Vápenka (Loučná pod Klínovcem, Háj)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vápenka Loučná pod Klínovcem
Historická vápenka
Historická vápenka
Poloha
AdresaHáj, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°25′31,29″ s. š., 13°1′29,11″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky16236/5-574 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historická vápenka v krušnohorských lesích je zřícenina závodu na výrobu vápna z poloviny 19. století. Spolu s přilehlým lomem se nachází v katastrálním území Háj u Loučné pod Klínovcem v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Vápenka, která bývá obvykle uváděna jako vápenka u Kovářské,[1][2] je od roku 1963 chráněna jako kulturní památka.[3]. Areál vápenky je součástí Hornické kulturní krajiny Háj – Kovářská – Mědník, která byla v roce 2014 vyhlášena jako krajinná památková zóna.[4] Krušnohorská vápenka je zároveň tzv. přidruženým objektem Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří, zapsaného v roce 2019 na seznam Světového dědictví UNESCO.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1832 koupila přísečnické panství, ke kterému patřila i Kovářská, majitelka Červeného hrádku hraběnka Gabriela Buquoyová.[6] Vápenka byla v vybudována v polovině 19. století[7] na buquoyském panství v bezprostředním sousedství jednoho ze dvou zdejších lomů, v němž se těžil kalciticko-dolomitický mramor. Z geologického hlediska se jednalo o ojedinělé čočkovité těleso v místních svorech a kvarcitech.[8] Dalším zdrojem mramoru byl 1,5 km vzdálený lom na Vápenném vrchu, ve kterém probíhala těžba pravděpodobně již od poloviny 18. století. Odhaduje se, že zde bylo vytěženo celkem na 1,5 miliónu tun mramoru.[9] V oblasti Krušných hor se nacházela i další ložiska mramoru, konkrétně mezi Božím Darem a Měděncem, v okolí obcí Rotava a Oloví, u Hasištejna, Vykmanova atd. Všechna ložiska, byť i velmi malá, byla v minulosti těžena za účelem výroby vápna. Celkem se na české straně Krušných hor nacházelo šestnáct takovýchto ložisek a na německé straně je dokonce registrováno 93 podobných lokalit.[9]

V areálu vápenky u Kovářské byly dvě polygonální šachtové pece, ve kterých se topilo dřevem z okolních lesů. Výroba vápna, které se používalo ke stavebním účelům a též jako hnojivo v zemědělství, zde probíhala až do roku 1924.[1]

Ačkoli se jedná o registrovanou a unikátní kulturní památku, kdysi monumentální historická vápenka byla ve velmi špatném technickém stavu, v roce 2004 se jedna z pecí zřítila.[9][10] Nebyly zde patrné žádné známky zabezpečení stavby, chyběla i jakákoli forma informace pro návštěvníky. Vlastníkem areálu je státní podnik Lesy České republiky.[11] Odpovědným stavebním úřadem je stavební úřad Městského úřadu ve Vejprtech. Příslušným obecním úřadem je OÚ Loučná pod Klínovcem, spadající pod město Kadaň coby obec s rozšířenou působností.[3]

Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 proběhlo v okolí staveb odstranění náletových dřevin. Od podzimu 2018 byla prováděna sanace zdiva. Stavbu financoval majitel stavby, státní podnik Lesy České republiky. Cílem oprav bylo objekt staticky zajistit a poté zpřístupnit.[12] Stavební práce, které započaly v květnu 2017, byly dokončeny v listopadu roku 2019. Mj. byla staticky zajištěna jižní a severní věž, dozděny klenby, záklenky a odlehčovací oblouky a bylo opraveno kamenné zdivo, včetně spár. V jižní části věže bylo vybudováno dřevěné schodiště a pultová střecha. U vápenky je nový kamenný chodník, dva přístřešky pro návštěvníky a informační tabule s popisem historie výroby vápna v Krušných horách. Celkově byly v areálu vápenky provedeny opravy v hodnotě 6,6 milionu korun.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Stav vápenky v roce 2014
  • Torzo vápenky připomínalo hradní zříceninu
    Torzo vápenky připomínalo hradní zříceninu
  • Středem areálu vede lesní cesta
    Středem areálu vede lesní cesta
  • Zřícený komín s obnaženou vyzdívkou
    Zřícený komín s obnaženou vyzdívkou
  • Kolem vápenky projíždějí cykloturisté
    Kolem vápenky projíždějí cykloturisté
  • Rozpadající se zdivo
    Rozpadající se zdivo
  • Stav vápenky po opravě v roce 2020
  • Stavby po opravě
    Stavby po opravě
  • Pohled od vstupu do areálu
    Pohled od vstupu do areálu
  • Prohlídkový okruh kolem vápenky
    Prohlídkový okruh kolem vápenky
  • Informace o historii vápenky a vápenictví
    Informace o historii vápenky a vápenictví
  • Zabezpečení torza stavby
    Zabezpečení torza stavby

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Objekty historické vápenky se nacházejí cca 950 metrů jihozápadním směrem od železniční zastávky Kovářská na trati Chomutov–Vejprty,[2] která je však obsluhována pouze dvěma páry vlaků denně, a to jen v sobotu, v neděli a ve svátek během letní turistické sezóny. Nejbližší autobusovou zastávkou je zhruba dva kilometry vzdálená zastávka Kovářská, rozc. Elektropřístroj, odkud lze k technické památce dojít po zeleně značené turistické cestě, která poté pokračuje do vsi Háj u Loučné.

Vápenku je možné navštívit v rámci komentované prohlídky s průvodcem. Návštěvníci se při ní mohou podívat do vnitřních prostor vápenky a dozvědět se informace o historii vápenky, technologii provozu pecí a pálení vápence.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Vápenka u Kovářské [online]. [cit. 2016-07-14]. Fotogalerie. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Seznam. Vápenka Kovářská [online]. mapy.cz [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-28]. Identifikátor záznamu 126777 : vápenka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b STRNADOVÁ, Miroslava. Historická vápenka v Krušných horách se po opravě otevírá turistům. iDNES.cz [online]. 2019-12-15 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ BEČVÁŘ, Michal. Rottenhanové a Buquoyové na Červeném hrádku = Die Herren von Rottenhan und von Buquoy in Rothenhaus. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2014. 64 s. ISBN 978-80-87898-01-7. S. 36. (česky, německy) 
  7. ↑ Kovářská [online]. [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ Geologická mapa okolí Kovářské
  9. ↑ a b c PRESSLER, Miroslav. Historické vápenky a těžba mramoru na Chomutovsku v Krušných horách. Středoškolská technika 2015. Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT [online]. Kadaň: Gymnázium Kadaň, 2015 [cit. 2016-07-14]. S. 22–28. Dostupné online. 
  10. ↑ Seznam ohrožených nemovitých památek: vápenka, Háj u Loučné pod Klínovcem [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2014-07-29 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ Nahlížení do katastru nemovitostí: parcelní číslo st. 388, katastrální území Háj u Loučné pod Klínovcem [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2018-09-14 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ Cenná historická vápenka v Krušných horách se do jara otevře turistům. iDnes.cz [online]. 2018-10-03 [cit. 2019-09-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem. [s.l.]: Město Loučná pod Klínovcem Dostupné online.  Archivováno 5. 11. 2021 na Wayback Machine.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • URBAN, Michal; ALBRECHT, Helmuth. Hornické památky Montanregionu Krušné hory/Erzgebirge = Bedeutende Denkmale des Bergbaus in der Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří. 1. vyd. Jáchymov: Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, 2014. 182 s. ISBN 978-80-260-8160-9. S. 49. (česky, německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vápenka_(Loučná_pod_Klínovcem,_Háj)&oldid=23037589“