V čínských nemocnicích se hromadí nakažení koronavirem. Peking už to neřeší

„Dělám tuto práci třicet let a tohle je nejrušnější, co pamatuju,“ řekl řidič sanitky v Čcheng-tu. Fronty jsou nejen na urgentním příjmu, ale v úterý večer byly i venku a před sousední klinikou pro horečnatá onemocnění. Mnozí byli venku napojení na láhev s kyslíkem.

„Skoro všichni pacienti mají covid,“ řekla zaměstnankyně lékárny na urgentním příjmu. Dostávají však jen léky na potlačení příznaků, jako je horečka a kašel, léky na covid došly.

Podobná je situace i v dalších městech, Čang Jü-chua z jedné pekingské nemocnice uvedla, že většinu přijímaných tvoří starší lidé a lidé, kteří trpí kromě covidu ještě nějakou chronickou vážnou nemocí. Dodala, že na urgentním příjmu stoupl počet nemocných ze stovky na 450 až 550 za den.

V Pekingu působící lékař Howard Bernstein řekl agentuře Reuters , že nemocní přicházejí na urgentní příjem nejen ve větších počtech, ale také vážněji nemocní.

Přes vysoký počet nemocných ale čínské úřady oznámily, že v úterý zemřeli jen tři nakažení. Vládní údaje ale vyvolávají pochybnosti, protože mnohde došly testy. Britská společnost Airfininy zabývající se predikcí šíření nákaz uvedla, že v Číně je nyní asi milion nakažených a denně přibývá 5000 nových případů. Šéfka oddělení pro epidemiologii Louise Blairová dodal, že Čína také změnila způsob evidování úmrtí na covid - zařazují se tam jen ti, kteří umřeli na zápal plic nebo selhání dýchacího systému a kteří současně měli pozitivní test. „To se liší od ostatních zemí, které zaznamenávají mrtvé v rámci určitého časového období po pozitivním testu a i ty, u nichž covid jen přispěl k úmrtí.“

Podle některých expertů má nedostatek dat zamaskovat rozsah epidemie a počet vážně nemocných.

Čína navzdory množství nakažených pokračuje v uvolňovaní pravidel, v pondělí oznámila, že od 8. ledna nebudou muset návštěvníci Číny ze zahraničí do karantény. Opatření naopak přicházejí u zemí, do nichž by se vraceli návštěvníci ČLR nebo míří čínští turisté.

Indie a Japonsko budou požadovat negativní testy. Tokio už od 30. prosince, uvedl premiér Fumio Kišida. Kdo ho bude mít v Japonsku pozitivní, půjde na týden do karantény. Tokio také plánuje omezit počet letů do Číny a zpět.

Japonsko za poslední den zaznamenalo 415 úmrtí pacientů nakažených koronavirem, což je největší počet v této zemi od začátku pandemie, uvedla ve středu agentura Reuters s odvoláním na údaje japonského ministerstva zdravotnictví. Podle Světové zdravotnické organizace má Japonsko, kde žije téměř 126 milionů lidí, za uplynulý týden nejvíc nových nákaz koronavirem na světě a v počtu úmrtí je na druhém místě po Spojených státech. Podle Reuters se za posledních 24 hodin v Japonsku nakazilo koronavirem 216 219 lidí a země se tak pomalu blíží k srpnovému rekordu 260 000 infikovaných za den.

Mluvčí čínského ministerstva zdravotnictví přesto plánovaná opatření v Japonsku a Indii kritizoval: „Opatření proti covidu by měla být podložená vědou, umírněná a neměla by narušovat běžný proud individuálních návštěvníků.

Omezení zvažují i USA kvůli „absenci transparentních dat včetně dat o sekvenovaných genech viru“. Ta by měla ukázat, jaká varianta se v Číně šíří.

Australský expert na nakažlivé nemoci Domic Dwyer řekl, že nedostatek jasných dat o covidu v Číně je znepokojující: „Nevíme, jaké varianty nyní kolují v Číně, a nevíme, jestli se liší v reakci na očkování.“

I generální tajemník Světové zdravotnické organizace Tedros Adhamon Ghebreyesus vyzval Čínu, aby data sdílela a provedla relevantní studie, jež by pomohly světu porozumět, jaké kmeny se v Číně šíří.

Dwyer to považuje za klíčové. Právě za situace, kdy se covid nekontrolovaně šíří, vznikají nové mutace a ty je potřeba podchytit co nejdříve. Expert, který byl ve Wu-chanu v týmu pátrajícím po původu nemoci, vidí i možnou příčinu rychlého růstu počtu nakažených v Číně: „Rychle přešli od nulové tolerance ke covidu k úplnému uvolnění, možná se to odehrálo příliš rychle.“