Hlavní obsah

Švýcaři testují náplast proti covidu

Foto: Profimedia.cz

Náplast po klasické vakcíně podávané injekcí (ilustrační fotografie).

Reklama

Britská společnost Emergex dostala ve Švýcarsku povolení ke klinickým testům vakcíny proti covidu-19 v náplasti. Podle firmy má zajistit delší imunitu. Odborníci ji považují spíš za vhodný doplněk k současným vakcínám.

Článek

Firma Emergex sídlící v anglickém městečku Abingdon začne zkraje příštího roku testovat vakcínu proti covidu-19 podávanou v podobě náplasti.

Kromě snadné aplikace společnost jako hlavní plus svého produktu uvádí déle trvající imunitu. Zajistit ji má jiný princip fungování postavený na T-buňkách neboli T-lymfocytech.

Protilátky dosavadních vakcín fungují tak, že útočí rovnou na virus a brání infekci buněk. T-lymfocyty na rozdíl od toho rozeznávají a ničí až infikované buňky. Vakcíny proti covidu-19, jako například ty od firem Pfizer a BioNTech nebo AstraZeneca, podle Guardianu „rovněž vyvolávají i odpověď T-lymfocytů, ale v menší míře“.

Emergex dostal od švýcarské lékové agentury zelenou zahájit testování na 26 lidech ve městě Lausanne. Klinické testy mají začít 3. ledna a předběžné výsledky se očekávají v červnu.

„Je to poprvé, co úřady schválily k testování vakcínu proti covidu-19, jejímž jediným účelem je cílená odpověď T-buněk,“ řekl k tomu obchodní ředitel firmy Robin Cohen.

Vydrží až tři měsíce v pokojové teplotě

Nápad na vakcíny založené na odpovědi T-lymfocytů v podobě náplasti není nový. Samotná firma Emergex už je vyvinula proti horečce dengue. V lednu očekává výsledky prvních klinických testů, které firma provádí rovněž ve Švýcarsku. Mezitím tyto vakcíny vyvíjí i proti dalším nemocem.

U vakcín v náplasti s malými jehličkami se jako hlavní výhoda obyčejně uvádí jednoduchá aplikace, kterou zvládne každý. V kombinaci s druhou výhodou, tedy nenáročných podmínek pro skladování, by to totiž mohlo výrazně usnadnit distribuci vakcíny. Očkovací látka se z jehliček uvolní za několik sekund.

Konkrétně Emergex uvádí, že vakcína vydrží až tři měsíce v pokojové teplotě. Podle Cohena může imunita po vakcíně na rozdíl od dosavadních vakcín vydržet až desítky let. Odborníci ale od vakcíny nečekají zázraky.

Odborníci: Sama o sobě taková vakcína stačit nebude

Svůj názor na to, jak může taková vakcína změnit boj proti pandemii, řekl například imunolog z Imperial College London Danny Altmann. Ten podle Guardianu „pochybuje“, že by vakcína opírající se čistě o T-buňky „zvládla udělat celou práci sama“. Může podle něj hrát spíš doplňkovou roli v kombinaci s již schválenými vakcínami.

Podle Altmanna mRNA vakcíny fungují tak dobře právě proto, že produkují protilátky se silnou neutralizující odpovědí. Připomenul, že například vakcína od Pfizeru je efektivnější než AstraZeneca i přesto, že takzvaná oxfordská vakcína vyvolává silnější odpověď T-buněk než Pfizer.

Za doplněk současných variant vakcíny soustředěné na T-buňky už minulý týden označil i odborník na infekční onemocnění z Cardiff University Andrew Freedman.

Altmann nicméně souhlasí s firmou Emergex v tom, že tento druh vakcíny by mohl být odolnější vůči mutacím. T-lymfocyty se totiž na rozdíl od protilátek produkovaných dosavadními vakcínami nesoustředí jen na konkrétní místo na viru, kterým je v případě stávajícího očkování proti SARS-CoV-2 spike protein.

Do karet Emergexu hraje i nedávno publikovaná studie v časopise Nature, která referuje o tzv. abortivních infekcích. Její autoři popisují neúplné či neúspěšné infekce virem SARS-CoV-2, kdy se sice virus dostal do těla, ale T-lymfocyty velmi rychle zamezily jeho množení. Vědci podle Guardianu přímo uvedli, že jejich objev „může vydláždit cestu nové generaci vakcín“ cílících na T-buňky.

Reklama

Související témata:

Doporučované