Když se někdo rozhodne neočkovat a onemocní covidem, měl by si za péči připlatit, míní Joch
Ti, kteří se odmítnou naočkovat, by se měli finančně podílet na léčbě, pokud onemocní vážnou formou covidu-19, myslí si šéf Občanského institutu Roman Joch. I když Ústava zaručuje rovný přístup ke zdravotní péči. „Přirovnal bych to k pojištění. Když si někdo přes povinné ručení pojistí například svůj automobil a pak způsobí nehodu, tak ta je hrazena z ručení. Když to ale někdo neudělá, tak škodu, kterou způsobil, má povinnost uhradit sám,“ říká.
Taková spoluúčast by podle Jocha mohla být v řádu tisíců korun. „Je to něco víc než pokuta za dopravní přestupek a je to přijatelné pro všechny. Možná by se to mohlo odstupňovat podle daňových přiznání – to znamená podle jejich příjmů,“ načrtává Joch, mimo jiné vysokoškolský učitel, politický komentátor a překladatel.
Roman Joch, ředitel Občanského institutu a publicista, je hostem Osobnosti Plus. Poslechněte si celý rozhovor
Méně majetní by mohli platit tisíce, bohatší desetitisíce. Celkově by ale neměla být požadovaná částka přespříliš vysoká: „Nepožadovali bychom od lidí nějaké ruinující poplatky, ale spojili bychom svobodu a odpovědnost.“
„Očkování je k dispozici všem a je zdarma. Nemusíme si ho platit, ono už je hrazené z peněz našich zdravotních pojišťoven, takže dostáváme úžasný benefit, který můžeme využít,“ vysvětluje Joch, proč je pro spoluúčast neočkovaných na léčbě vážné formy nemoci.
„Když se někdo dobrovolně rozhodne nenechat očkovat a pak má těžký průběh covidu, tak by si na základě svého rozhodnutí měl připlatit.“
Roman Joch
Připouští, že očkování nezabrání tomu, aby lidé covidem-19 neonemocněli. „Ale garantuje nám, že bude pravděpodobnost těžšího průběhu nižší. A nižší je i pravděpodobnost nákazy.“
„A když se někdo dobrovolně rozhodne nenechat očkovat a pak má tu smůlu, neštěstí, že má těžký průběh covidu, čímž čerpá úžasné prostředky z celého zdravotního systému, tak by si na základě svého rozhodnutí měl připlatit na to, jak se on sám rozhodl,“ shrnuje.
A co Ústava?
Na cestě k poplatkům za léčbu těžkého covidu-19 bez očkování ale stojí mnoho překážek.
Povinné očkování povede k odchodu ze zaměstnání, tvrdí 14 senátorů, kteří podepsali ústavní stížnost
Číst článek
„Nakonec by se to stejně dostalo před Ústavní soud a ten by rozhodl, co máme rozumět pod rovným přístupem – jestli stačí garantovat onu prevenci v podobě vakcíny. Anebo i když člověk v důsledku vlastního vědomého rozhodnutí způsobuje větší zátěž zdravotnímu systému, jestli nutně má nárok na totálně bezplatnou péči,“ namítá Joch.
Joch připouští, že nezná případ země, kde by s podobným přístupem politici uspěli – tedy tam, kde je zdravotní péče hrazená z veřejných financí.
„Ale jako způsob uvažování tímto směrem si myslím, že bychom to mohli zkusit. Byť souhlasím s tím, že nakonec se k tomu asi žádná vláda neodhodlá, protože ta negativní reakce by byla pro ni horší než případné benefity takového systému.“
Posílit svobodu projevu
Kdyby měl ředitel Občanského institutu a publicista Roman Joch tu možnost a moc, tak by preventivně posílil zákony na ochranu svobody projevu.
„Vnímám trend ze západní Evropy nebo ze Severní Ameriky. Pod záminkou takzvaného boje proti hate speech, tedy nenávistným projevům – za který ale může být označený jakýkoliv kritický projev vůči někomu, kterému se to může nelíbit – je tady tendence stále snižovat a zmenšovat mantinely toho, co je legitimní svobodný projev.“
Další názory Romana Jocha najdete v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.
