakutnějšího covidu jezdilo kolem třiceti procent lidí méně s akutní mrtvicí. Ti lidé se objevovali v nemocnici až pozdě. Můžeme spekulovat o tom, zda to bylo sociální izolací a rodina seniora s mrtvicí našla až pozdě – druhý den. Nebo to bylo dané tím, že ti lidé se sami báli volat si o pomoc a báli se jet do nemocnice…“

Konečné důsledky pandemie tak budeme i podle neurologů pociťovat ještě dlouho.

Reklama

Doporučované