Na obzoru je nová vakcína proti onemocnění covid-19, která by mohla přesvědčit k očkování i ty, kdo se vakcinaci zatím brání. Očkovací látka od společnosti Novavax už byla schválena Evropskou lékovou agenturou. Část vakcíny se vyrábí v Česku.
Česká republika má objednáno 370 000 dávek dlouho očekávané vakcíny od firmy Novavax. Od ní si odborníci slibují, že by to mohla být alternativa pro ty, kdo očkování doposud z řady dezinformačních důvodů odmítají. „Oslovit by mohla tu část lidí, která odmítá vakcíny té nejmodernější platformy, tedy vakcíny genové, případně vektorové. To jsou ty, které vyvolávají u určité části odmítačů obavy, že se jedná o genetickou manipulaci, což je hrubé nedorozumění. Tato vakcína je svým způsobem klasická. My ji zařazujeme pod takzvané podjednotkové vakcíny,“ uvádí profesor Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR. U této vakcíny by tak mohly odpadnout obavy z případných genetických manipulací nebo čipování.
Na rozdíl od ostatních dosud používaných vakcín tak půjde o vakcínu neživou, inaktivovanou. „Inaktivované typy jsou založené na tom, že pomnožíme divoký virus, který následně bezpečně chemicky usmrtíme – ve virologii říkáme, že ho inaktivujeme. Tím pádem se virus nedokáže dál pomnožit, vyčistí se a následně formuluje do očkovací látky. To je princip výroby takzvané inaktivované vakcíny na bázi celých virových částic. Je to klasický princip, který se začal používat díky první vakcíně proti dětské obrně,“ vysvětluje profesor Grubhoffer. Na tomto principu je založena například už nově schválená vakcína od francouzsko-rakouské firmy Valneva.
Jako u chřipky
V případě společnosti Novavax je její vakcína založená na dalším stupni vývoje tohoto typu – jde o inaktivovanou podjednotkovou vakcínu. To znamená, že není na bázi celých virových částic, ale jen jejich části, podjednotce – ve vakcíně je použit přímo spike protein S, což je dominantní glykoprotein stimulující imunitu. Podobný princip výroby je používán také u očkování proti chřipce nebo rakovině děložního čípku. Navíc by tento typ očkování měl vytvářet vysokou hladinu protilátek v poměrně krátké době. Podle zpráv z června dosáhla vakcína v klinických testech 90% účinnosti a měla by zabírat i proti mutacím. Naději tak přináší v době, kdy se ukazuje, že vektorové vakcíny jsou proti mutaci omicron jen málo účinné.
Část výroby tohoto očkování – takzvaný spike protein – navíc probíhá v České republice v závodě v Bohumili u Jevan, ve Švédsku vyrábějí adjuvantní složku, tedy složku zesilující imunitní reakci, a vakcínu následně kompletují v Německu. Očkování má být dostupné už v lednu.
