Na periferii

V prvním bonusu jsme se s Mirou bavily o ní, jejím podnikání a vztahu ke komunitě. Teď jsme si ale povídaly o Braníku a našem vztahu k němu.

Rozebíraly jsme vaše reakce na otázky, které jsme vám v průběhu druhé série pokládaly na Instagramu: Co byste v Braníku rádi změnili, co vám tady chybí nebo co máte na Braníku nejraději. Bavily jsme se také o dalších komunitních projektech, jako jsou Knižní malotrhy, koncerty pod hvězdami, filmová promítání a nové výstavy.

Hostka tohoto dílu byla jedna z nejúspěšnějších a nejuznávanějších českých spisovatelek současnosti, dramatička, performerka a scénáristka Petra Hůlová. Povídali jsme se o tom, jaké to bylo vyjet ve dvaceti letech do Mongolska, o tvůrčím procesu o tom, jaké to bylo dostat nejvyšší možná ocenění za prvotinu a jak je to potom se srovnáváním a očekáváním, když je laťka nastavená tak vysoko.

Jaká je daň za úspěch, jak se vychází z bezpečné ulity a proč cití pevnou půdu pod nohama až po sedmé knize.

Bavili jsme se o její poslední knize Poslední karta, která je autofikcí, o románu pro mladé čtenáře Liščí oči, o hře Macocha a hře Řevnice, ulice slepá, kterou můžete vidět v divadle Alfred ve dvoře.

O tom, jakou roli hraje politika v našich životech, o horním a dolním Braníku a o tom, proč je Braník romantickou periferií.

Rozhovor s Petrou Hůlovou a na konci i pár slov s její dcerkou Irmičkou, která byla ve studiu celou dobu s námi.

Dneska byl mým hostem jazzový kytarista, skladatel a držitel čtyř hudebních cen Anděl David Dorůžka. David je krásný příklad toho, že když děláte to, co milujete, promítne se to i v kvalitě vaší práce. David patří k nejlepším jazzovým hudebníkům nejen u nás, ale široko daleko. Hrát na kytaru začal už v dětství. V 17 dostal stipendium na prestižní americké Berklee College of Music odkud se vydal hrát do New Yorku.

Bavili jsme se o umění improvizace v hudbě, o rovnováze mezi radostí a disciplínou, která dává hudbě hloubku, a také o tom, že k hudbě není nutné mít hudební teoretické znalosti, stačí ji pouze cítit.

O tom, že samotná škola není někdy zdaleka tak důležitá, jako všechno vedle ní, jaký je rozdíl mezi americkým a evropským jazzem a o tom, jaká je v Polsku dlouhá tradice hrát a poslouchat kvalitní jazz.

Že už neplatí rčení Co čech, to muzikant, ale systém našich Základních uměleckých škol nemají ve světě obdoby a že když chceš, aby tvá hudba bavila ostatní, musí primárně bavit i tebe.

Z dnešního dílu budou mít velkou radost všichni nadšenci nejen tramvajové pražské dopravy, protože mým hostem je Jan Šurovský, technický ředitel povrchového provozu pražského dopravního podniku a od roku 1994 i řidič pražských tramvají.

Povídali jsme si o tom, jaké byly jeho začátky coby řidiče tramvají a jak moc je nepříjemné, když si špatně přehodíte vyhybku. Jakou jedinou zimní kalamitu pamatují pražské tramvaje a proč je pražská hromadná doprava tak unikátní.

Také jsme si popovídali o tom, jak nevděčná práce je dělat jízdní řády a proč je krásné, když spolu, na jednom místě mohou fungovat tramvaje, auta i chodci, jako je tomu na pražském Andělu.

Honza nám též prozradil, od kdy se na pražské letiště svezeme trolejbusem a jak dlouho budeme čekat, než se trolejbusem svezeme i v Braníku.

V dnešním díle jsem si povídala s Pavlínou Saudkovou. Moc se mi líbí, že Pavlínu nemohu zařadit do jedné škatulky profesí, ale jak sama o sobě říká v rozhovoru, není definována jednou věcí. Takže ve zkratce - Pavlína je novinářka a spisovatelka, zakladatelka a ředitelka nadačního fondu Be Charity. Pracuje také pro divadlo, které miluje, a stejně tak fotografování. Je také mamou tří dětí a otužilkyně.

Povídali jsme si o tom, jak skvělé je chodit na dlouhé pochody po Šumavě, jak se dá meditovat v ledové vodě a jak na to, když v ní chcete vydržet 67 minut. Proč fotí jen "krásné věci" a skutečné okamžiky. Také jsme si popovídali o tom, proč vydala knihu rozhovorů o terapii, která není sprosté slovo, ale cesta k sobě.

Zajímalo mě, proč založila nadační fond Be Charity a jak se během 15 let své existence měnil. A samozřejmě jsme se nevyhnuli tématu české štědrosti a solidarity, která se projevila nejen v těžkých dobách pandemie.

V tomto díle jsem si povídala s branickým zubařem Prokopem Stralczynským. Prokop je majitelem zubařské ordinace Depurate, kterou si budete pamatovat podle toho, že má ve znaku obrázek malého Prince, na kterou můžete natrefit v ulici Bezové naproti mateřské školce. Povídali jsme si o jeho začátcích v ordinaci, proč se stal zubařem a co všechno musí vlastně zubař v dnešní době udělat, aby si otevřel svoji vlastní praxi. Jaké je vlastně být zubařem i podnikatelem v jednom a co všechno se o člověku může zubař dozvědět z jedné jeho návštěvy. Zajímalo mě, co je pravdy na tom, že za špatný chrup může genetika, proč se lidé obecně bojí zubaře a jak s takovými pacienty pracuje právě Prokop Stralcynský. Mimojiné uslyšíte, proč je důležité s dětmi chodit na prohlídky už v raném věku a proč jsou tak důležití zubaři-údržbáři.

Jak vlastně vypadá klasický prokopův den v ordinaci a ho v práci zaručeně naštve?

Dnes uslyšíte rozhovor s Lucií Vlachovou, hlavní architektkou Branické ulice. Lucka žije v Braníku, a můžeme říci, že i Braníkem a pro Braník. Provedla rekonstrukci Branické ulice, staré budovy základní školy a aktivně se angažovala v iniciativě Branický budík. Kromě toho vede kurzy kresby na Dobešce.

V rozhovoru se zaměříme na Luciiny cesty, kterými prošla, než se stala architektkou. Diskutujeme o výzvách spojených s rekonstrukcí Branické ulice a staré budovy základní školy. Bavíme se o tom, že architektura musí nejen splňovat funkční požadavky, ale měla by být i esteticky příjemná a že dobrý architekt by měl dokonale poznat svého klienta, aby mu mohl poskytnout skutečně kvalitní prostor k životu.

Podcast Na periferii je o branických lidech, místech a našem bohatém komunitním životě, který má ale velký přesah daleko za hranice naší čtvrti.

Dneska uslyšíte výjimečný rozhovor s manželským párem Marcelem Sauerem a Martinou Leierovou, kteří se do Braníka vratili po několika letech života v Itálii. Marcel je diplomat a kulturní atašé, Martina je novinářka a spisovatelka. A díky Marcelově práci žili třeba v Americe, Japonsku, Rakousku nebo právě ve zmíněné Itálii. 

Jaký byl návrat do čech a jaké je vlastně česká povaha?

Bavili jsme se o tom, jak těžké je začít někde jinde, jak si zvykat na novou zemi a proč je dobré mluvit s místními jejich jazykem. Jaký je rozdíl mezi bydlením a domovem a kde se Marcel a Martina cítí být doma? A jak to mají jejich děti, které se narodili v zahraničí?

Povídáme si o České sodě, kterou Marcel v 90 rozjížděl, o knihách, které si můžete od Martiny přečíst, o tom, jaké bylo zažít covidovou karanténu v Itálii i o tom, jak je krásné se vracet domů-do Braníka.

Podcast Na periferii je o branických lidech, místech a našem bohatém komunitním životě, který má ale velký přesah daleko za hranice naší čtvrti.

Hostem této epizody je Katkou Marečkovou, ředitelka a majitelkou soukromé anglické branické školky Smarties. 

S Katkou jsme si povídaly o tom, jaké byly její začátky jako au pair v Anglii a potom v Americe, jak vnímá rozdíly výchovy mezi těmito zeměmi, a co ji to celkově dalo, odjet jako 19 leté holce z čech do cizí země s klasickou školní angličtinou.

Popisovala, jaké okolnosti ji dovedli k tomu, aby školku provozovala napadlo a jak trnitá byla cesta od jejího založení až po současné ředitelování.

Jak si rodiče v dnešní době vybírají školku a jací rodiče mají děti právě v Katčině školce? Jak je v dnešní době důležitá péče a individuální přístup k dětem? Jak důležitá je komunita rodičů a jak školka propojuje tu branickou komunitu?

Proč je pro Katku tahle práce práce snů a nikdy by neměnila? 

-----------------------------------------------------------------------

Podcast Na periferii je o branických lidech, místech a našem bohatém komunitním životě, který má ale velký přesah daleko za hranice naší čtvrti.

V tomto díle uslyšíte rozhovor, o který jste si psali, a to s branickým multižánrovým umělcem Alešem Výmolou.

Bavíme se o jeho projektu Nekorektní kultury a jaké s ním má plány do budoucna, kde všude můžete na jeho umění natrefit a jaká nekorektní samolepka - nejprodávanější položka na jeho webu - je nejoblíbenější. O Branické komunitní zahradě Zebra a důležité potřebě budovat komunitu.

Co by na Braníku změnil? A kam by v Braníku vzal své přátele? Jak se mu v Braníku žije a co na něm má nejradši? O branické komunitě a nekorektní kultuře s Alešem Výmolou.

----------------------------------------------------------------------

Podcast Na periferii je o branických lidech, místech a našem bohatém komunitním životě, který má ale velký přesah daleko za hranice naší čtvrti.

V prvním dílu druhé série našeho podcastu jsem si povídala s Martinem Kavkou, který je nejen hrdým braničákem, ale také novinářem, spisovatelem, copywriterem, copyeditorem a autorem projektu Čeština 2.0. Tento projekt se zabývá vývojem a obohacováním českého jazyka pomocí nových slov a výrazů.

Martin nám popovídal o tom, jak vznikl jeho projekt, o jeho knize Heknutá čeština, která se stala bestsellerem, a o jeho dalších plánech. Zjistili jsme, jaké jsou jeho oblíbené novotvary, co je to PowerPoint karaoke, kurvítko nebo čvančary, a jak se na Braníku domluvíme na srazu na žumpě. Pokud máte rádi češtinu a její kouzlo, nenechte si ujít tento díl podcastu s Martinem Kavkou.

Podcast Na periferii je o branických lidech, místech a našem bohatém komunitním životě, který má ale velký přesah daleko za hranice naší čtvrti.

V dnešním jedenáctém díle plném poselství jsem si povídala s Jirkou Zemánkem.

Kromě pedagogické a výzkumné práce na katedře řídicí techniky FEL ČVUT působil delší dobu i v akademickém senátu fakulty. Věnuje se tvorbě vzdělávacích vědeckých rekvizit a technologických hraček. Organizuje také akce popularizující vědu a kreativitu, například na půdě spolku Žádná věda nebo v roli dnes už bývalého programového ředitele velkého festivalu novodobých kutilů s názvem Prague Maker Faire. 

Povídali jsme si o jeho cestě na americkou MIT (MASSECHUSecKY TECHNOLOGICKÝ INSTITUT) na kterou se dostal před třemi lety díky prestižnímu Fulbright-Masarykovu stipendiu. Dál jsme si povídali jeho vztahu k umělé inteligenci, poselstvích, Braníku a ještě spoustě dalších témat, která by vydala na samostatnou podcastovou sérii.

Podcast Na periferii je o branických lidech, místech a našem bohatém komunitním životě, který má ale velký přesah daleko za hranice naší čtvrti.

V tomto desátém bonusovém díle uslyšíte v roli hosta Miru Košťálkovou, kterou se nám podařilo přemluvit k rozhovoru. Kromě toho, že Mira vlastní oblíbenou kavárnu Periferie cafe, organizuje kulturní a vzdělávací akce, podporuje lokální dodavatele a sousedy, koučuje a lektoruje, třeba program Rovnýma slovama pro rozvoj demokratického prostředí ve školách a ještě stihla během pandemie otevřít farmářský obchůdek Periferie market s lokálními produkty. 

Mira miluje Braník, kde se narodila a žije, a chce se podělit o jeho kouzlo s ostatními. Je pro ni důležité propojovat lidi z různých částí Prahy a sdílet jejich příběhy. 

V tomto dílu se dozvíte, jak Mira zvládá tolik aktivit, co ji motivuje a inspiruje a jak se jí daří tvořit přátelské a otevřené prostředí v Braníku i mimo něj. Jak se tvoří komunita a proč je pro život tak důležitá.

Tento speciální díl nebude o konkrétní branické osobnosti, ale o Braníku jako takovém. Inspirovalo nás, že v rámci podcastů často narážíme na historii a příběhy branických obyvatel a míst, a tak jsme se rozhodli tuto epizodu věnovat právě Braníku v proměnách času. Povíme si, odkud se pravděpodobně vzalo jméno Braník, komu všemu tato městská část patřila a kdy se stal moderní městskou částí. 

V této epizodě se o své vzpomínky ze života v naší čtvrti podělí pamětník Josef Bartoš z Branické ulice. Také uslyšíme autentické vzpomínky z Pražského povstání v Braníku v roce 1945, které zachytila Irena Kotyšanová, dcera branického obyvatele a velkého lokálního patriota Cyrila Kotyšana. Osobní dopis, který napsala rodinnému příteli, pro náš podcast přečte paní Schmidová.

Hostem dnešní epizody byl Ondřej Kundra, investigativní novinář časopisu Respekt. Ondřej se ve své novinářské práci zaměřuje na působení cizích mocností v Evropě a Česku, především Ruska a Číny. Za investigativní texty a reportáže získal několik Novinářských cen a také Cenu Ferdinanda Peroutky. 

Ondřeje můžete znát ze spousty rozhovorů a podcastů, kde se jako novinář vyjadřuje k různým tématům. V rozhovoru si ale povídáme vice o něm. 

Jak se stal novinářem a jestli jím chtěl být vždycky. Jestli měl kvůli své práci někdy strach a co by doporučil mladé generaci, kdyby se chtěli stát novináři. Dotkneme se ale i toho, co má Ondřej na Braníku rád a jak hodnotí branickou komunitu.

Dneska si budu povídat s Annou Wurmovou, zakladatelkou branické domácí školy Brandola. Anna učila 15 let na základní škole v Braníku, potom se ale rozhodla, že by chtěla děti vést a učit jiným způsobem, než systémem státního vzdělávání. 

V rozhovoru si povídáme o tom, proč je pro děti důležitá svoboda, jak ke svobodnému domácímu vzdělávání přistupuje stát a jak vlastně vypadá takový den v Aniččině branické domácí škole.

V dnešní epizodě si budu povídat s holkama z branického papírnictví, s Marií Bromovou a Andreou Vránovou, které možná znáte z amatérského divadelního spolku KUBRT.

Jak bylo těžké vybudovat v Braníku papírnictví a proč zrovna papírnictví, jak se jim podniká ve dvou a co na Braníku milují?

Tak jako hodně skvělých nápadů i nápad na založení amatérského divadelního souboru vznikl v Kulovně na Branické ulici. S holkama jsme rozebraly i to, jaké hry v Kubrtovi hrají a jak to s ním bude v budoucnu.

Dneska si budu povídat s Petrem Horníčkem, akrobatem, scénografem a principálem novocirkusového souboru The Losers cirgue company, který má svou domovskou scénu v Branickém divadle Bravo!

S Petrem jsme si povídali o tom, kdy začít trénovat, aby se z vás stal profesionální akrobat, jak bohatý a komplexní sport akrobacie vlastně je, jaký je rozdíl mezi klasickým a moderním cirkusem a proč jeho soubor zakotvil právě v Braníku.

Andrea Poperová aka branická Holka z cukru pracovala v menších i větších hotelech jako šéfcukrářka. Jednoho dne se vrhla na podnikání a vybudovala svou úspěšnou značku HOLKA Z CUKRU, pod kterou dnes prodává své dorty po celé Praze.

Povídaly jsme si o tom, jak těžké je obstát v cukrářském světě, jestli je její práce opravdu sladká, proč se náhražky surovin nevyplácejí a co má vlastně Andrea na Braníku tak ráda.

Dnešním hostem byl Zdeněk Absolon, majitel vyhlášeného řeznictví Branická. Budeme si povídat o tom, jak s řezničinou začal, jak se mu podniká v rodinném businessu a co pro něj znamená mít dobrý a rovný vztah se zákazníkem. Řeč bude ale i o jeho plánech s udírnou, o řeznické konkurenci v Praze i jak se liší trh s masem u nás a v zahraničí.

Zdeněk je pro mě člověk, který má srdce na pravém místě a to jak v podnikání, tak i v osobním životě. Navíc mě baví, jak přemýšlí, a že i obyčejnou sekanou dokáže povýšit do stavu vysoké gastronomie. Zdenda je skromný kluk a i přes své nesporné úspěchy zůstává obyčejným člověkem. A když Vás obslouží v svém řeznictví právě on, připadáte si jako nejdůležitější zákazník na světě - i když si koupíte jen buřta.

Dnešním hostem byl Radan Chyba, kterého zná spousta Braničáků. Radan se stal známým Braničákem nejen jako provozní vyhlášených hospod Na Kovárně a ABC, ale i jako výrazná tvář branického Sokola a zakladatel nejstaršího pražského triatlonu Papírový muž/Papírová žena. 

Ten vznikl už na začátku 80. let a tento rok tedy bude 20. května startovat už 41. ročník!

Tenhle netradiční triatlon nemá za cíl medaile a první místa, ale skvěle strávený den.

V podcastu s Radanem mluvíme taky o slavné hospodě Na kovárně a restauraci ABC zvané ábíčko, proč je pro děti a nejen pro děti, důležitý sport a pohyb a jaká je a byla branická komunita.

S Radomírem jsme si povídali o tom, jak je náročné zachraňovat životy, co na své práci miluje a proč se moc nediví lidem, kteří volají na 155 i s banálnějšími dotazy. Jak dobrou máme v česku síť záchranek a jaké jsou stavy ohrožující život? Proč je Braník tím, čím je a čím je tak specifický.