‚Jsou narcistní a rigidní.‘ Dezinformace šíří podle psychologů až 8 % lidí, spouštěčem bývá zklamání

Zklamání ze stavu společnosti, názorové přesvědčení a nedůvěra. To jsou podle psychologů oslovených Českým rozhlasem jen některé příčiny, které přivedou lidi k tomu, že uvěří nepravdivým zprávám nebo konspiracím. Záleží ale také na charakterových vlastnostech nebo na lidech v našem okolí. Potvrzuje to i průzkum agentury STEM, který zjišťoval důvěru v konspirace před podzimními sněmovními volbami. Podle něj těmto konspiracím věřilo 46 % lidí.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

jiní světu sdělují své vize

Lidé podléhají dezinformacím, i protože nevěří společnosti, ve které žijí. Ilustrační foto | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Na kauzu seniora, který před volbami vytvořil a šířil příběh o předsedovi Pirátské strany a jeho údajném obchodu s drogami, upozornil server iROZHLAS.cz loni v září. Lidí, kteří nepravdivý obsah sami vytvářejí, a poté ho šíří, je ale na internetu menšina.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kdo hůře odolává vlivu, který přináší dezinformace? Poslechněte si v reportáži

„Tady je ve společnosti odhadem pět až osm procent lidí, kteří přeposílají e-maily, sdílí příspěvky na facebooku a dalších sociálních sítích. To jsou z větší části běžní lidé, kteří si myslí, že je to něco prospěšného, a dělají to v dobré víře,“ vysvětlil psycholog z agentury STEM Nikola Hořejš.

Podle psychologů si lidé nejčastěji vyhledávají informace odpovídající jejich vidění světa a názorovému přesvědčení. To potvrzuje i průzkum agentury STEM na reprezentativním vzorku populace zveřejněný loni v prosinci.

Z něj vyplývá, že v době před sněmovními volbami uvěřilo konspiracím nebo nepravdám o politicích 46 % lidí. A to napříč společností a věkovými skupinami. S důvěrou v nepravdy často souvisí také pocit zklamání.

Po stopách šibenice od sněmovny: její autor sdílí dezinformace a oprátkou hrozil už Babišovi

Číst článek

„Deziluze nebo zklamání je často spouštěcím mechanismem. Jakmile tohle vykolejení nastane, tak je pak velmi jednoduché si už hledat informace, které mi potvrzují, že všichni lhali a že z oficiálních médií se nic nedozvím,“ řekl Hořejš.

‚Jsou to lidé narcistní‘

Kromě zklamání hrají často důležitou roli také další emoce, například strach. Důvěru v nepravdy navíc ovlivňují i konkrétní charakterové vlastnosti.

„Velkým problém je určitě patologická snaha po originalitě. Jsou to často lidé buď s narcistním, nebo i jiným povahovým posunem. Velmi problematickou vlastností je také rigidita nebo taková neotevřenost zkušenosti,“ popsal psycholog Dalibor Špok.

Vedle osobnostních vlastností a názorového přesvědčení je velmi důležitý také vliv ostatních lidí v našem okolí. „Nejvíc věříme informacím, které dostáváme od lidí středně blízkých. Na druhou stranu vidíme, že když někdo v rodině podlehne konspiračním teoriím, tak ho zbytek rodiny neumí úplně přemluvit. Čím na něj ostatní víc tlačí, tím víc se v tom utvrzuje,“ doplnil Hořejš.

Individuální přístup

Na všechny tyto vlivy je třeba se podle psychologů zaměřit ve chvíli, kdy se proti vlivu dezinformací snažíme bránit. Podle Dalibora Špoka je přitom důležité, aby každý člověk začal sám u sebe.

Psycholog: Pandemie covidu-19 vytvořila jakési sekundární epidemie. Vyplývá to z dlouhé izolace

Číst článek

„Pokud budu mít správné hodnoty, které vedou k hlubokému životu, mezi které patří poznání pravdy a etické, ale i sociální hodnoty. To znamená, necítím se frustrovaný, nevstupuju do mnoha konfliktů. Člověk, který není frustrovaný má větší tendenci věřit mainstreamu, politikům, autoritám.“ 

Na celospolečenské úrovni je pak podle psychologů důležité k lidem přistupovat individuálně. „Je potřeba s nimi vést rozhovory. Na základě toho pak identifikovat faktory, které u každé skupiny vedou k tomu, že přijímají dezinformace, a potom vytvořit kampaň a opatření, které dané skupině může pomoci,“ uvedl Špok.

Důležité je taky zvyšovat takzvanou informační gramotnost. To znamená, že lidé musí být schopni nepravdy rozpoznat. K tomu můžou podle psychologů pomoci například praktické ukázky toho, jak dezinformace fungují, nebo například diskuse s novináři.

Vít Andrle Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme