Příběh alternativní zahrádky

Občerstvení U Michala

Tesák


Ať si říká kdo chce co chce, byť pro někoho se možná nejednalo o plnohodnotnou hospodu, ale jen jakési venkovní posezení v letních měsících, tak já osobně jsem tady několikrát byl, poseděl, popil a nasál atmosféru. A protože měl tento bufet svou vlastní pípu, své vlastní pochutiny, svou vlastní obsluhu, a dokonce měl i svůj vlastní název, „U Michala“, který se dokonce pyšnil vytesaný do obrovského prkna ve tvaru hokejky a pověšený zvenku stánku hned vedle výdejního okýnka, tak všechno tohle jsou důvody, proč je možné jej povazovat za plnohodnotné pohostinské zařízení.

Obrovskou výhodu měl tento bufítek ve svém umístění, vždyť na Tesáku se v létě protočí tisíce a tisíce turistů. To, že vlastně sousedil s vyhlášenou restaurací „Tesák“, to mu nic neubralo na klientele, ba právě naopak. V té době totiž sousední restaurace nedisponovala venkovním posezením, a tak ten, kdo odmítal posezení ve vlaječkami ověnčeném interiéru, tak měl jedinečnou možnost vyjít ven a užít si přírody z pohledu pod slunečníkem od „Michala“. A bývalo tu narváno, protože v letních měsících se uvnitř restaurace mnohdy nedalo dýchat.

Každého napadne, jak je možné, že sousední restaurace mohla dopustit, že hned vedle ní mohl vyrůst tento bufet. Mohla, a vlastně to byl skvělý podnikatelský záměr. Někteří již tuší, a tuší správně; tento bufet totiž spravoval a provozoval stejný provozovatel, co měl restauraci. Prostě chybějící venkovní zahrádku své restaurace nahradil samostatným bufetem, který tedy jednak vlastnil, a jednak zásoboval. Nejednou jsem totiž zažil, že když došlo venku v bufetu pivo, tak byla nová bečka vytažena ze sklepa restaurace a donesena sem.

Když nad tím tak přemýšlím, tak počátky fungování tohoto občerstvení mi nejsou moc známy, ale co je jisté, tak první zmínka o tomto venkovním posezení se objevila v mé recenzi na restauraci na Tesáku z roku 2010; takže zhruba asi v tomto roce bych tipoval jeho vznik, protože například rok předtím jsem se tady vyskytnul s Divokým prasátkem, a nikde jsme tuhle venkovní možnost v recenzi nezmínili, takže tady asi prostě nebyla.

Posezení zde mělo své kouzlo, že se nejednalo jen o obyčejné výdejní okénko, ale o plně zásobovaný stánek, s mnoha lavicemi pro desítky žíznivců. Různorodost posezení byla až úsměvná, kromě lavic z půlkmenů stromů byly k dispozici i subtilní zakoupené lavice s dřevěným prknem na sezení a kovovými nohami. Pěstí na oko, ale docela milou, pak byla různorodost stolků, které tvořily jak půlkuláče, tak regulérní stoly zapůjčené z restaurace, a pak ještě jen prkna přibitá na dřevěné špalky. Ano, působilo to tu docela spartánsky, neupraveně, ale tak nějak roztomile. 

Já osobně jsem tady byl minimálně 3x, ve třech různých letech, a bylo zřejmé, že toto rozšíření hospody bylo zásadním pozitivním počinem. Nejenže došlo k významnému nárůstu potenciálně i skutečně obsloužených zákazníků, ale i k nezanedbatelnému nárůstu tržeb, protože ruku na srdce, návštěvníků na Tesáku je víc v létě než v zimě, a to i přesto, že v zimě je možno v okolních lesích běhat na lyžích, případně sáňkovat či lyžovat na nedalekém svahu. Zásadní nárůsty byly zjevné natolik, že poté, co byla restaurace někdy v roce 2016 zrekonstruována, tak významným znakem rekonstrukce bylo přistavění regulérní venkovní zahrádky.

A tento počin byl vlastně hřebíčkem do rakve posezení „U Michala“, nebyl už důvod dále jej provozovat, když už začala existovat regulérní venkovní letní zahrádka. A tak také občerstvení „U Michala“ zaniklo. Podle mě existovalo na podhostýnském pivním poli dobrých 6-7 let, což je dostatečně dlouhá doba na to, aby se zdejší atmosféra vryla do paměti stovek a stovek zdejších návštěvníků. Z nostalgie jsme koncem roku 2018 při našem posezení na Tesáku poseděli venku na zdejších lavicích tohoto zaniklého občerstvení, pivko jsme si donesli z restaurace až sem, a vychutnávali si místní samotu, opuštěnost a klid.

A zázraky se ději, byť jen na chvilku; v červnu 2021 jsme u příležitosti 20 let existence našeho webu měli sraz porotců na chatě na nedalekém Vičanově a při té příležitosti jsme zavítali i na Tesák; a ejhle, v prostoru U Michala bylo otevřeno, stolky a lavice opraveny a připraveny k použití. Bohužel stánek již nefungoval a tady to jelo jen jako alternativní zahrádka k chatě Tesák, ale i tak jsme mohli ještě jednou nasát skvělou atmosféru tohoto místa. Ale naposledy; jakmile chata Tesák v lednu 2022 vyhořela, logicky se ukončil provoz i tohoto místa, a aktuálně zde stojí náhradní provoz alias Nová chata Tesák…


V souvislosti s tímto občerstvením jsem chtěl ještě zmínit tu skutečnost, jakou záslužnou činnost konáme, byť se v zásadě jedná jen o vedlejší produkt naší hlavní činnosti. Netušíte, o čem mluvím? Jednoduše, jde o fotografický archív. Ano, díky tomu, že do hospod chodíme, a sepisujeme recenze, tak zároveň pořizujeme i fotodokumentaci. Například zde, jen zkuste na webu dohledat nějaké fotky bufetu „U Michala“, myslím si, že jich moc nenajdete, pokud vůbec nějaké, a je to rozhodně škoda, protože tu bylo nádherně.

Jo, a ještě na samotný závěr poznámka, nepleťte si tohle občerstvení s plnohodnotnou hospodou „U Michala“, která se necházela u cesty na Chvalčově, hned vedle pivnice „Pod lipami“ a přímo naproti další zaniklé restauraci „Corone“…



Kontakt

pajzly@seznam.cz

Design a site like this with WordPress.com
Začít