Mezi následky covidu patří i „kakosmie“, libé vůně pak páchnou, říká lékař

Před pár dny Česko překročilo hranici milionu covid pozitivních případů. Jaké jsou u vyléčených nejčastější následky koronaviru?
Přetrvává dušnost, která je nejvíce trápí. Dalšími symptomy, pro které nás vyhledávají, jsou bolest hlavy, celková únava, bolest na hrudi, nevýkonnost, deprese, poruchy spánku a pak takové nějaké vzácnější, jako je brnění končetin, bolesti kloubů a celá řada dalších.

U jakého příznaku mám zpozornět, že to není běžné doznívání nemoci covid-19, ale už bych měla navštívit odborníka?
Je to ryze individuální, skutečně vidíme, že většina těch věcí odeznívá, že jen malé procento zůstává v rámci onoho postcovidového syndromu, takže dva tři měsíce, spíš tři, jsou lhůtou, kdy bychom měli větřit, že je něco špatně. Ale pochopitelně jsou i stavy v té době mezi měsícem až třemi měsíci, které mohou vést v nějakou vážnější patologii, a i toto by mělo být vyšetřeno.

S čím se setkáváte nejčastěji a co je asi nejvážnější z postcovidových syndromů, na které musíme dávat pozor?
Je to většinou ona dušnost a únava, to uvádějí skoro všichni pacienti, někdy přetrvávající bolesti hlavy. 

Dušnost souvisí s funkcí plic, co se tedy v plicích děje jako následek nemoci?
V rámci jejich zánětu dochází k destrukci, k poškození aureolo kapilární membrány, tedy plicního sklípku. Tam dochází k výměně plynů, jenže vlivem zánětu je sliznice poškozená. Sice se umí opravit, ale ne vždy s kvalitní tkání, nýbrž se zánětem, fibrózou. To pak pacienty trápí.

303 fotografií

Mají pacienti tyto následky i při jiné nemoci, nebo jde o specifikum covidu-19?
Je to nyní častější. Jinak tyto komplikace vídáme při závažnějších stavech pacientů, kteří jsou třeba na ventilátorech u jiných typů zánětlivé reakce.

Dá se u postcovidového syndromu vypozorovat, zda je k němu nějaká skupina pacientů náchylnější? Třeba kuřáci?
Určitě jsou to lidé, kteří mají nějakou patologii v plicích, třeba zmínění kuřáci nebo lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatici a jiní. Takoví mají určitě vyšší šanci, že dojde k většímu přetížení plic.

Jak vypadá typický klient vašeho postcovidového centra?
Nemůžeme říct typický, ale ten náš věkový průměr je mezi čtyřiceti až šedesáti lety, takže většinou jsou to aktivní lidé, kteří skutečně prostě trpí dušností a únavou po třech měsících od prodělání covidu.

PŘEHLEDNĚ: Následky covidu? Poškozuje srdce, plíce i mozek, způsobuje únavu

Překvapilo vás jako lékaře, že to věkové rozmezí je přeci jenom nižší a že jsou to aktivní lidé?
Trochu ano, ale většina starších lidí k nám do centra třeba nedojde, protože toho nejsou schopni a nebo skončí v nějakých následných lůžkách, kde to berou jako fakt, že jsou starší a že se s tím už nedá nic dělat.

Virus je přeci jenom stále ještě nová záležitost, známe ho něco přes rok, jak moc tápete vy jako lékaři ?
Určitě tápeme, protože nejsou žádná přesná doporučení, většinou doufáme, že symptomy vymizí. Bohužel, někdy dojde k tomu, že covid probudí třeba i nějakou návaznou chorobu nebo i nově vzniklou nemoc. Covid spouští silnou odezvu imunitního systému, může tak i vyvolat nějakou antoimunitní nemoc. 

Když je někdo stoprocentně zdravý, může se postcovidovému syndromu vyhnout?
Je jen malá šance, že něco z toho u něj přetrvá. Ta možnost ale stále je, v tom je koronavirus zrádný. Pořád nacházíme symptomy například i u zdravých lidí, sportovců, kteří jsou schopni podávat horentní výkony. Ti by je přitom mít neměli. I u nich se může vyskytnout těžké poškození plic. 

Je tam i třeba ona často zmiňovaná porucha chuti a čichu, velmi často popisovaný jev, který přetrvává a někteří lidé dokonce zmiňují, že mají pocit, že čichají až něco nehezkého, hnusného, my tomu říkáme „kakosmie“. I normální strava jim pak vadí a oni nejsou schopni ji pozřít, neboť jim nevoní. Tedy i vůně, které jsou libé, vnímá postižený jako páchnoucí.

Čím to je, že nejvíce trpí plíce a čich?
Plíce jsou postižené z velké části, ale v případě mozku, tedy co se čichu týče, je to zřejmě dáno receptory a snazší prostupností hematencefalickou bariérou, přes kterou se nákaza do mozku dostane a postihne některé struktury. S tím se pak mozek špatně vyrovnává. Zřejmě tam spustí kaskádu různých látek – my říkáme cytokynových – které v tom mozku přetrvávají a způsobují tyto obtíže. Bolesti hlavy, deprese a jiné.

Lidé vyléčení z covidu-19 mají i po měsících poškozené plíce, ukázala studie

Pokud jsme prodělala covid-19 a nemám žádné následky a postcovidové problémy, doporučujete návštěvu lékaře z preventivních důvodů?
My si myslíme, že ať člověk prodělal covid symptomaticky či asymptomaticky, měl by za svým praktickým lékařem zajít. Zhodnotí jeho celkový stav a pokud neshledá nic závažného, tak ho pak vyřadí z postcovidové péče. 

Pokud by něco zaznamenal, nějaký symptom ke sledování, tak už může udělat základní vyšetření, jako jsou odběry, EKG, RTG, která zhodnotí to základní a stanoví, zda si lékař s takovým pacientem poradí sám, nebo ho musí poslat ke specialistovi.

Dá se určit nějaký časový horizont postcovidových problémů, kdy mohu jednoznačně říct, že dané problémy jsou následkem covidu-19 anebo, že už je to nemoc, která přišla sama z jiné příčiny?
Ta definice je tři měsíce a dále jako postcovidový syndrom. My pak ještě užíváme termíny jako LONG COVID nebo ONGOING COVID, kdy pacienti odejdou z nemoci, ale ještě mají stále přetrvávající problémy. 

Důležité je, jestli je tam nějaká změna nebo dynamika. Většina věcí skutečně během těch týdnů pomíjí a prostě ustupuje, což je ten dobrý fakt. V případě, že to přetrvává, bychom se tomu měli samozřejmě věnovat. Bohužel z minulosti víme, že třeba v případech nemocí SARS či MERS, některé změny nebo symptomy přetrvávaly několik měsíců nebo i let.

Kdyby nebyl covid-19, byla by chřipková epidemie, říká plicní specialista

Musím říct, že jsem ve svém okolí zažila, jak symptomy ne že přetrvávají, ale objevují se dodatečně.
Ano, je to tak, dokonce vídáme, že tam je třeba pauza, že se zázračně lidé zlepší a pak se to po měsíci objeví. Otázkou je, co za to může, zatím bohužel nemáme žádné relevantní výzkumy. Snažíme se tomu věnovat a sbírat potřebná data, abychom se pokusili to pojmenovat a říct, zda jsme schopni to léčbou ovlivnit nebo ne.

Na kolik je schopný tuto nově vznikající skupinu pacientů, tedy těch postcovidových, zvládnout český zdravotní systém? Protože vedle toho všeho tu stále máme běžnou péči a prevenci.
Myslím si, že už se to nedá zvládnout, že se skutečně pohybujeme na tenkém ledu a na hraně. Je to opravdu na zodpovědnosti každého člověka. My chápeme, že se nyní bojí chodit k lékaři, aby nedostali covidové onemocnění. 

Běžná pravence a ostatní věci by měly fungovat. Třeba v naší fakultní nemocnici jsme loni zaznamenali enormní nárůst těžších stádií onkologických onemocnění v rámci plicního onemocnění, protože došlo k prodlevám mezi vyšetřením nebo se pacienti báli přijít do nemocnice. Prakticky nevídáme lehčí stádia těchto nemocí a máme teď samé těžké. Předpokládám, že i v jiných specializacích to vypadá podobně.

Jaké jsou základní rady pro ty, kteří se vyléčili z koronaviru? S čím se obracet na praktiky? A proč vzniká registr pacientů s postcovidovými problémy? Odpovědi i na tyto otázky najdete v Rozstřelu a celém záznamu rozhovoru moderátorky Elen Černé s hostem po Skypu, kterým byl pneumolog Michal Kopecký, vedoucí královéhradeckého Centra postcovidové péče.