Praktická lékařka Lenka Dejdarová běžně pracuje v ordinaci ve Vysokém Mýtě. Pracovní doba i náplň se jí však od počátku koronavirové pandemie výrazně změnily. Momentálně vše musí uzpůsobovat problémům spojeným s koronavirem, což ji zabírá hodně času.
„Pracovní den začínáme výtěry na covid, až pak přijdou na řadu běžné odběry krve. Dopoledne řešíme hlavně akutně nemocné pacienty a kontrolujeme pacienty dlouhodobě nemocné – diabetiky, hypertoniky, kardiaky,“ popisuje lékařka, která i nyní provádí preventivní prohlídky nebo prohlídky pro posudkové účely.
Vakcín není dostatek a organizace je v rukou politiků
„Pacienti s podezřením na koronavirus mohou do ordinace vstoupit jen v domluvený čas a odděleně od ostatních,“ pokračuje lékařka Dejdarová. Podle jejích slov v současné době přibývá pacientů s psychickými problémy, jako jsou panické ataky, úzkosti a deprese.
„Odpoledne přicházejí objednaní pacienti a současně i výsledky z laboratoří – tím začíná další covidové kolečko. Voláme pacientům, kteří jsou pozitivní na koronavirus, a řešíme s nimi, jak zajistit izolaci či karanténu, vystavujeme elektronické neschopenky a karantény, píšeme žádanky na testy kontaktům nemocných,“ nastiňuje pracovní den lékařka, která zároveň musí lidem vysvětlovat, jak postupovat při léčbě, jak sledovat vývoj stavu nebo co dělat při jeho zhoršení.
Od podzimu zaměstnává další zdravotní sestru. V běžném obsazení ordinace, tedy jeden lékař a jedna sestra, se provoz nedal zvládnout.
Dejdarová naději na zlepšení celé situace spatřovala ve vakcíně, jenže realita je jiná.
OBRAZEM: Už se nestresuji. Sklidím, co politici vymyslí, říká lékařka |
„Vakcín není dostatek a organizace očkování je v rukou politiků všech úrovní, od ministerstva po kraje. Spoustu času a energie teď věnujeme snaze vyřešit problém, který stát vytvořil komplikovaným systémem očkování,“ podotýká lékařka, která například kvůli očkování obtelefonovala své pacienty a sama registrovala ty, kteří to nezvládali.
Poté musela zjišťovat, zda se zájemci o očkování mají jak dostat do patnáct kilometrů vzdáleného očkovacího centra. „Považuji za nesmyslné a vysoce rizikové, že naše seniory, které držíme dlouhodobě v izolaci z obavy, aby se nenakazili, vozíme do velkokapacitních očkovacích center. Ve snaze ochránit je očkováním, je vystavujeme riziku nákazy,“ říká Dejdarová.
Lékařka Lenka Dejdarová v pracovním oděvu | foto: Lenka Dejdarová
Pacienti lékařce totiž často volají právě i s dotazy ohledně očkování. „Lidé se ptají, jestli se mají očkovat, dotazují se na konkrétní vakcíny nebo chtějí konzultovat možné nežádoucí účinky,“ říká.
Kromě zodpovídání dotazů musí denně vyvracet dezinformace, kterými její pacienty zásobují sociální sítě či příbuzné. „Začínáme být unavení, na život mimo ordinaci nezbývá mnoho prostoru. Už několik měsíců trávíme v práci dvě až tři hodiny denně navíc, pracujeme i o víkendech a svátcích – buď na pohotovosti, nebo komunikujeme s našimi pacienty přes e-mail či telefon,“ říká lékařka.
Lidé mají nedůvěru k systému
„V poslední době narážíme na značnou neochotu pacientů hlásit své kontakty. Snažíme se apelovat na jejich zodpovědnost, ale míra nedůvěry k oficiálním institucím a neochota dodržovat omezující opatření v poslední době narůstá,“ upozorňuje na další problém Dejdarová.
Lidé mají podle ní nedůvěru k tomu, jak systém funguje. Nepomáhají tomu právě ani zmatky kolem očkování. „Pacienti stejně jako my nerozumí tomu, proč stát nevyužívá běžné cesty, jakými bývá očkování zajištěno. Každý podzim například zvládáme při běžném provozu naočkovat stovky pacientů proti chřipce,“ dodává Dejdarová.
Že to v současné době nemají praktičtí lékaři lehké, potvrzuje i lékař Jiří Pražák, kterému telefon v ordinaci zvoní nepřetržitě. V čekárně má sice méně pacientů, ale za to mu jich více telefonuje.
Stojí to životy, kritizuje Maďar otevírání obchodů. Ty se můžou zase zavřít |
„Při telefonování je pro lékaře náročné se především rychle rozhodnout o dalším postupu, jak pacienta léčit,“ říká praktický lékař. Ten musí po telefonu určit, zda pacienta nechat doma, nebo poslat do nemocnice. V případě covidu to může být i rozhodování o životě a smrti.
„Odhadnout po telefonu, zda už to pacient a rodina doma nezvládnou a je potřeba hospitalizace, s vědomím, že nemocnice jsou přeplněné, je někdy hodně těžké rozhodování,“ říká Pražák.
Bohužel má i pacienty, kteří při zhoršení svého zdravotního stavu dlouho váhali se zavoláním sanitky. „Pak už bylo pozdě a v nemocnici zemřeli,“ dodává.
Pacienti volají během celého dne
Před epidemii objednával pacienty do ordinace tak, aby měl na pacienta dost času. Za posledních pět měsíců se však situace změnila – počet pacientů ani dobu jejich vyšetření nelze zcela předvídat. „Pacienti telefonují během celé pracovní doby. V krizových dnech je problematické se dovolat, protože pevná linka i mobil jsou skoro pořád obsazené. Když se jim to podaří, může se stát, že mluvím na druhé lince, a musí zavolat později. Jeden hovor dokončíte a telefon hned zvoní,“ popisuje Pražák současný stav v ordinaci.
Za nejnáročnější den označuje pondělí, kdy volá spousta pacientů s obtížemi vzniklými během víkendu. Často se jedná o neschopenky, karanténu či žádanku na covidové testy. Během jednoho telefonátu přitom často Pražák slyší, jak v telefonu pípá několik dalších hovorů.
Lékař Jiří Pražák v ordinaci. | foto: Jiří Pražák
„Pokud mám pacienta v ordinaci a vím, že v čekárně sedí další, nemá smysl hovory odkládat a musím je co nejrychleji a efektivně vyřídit. Během jednoho vyšetření pacienta v ordinaci někdy vyřídím i několik hovorů,“ říká lékař.
Většina pacientů, kteří v tu chvíli sedí v ordinaci a čekají na vyřízení hovoru, má podle lékaře pochopení. Mnoho z nich však přiznává, že si nedokázali představit, jaký „šrumec“ v ordinaci nyní lékař má. „Ty telefony jsou samozřejmě rušivé, ale nedá se nic dělat, o to více je to náročné na soustředění, když se poněkolikáté vracíte ke stejnému pacientovi,“ podotýká Pražák.
Blatný nevyloučil uzavření dalších okresů, čísla jsou nejhorší za měsíc |
Nejsou to však jen pacienti, kdo volá. „Kromě telefonů v ordinaci mi občas během dne zvoní i soukromý mobil, kdy volají známí a kolegové s různými problémy a také volají naše děti, které mají distanční výuku a občas nějaký technický problém,“ říká lékař a dodává, že se v hektických dnech často nestíhá ani napít nebo si dojít na toaletu.
Jiné je to i během oběda, protože jídelny a restaurace jsou zavřené. „Oběd si vyzvedneme u okénka do jídlonosičů a sníme si ho až u nás. Naštěstí nám to prostor umožňuje. Jinak by se to dělalo velmi těžce. Restaurace jsou zavřené a hygienické normy neumožňují jíst v ordinaci. Z toho důvodu se pak řada zdravotníků nemá kde naobědvat,“ dodává praktický lékař.
