- http://eu.avcr.cz/pracovnici/FILES/Pavlasek_Michal.html
Michal Pavlasek
Academy of Sciences of the Czech Republic, Institute of Ethnology, Department Member
- Ethnography, Ethnic Studies, Oral History and Memory, Photography Photo Elicitation, Anthropology of the Balkans, Balkan Studies, and 11 moreNationalism, Southeast Europe, Community Studies, Long Distance Nationalism, Rural Sociology, Refugee memory, Refugees and Forced Migration Studies, Refugees, migration and immigration, Border Studies, Memory Studies, and Migrationedit
- Michal Pavlásek, Ph.D. is researcher at the Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences, freelance journa... moreMichal Pavlásek, Ph.D. is researcher at the Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences, freelance journalist and documentarist. The main focus of his recent research is the search for convergencies of memory and migration through memory studies (politics of memory, generational transmission of memory, historical memory), migration studies (current forced migration, politics of migration) and border studies (border enforcement in Europe).edit
This study deals with dissonant memory processes through the example of postwar displacements of population-1) voluntary (re)emigration of Czechs from Yugoslavia, who replaced the original German population in the Czechoslovak... more
This study deals with dissonant memory processes through the example of postwar displacements of population-1) voluntary (re)emigration of Czechs from Yugoslavia, who replaced the original German population in the Czechoslovak borderlands, and immanently also 2) of those forcibly displaced "silenced Others". The text observes the practice of silencing inconvenient memories and shows, through the example of the participants in the postwar (re)emigration to Czechoslovakia, how this complex memory legacy is approached. Taking Czech families displaced from Yugoslavia as an example, the research on the generational transmission of family memory offers replies through the identification of narrative strategies which they used and which lead to their cumulative victimization. This practice demonstrates historical implications power dynamics reflecting the complex stage of the postwar social, cultural and political development in Czechoslovakia. I believe that considering historical implications allows us to problematize the established unproductive binary oppositions and analytical categories (perpetrators vs. victims; voluntary vs. forced migration), and last but not least, it suggests possible ways of bringing the silenced memory of those forcibly displaced-the "silenced Others" to mind.
Research Interests:
On May 9th, European countries will celebrate Europe Day in commemoration of Robert Schuman who presented the idea of peaceful cooperation in Europe. Michal Pavlásek points out the problematic role Frontex plays at European borders, and... more
On May 9th, European countries will celebrate Europe Day in commemoration of Robert Schuman who presented the idea of peaceful cooperation in Europe. Michal Pavlásek points out the problematic role Frontex plays at European borders, and asserts that Schuman's idea has been replaced by the EU's self-threatening border regime which causes Europe's present day autoimmune crisis.
Research Interests:
První kapitola knihy Z Moravy až do Velikého Srediště, která představuje moment setkání s českými vystěhovalci ve Velikém Središti v jižním Banátu (Srbsko).
Research Interests: Czech History, Ethnography, Oral history, History of Missions, Minority Studies, and 12 moreCzech & Slovak Studies, Serbian history, Memory Studies, Collective Memory, Migration Studies, Migration History, Evangelical movements, Ethnicity, Expatriates, Oral History and Memory, Banat, and History of Banat
Kniha představuje jedno z klasických témat etnologie – výzkum českých vystěhovalců v jihovýchodní Evropě. Její ambicí je vykreslit podoby fungování náboženské komunity původem z jižní Moravy, která našla v polovině 19. století svůj nový... more
Kniha představuje jedno z klasických témat etnologie – výzkum českých vystěhovalců v jihovýchodní Evropě. Její ambicí je vykreslit podoby fungování náboženské komunity původem z jižní Moravy, která našla v polovině 19. století svůj nový domov v obci Veliké Srediště ve Vojvodině v dnešním Srbsku. Tato „zapomenutá krajanská komunita“ byla formována reformovanou vírou a zemským původem, jež utvářely soubor po generace předávaných hodnot, základních kamenů jejich v mnohém specifické kultury.
Čtenář je veden cestou postupného odhalování sociálního milieu a myšlenkového světa migrantů z jižní Moravy reformované víry, respektive jejich generačních potomků. Vlastní analýza sociálních praktik této skupiny Središťanů vychází z interpretace archivní dokumentace, rozhovorů s pamětníky a terénního etnografického výzkumu ve Velikém Središti. Jednotlivá zjištění utváří podloží pro jednu z ústředních tezí knihy, která problematizuje obecně převládající tendence hodnotit „krajany“ z pozic spjatých s metodologickým nacionalismem – Središťané se totiž primárně identifikovali na jiné než striktně nacionální či etnické bázi. Autor s touto tendencí polemizuje prostřednictvím pestré škály analyzovaných strategií komunity reformovaných evangelíků.
Čtenář je veden cestou postupného odhalování sociálního milieu a myšlenkového světa migrantů z jižní Moravy reformované víry, respektive jejich generačních potomků. Vlastní analýza sociálních praktik této skupiny Središťanů vychází z interpretace archivní dokumentace, rozhovorů s pamětníky a terénního etnografického výzkumu ve Velikém Središti. Jednotlivá zjištění utváří podloží pro jednu z ústředních tezí knihy, která problematizuje obecně převládající tendence hodnotit „krajany“ z pozic spjatých s metodologickým nacionalismem – Središťané se totiž primárně identifikovali na jiné než striktně nacionální či etnické bázi. Autor s touto tendencí polemizuje prostřednictvím pestré škály analyzovaných strategií komunity reformovaných evangelíků.
Research Interests: Balkan History, Serbian history, Memory Studies, Cultural Memory, Cultural Anthropology, and 9 moreYugoslavia (History), Expatriates, Oral History and Memory, Banat, Memory and History, Ehtnography, Српска црквена историја (Serbian Church History), History of Banat, and Migration and Diaspora Studies
Kniha zve čtenáře do intimního světa rodinné paměti, dokumentovaného rozhovory s příslušníky tří generací vybraných rodin. Jejich společným rysem je zkušenost příslušníků nejstarší generace s dobrovolnou nebo nucenou mezinárodní migrací... more
Kniha zve čtenáře do intimního světa rodinné paměti, dokumentovaného rozhovory s příslušníky tří generací vybraných rodin. Jejich společným rysem je zkušenost příslušníků nejstarší generace s dobrovolnou nebo nucenou mezinárodní migrací po druhé světové válce. Autoři pro tento účel vybrali rodiny Němců v České republice a nuceně vysídlených Němců z České republiky, Čechů žijících v Chorvatsku a českých reemigrantů z Chorvatska. Velkou pozornost věnovali účasti jednotlivých generací na rodinném vyprávění, shodám a změnám v mezigeneračním předávání vzpomínek a způsobu přijetí významných historických událostí souvisejících s poválečnou migrací. Kniha přináší cenné poznatky o strategiích přenosu vzpomínek v rodinném prostředí, o vzpomínkové kultuře a migraci jako důležitém historickém procesu 20. století.
Research Interests: History and Memory, Oral history, Family, Croatian History, Forced Migration, and 12 moreBiographical Methods, Narrative Analysis, Expatriation, Oral History and Memory, Narrative Studies, Partisanship, Politics of Memory, Displacement, Memorialisation, Forced migration and displacement, The Expulsion and Flight of the East European Germans 1944-1950, and Family Memory
The study follows the trajectory of a group of re-emigrants who took an active part in the partisan (antifascist, or Communist) resistance movement during the Second World War in Yugoslavia and who established their own partisan unit, the... more
The study follows the trajectory of a group of re-emigrants who took an active part in the partisan (antifascist, or Communist) resistance movement during the Second World War in Yugoslavia and who established their own partisan unit, the Czechoslovak Brigade of Jan Žižka. After the war, partisans with Czechoslovak citizenship decided to answer the call from Czechoslovakia, and they and their families settled the areas from which the old German residents had been expelled. After their arrival, the state welcomed them as antifascist heroes (freedom fighters), but at the local level, they were accepted as undesired “outlanders”, “other Czechs”, or “Yugoslavians”. After Cominform issued its first resolution, the regime of the Communist Party of Czechoslovakia stigmatized them as being “unreliable for the state”. After the fall of the Communist regime in 1989, they found themselves in
a position of memory bearers, a position that did not correspond to the contemporary hegemonic anti-Communist narrative. Due to this fact, the second generation of re-emigrants in particular feels that their ancestors have been unjustifiably erased from history, their legacy and imagined family honour unrecognized. At their own commemorative meetings, they clearly demonstrate their dissatisfaction with the contemporary exclusion of their partisan ancestors from the post-Communist national narrative. I argue in the text that the perceived non-ethnic otherness in the past alongside their historical experience and the contemporary post-Communist politics of memory led the re-emigrants to the formation of their own memory community (and thus identity).
a position of memory bearers, a position that did not correspond to the contemporary hegemonic anti-Communist narrative. Due to this fact, the second generation of re-emigrants in particular feels that their ancestors have been unjustifiably erased from history, their legacy and imagined family honour unrecognized. At their own commemorative meetings, they clearly demonstrate their dissatisfaction with the contemporary exclusion of their partisan ancestors from the post-Communist national narrative. I argue in the text that the perceived non-ethnic otherness in the past alongside their historical experience and the contemporary post-Communist politics of memory led the re-emigrants to the formation of their own memory community (and thus identity).
Research Interests:
Chorvatská společnost se stále vypořádává s traumatizujícími událostmi (2. světová válka a válka občanská) a vzpomínkami na ně. Politika paměti artikulovaná Tudjmanovou strategií (generačního, paměťového) smíření společnosti počátkem 90.... more
Chorvatská společnost se stále vypořádává s traumatizujícími událostmi (2. světová válka a válka občanská) a vzpomínkami na ně. Politika paměti artikulovaná Tudjmanovou strategií (generačního, paměťového) smíření společnosti počátkem 90. let 20. století vedla k relativizaci či dokonce propagaci profašistického ustašovského režimu a zároveň k marginalizaci a stigmatizaci narativů týkajících se role národně osvobozovacího boje multietnického partyzánského hnutí. Jeho součástí byli i příslušníci zdejší české menšiny. Studie ukazuje, jak jsou i přesto narativy týkající se partyzánského odboje v rodinné paměti stále živé a skrze generační transmisi utváří hodnotovou alternativu současné nacionální ideologii státu i kulturní prezentaci české menšiny. Rodinná paměť tak funguje jako svébytný „intimní prostor“ krajanů v Chorvatsku na bázi hledání generačních hodnotových kontinuit ve věku postkomunistických společenských nejistot.
Research Interests:
The study reflects adaptation and economical working mechanisms of a selected religious community of expatriates (reformed Evangelists who came from south-eastern Moravia) that in the mid-19th century settled in the multiethnic village of... more
The study reflects adaptation and economical working mechanisms of a selected religious community of expatriates (reformed Evangelists who came from south-eastern Moravia) that in the mid-19th century settled in the multiethnic village of Velké Srediště in current Serbian Banat. The migration of monitored colonists from Central Europe was associated with the process of overcoming the moment of discontinuity (leaving the place of origin) through their adaptation in the new settings. The text presents institutional mechanisms that were used by the newcomers to overcome the stage of discontinuity, which brought doubts on the future life in the new settings. Based on written sources we assume a thesis that this social group brought a functioning social organization from Moravia to southern Hungary – an autonomous congregation community with own standards, forms of farming, confessional
school and family religious education. The follow-up to the pre-migration model of a religious organization translocated by migration participants was based on the fact that it was time-honoured, tested and functioning. Through examples of several practices of this adopted model I argue that this was a social practice which significantly facilitated and accelerated the process of gradual adaptation in the new settings.
school and family religious education. The follow-up to the pre-migration model of a religious organization translocated by migration participants was based on the fact that it was time-honoured, tested and functioning. Through examples of several practices of this adopted model I argue that this was a social practice which significantly facilitated and accelerated the process of gradual adaptation in the new settings.
Research Interests:
V této studii se zaměřuji na historické povědomí a kolektivní paměť krajanské komunity reformovaných evangelíků v obci Veliké Srediště. Skrze narativistickou perspektivu rozebírám obsahy kulturní a komunitní paměti této skupiny s důrazem... more
V této studii se zaměřuji na historické povědomí a kolektivní paměť krajanské komunity reformovaných evangelíků v obci Veliké Srediště. Skrze narativistickou perspektivu rozebírám obsahy kulturní a komunitní paměti této skupiny s důrazem na moment migrace, tj. příchod do nového multietnického prostoru. Prostřednictvím Vansinovy kategorie floating gap se pak chci pokusit problematiku řešit zaměřením na generační transmisi paměti, abych tak poukázal na to, jak je toto sdílené a předávané historické vědomí určující pro konstrukci vlastní sebeidentifikace členů příslušné lokální skupiny v multietnickém prostředí Banátu, kde členové této krajanské komunity tvoří jednu z mnoha v regionu zastoupených etnických či náboženských menšin.
Research Interests:
online reading: http://www.criticatac.ro/lefteast/author/michal-pavlasek/ Having returned from my volunteering activities in the Balkans, I started reflecting on certain aspects of refugee aid in a number of schools, universities, and in... more
online reading: http://www.criticatac.ro/lefteast/author/michal-pavlasek/
Having returned from my volunteering activities in the Balkans, I started reflecting on certain aspects of refugee aid in a number of schools, universities, and in my interviews. After my talk, some of my listeners would come and say: ok, you’ve kind of discouraged us from helping them. However, their reaction stemmed from a misunderstanding, because after all, my goal was to present some of the problematic aspects of volunteer aid work that came from my critical self-reflection. In any case, how did the purpose of volunteer aid work disappear from my consciousness?
Having returned from my volunteering activities in the Balkans, I started reflecting on certain aspects of refugee aid in a number of schools, universities, and in my interviews. After my talk, some of my listeners would come and say: ok, you’ve kind of discouraged us from helping them. However, their reaction stemmed from a misunderstanding, because after all, my goal was to present some of the problematic aspects of volunteer aid work that came from my critical self-reflection. In any case, how did the purpose of volunteer aid work disappear from my consciousness?
Research Interests:
From the diary of false faith in the outside world. Photo credit: Martin Trabalík Last year during my presence on the Balkan migrant route, I struggled with a number of new roles. First I was a volunteer at the borders, then all of a... more
From the diary of false faith in the outside world. Photo credit: Martin Trabalík Last year during my presence on the Balkan migrant route, I struggled with a number of new roles. First I was a volunteer at the borders, then all of a sudden I was to direct a documentary, and then I became a journalist, whose job was to inform the public about everyday affairs in the form of personal diary reports. I do not wish to talk about the instances when media have failed to report about migrants and refugees, nor how these issues are covered by the media (on this issue I recommend this great analysis). After a critical (self-)reflection of my own volunteering experience, I would rather consider the acts of motivation, and what is behind the media representation of misery and suffering. In this puzzle I would like to find a small piece of insight into our understanding of the worlds of suffering that are beset by wars or extreme poverty, when the actors of these forms of misery are perceived as " harbingers of bad news " , and are constantly blamed and punished for the content of the messages they bring.
Research Interests:
Ambicí knihy je vykreslit obraz pestrých osudů krajanské komunity, která svoji existenci spojila s místem zvaným Veliké Srediště, obcí ležící nedaleko města Vršac v jižním Banátu v dnešním Srbsku. Její vznik, stejně jako existence dalšího... more
Ambicí knihy je vykreslit obraz pestrých osudů krajanské komunity, která svoji existenci spojila s místem zvaným Veliké Srediště, obcí ležící nedaleko města Vršac v jižním Banátu v dnešním Srbsku. Její vznik, stejně jako existence dalšího českého osídlení na Balkáně, je výslednicí rozsáhlého migračního procesu, který pro jihovýchodní Evropu znamenal značné proměny struktury populace v rovině sociální, hospodářské, etnické i náboženské. Kniha se pokouší o odkrytí opony hodnocení světa skupiny reformovaných evangelíků původem z hanáckého Slovácka (okolí Klobouk u Brna). Ti se v polovině 19. století rozhodli opustit svou domovinu a po více než měsíci putování se usadili pod nejvyšší horou Vojvodiny – Kudričkim vrchem. Vesnice, dosud obydlená Srby, Rumuny, Maďary, Němci a Čechy římskokatolického vyznání, se jim stala novým domovem, multietnickým světem par excellence, s nímž spojili své další naděje a vyhlídky.
Není příběhů, když není lidí, kteří by je předávali ve svých vyprávěních. Z tohoto důvodu monografie zpracovává zaznamenané rozhovory autora s jednou z nejstarších (a zároveň posledních) osob patřících mezi generační potomky moravských kolonistů Banátu do uceleného vzpomínkového příběhu, který zachycuje existenci krajanského společenství z Velikého Srediště. To bylo dosud českému čtenáři oproti jiným neznámé a skryté. Kniha je tak z ústřední části příběhem komunity vylíčeným ústy jedné z aktérek lokálního světa Središťanů – Josefy Klepáčkové. Rozeznívá se tudíž hlas „malého člověka“, jehož prostřednictvím se čtenář seznámí s podobenstvím světa jedné nepoznané kapitoly z kulturních dějin tradice české reformační víry v prostoru za hranicemi českého státu.
Není příběhů, když není lidí, kteří by je předávali ve svých vyprávěních. Z tohoto důvodu monografie zpracovává zaznamenané rozhovory autora s jednou z nejstarších (a zároveň posledních) osob patřících mezi generační potomky moravských kolonistů Banátu do uceleného vzpomínkového příběhu, který zachycuje existenci krajanského společenství z Velikého Srediště. To bylo dosud českému čtenáři oproti jiným neznámé a skryté. Kniha je tak z ústřední části příběhem komunity vylíčeným ústy jedné z aktérek lokálního světa Središťanů – Josefy Klepáčkové. Rozeznívá se tudíž hlas „malého člověka“, jehož prostřednictvím se čtenář seznámí s podobenstvím světa jedné nepoznané kapitoly z kulturních dějin tradice české reformační víry v prostoru za hranicemi českého státu.
Research Interests:
Research Interests:
The text serves as an example of the multi-sited ethnography within the frame of the migration processes from Central Europe to the Balcans throughout the nineteenth century. It focused on the settlement Clopodia (in Czech, Klopotín) in... more
The text serves as an example of the multi-sited ethnography within the frame of the migration processes from Central Europe to the Balcans throughout the nineteenth century. It focused on the settlement Clopodia (in Czech, Klopotín) in Rumanian Banat, settled in the middle of the nineteenth century by numerous population from the Czech Lands. Even though the migration processes to the historical territory of Banat (contemporary Serbia and Rumania) have already been surveyed, this specifi c migration within the frame of the Habsburg Empire has until now stood aloof from the interest of historians and ethnologists. Therefore, the author of the article denominates it "forgotten" and the point of departure of the migration designates as "Moravian", as the Czech-speaking population came mostly from that region of the contemporary Czech Republic. To Moravian origin refers the present-day language as well as the historical memory of the descendants of the fi rst colonists. This, together with the chosen analyzed manifestations of social praxis serves the author to indicate the identifi cation framework of the community.
Research Interests:
In this paper, I shall focus on one specific way to solve and cope with crises of identity caused by a radically new life situation. I will follow a group of Czech Protestants who came from Central Europe and settled at the southeastern... more
In this paper, I shall focus on one specific way to solve and cope with crises of identity caused by a radically new life situation. I will follow a group of Czech Protestants who came from Central Europe and settled at the southeastern border of the Hapsburg Monarchy (currently Vojvodina, southern Banat) in the 19th century. I shall introduce strategies and mechanisms of adaptation that the migrants chose in order to cope with the new situation of emergency and uncertainty they experienced as part of the process. In general, I shall conceptualize these strategies as a culture of coping, based on migrants’ attempts to overcome the discontinuity of the social organization, structure, and social network that operated in their country of origin and their reconstruction or restoration in the new homeland.
Research Interests:
V této kapitole monografie se pokouším konceptualizovat a tematizovat jednu z přehlížených rovin konstrukce sociální identity českých vystěhovalců. Na příkladu komunity reformovaných evangelíků původem z jižní Moravy usazených v srbském... more
V této kapitole monografie se pokouším konceptualizovat a tematizovat jednu z přehlížených rovin konstrukce sociální identity českých vystěhovalců. Na příkladu komunity reformovaných evangelíků původem z jižní Moravy usazených v srbském Banátu představím jeden z referenčních bodů historického vědomí krajanů – interpretaci příchodu předků do nového prostředí (multietnické obce Veliko Središte). Narativ migrace do prostředí Banátu totiž sehrává úlohu velkého vyprávění (metanarace). Ústřední tezí textu je, že tento konkrétní narativ zachycený v písemné i orální podobě, můžeme považovat za důležitý zdroj identifikace krajanů, protože reprezentuje kulturní paměť společenství. Analyzovaný narativ kolonizace Banátu je pomyslným úvodem do dějin přítomnosti krajanů mimo zemi jejich původu. Doplníme tak dosavadní krajansko-migrační diskurz o další komponentu, jež napomůže porozumět podobě kolektivní identity v komplexnějším záběru.
Research Interests:
Studie se zabývá konstrukcí obrazu české menšiny v rumunském Banátu. Na základě četných pobytů v několika lokalitách osídlených obyvatelstvem původem z českých zemí se pokusím postihnout konstitutivní způsoby, jakými o krajanech v... more
Studie se zabývá konstrukcí obrazu české menšiny v rumunském Banátu. Na základě četných pobytů v několika lokalitách osídlených obyvatelstvem původem z českých zemí se pokusím postihnout konstitutivní způsoby, jakými o krajanech v prostoru jihovýchodní Evropy bylo (a je) referováno. Náš vztah ke krajanům v Banátu vždy byl formací mocenské nerovnosti, pro kterou nalézám vyjádření v diskurzech orientalismu, balkanismu a v neposlední řadě allochronismu, který reprezentuje ústřední strategii konstrukce časoprostorové distance vůči obecně Druhým/Jiným. Způsoby imaginace, jakými produkujeme obraz romantizovaných „krajánků“ nejsou nevinnou poznávací praxí, nýbrž jsou nasyceny mocí připisovat Druhým atributy, jež jsou pak dále esencializovány a reifikovány. Obraz krajanů v Banátu se měnil od představy „zapadlých vlastenců“ k „ušlechtilým divochům“. V příspěvku se zaměřím na to, jak je obraz „českého koutku v Banátu“ produkován zejména rozvíjejícím se turismem z České republiky, jehož hnacím motorem je hledání „autentického“, „předmoderního“, „ušlechtilého“.
Research Interests:
V průběhu roku 2015 jsem si vyzkoušel několik rolí ve vztahu k současné „uprchlické krizi“: pozici dobrovolníka pomáhajícího na tzv. balkánské migrační trase se zajištěním základních lidských potřeb, dokumentaristy a také nezávislého... more
V průběhu roku 2015 jsem si vyzkoušel několik rolí ve vztahu k současné „uprchlické krizi“: pozici dobrovolníka pomáhajícího na tzv. balkánské migrační trase se zajištěním základních lidských potřeb, dokumentaristy a také nezávislého novináře, přičemž ve všech těchto rolích byla zároveň nutně přítomná i moje profesní orientace etnologa/antropologa. Mezi lidmi na útěku jsem tak pozoroval dění z několika aktérských perspektiv nebo rolí. Stejně tak jsem mohl zúčastněným pozorováním sledovat jednání a koexistenci aktérů, s nimiž jsem byl v neustálém kontaktu - uprchlíků, dobrovolníků, místních prodavačů, novinářů, ale též příslušníků mocenských složek států, které reprezentovaly dohled nad hraniční kontrolou mobility lidí „v migraci“. V této studii bych chtěl proto prezentovat dilemata a otázky, které jsem se pokoušel v průběhu roku v rámci veřejných debat na různých fórech z pozice „akademika vhozeného po hlavě do migračního proudu“ otevřít k dalším úvahám, neboť mě všude neodbytně doprovázely. Patří mezi ně zejména otázka nerovností mezi subjektem a „objektem“ výzkumu, které byly ztělesňovány v ideálu pomoci a v rámci novinářského průmyslu.
Research Interests:
The goal of our study is to thematize and then discuss the dilemmas involved in doing field research. Dilemmas and uncertainty arise from the fact that the social scientist does not stand “outside” the world of the actors being studied,... more
The goal of our study is to thematize and then discuss the dilemmas involved in doing field research. Dilemmas and uncertainty arise from the fact that the social scientist does not stand “outside” the world of the actors being studied, but is an integral part of it. Ethnographic field´research is an instrument for achieving deeper knowledge about cultures; and the legitimization of the key attributes of anthropology/ethnology. Qualitative field research meanwhile encompasses a number of theoretical, epistemological, and methodological themes, approaches, and positions. An analysis of its value, including the qualitative collection of data and its epistemological underpinning, is the subject of this study.
Research Interests:
Ambicí sborníku Když výzkum, tak kvalitativní. Serpentinami bádání v terénu editorů Michala Pavláska a Jany Noskové je snaha porozumět současným epistemologickým podobám sociálních věd opírajících se o kvalitativní výzkum. Sborník... more
Ambicí sborníku Když výzkum, tak kvalitativní. Serpentinami bádání v terénu editorů Michala Pavláska a Jany Noskové je snaha porozumět současným epistemologickým podobám sociálních věd opírajících se o kvalitativní výzkum. Sborník příspěvků ze stejnojmenné vypovídá také mnohé o tom, jak vzniká etnografická (sociologická, historická) znalost. Leitmotivem knihy je pokus vyrovnat se s vlastní pozicí badatele v interakci se zkoumaným prostředím. Publikace ve svém záběru shrnuje reflexe střetávání badatele s nástrahami terénního výzkumu prováděného kvalitativními technikami vytváření dat – zúčastněným pozorováním, různými typy rozhovorů, vedením výzkumného deníku –, či se zkoumáním biograficky laděných témat.
Research Interests:
In this article I take up the phenomenon of ethnic Czech communities abroad and the concept of the “expatriates” which appeared as part of a complex system of efforts by Czechoslovak foreign policy during the interwar period (1918-1939)... more
In this article I take up the phenomenon of ethnic Czech communities abroad and the concept of the “expatriates” which appeared as part of a complex system of efforts by Czechoslovak foreign policy during the interwar period (1918-1939) to “save” the descendants of emigrant settlers from the Czech lands from assimilation in the host country. I will also introduce another category, that of cross-border nationalism, which I would like to introduce as a useful analytical term. In order to get a handle on this problem, I will analyze this phenomenon through the example of the Czech diaspora in the village of Veliko Središte in Vojvodina. Here still live the last descendants of Protestant migrants who came from Moravia, part of the Czech lands, in the 19th century. The aim of this study is to show that the communication network of the national state (interwar Czechoslovakia) and emigration from the country was based on the evangelizing mission. Besides their already existing religious, territorial and linguistic identification, the communities involved also accepted another aspect of their collective identity – identification with a shared past.
Research Interests:
Dokumentaristé se umí ptát a rozkrývat věci pod povrchem sociálního dění. V tomto produkce etnografických filmů u nás dost pokulhává. Situace se ale pomalu mění a filmaři spolu s filmovými kritiky by tak mohli překonat některé zažité... more
Dokumentaristé se umí ptát a rozkrývat věci pod povrchem sociálního dění. V tomto produkce etnografických filmů u nás dost pokulhává. Situace se ale pomalu mění a filmaři spolu s filmovými kritiky by tak mohli překonat některé zažité stereotypní představy, které o současných „etnofilmech“ panují.
Research Interests:
This article is dedicated to the interpretation of the influence of religious revival movements on the religiosity of Czech (and Slovak) Protestant communities in southeastern Europe in the 19th and 20th century. In addition, it monitors... more
This article is dedicated to the interpretation of the influence of religious revival movements on the religiosity of Czech (and Slovak) Protestant communities in southeastern Europe in the 19th and 20th century. In addition, it monitors the effect of the Blue Cross Movement and the Free Reformed Church in the village of St. Helena (located in Romanian Banat). The influence of the spiritual principles of religious revival movements led to a schism within the Evangelical community. The author then applies the wider context of the revival of the reformed church to the what is known about the content of the faith of Czech residents in the Bulgarian village of Vojvodovo. The hypothesis on the decisive influence of revival movements on religiosity of Czech Protestants is being gradually verified and validated. The article attempts to capture the hitherto neglected importance of revival religious movements for the spirituality of Czech and Slovak Protestant enclaves in southeastern Europe.
Research Interests:
Research Interests:
The study is based on the thesis that the members of Czech communities abroad who left their country before the period of the „National Awakening“ imbibed the national idea thanks to the „assistance to fellow countrymen“ in the... more
The study is based on the thesis that the members of Czech communities
abroad who left their country before the period of the „National Awakening“
imbibed the national idea thanks to the „assistance to fellow countrymen“ in the
interwar period. This was motivated by the effort to „save“ the communities of
fellow countrymen from being assimilated into the majorite society of South-Eastern
Europe. The following article aims to apply constructivist approach to nation
into the study of the phenomenon of fellow countrymen. Ethnicity only comes
to the foreground of the organizing criteria of these collective entities after the
arrival of assistants. The fi rst part of the study presents the organizing mechanism
of sending the assistants on the example of the Bulgarian community Gorna Mitropolja.
The other part represents an effort to conceptualize in a broader way the
constructivist approach. The communication network of the state and the foreign
out-migration therefore rested on the mission-evangelizing basis. The communities
involved accepted, besides the already existing territorial and linguistic
identifi cation, also another aspect of the collective identity – the identifi cation
with the shared past. Only after the application of the „ethnic diction“ that stressed
the common origin we can consider the
abroad who left their country before the period of the „National Awakening“
imbibed the national idea thanks to the „assistance to fellow countrymen“ in the
interwar period. This was motivated by the effort to „save“ the communities of
fellow countrymen from being assimilated into the majorite society of South-Eastern
Europe. The following article aims to apply constructivist approach to nation
into the study of the phenomenon of fellow countrymen. Ethnicity only comes
to the foreground of the organizing criteria of these collective entities after the
arrival of assistants. The fi rst part of the study presents the organizing mechanism
of sending the assistants on the example of the Bulgarian community Gorna Mitropolja.
The other part represents an effort to conceptualize in a broader way the
constructivist approach. The communication network of the state and the foreign
out-migration therefore rested on the mission-evangelizing basis. The communities
involved accepted, besides the already existing territorial and linguistic
identifi cation, also another aspect of the collective identity – the identifi cation
with the shared past. Only after the application of the „ethnic diction“ that stressed
the common origin we can consider the
Research Interests:
Research Interests:
Research Interests:
Studie se zabývá historickým vývojem a kolonizací oblasti dnes srbského a rumunského Banátu, kde se v průběhu 18. století zformovala Banátská vojenská hranice. Její vznik je výsledkem mnohaletého historicko-politického vývoje, jenž byl... more
Studie se zabývá historickým vývojem a kolonizací oblasti dnes srbského a rumunského Banátu, kde se v průběhu 18. století zformovala Banátská vojenská hranice. Její vznik je výsledkem mnohaletého historicko-politického vývoje, jenž byl ponejvíce determinován střetem habsburské monarchie a osmanské říše. Zřízení Banátské vojenské hranice, znamenalo transmigraci kolonistů z celé habsburské říše hájících pohraničí. Spolu s nimi migrovaly i početné skupiny obyvatel českých zemí, usazující se zde již od druhé poloviny 18. století. Studie se věnuje počátkům osídlení příchozích z českých zemí. Některými novými fakty rozšiřuje stávají poznání minulosti procesů vzniku osad s českým osídlením (např. Svatá Helena, Ablian, Kruščica). Autor vycházel zejména z archivního výzkumu ve Státním archivu v rumunském Temešváru a v Oblastním archivu vojvodinské Bele Crkve. Prostřednictvím nově nalezených archivních pramenů lze vyvrátit některé dosud tradované mýty opakované především etnologickou literaturou zabývající se českou menšinou v Banátu.
Research Interests:
Research Interests:
Veliké Srediště je osada ležící v srbském Banátu ve Vojvodině nedaleko města Vršac. Tento příspěvek se snaží nalézt odpověď na otázky etnogeneze česky hovořících obyvatel, kteří byli badateli z řad etnologů, antropologů či historiků česky... more
Veliké Srediště je osada ležící v srbském Banátu ve Vojvodině nedaleko města Vršac. Tento příspěvek se snaží nalézt odpověď na otázky etnogeneze česky hovořících obyvatel, kteří byli badateli z řad etnologů, antropologů či historiků česky hovořících společenství v zahraničí, dosud opomíjeni. Příspěvek se opírá o novou, dosud nevyužitou pramennou základnu, jakou naskýtá archiv Synodní rady v Praze a Oblastní historický archív v Bele Crkvi. Další důležité prameny autor objevil v samotné lokalitě, kde provedl rozsáhlý terénní výzkum. S oporou těchto pramenů je možné vyvrátit teze týkající se etnogeneze Čechů ve Velikém Središti. Ty tvrdí, že prvními českými kolonisty jsou evangelíci ze Svaté Heleny, české vesnice v Rumunsku založené po roce 1820.. V příspěvku interpretuji transmigraci česky hovořícího obyvatelstva jako migrační proces sestávající se ze tří kompaktních kolonizačních vln, vrcholící početnou „moravskou“ kolonizační vlnou v 50. letech 19. století. Mapuji historický vývoj evangelíků do konce první světové války a pokouším se osvětlit proces asimilace českých katolíků v rámci početnější skupiny německých katolíků.
Research Interests:
Research Interests:
Kdo by neznal evergreen Michala Tučného… Před časem refrén slavné písně, v níž obyvatelé obce v prostředí divokého západu chtějí zlynčovat příchozího tuláka/cizince, využil hudebník Bonus (Martin Hůle) a Ondřej Vlk v písni Sám černou... more
Kdo by neznal evergreen Michala Tučného… Před časem refrén slavné písně, v níž obyvatelé obce v prostředí divokého západu chtějí zlynčovat příchozího tuláka/cizince, využil hudebník Bonus (Martin Hůle) a Ondřej Vlk v písni Sám černou nocí. Reagoval tak na protiromské pochody nenávisti v Českých Budějovicích na sídlišti Máj z minulého léta. Z jeho adaptace se vyklubal (alespoň pro mne) hudební počin roku, protože jako jeden z mála reagoval na aktuálně společenské vření v české kotlině. Slova refrénu vztažená ke kontextu nenávistných anticiganistických nálad nejednoho zamrazí.
Research Interests:
Úvahy o falešné víře ve " svět tam venku ".
Research Interests:
Přinášíme základní přehled možností pomoci uprchlíkům.
Research Interests:
Příklad kina Zvezda ukázal, že jak státní, tak privátní model vlastnictví kulturního prostoru, nevede k naplnění jeho smyslu. Zákonitě se tak musíme ptát, jaké další vlastnické formy jsou možné
Research Interests:
Vojvodovo is a village in Bulgaria, inhabited in 1900 – 1950 by several hundred Czech Protestants. During their post-war re-emigration to the border areas of the South Moravia region of Czechoslovakia, they brought along with them the... more
Vojvodovo is a village in Bulgaria, inhabited in 1900 – 1950 by several hundred Czech Protestants. During their post-war re-emigration to the border areas of the South Moravia region of Czechoslovakia, they brought along with them the “spirit” of their world. The film tries to bring this world back through video-elicitation. Visual pictures of the Vojvodovo scene fade to the people who gradually fill the recording with the meaning of their experiences, just as a figurine symbolizing the community is being dressed in the film. Among the guardians of the legacy today, besides Vojvodovo and their offspring and descendants, are the professional ethnographers who have succumbed to the magic of Vojvodovo and who have taken part in the reconstruction of its picture with their texts. A similar role is played by the film itself, a multivocal visual narrative constructed both “here” and “there” (in South Moravia and in Bulgaria) another Vojvodovo. The aspect of geographic distance is suppressed, and in the foreground stands a mutuality distributed by professional ethnographers, the Internet, and meetings with (ex)Vojvodovians. All of which poses the question – where is Vojvodovo today?
Druhé Vojvodovo: myslet obrazem
Vojvodovo je vesnice v Bulharsku, kde v letech 1900-1950 žilo několik stovek českých protestantů. V rámci poválečné reemigrace do pohraničí ČSR se na jižní Moravu spolu s nimi přestěhoval rovněž „duch“ jejich světa. O jeho vyvolání se film prostřednictvím video-elicitace pokouší. Vizuální obrazy vojvodovských kulis se stěhují k těm, kteří je postupně vyplňují významy prožitého, podobně jako je ve filmu oblékána figurína symbolizující tuto komunitu. Mezi strážce odkazu paměti dnes patří kromě rodáků i generační potomci a profesionální etnografové, kteří kouzlu Vojvodova propadli, a na (re)konstrukci jeho obrazu se svými texty významně podílejí. Podobnou roli jistě sehrává i tento film, multivokální vizuální narativ konstruovaný „tady“ a „tam“ (na jižní Moravě a v Bulharsku), druhé Vojvodovo. Aspekt geografické vzdálenosti je potlačen, do popředí je postavena vzájemnost distribuovaná profesionálními etnografy, internetem i setkáními (ex)Vojvodovčanů. Vyvstává tak otázka, kde se dnes Vojvodovo vlastně nachází.
Druhé Vojvodovo: myslet obrazem
Vojvodovo je vesnice v Bulharsku, kde v letech 1900-1950 žilo několik stovek českých protestantů. V rámci poválečné reemigrace do pohraničí ČSR se na jižní Moravu spolu s nimi přestěhoval rovněž „duch“ jejich světa. O jeho vyvolání se film prostřednictvím video-elicitace pokouší. Vizuální obrazy vojvodovských kulis se stěhují k těm, kteří je postupně vyplňují významy prožitého, podobně jako je ve filmu oblékána figurína symbolizující tuto komunitu. Mezi strážce odkazu paměti dnes patří kromě rodáků i generační potomci a profesionální etnografové, kteří kouzlu Vojvodova propadli, a na (re)konstrukci jeho obrazu se svými texty významně podílejí. Podobnou roli jistě sehrává i tento film, multivokální vizuální narativ konstruovaný „tady“ a „tam“ (na jižní Moravě a v Bulharsku), druhé Vojvodovo. Aspekt geografické vzdálenosti je potlačen, do popředí je postavena vzájemnost distribuovaná profesionálními etnografy, internetem i setkáními (ex)Vojvodovčanů. Vyvstává tak otázka, kde se dnes Vojvodovo vlastně nachází.
Research Interests:
Amitav Ghosh je bezesporu fenoménem anglo-indické literatury ne nepodobný formátu, jaký představuje například Salman Rushdie. Pro antropologii/etnologii je jeho osoba důležitá z celé řady důvodů. Především a hlavně, před dvaceti lety... more
Amitav Ghosh je bezesporu fenoménem
anglo-indické literatury ne nepodobný formátu,
jaký představuje například Salman
Rushdie. Pro antropologii/etnologii je jeho
osoba důležitá z celé řady důvodů. Především
a hlavně, před dvaceti lety vydal knihu
In an Antique Land, jež představuje výraz
ný zásah do promýšlení toho, čím sociální
antropologie/etnologie v posledních
dekádách prošla a co tento obor představuje
dnes.
anglo-indické literatury ne nepodobný formátu,
jaký představuje například Salman
Rushdie. Pro antropologii/etnologii je jeho
osoba důležitá z celé řady důvodů. Především
a hlavně, před dvaceti lety vydal knihu
In an Antique Land, jež představuje výraz
ný zásah do promýšlení toho, čím sociální
antropologie/etnologie v posledních
dekádách prošla a co tento obor představuje
dnes.
Research Interests:
Dnešní užívání slova „nepřizpůsobiví“ má paralelu v poválečném užívání termínu „nespolehliví“ – také tehdy se jím označovaly menšiny, jež domněle ohrožovaly znejistělé národní společenství.
Research Interests:
Dříve než byly peníze, byl dluh. David Graeber, americký sociokulturní antropolog a originální myslitel, se ve své první do češtiny přeložené knize pokouší o úkol zdánlivě nemožný. Předložit alternativní výklad vývoje dluhů a jeho... more
Dříve než byly peníze, byl dluh. David Graeber, americký sociokulturní antropolog a originální myslitel, se ve své první do češtiny přeložené knize pokouší o úkol zdánlivě nemožný. Předložit alternativní výklad vývoje dluhů a jeho společenského chápání v průběhu posledních pěti tisíc let. Alternativní vůči čemu? Vůči dosavadnímu velkému vyprávění „otců zakladatelů“ ekonomie, když proti nim staví příběh jiný.
Research Interests:
Diskuze nad unesenými dívkami v Pákistánu odhalila velký problém, který toho prozrazuje hodně o vztahu naší společnosti k Cizímu, v tomto případě vůči islámské kultuře. Že uvolnila stavidla islamofobii, je víc než zřejmé, stejně tak to,... more
Diskuze nad unesenými dívkami v Pákistánu odhalila velký problém, který toho prozrazuje hodně o vztahu naší společnosti k Cizímu, v tomto případě vůči islámské kultuře. Že uvolnila stavidla islamofobii, je víc než zřejmé, stejně tak to, že se vyrojily odmítající reakce. Situaci ale lze číst i jako karikaturu seriózní debaty, jež by se měla vést nad budoucností imigrační politiky a integrace cizinců. - See more at: http://www.blisty.cz/art/67988.html#sthash.hmp3srvA.dpuf
Research Interests:
Zeptal jsem se dnes na přednášce studentů, zda se potkáme na akcích Týdne neklidu v Brně pořádaných Iniciativou za svobodné vysoké školy. "Týdne čeho?" bylo mi odpovědí. Ach jo, zas ten roj očí nevinně - a s o to větší nutkavostí -... more
Zeptal jsem se dnes na přednášce studentů, zda se potkáme na akcích Týdne neklidu v Brně pořádaných Iniciativou za svobodné vysoké školy. "Týdne čeho?" bylo mi odpovědí. Ach jo, zas ten roj očí nevinně - a s o to větší nutkavostí - sledující ručičku hodin, která již začala přesluhovat. Že by ono příslovečné mladí a neklidní jaksi neplatilo? - See more at: http://www.blisty.cz/art/62482.html#sthash.SdbxDenl.dpuf
Research Interests:
Dostali jsme se do zajímavé situace -- zatímco média neustále hodnotí současnou společnost jako společnost vědění, Konrad P. Liessmann dokonale vystihl, že jde o eufemismus. Čím více šermujeme s hodnotou vědění, tím rychleji ztrácí vědění... more
Dostali jsme se do zajímavé situace -- zatímco média neustále hodnotí současnou společnost jako společnost vědění, Konrad P. Liessmann dokonale vystihl, že jde o eufemismus. Čím více šermujeme s hodnotou vědění, tím rychleji ztrácí vědění na hodnotě. Idea vzdělanosti přestala platit, protože vzdělání je rozpartikularizováno do oborů, které spolu již nekomunikují a jednotná idea vzdělanosti tak neexistuje. - See more at: http://www.blisty.cz/art/62579.html#sthash.Jr8kfrrA.dpuf
Milosti prezidenta ČR vždy, když k nim přikročil, přišly na přetřes médií. Nejinak tomu je i nyní. Jistě se dočkáme mnohých diskuzí na téma, zda by nebylo lepší udělování milostí prezidentem zrušit, abychom se dalším tahanicím o to, komu... more
Milosti prezidenta ČR vždy, když k nim přikročil, přišly na přetřes médií. Nejinak tomu je i nyní. Jistě se dočkáme mnohých diskuzí na téma, zda by nebylo lepší udělování milostí prezidentem zrušit, abychom se dalším tahanicím o to, komu byla udělena "právem" a kdo si ji nezaslouží, obloukem vyhnuli. To by ale byla upřímně škoda. Vyhnuli bychom se totiž úvahám nad současným stavem konceptu spravedlnosti a etiky. - See more at: http://www.blisty.cz/art/62363.html#sthash.vOQimQOe.dpuf
Zvěcnit nepřítele do konkrétní podoby je symptomatickým důsledkem vymezení sociální reality prezentované masmédii. Dobro a zlo musí být jasně pojmenováno, pro diváka a posluchače jasně čitelné. Ukázat prstem a říct: to jsou oni-zlí a... more
Zvěcnit nepřítele do konkrétní podoby je symptomatickým důsledkem vymezení sociální reality prezentované masmédii. Dobro a zlo musí být jasně pojmenováno, pro diváka a posluchače jasně čitelné. Ukázat prstem a říct: to jsou oni-zlí a následně je překrýt předsudečným pojmovým pláštěm. Příkladem takovéhoto zvěcnění par excellence je jedno označení, dnes dělající v médiích pěknou paseku. Je jím nálepka "nepřizpůsobiví", která se zabydlela ve zkratkovitém vidění světa médií. Zde uváděnou situaci čtu jako jednu z několika kapitol, která ukazuje na projevy nedospělosti (či náznaky pubertálních úletů) masmédií a společnosti v ČR jako takové. - See more at: http://www.blisty.cz/art/61297.html#sthash.heGVYqZN.dpuf
Research Interests:
Radikalizaci středních vrstev přijmutím ústředního vymezujícího vzorce slušných lidí a Nepřizpůsobivých nic nebrání. Skutečným občanským hodnotám jako je sociální rovnost tak začala zvonit hrana. - See more at:... more
Radikalizaci středních vrstev přijmutím ústředního vymezujícího vzorce slušných lidí a Nepřizpůsobivých nic nebrání. Skutečným občanským hodnotám jako je sociální rovnost tak začala zvonit hrana. - See more at: http://www.blisty.cz/art/60107.html#sthash.0nQerEuf.dpuf