Hlavní obsah

Proč tolik žen v menopauze trpí osteoporózou?

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Reklama

Postmenopauzální osteoporóza – jak název napovídá, se objevuje u žen v menopauze, obvykle kolem padesátky. Na vině je především úbytek ženských pohlavních hormonů. Jaké další faktory mohou hrát roli? A dá se řídnutí kostní tkáně a sklonu k větší lámavosti kostí v souvislosti s menopauzou nějak předejít?

Článek

Osteoporóza je kostní onemocnění způsobující jak postupný úbytek kostní tkáně, tak i snížení kvality kostí. Ty se stávají křehčími, a tedy náchylnějšími ke zlomeninám, na něž podle statistik trpí každá třetí žena nad 50 let. I to je důvod, proč byla osteoporóza v roce 1994 Světovou zdravotnickou organizací zařazena mezi prvořadé problémy ve zdravotnictví. Proč trápí hlavně ženy po padesátce?

Proč hraje roli zrovna menopauza

Jako by toho ženy v menopauze už tak nezažívaly dost (noční pocení, návaly horka, ztráta chuti na sex, přibírání), souvisí s tímto obdobím i úbytek kostní hmoty – ročně v průměru asi o jedno až dvě procenta. Na vině je především ubývání ženského pohlavního hormonu estrogenu, který u žen převažuje od první menstruace až po menopauzu. „Tento hormon podporuje tvorbu zdravých kostí tím, že do nich pomáhá zabudovat vápník,“ vysvětluje profesorka Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství na LF MU v Brně.

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Kromě návalů horka, nočního pocení a přibírání trápí ženy v přechodu i osteoporóza. Na vině je především ubývání estrogenuFoto: fizkes, Shutterstock.com

Další příčiny osteoporózy

Řídnutí kostí ale nemusí souviset s klimakteriem. Po zákrocích, jako je odstranění vaječníků či dělohy, nastává umělá menopauza – a to v jakémkoli věku. Postmenopauzální osteoporóza postihuje až dvě třetiny žen, které takový zákrok podstoupily. Za rizikový faktor lze v podstatě považovat cokoliv, co způsobuje ubývání ženských pohlavních hormonů, tedy i onemocnění štítné žlázy či nadledvinek, astma, mentální anorexii či bulimii nebo Crohnovu chorobu. Určitou roli hraje i sedavý životní styl, dědičnost, kouření a zvýšený příjem alkoholu.

Jak se osteoporóza projevuje

Rozvoj bývá nenápadný, příznaky se projevují až v pokročilých stádiích. Může se jednat o náhlou silnou bolest zad při zlomenině obratle nebo o postupné snižování výšky a kulacení zad. Každá další zlomenina snižuje kvalitu života nemocných a zvyšuje riziko zlomeniny další. Pro osteoporózu postmenopauzální jsou nejtypičtější zlomeniny obratlů, pro osteoporózu senilní, která postihuje i muže, jsou typické zlomeniny předloktí nebo krčku kosti stehenní.

Foto: Photographee.eu, Shutterstock.com

Každá zlomenina snižuje kvalitu života a zvyšuje riziko zlomeniny dalšíFoto: Photographee.eu, Shutterstock.com

Jakou roli hraje kolagen

I když se v souvislosti s osteoporózou mluví hlavně o vápníku, ve skutečnosti je na vině porucha metabolismu kolagenu. „Pokud je v kostní dřeni nedostatek kolagenu, můžete potravou přijímat kolik vápníku chcete, ten se ale nemá na co navázat,“ vysvětluje Petr Dušek, spolumajitel a jednatel společnosti Orling zabývající se vývojem a výrobou kolagenní kloubní výživy. „Pokud dodáte tělu hydrolyzovaný kolagen ve formě vstřebatelných kolagenních peptidů, dostane se do kostní dřeně a na něj se potom naváže vápník z potravy a doplňků,“ rozvádí.

V rámci prevence i řešení osteoporózy se tak v první řadě vyplácí dávat tělu kolagen. Najdete ho ve speciálních doplňcích stravy. Z potravin kolagen obsahuje vývar z kostí nebo vaječný žloutek, látky podporující tvorbu kolagenu v těle dodá losos, listová zelenina, citrusy, rajčata nebo dýňová semínka.

Foto: Dragana Gordic, Shutterstock.com

Aby se měl vápník v kostech na co navázat, potřebuje tělo kolagenFoto: Dragana Gordic, Shutterstock.com

Proč nezapomínat na stravu a pohyb

Vedle kolagenu je ve stravě nutné doplňovat vápník (mléčné výrobky, tofu, sójové boby, chia semínka) a vitamin D (mořské ryby, jako jsou sardinky, tuňák a losos) a vitamin K2. Důležitý je také pravidelný pohyb, ideálně energická chůze.

„Kombinací těchto preventivních opatření je pohybová aktivita venku, kdy zásobu vitaminu D v těle doplňuje zcela zdarma sluneční záření,“ říká Hana Matějovská Kubešová. K dostatečné aktivaci vitaminu D je zapotřebí vystavit slunečnímu záření alespoň 10 procent tělesného povrchu na 20–30 minut dvakrát týdně  bez ošetření opalovacím krémem. Když se tedy půjdete na půl hodinky projít, nechte slunko dopadat na kůži. Pokud potom ale nemíříte rovnou domů, vezměte si do kapsy opalovací krém. Tuhle procházku si ale rozhodně neplánujte na pravé poledne, ale raději v hodinách, kdy není slunce tak nebezpečné.

„Pohybové aktivity potřebujete samozřejmě více, optimálně hodinu třikrát týdně, na zbytek pobytu venku již ale kůži chraňte opalovacím krémem s příslušným stupněm UV filtru,“ potvrzuje profesorka Matějovká Kubešová.

Reklama

Načítám