Nechť je očkování povinné, vyzval politickou reprezentaci prostřednictvím svého viceprezidenta Ovčáčka prezident Miloš Zeman. Je to zásadní stanovisko a je navíc ve shodě i s tím politickým proudem, který je proti Zemanovi zásadně a ve všem všudy v opozici. To je ale šlamastyka, co s tím?

Zajímavá je omáčka, do které své sdělení ponořil. Politici se podle něho třesou na znovuzvolení, kdežto on, na sklonku druhého termínu, už tyto starosti nemá. To je samozřejmě správný postřeh. On může kázat cokoli, nemá žádnou odpovědnost vůči nikomu, do úřadu ho dostaly bezmála tři miliony voličů. Ve prospěch vakcinace se vyjádřil už opakovaně, připomeňme jeho apel Klausovi „naočkuj se, Václave“. No a Václav se nenaočkoval, covida dostal a přečkal ho bez úhony.

Takže znovu, co s tím?

Racionálně vzato, Zeman má samozřejmě pravdu. Čelíme nemoci, o které jsme před dvěma lety netušili, že je na světě (třebaže už v Číně masivně zabíjela). Napadla náš svět. V krátké době se podařilo vyvinout několik očkovacích látek, to byl obrovský úspěch. Nějakou dobu jsme věřili, že mají skoro stoprocentní účinek. Ukázalo se, že je menší, nicméně se také ukázalo, že je významný. Celou tu epidemii musíme vnímat statisticky. Nemáme v ní žádné záruky, ani co se týká roušek, rozestupů nebo vakcíny. Ale všechna opatření se statisticky projeví v poklesu počtu nakažených a pokles počtu nakažených se projeví v zátěži nemocnic. I ten zákaz vánočních trhů by se nějak – maličko – na výsledku projevil. Ale v konečném výsledku by to asi bylo něco takového, jako že si Evropa zničí průmysl, upadne do tmy a do zimy a ovlivní to klima. Trochu možná jo, ale skoro vůbec ne.

Opakuji, co s tím? Miloš Zeman má pravdu!

Potíž je v tom, že si jenom namlouvá, že má na lidi vliv. Do funkcí ho vynesly nikoli jeho ideje – žádné nemá. Vyneslo ho podbízení toho horšího a měkčího, co v nás je. Sociální demokracii otevřel komunistické pakáži. Do prezidentského úřadu ho vynesl nacionalismus. Teď se ve svém akváriu chová jako šašek, když si hraje na velkého demiurga při sestavování vlády. Hraje si na to, že je schopen morálního apelu. Ano, apelu k národu je schopná slovenská prezidentka Čaputová, ta je schopná postavit se svým voličům a vmete jim do tváře svůj postoj. Zemanův apel je jenom další hraběcí rada bez šance na pozitivní ohlas.

Povinné očkování by vyžadovalo především politickou shodu opozice, teď už Babišovy, a vlády, nastupující Fialovy. Vyžadovalo by zakopání válečné sekyry. Vyžadovalo by uznání Babišova ANO jako seriózní politické síly a opuštění od vyčpělého blábolu o střetu zájmů a čapích hnízdech. Lidi umírají a další umřou. Ano, z hlouposti, protože naletěli šarlatánům a nenechali se očkovat. Spolupráce by byla k užitku.

Ale ani pak by nebylo snadné prosadit očkovací povinnost.

Je tu třetina obyvatelstva, to je silný blok. Bez donucení by to nešlo. Přes nátlak policie je to nemyslitelné. Takže malá nápověda.

Očkování stojí pětistovku. Monoklonální látky padesát tisíc. Hospitalizace na JIP se počítá v řádu milionů. Očkovaní (plátci zdrávky) financují zbytečné úkony neočkovaným blbcům. Není tedy cesta uzákonit citelný malus těm, kdo se – povinné, uzákoněné – vakcinaci vyhnou, a pak se ocitnou v nemocnici? Milion (na který se skládáme všichni) od nich nemůže nikdo chtít. Ale citelný flastr by byl spravedlivý. A jeho hrozba by lidi – aspoň některé – pod jehlu nahnala. Ta epidemie je statistická, každé pozitivní opatření se v nějaké míře projeví. I toto by se projevilo.