Za silných bezpečnostních opatření přicestovala dnes na návštěvu Kosova srbská premiérka Ana Brnabićová. Lze to považovat za znamení, že ve vzájemných vztazích se mnohé pohnulo, neboť naposledy navštívila Brnabićová Kosovo v roce 2017. Byla zde v Kosovské Mitrovici vítána Srby, kteří sem přicestovali z celého Kosova (na snímku).

Za markantní počin je srbskými a kosovskými médii označován společný dopis francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Schulze adresovaný srbskému prezidentu Aleksandru Vučićovi. Srbská média si všímají, že tón dopisu neoplývá diplomatickou zdvořilostí, jak je obvyklé, ale je spíše doporučením až vyhrůžkou týkající se dialogu mezi Bělehradem a Prištinou. Součásti dopisu je také jmenování diplomatů Jense Plötnera (rovněž kancléřův zahraniční poradce) a Emmanuela Bonna ke spolupráci s vyjednávačem EU o Kosovu Miroslavem Lajčákem. V dopise uvedli, že je více než nutné se zaměřit na konečné vyřešení dialogu s Kosovem. Podle posledních zpráv stejný dopis obdržel kosovský premiér Aljbin Kurti, který podle agenturní zprávy „byl požádán o připravenost na obtížná rozhodnutí týkající se otázky normalizace vztahů se Srbskem.“ Srbští analytici označují tyto diplomaty za top vyjednávače, kteří mají zkušenosti v jednání s nejvyššímu světovými politiky a údajně zkušenostmi předčí všechny dosavadní vyjednávače o Kosovu.
Srbský deník Danas přichází se zprávou od Artana Behramiho, který byl poradcem kosovského bývalého premiéra Hashima Taciho, který měl uvést, že do vyjednávání o Kosovu se měli s Lajčákem zapojit známá britská politička baronka Catherine Ashtonová a americký diplomat Frank Wisner. Hlavním vzkazem Behramiho je, že kosovský premiér Aljbin Kurti se údajně měl již vzdát požadavku na vzájemné uznání Bělehradu a Prištiny a k dohodě se Srbskem má dojít již do několika měsíců. Bahrami pro deník Danas tvrdí, že vyjednávači baronka Ashtonová a Wisner s Lajčákem několik měsíců připravují návrh dohody mezi Srbskem a Kosovem, který neobsahuje vzájemné uznání. „Má to být dohoda na způsob dřívější smlouvy mezi oběma německými státy,“ píše pro Danas kosovský expert Artan Behrami a tvrdí, že takový model upřednostňovala za své vlády kancléřka Merkelová. Behrami cituje diplomata Wisnera. Ten měl uvést: „Historie tak silně ovlivňuje Srbsko, že je nutné změnit taktiku k dosažení dohody. Ani mezinárodnímu společenství se nepodařilo najít řešení, proto je třeba to zkusit jinak.“
Své plány, jak vyřešit situaci má také albánský premiér Edi Rama. Jeho názory před třemi dny publikoval německý týdeník Der Spiegel a ve zkrácené formě přenesl web Kosovo-online. Rozhádaná situace na západním Balkáně podle Ramy vyhovuje Putinovi, uvedl v rozhovoru pro Spiegel a upozornil na sympatie Srbů k Rusku. Edi Rama chce proto vyléčit Srby z jejich „fantomů“ a sjednotit západní Balkán. K tomu má posloužit iniciativa „Otevřený Balkán“, podle které by Akbánie, Srbsko a Černá Hora vytvořili jakýsi mini-shengen. Vyslovil se ale také pro samostatnost Kosova a již dříve v jiných médiích mluvil o možnosti spojení Kosova a Albánie.