Hlavní obsah

Nová studie možná objasňuje příčiny dlouhodobého covidu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com

Ilustrace koronaviru.

Reklama

Podle britské studie existuje souvislost mezi příznaky dlouhodobého covidu a krevními sraženinami na mozku a plicích, které se objevily u pacientů, již po nákaze covidem-19 skončili v nemocnici.

Článek

Pacienti, kteří trpí dlouhodobými příznaky onemocnění covid-19, by se konečně mohli dočkat odpovědí na své neduhy.

Nová britská studie naznačuje, že by takzvaná mozková mlha (používá se pro označení pocitů vyčerpání, zmatenosti a nedostatečné koncentrace) či únava, které patří mezi hlavní příznaky dlouhodobého covidu, mohly souviset s krevními sraženinami na mozku nebo plicích.

Studie publikovaná ve čtvrtek v časopise Nature Medicine sledovala 1837 osob, které po nákaze covidem-19 skončily v nemocnici. V době nákazy covidem u nich zjistila zvýšenou hladinu dvou proteinů- fibrinogenu a D-dimeru. Oba z nich se podílejí na srážení krve.

Přišlo se na to, že přítomnost těchto proteinů v organismu během pobytu v nemocnici souvisí s přetrvávajícími kognitivními problémy, které se u pacientů objevují šest až dvanáct měsíců po nákaze covidem-19. Domnívají se proto, že mezi krevními sraženinami a dlouhodobým covidem může existovat příčinná souvislost.

„Mám optimistický pocit z toho, že nám věda začíná poskytovat skutečné poznatky o příčinách (dlouhodobého covidu) a následně o možných způsobech léčby,“ uvedl Chris Brightling, profesor respiračního lékařství na univerzitě v Leicesteru, který je jedním z autorů studie.

Další studie zabývající se covidem-19

Studie, v níž se lidé nechali nakazit covidem-19, přinesla vzácný vhled do fungování přenosu nemoci. Potvrdila, že někteří lidé i přes mírné příznaky chrlí obrovské množství viru, a poukázala na důležitost rychlých samotestů.

„Z čeho jsem ale stále zklamaný, je to, že (…) spousta pacientů, kteří se plně nezotavili, stále ještě trpí, a my nevíme, jak dlouho bude trvat, než se zotaví,“ dodal Brightling.

Studie navazuje na další výzkumy zabývající se vlivem covidu-19 na srážlivost krve, například na studii z roku 2022, která naznačuje, že u osob trpících dlouhodobým covidem může existovat zvýšené riziko abnormální srážlivosti krve.

Server Politico upozorňuje, že podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) v prvních třech letech pandemie v evropském regionu (kam WHO zařazuje i všechny státy bývalého SSSR a Izrael) dlouhodobý covid zažilo téměř 36 milionů lidí.

Někteří účastníci nového výzkumu popsali, že jim od doby, kdy se nakazili covidem, život ztěžuje mozková mlha, únava, neschopnost soustředit se, špatná paměť i slovní zásoba.

„Doufáme, že právě těmto lidem budeme moci pomoci tím, že nakonec najdeme léčbu tohoto onemocnění,“ vzkázal hlavní autor nové studie Max Taquet.

Autoři studie však upozorňují, že přesto, že výsledky poskytují potenciální vysvětlení kognitivních problémů, jako je například mozková mlha, tyto příznaky mohou mít u hospitalizovaných i nehospitalizovaných pacientů i jiné příčiny.

Reklama

Související témata:

Doporučované